Záhada odvíčkovaného plodu

Pokud vaše včelstva nevyzimovala právě v nejlepší kondici, možná se u nich především teď zjara setkáte s něčím, čemu v anglicky psané literatuře říkají „bald brood“, tedy obnažený či lysý plod. Víčka odstraňují samy včely a jedná se o projev hygienického chování. Důvodem k radosti včelaře to však není.

Vyvíjející se kukly by měly být v zámotku a zakryté víčky, místo toho jsou ale nahé a odvíčkované. Okraje buněk jsou typicky vypouklé, jako by se včely znovu chystaly buňku uzavřít, ale skončily v polovině práce. Velmi často chybí víčka v buňkách nacházejících se vedle sebe, někdy i v celých řadách či plochách. Nejčastěji jsou odvíčkované kukly ve fázi vývoje, kdy jim začínají tmavnout oči. Vyvíjející se plod se zdá být i přes odvíčkování v dobré kondici, jen v buňkách moc nedrží a při nahnutí plástu se v nich posouvá. Že něco není úplně v pořádku, napoví i mezerovitost plodu.

Velmi často chybí víčka, potažmo i plod u buňek nacházejících se v řadách podél cestiček zavíječe.

Za tu spoušť je zodpovědný zavíječ, který se provrtává středem plástů mezi larvami, obírá je o vosk i košilky a narušuje vývoj. Včely jeho řádění tuší, takže plod v blízkosti jeho pohybu otevírají. Vlastně na něj pořádají hon. Pokud máte trpělivost, budete plást chvilku pozorovat či do blízkosti obnaženého plodu trochu zašťouráte, jistě larvu zavíječe objevíte. Symptomy se většinou projevují u slabších včelstev. Ta totiž prostor úlu dobře neovládají a zavíječ má při svém působení volnou ruku. V období jarního rozvoje se zdravé včely zavíječe samy zbaví. Pokud tak neučiní, zbaví vás zavíječ včel. V takovém případě buďte rádi, že vám ušetřil zbytečnou práci s pipláním mrzáčka.

Okraje buněk jsou typicky vypouklé.

Obnažený plod je teoreticky možné zaměnit s příznaky varroasenzitivní hygieny (VSH) nebo s hygienickým chováním při odklízení mrtvého plodu (např. při výskytu viróz). Při VSH však buňky nemají typicky zakulacené okraje vystupující nad plochu plástu. Při klasickém hygienickém chování jsou víčka vykousaná, takže okraje buněk jsou střapaté. Plod pod víčky bývá uhynulý či poškozený a včely ho proto vykusují. Larvy z buněk samy nevyklouzávají. Plod je sice mezerovitý, ale ne v řadách nebo jednolitých plochách.

Objevíte-li zavíječe ve včelstvu, není to žádná tragédie. Tento škůdce je vlastně včelařův rádce a kamarád. Odhalí to slabé a neživotaschopné o něco dřív než my.

2 komentáře

  1. Pingback: Jak se norské včely vypořádají s kleštíkem - Včelaři sobě

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *