Chlorid lithný, pesticidy a nová včelařská kniha – takový byl 6. Oberlausitzer Bienenfachtag

Prosluněná sobota 7. dubna 2018 sice vyloženě lákala k jarní prohlídce včelnice, i tak ale více jak tři stovky včelařů zamířily do tanečního sálu v Hornolužickém dvojměstí Neugersdorf-Ebersbach. Konal se zde totiž již šestý ročník odborného včelařského dne. Akce, která původně vznikla jen pro pár nadšenců, každoročně získává na prestiži i počtu účastníků. Na programu jsou tradičně tři přednášky předních německých odborníků z oblasti výzkumu i z praxe. Současně probíhá také burza semen a sazenic nektarodárných a pylodárných rostlin, do které může přispět každý návštěvník.

Hlavním lákadlem letošního ročníku byla přednáška paní Dr. Bettiny Ziegelmann z Univerzity Hohenheim. Paní Ziegelmann se během studií věnovala výzkumu reprodukčního cyklu a páření roztoče Varroa destructor u proslulého Petera Rosenkranze. S touto problematikou posluchače na úvod své přednášky pečlivě seznámila. Co ale všichni návštěvníci očekávali s napětím, bylo vyprávění o nové účinné látce pro boj s kleštíky – chloridu lithném a o dalších sloučeninách lithia.

Životní cyklus Varroa destructor

Dr. Bettina Ziegelmann (uprostřed)

Životní cyklus parazita je velmi dobře prozkoumán a včelařům dobře znám, přesto si dovolím připomenout několik zmíněných poznatků: Kleštíci procházejí během cyklu dvěma životními fázemi – foretickou a reproduktivní. Během foretické fáze dospělé samičky přisedají na dospělé včely. Zachycují se zpravidla na spodní straně zadečku a z prostoru mezi články, kde není kutikula, sají hemolymfu. Za pomoci dospělých včel se také přepravují, a to jednak do jiných včelstev (s létavkami a trubci), tak k larvám (s kojičkami). Reprodukční fáze probíhá na plodu. Dospělá samička Varroa zalézá ke včelí larvě těsně před zavíčkováním. Trubčí plod je přitom napadán 8-10krát častěji než plod dělničí. Zhruba po 60 hodinách klade samička první vajíčko, které je neoplozené a ze kterého se líhne sameček. Ve zhruba třicetihodinových intervalech pak naklade další 4 až 5 oplozených vajíček, ze kterých se líhnou samičky. Samičky se krmí na včelí larvě a přes stádia nymfy postupně dospívají (to trvá 5,8 dne). Sameček potravu nepřijímá ani z buňky později nevylézá, slouží jen k oplození mladých samiček (sester). Dospělosti dosahuje za 6,6 dne. Zhruba deset dní po infestaci buňky začíná páření dospělých jedinců a to trvá až do doby, kdy mladá včela opouští buňku. Spolu s ní vybíhají i spářené samičky kleštíka. Sameček a nymfy, které nedokončily vývoj, hynou v buňce. Zajímavý je údaj o počtu spermií: Každá samička obdrží v průměru jen asi 35 spermií, víc jich evidentně není třeba.

Nabídka akaricidů

Populace roztočů ve včelstvu včely medonosné může mít exponenciální nárůst. Počet roztočů se zdvojnásobuje každé 4 týdny. Bez ošetření včelstvo hyne. Záleží na okolnostech, ale zpravidla to trvá maximálně tři roky. Vzhledem k tomu, že většina látek účinných proti roztoči poškozuje i včely, máme k dispozici poměrně omezenou paletu přípravků. Na německém trhu jsou nyní k dostání syntetické přípravky s účinnou látkou amitraz a flumethrin, z organiky pak kyseliny mléčná, mravenčí a šťavelová a tymol. V ČR je situace podobná, registraci u nás nemá kyselina mléčná, navíc naopak užíváme přípravky s účinnou látkou tau-fluvalinát. Všechny tyto pesticidy jsou včelaři užívány téměř od počátku invaze kleštíka. Za posledních 25 nebyl přípravek s jinou účinnou látkou uveden na trh. Zlom dost možná přišel nyní s objevem Dr. Ziegelmann a jejích spolupracovníků. V lednu letošního roku publikovali v odborném časopise Scientific reports článek o chloridu lithném, který kleštíky účinně zabíjí, ale včely v daných koncentracích neohrožuje. Objev byl přitom učiněn, podobně jako při objevu penicilinu, mimochodem. Záměr vědců byl původně zamezit syntéze životně důležitých proteinů roztoče poměrně složitou metodou založenou na RNA. Dle původního protokolu měla reprodukce roztoče klesnout o 60% za dva měsíce, pokus se ale „nezdařil“, neboť kleštíci téměř bezprostředně hynuli. Jak se podařilo vypátrat, příčinou byl právě chlorid lithný, součást to reakčního pufru. Štěstí přeje připraveným, následovala tedy série promyšlených pokusů s různými koncentracemi i sloučeninami lithia. Vzhledem k tomu, že výsledky jsou nadějné a mimořádně zajímavé, budu se jim v krátké době podrobně věnovat v samostatném článku.

Doba pesticidová

Zprava: W. Kratz, T. Moravec, R. Schieback

Další, pořadím však první přednášku přednesl docent univerzity v Berlíně Werner Kratz. Celý svůj profesní život se věnuje ekotoxikologii a především pak vlivu a působení pesticidů na hmyz. V přednášce, která byla pojata velmi obecně, hovořil hlavně o včele medonosné, ale zmínil i další opylovatele – samotářské včely, čmeláky a motýly. Hlavním poselstvím přednášky bylo upozornit na souvislost mezi ubýváním počtu druhů i biomasy hmyzu v souvislosti s dlouhodobým používáním pesticidů a intenzifikací zemědělství. V úvodu upozornil na to, že žijeme v době masivního vymírání. Jen v Evropě ročně přijdeme o minimálně dva druhy, 25% místních savců už vyhynulo a u 42 % druhů velikost populace neustále klesá. 35% druhů uvedených na červeném seznamuje přímo ohroženo vyhynutím nebo je v nebezpečí, pouze 37% z této listiny jich je stabilizováno. U včelích druhů je situace ještě závažnější. Růst velikosti populace byl zaznamenán jen u několika málo z nich, většina populací se zmenšuje. Za možnou příčinu ztráty druhů je v Německu považováno právě užívání pesticidů a hnojiv, dále je uváděna monotonizace krajiny, ztráta původních habitatů, průmyslová výroba a světelný smog. Terénní studie přináší alarmující výsledky. Spolkový prezident v lednu 2017 ve svém projevu řekl, že ekosystém je nyní v místě, ze kterého se již nemůže samovolně navrátit do přirozeného stavu…

Německé řešení

Doc. Kratz pro představu uvedl množství chemikálií užívaných v zemědělské výrobě. V roce 2017 Němci do polí nalili 140 000 t preparátů obsahujících 48 000 t účinných látek. Z toho 18 000 t připadlo na herbicidy, 10 400 t na fungicidy, 12 600 t na insekticidy a 2 800 t na růstové regulátory. S dalšími cca 5 000 tunami pesticidů „vypomohli“ němečtí zahrádkáři. Včely ohrožuje především kontaminovaný pyl. V pylech odebraných přímo z úlů v Sasku bylo nalezeno 11 druhů insekticidů, 18 druhů herbicidů a 38 druhů fungicidů. Konzumenti medu se tolik obávat nemusí, i zde je však ostražitost na místě. 1% německých medů je údajně z důvodu vysokého obsahu pesticidů pro člověka nepoživatelných, 7% z nich obsahuje glyfosát a v 15% medů z řepky jsou k nalezení rezidua.

Současná německá vláda si špatnou situaci dobře uvědomuje a snaží se podnikat kroky, které dopady zemědělství na hmyz zmírní. Podobně jako v jiných evropských zemích platí zákaz některých neonikotinoidů. Postupně dochází k omezování aplikace glyfosátu, jeho spotřeba už klesla o 30%. Velké částky jsou investovány do výzkumu, který pomáhá ztrátu hmyzích druhů objasňovat. Zákaz užívání pesticidů a minerálních hnojiv ale přesto očekávat nelze.

Včelaře jistě zaujmou ještě údaje o zavčelení v SRN a zimních ztrátách: V zimě 2016/2017 Němci přišli asi o 40% včelstev, po letošní zimě očekávají ztráty kolem 20%. Zavčelení se v Německu krajově liší. V Braniborsku mají 0,75 včelstva na kilometr čtverečný a na stejnou jednotku připadá asi půl včelaře. V Sasku připadá na kilometr čtverečný 6 včelstev a zhruba 3 včelaři (údaje z roku 2015). Pro srovnání – v ČR je uváděná průměrná hustota zavčelení asi 9,4 včelstev na km2 (viz mapa hustoty zavčelení 2017).

Příručka úspěšného včelaření

Zaplněný Rössler’s Ballsaal v obci Neugersdorf

Poslední blok tentokrát zaplnil sám organizátor setkání, René Schieback. René je aktivním včelařem, spoluzakladatelem Saské včelařské školy a od letoška také registrovaným chovatelem matek. Na setkání představil knihu Handbuch für die erfolgreiche Imkerei (Příručka úspěšného včelaření), kterou během posledních dvou let sepsal se svými přáteli. Kniha má podtitul „Od C. P. Dadanta k optimalizovanému plodišti, až k H. Beerovi“. Kniha detailně popisuje moderní provozní metody efektivního včelaření, které po mnoho let vyvíjel a neustále zdokonaloval guru německého včelařství, včelmistr Hans Beer (1942-2017). Je ale výjimečná i z dalšího důvodu – obsahuje německý překlad americké učebnice včelařství napsané C. P. Dadantem, která před více než 100 lety položila v Americe základní kámen pro hospodářsky funkční včelaření. Publikace C. P. Dadanta inspirovala také bratra Adama, jednoho z nejznámějších chovatelů včel a otce plemene Buckfast. V knize Beer komentuje jednotlivé kapitoly Dadantovy učebnice a doplňuje staré znalosti novými vědeckými poznatky a včelařskými zkušenostmi.

Česká účast

Českých účastníků bylo letos na setkání poskrovnu. Oproti loňsku totiž nebyl k dispozici tlumočník. Přejme si, aby se nám napřesrok podařilo zajistit dostatek finančních prostředků tak, aby byl Hornolužický včelařský den přístupný i českým včelařům. Vždyť akce svým místem konání v přímé blízkosti státních hranic i svou kvalitou přímo vybízí k českoněmeckému setkávání.

Fotografie: Tomáš Moravec

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *