Včelaření pro každého – český překlad knihy L’apiculture pour tous

Nejvýznamnější literární dílo francouzského kněze a včelaře abbé Émila Warrého nyní vychází v prvním českém vydání s názvem Včelaření pro každého. Ostatně, kde jinde by takový titul měl být přeložen, než v zemi s největším zastoupením včelařů na obyvatele…

Abbé Warré vycházel ze zkušeností včelařských mistrů, jakými byli Charles Dadant, Jean-Baptiste Voirnot nebo George de Layens, a měl možnost pozorovat ústup včelaření v košnicích s pevným dílem před úly nově vznikajícími – dřevěnými, rámkovými. Jasně vnímal nárůst nákladů a složitosti včelaření, kterou spatřoval zejména v použití rámků a mezistěn. Hledal proto úl, který by spojoval moderní prvky, byl jednoduchý, cenově dostupný a zároveň by odpovídal co nejvíce původnímu životu včelstev v přírodě – dutině stromu.

 

La Ruche populaire – úl lidový

Obr. 1: Ruche populaire - úl lidový.
Obr. 1: Ruche populaire – úl lidový.

Svým tvarem Warrého lidový úl (obr. 1)  skutečně připomíná strom a dutinu v jeho kmeni. Přidáváním nástavků odspodu je včelám umožněno rozšiřovat plásty směrem dolů, a navíc tak nedochází k úniku tepla a úlového vzduchu.

Obr. 2: Svislý řez lidovým úlem – bez polštáře a s jednoduchou stříškou.

Každý nástavek je opatřen horními loučkami s proužkem vosku sloužícími včelám jako předloha pro stavbu plástů (obr. 2 a 3). V tomto provedení se tedy nepoužívají ani rámky, ani mezistěny a nechává se včelám vystavět kompletní vlastní dílo – volnou stavbu.

Obr. 3: Nástavek lidového úlu s vnitřními rozměry 300 x 300 mm a výškou 210 mm. 8 horních louček s proužky vosku je volně položeno ve drážce.

K otázce rámkových úlů abbé Warré píše: „Rámky rámkových úlů jsou ve skutečnosti pohyblivé pouze ve chvíli, kdy opouštějí truhlárnu… Já neváhám tvrdit, že rámkové úly se od mobilního (pohyblivého) díla vzdalují více než úly s pevnými plástvemi. V každém případě je mnohem snazší odstranit přilnavost v úle s pevnými plástvemi než v rámkových úlech. Voskové plástve čepeli nože neodolají “

Výživa a vitalita včelstva

Důkladně se abbé Warré vyjadřuje k výživě včel, jakožto hlavnímu předpokladu pro zdraví a vitalitu včelstva. Pro přípravu včelstev na zimu tedy dbá na ponechání dostatečného množství jejich vlastních zásob, aby nebylo nutné krmení cukrem, od kterého velmi odrazuje.

Je si vědom vlivu jednostranné výživy jako jednoho z faktorů, který při intenzivním chovu vede k výskytu nemocí včel a k celkovému oslabení druhu. Naléhavě vzkazuje: „Je třeba odstranit příčinu. Přestaňme jít proti včelím instinktům. Přestaňme neuznávat jejich potřeby, hledejme zdravé včely v košnicích a hlavně je nekrmme cukrem.“

Včelaření bez žihadel

V kapitole Včelaření bez žihadel abbé Warré znamenitě vystihuje, že bodavost včel závisí na způsobu chování včelaře při práci ve včelstvu, jak dokládá úryvek: „Uznávám, že častému včelímu bodnutí jsou vystavovány dva druhy lidí. Zaprvé jsou to osoby násilné, násilné ve svém jednání, násilné ve svých slovech. Dále jsou to osoby se silným pachem, ať příjemným či nepříjemným.“

Jak známo, plemena včely medonosné, která se ve Francii na počátku 20. století vyskytovala, byla včela tmavého a vlašského plemene. Sám Warré je v knize zobrazen při práci ve včelách bez závoje, či klobouku.

Přínos včelařskému řemeslu

Nabízí kniha náhled na včelařské řemeslo období přelomu 19. a 20. století ve Francii v jeho romantické idylce, či může zároveň být inspirací pro dnešní chovy včel?

Abbé Warré v metodice chovu dbá na co nejmenší vyrušování včelstva v průběhu roku, ponechává včelám možnost postavit si vlastní dílo a rozvrhnout si strukturu plástu dle potřeb včelstva. Proces obnovy díla se přidáváním nástavků odspodu stává součástí přirozeného cyklu, na jehož konci se sklízí celý nástavek plný plástů s medem. Ty je možno vytočit v horizontálním medometu nebo rozmačkat a med nechat odkapat a přecedit.

Ano, doba Warrého je již dávno minulostí, ale jakou máme jistotu, že na problémy dneška se nezaselo již tehdy, či dříve? Z mého pohledu kniha poskytuje jistý nadhled, nepřikazuje vydat se z jednoho extrému do druhého, ale spíše spojuje dva světy – život člověka a včelstva – a to tak, aby zachováno bylo obojí.

Jaroslav Bajko

jaroslav.bajko@gmail.com

Odkazy:

 Kampaň pro překlad

Facebooková stránka:

Včelaření ve Warré úlu – workshopy: workshopy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *