Král je mrtev, ať žije … Aneb od úhynů k množení

Poučení z krizového vývoje v mém včelaření

Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické, ale nech v tej strane zostane, čo je pevné, čo je charakterné, čo chce za tento národ zápasiť.“  Gustáv Husák v r. 1969

Nastává období, kdy se většina včelařů chystá množit. Byl jsem několikrát tázán, jaký je můj názor. Protože mám názor na cokoli a jsem vždy ochoten se o něj podělit, činím tak i nyní bez velkého naléhání, byť s malým zpožděním.

Opět berte v úvahu, že doba je dynamická a co platilo ještě před pár lety, nemusí platit letos. Ovšem z něčeho při našem konání vyjít musíme a zkušenosti je dobré zapracovat do našich plánů.

Při úvaze, co lze z minulých zkušeností a krizí zobecnit, jsem se nakonec dobral k osvědčené literatuře našeho mládí, kdy prokazatelně žádné úhyny nebyly, a proto lze její moudrost považovat za roky ověřenou. V neprávem opovrhované univerzální příručce Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti, ze které se vycházelo i ve včelařství, jak se můžeme dočíst i ve starých ročnících stejně pojmenovaného největšího a nejčtenějšího včelařského časopisu, je zlatá věta kterou je třeba i dnes do kamene tesat a dále rozvíjet.

Z ní je pro nás aktuální tato zkrácená část z moudré myšlenky našeho tehdejšího prezidenta a generálního tajemníka tehdejší KSČ G. Husáka.

Nech odpadne, čo je kolísavé, ale nech zostane, čo je pevné, čo je charakterné.“

Při návštěvě jedné polské farmy o několika tisících včelstev nám popsali svoji praxi. Mimo jiné všechna včelstva, která zaostávají, nebo jsou jinak podezřelá, se hned převážejí na jedno stanoviště, které má na starosti nejzkušenější včelmistr. Ten včelstva prohlíží a třídí na ta dále použitelná (a z nich se tvoří oddělky), zbytek zřejmě likviduje.

Již tehdy jsem přemýšlel, jak je tato praxe odolná vůči problému, který mám doma já a který mají zřejmě i další, jak jsem popsal v minulém díle a jak je popsáno i zde a v prvním příběhu z Liberecka.

Osobně si myslím, že první část je skutečně následováníhodná. I v dobách velkých provozů státních lesů měli prý včelmistři svá odlehlejší stanoviště, kam převáželi vše, co se jim nezdálo. Při naší praxi a současně hustě zavčelené republice by asi byl dnes problém ještě najít dostatečné množství izolovaných, ale autem dostupných lokalit.

Co bych ale už moc nedělal, je používání těch včelstev na tvorbu oddělků a doplňování stanovišť právě těmito oddělky.

Mě výsledky přesvědčil jeden způsob množení, který, když si jej rozeberu, zapadá do mého současného názoru na to, jak vést včely. Tímto způsobem doplněné stanoviště v roce cca 2011 nebo 2012 (ale doplňované i jinými způsoby) přežilo úhynovou zimu 2014/15 na 100 %. Na jaře létalo všech 31 včelstev. U jednoho nového oddělku se ale později objevily problémy a včelstvo bylo vyloupeno. Oddělek byl vytvořen z jednoho staršího včelstva z tohoto stanoviště. V následujících letech jsem byl svědkem, jak se problém na stanovišti dál šířil i do skupiny včelstev, jejichž tvorbu popisuji.

Nutno zvýraznit, že zde jsem dle mého názoru udělal chybu, před kterou budu v následujícím popisu varovat. Nechal jsem zde včelstva starší, která již byla probrána úhyny. Na této lokalitě jsem ostatně poprvé před rokem 2007 zjistil problém neduživých včelstev, který se opakoval. A zasahoval další a další včelstva a nešel vyřešit doporučovanými opatřeními. Výměna díla, matek, přidání oddělků, včetně intenzivního hubení roztočů. (Poučení číslo 1 – nemíchejte nové mezi staré. Ten problém se ve včelstvech kumuluje a statistická věda říká, že co se může stát, se jednou stane. A pak se to přenese i na ta mladší, které by to pravděpodobně potkalo později.)

 

Jak jsem postupoval, jaké chyby udělal a jak jsem se poučil?

Protože jsem rušil z rodinných důvodů jedno odlehlé stanoviště v bezproblémové oblasti a nechtěl stěhovat těžká včelstva, rozebral jsem je do plemenáčů a převezl takto bez přidávání matečníků nebo matek na pole se svazenkou. (Poučení č. 2 – k množení používejte to nejlepší a nejméně problémové, i když se připravíte o výnos medu z toho, co použijete k množení.)

K této metodě, kterou nazývám chov matek „na prasáka“, protože popírá všechna moderní doporučení k chovu matek, jsem se dostal při svých úvahách, co vše může být špatně. Viz moje přednáška v Brně na setkání VMS v lednu 2018, ve které jsem se snažil identifikovat, co vše mohlo zhoršit odolnost včel, anebo jim brání v přizpůsobování.

Jedna z mých hypotéz je i omezená genová diverzita. A ta je opět jedním z důvodů, proč si myslím, že není dobré odchovávat vše z jedné matky, ať už je to nakoupená inseminka, nebo dle nás nejlepší naše matka.

Tehdy poprvé jsem použil způsob, že do oddělku jsem dával materiál jen z jednoho včelstva a od é doby se snažím tuto zásadu dodržet. (Poučení číslo 3 – nemíchejte materiál a ani včely z různých včelstev. Riziko že v něm budou různé patogeny se násobí.)

Oddělky byly díky rozdělení silných včelstev do plemenáčů silné, ve svazence byla dobrá snůška, a tak šestirámkové plemenáče na vysoký rámek byly brzy plné a já je ještě rozdělil. Tedy odebral 3 rámky do jiného plemenáče a odvezl. Prý se to v USA nazývá slip and go away, prostě jsem opět odloupl polovinu plástů a převezl jinam, aby zůstaly létavky. Snůška však skončila, já byl na dovolené, a tak oddělky nedorostly na plná včelstva a já zazimoval 25 plemenáčů na kládě ve třech vrstvách nad sebou po devíti plemenáčích aby se pěkně hřály jeden od druhého.

Z obavy z psíka mývalovitého, který se dokáže na jaře, poté, co se probudí ze zimního spánku, podívat, co je v polystyrenu dobrého, jsem je převezl na oplocenou část zahrady, kde normálně včely nebývají.

Na jaře při prohlídce jsem se snad poprvé setkal ve dvou včelstvech s trubčinou. Shodou okolností byl i soused v dubnu ze stejného důvodu poptávat matku, tak mě to trochu zarazilo. Dnes bych to neudělal, já ty dvě včelstva zrušil a plásty přidal k dalším. (Poučení číslo 4. Použijte jen to co se osvědčí a je otestováno. Minimálně jednou zimou.)

(Poučení číslo 5 – spíše hypotéza. Opakované dělení úspěšných oddělků naředí výchozí koncentraci patogenů. První oddělky měly dva plodové plásty, po rozdělení vychází na oddělek jen jeden a ten ještě manipulací může skončit jako krajní bez plodu.)

Něco z vyzimovaných jsem použil pro doplnění stavů a většinu jsem přivezl na stanoviště, kde jsem si všiml před léty poprvé svých problémů, a dnes bych to již neopakoval. Na stanovišti zůstala stará včelstva a před nimi byla řada nových.

Mohl jsem v následujících letech sledovat, jak se problém šíří mezi staršími a přechází na nové. Viz poučení číslo 1.

 

Co je špatně s matkami? 

Od toho jara jsem si ale všímal i na jiných stanovištích, že je něco špatně s matkami. Možná to bylo i dříve, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Včelstva naprosto bez chyby, silná, jsem nacházel bez plodu nebo s trubčinou. I v době, kdy včelstvům nic nebránilo v odchovu matky. Buď neměla vůbec zájem odchovávat, ani když jsem jim přidal plod, jindy z něj odchovala novou matku, vše vypadalo nadějně, ale naděje splaskla a včelstvo nedožilo jara. A podobně.

Lámal jsem si tím hlavu mnohokrát, nevím. Myslím si, že ve včelstvu náhle nebyly larvičky vhodné k odchovu nové matky. Buď že všechna vajíčka nebyla najednou oplozena, ale to by snad i tak zkoušely narážet matečníky nad neoplozenými, ale spíše mi sedí teorie, že matka náhle přestala vajíčka klást, ale byla i se svým feromonem přítomna, a než včelstvo zareagovalo, nemělo již vhodný plod k výchově náhradní matky. Mezi mnohými příběhy, které jsem slyšel, jsou i ty, kdy včelstvo bylo podobně bez matky a nemělo zájem odchovat náhradní matku, nebo přidání jiné bylo bezúspěšné, i když se třeba přidala s celým oddělkem.

Na to, co je příčinou, mám svoji hypotézu, na kterou ovšem nemám možnost provést nějakou prevenci. Viry se šíří i pohlavní cestou. A pohledem do tabulky včelích virů a jejich prokázaných cest šíření je ve sloupečku Sperma v hodně řádcích ANO anebo otazník. Skoro ve všech (strana 6).

Co si chci letos vysledovat, je úspěšnost zimování oddělků podle místa oplození. To, že oddělky mají stejné úhyny jako kmenová včelstva v rozporu s vysvětlením, že infekce vniká do včely otvorem vykousaným roztoči, nebo kousnutím roztoče, jsem řešil v prvním díle o úhynech. Že mi uhynuly i ty oddělky, které jsem považoval za dobré, vedle stejných, které přežily, mi docela zamotává hlavu a dává podnět k dalším pokusům. Ale přenos spermatem od trubce by vysvětlil vyšší úhyny oddělků, než jsme zvyklí z dřívejška. Možná ti, co značí matky a poznají tichou výměnu, nebo ti, co mění včelám matky, by mohli disponovat poznatky, které by přispěly k vysvětlení této záhady. Nechci to vydávat za poučení, ale jsem skeptický k výměnám matek ve včelstvech za matky nevyzkoušené. Raději bych z nové matky vytvořil oddělek a pak, pokud se ukáže jako životaschopný, na jaře přidal. Ale než měnit matky podle stáří, tak raději podle rozvoje. I když ani ten není mnohdy v korelaci s výnosem medu. A možná kombinace včelstva se starou matkou a vyzimovaný oddělek je daleko spolehlivější cesta k medu i k udržení početního stavu. Ostatně tak jsem to provozoval několik minulých let a početní stavy mých včelstev stoupaly úhynům navzdory nad únosnou mez. Možná vám to přijde podivné, ale já si letos včelaření nad zbývajícími včelstvy krásně užívám.

 

Mini … 

Loni jsem prvně vyzimoval včelstva v úlcích podobných Miniplusům, které mě v zahraničí okouzlily. Protože nechci chovat matky na prodej, ale tvořit pro sebe oddělky, modifikoval jsem ten systém na izolované šestirámkové nástavkové úly pro Langstroth. Hlavně ve spojení s plastovými rámky, které nedělí příliš plodiště a umožňují rychlý rozvoj. A říkám jim Minilangy. Nepotřebuji jen matky, ale oddělky, proto ta standardní míra. Mimo jiné můžu nástavky použít i na starší vysoké šestirámkové plemenáče jako mednou komoru atd.

Loni jsem prvně vyzimoval dvě „věže“ minilangů jen na 3 nástavcích s tím, že ve spodním bylo rámkové krmítko. Přesto vyrostly ze dvou obsednutých nástavků na 6 a 7 nástavků. Z nich i z dalších jsem nasekal oddělky opět do Minilangů. Ty, co se vyvíjely nejlépe, jsem později přeložil do běžných nástavků a zimoval ve třech nízkých nástavkách.

Tyto přeložené oddělky jsem vyzimoval nejlépe. Zatímco ty, co se nerozvíjely dobře (některé opakovaně byly bez matky a podobně), vyzimovaly s velmi vysokým podílem ztrát. V podstatě nevyzimovaly skoro vůbec. V souladu s poučením číslo 4.

Takže ať je za mými problémy cokoli, budu se letos řídit moudrou radou v úvodu a budu oddělovat zdravé a pevné od toho méně pevného.

Letos nadělám oddělky z toho nejlepšího, dlouhověkého, ověřeného, dám je stranou na pole, pokud bude v okolí svazenka, pak to, co se dobře oplodní a půjde dobře do rozvoje, převezu na místo, kde budu moci zimovat odděleně od ostatních. A na stanoviště si přivezu to, co dobře vyzimuje. A to stanoviště letos vyčistím, tedy zbytek včelstev, pokud je shledám dobrými, rozeberu na oddělky, abych je osadil jednou generací včelstev, a budu sledovat, jak se v něm budou objevovat či neobjevovat problémy. Že přicházejí z těch starších na novější mám celkem vypozorované.

V letošním roce se mi potvrdilo, že to, co přežilo dlouhodobě mezi tím, co v minulých letech odpadlo, patří k tomu nejlepšímu. Pár včelstev mi připomíná včelstva, na která jsem byl zvyklý před příchodem problémů.

Ale o tom až příště.

Shrnutí poučení:

Poučení č. 1:

Nemíchejte nové mezi staré. Ten problém se ve včelstvech kumuluje a statistická věda říká, že co se může stát, se jednou stane. A pak se to přenese i na ta mladší, které by to pravděpodobně potkalo později.

Poučení č. 2:

K množení používejte to nejlepší a nejméně problémové, i když se připravíte o výnos medu z toho, co použijete k množení

Poučení č. 3:

Nemíchejte materiál a ani včely z různých včelstev. Riziko že v něm budou různé patogeny se násobí.

Poučení č. 4:

Použijte jen to co se osvědčí a je otestováno. Minimálně jednou zimou.

Poučení č. 5 (spíše hypotéza):

Opakované dělení úspěšných oddělků naředí výchozí koncentraci patogenů. První oddělky měly dva plodové plásty, po rozdělení vychází na oddělek jen jeden a ten ještě manipulací může skončit jako krajní bez plodu.

Karel Jiruš

 

2 komentáře

  1. KaJi Reagovat

    Tak jsem mel 9 lepsich oddelku, co jsem loni prelozil.
    8 jich slo OK, pridal jsem jim nastavek na 4NN.
    Ty lepsi jsou na 5 az 6 2/3 Lang a k tomu medniky L1/2. Dva ale moc nesly, ale nebylo nic videt krome toho ze nejdou.
    Dnes jsem byl delat oddelky a v tech dvou zaostavajicich spousta sladiny a bez plodu. V jednom zbytek zavickovaneho. Zadna trubcina nebo hrboplod. Ale chovani normalni. Tak jsem cvicne dal plod ze zvedavosti.
    Ale asi taky pujdou kukat.
    Takze ani po zime si v dubnu nemuzu byt jisty, ze je to zdrave, jen s pomalejsim rozvojem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *