Postup při podezření na úhyn včel v souvislosti s použitím přípravků na ochranu rostlin

Uhynulé včely s typickými příznaky otravy (fipronil). Obrázek převzat z Veterinární toxikologie v klinické praxi, Svobodová Z. a kol., 2008. (foto: © M. Bednář)

1. Oznámení úhynu včel

Oznámení o úhynu včel přijímá dle § 51 odst. 6 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči krajská veterinární správa (KVS). Vzhledem k rychlému odbourávání reziduí přípravku na ochranu rostlin (POR) ve včelách je nutné oznámit úhyn včel KVS neprodleně. K tomuto účelu zřídila KVS krizové linky, které jsou k dispozici 24 hodin denně.

Pokud se jedná o podezření z úhynu v souvislosti s použitím (POR), inspektor KVS kontaktuje místně příslušného inspektora Oddělení rostlinolékařské inspekce z Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

Kontakt na SVS: https://www.svscr.cz/statni-veterinarni-sprava/krizove-linky/

Kontakt na ÚKZÚZ: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/kontakty/organizace/101724598.html

 

K úhynu včel způsobenému POR může dojít v řadě případů, nejčastěji při:

  • ošetření rostlin přípravkem nebezpečným nebo zvlášť nebezpečným pro včely a nedodržení aplikačních pokynů,
  • zasažení, kromě cílové plodiny, i plevele nebo sousedního porostu (úlet na necílové rostliny),
  • použití nevhodné dávky nebo koncentrace použitého přípravku,
  • rozkvětu rostliny v době trvání reziduální toxicity,
  • opožděné ranní aplikaci,
  • kontaminaci vody v napajedle,
  • situaci, kdy se při aplikaci pesticidu včely dostanou do jeho úletu.

POR dělíme podle mechanismu účinku na tyto základní skupiny:

  • metabolické jedy (např. diquat, paraquat): omezí látkovou výměnu, což vede k produkci volných kyslíkových radikálů a tím k poškození buněk. Mezi typické klinické příznaky patří omezení pohyblivosti, bezletnost, tvorba mravenčích cest, u včel roste agresivita, objevuje se malátnost, padání včel z plástů, až smrt za paralýzy (včely jsou převrácené na záď nebo zvracejí obsah medných váčků)
  • nervové jedy (např. imidacloprid): typickým klinickým projevem je nehybnost, knock-down effect, převrácená poloha těla, křeče; účinek může být reverzibilní, ale výrazně se zkrátí délka života včely
  • vliv na poslední stádium instary (např. fenoxycarb): organismus se nevyvine z juvenilního stádia v dospělce
  • inhibice tvorby chitinu (např. dimilin): je inhibován proces svlékání a přechod mezi jednotlivými instary

Klinické příznaky otravy včel POR:

  • neschopnost letu,
  • křečovité pohyby,
  • knock-down effect (paralýza včely po aplikaci pesticidu): typ. nervové jedy,
  • vrávorání, padání,
  • trhavé pohyby nohou,
  • pohyb v kruhu,
  • případně zápach včel po použitém přípravku.

Tyto příznaky patří mezi jednoznačné známky otravy POR. Silná otrava se projeví náhlým úbytkem včel, neobsazenými plásty a nálezem velkého množství uhynulých jedinců před nebo uvnitř úlu. Typickým patologicko-morfologickým nálezem otrav jsou včely ulepené, zapařené až „mokré“ a zčernalé. Tento jev nastává v důsledku vyvrhnutí obsahu medného váčku po otravě.

2. Místní šetření

V návaznosti na přijaté oznámení o úhynu včel inspektoři KVS a ÚKZÚZ po vzájemné dohodě provedou bezodkladně místní šetření příčin úhynu včel.

V rámci místního šetření inspektor ÚKZÚZ z výpovědi poškozeného chovatele včel zjistí, zda mu byla oznámena aplikace POR dle § 51 odst. 2 písm. a) zákona o RLP a z místa šetření pořídí fotodokumentaci.

3. Odběr vzorků

K vyšetření příčiny uhynutí včel odebírá inspektor KVS za přítomnosti poškozeného chovatele včel vzorek uhynulých včel v počtu nejméně 500 jedinců (60 g). Inspektor ÚKZÚZ odebírá vzorek rostlin z ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 g. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a neprodleně přemístěny k uchování při teplotě -18 °C a nižší do doby doručení Státnímu veterinárnímu ústavu (SVÚ) v Praze k provedení analýzy. Vzorky musí být odebrány (a zapečetěny) úřední osobou, aby bylo vyloučeno zpochybnění dodatečné manipulace se vzorky.

Pozn. 1: Před novelou zákona musely být vzorky doručeny do SVÚ Praha nejpozději do 72 hod po ošetření porostu, avšak tato povinnost byla zrušena.

Pozn. 2: Včelaři by měli mít na paměti, že inspektor KVS musí odebrat nejméně 500 uhynulých včel, což odpovídá cca 60 g. Často včelaři volají i pokud jim uhyne cca 30-50 včel, v tomto případě inspektor vzorek neodebírá.

Fakta k další diskuzi nad zákonem:

  1. pokud byly včely létavky přímo vystaveny aplikaci přípravku, hyne jejich podstatná část již v místě aplikace a/nebo mají negativně ovlivněny navigační schopnosti a jen málo dělnic se tak dostane zpět k mateřskému včelstvu;
  2. čím smrtelnější dávkou pesticidů byly včely zasaženy, tím méně se jich vrátí zpět do úlu;
  3. minimální počet 500 jedinců uhynulých včel potřebných pro odběr může být na jednu stranu poměrně malý ve srovnání se silným včelstvem čítajícím 30 tis. a více jedinců a na druhou stranu dosti veliký v případě např. oddělku s 5 tis. jedinci. Z těchto důvodů by bylo vhodné pro odběr vzorků při suspektních otravách upravit minimální počet uhynulých včel potřebných pro analýzu na nižší počet a případně korigovat požadovaný počet vzhledem k aktuální síle včelstva, např. 100 včel na včelami plně obsazený typický a v Česku nejrozšířenější nástavek 39 × 24 cm. Vzorek 100 včel bohatě postačuje na spolehlivou reprezentativní analýzu pesticidů pomocí LC-MS/MS instrumentace.

4. Výsledky rozboru včel a rostlin

Inspektor KVS po obdržení laboratorních protokolů o výsledcích vyšetření vzorků včel a rostlin od SVÚ Praha vyhotoví “Záznam o výsledku místního šetření”, který poskytne inspektorovi ÚKZÚZ a dotčeným chovatelům včel. V případě potvrzení účinných látek ve vzorcích včel a porostu je dále na ÚKZÚZ, aby prokázal a případně sankcionoval ošetřovatele porostu.

5. Kontrola u ošetřovatele/ů rostlin v souvislosti s použitím POR

Místně příslušný inspektor ÚKZÚZ zahájí kontrolu u dotčené osoby (uživatelů pozemků) v okolí šetřeného úhynu včel. Inspektor v rámci kontroly zjišťuje okolnosti související s používáním POR v okolí šetřeného úhynu včel, kontroluje dodržování povinností dotčené osoby z hlediska požadavků na ochranu včel a zajišťuje důkazní prostředky.

Kontrola je ukončena až po obdržení výsledků analýz odebraných vzorků rostlin a uhynulých včel a záznamu o výsledku místního šetření od inspektora KVS.

Inspektor ÚKZÚZ posoudí na základě výsledků kontroly, zda při použití POR ze strany ošetřovatele porostu nedošlo k porušení zákona o RLP nebo k porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin.

 

Nejvíce jsou pro včely rizikové pesticidní přípravky obsahující thiofosfáty, nitrosloučeniny, organofosfáty a karbamáty, pyrethroidy a neonikotinoidy. Převažující příčinou otrav včel pesticidy již několik let zůstává fipronil – i přes jeho zákaz v roce 2013 se stále mohou spotřebovávat zbývající zásoby této látky.

6. Náhrada škody

Výši škody může stanovit sám poškozený chovatel. Pokud ošetřovatel se stanovenou výší škody souhlasí a poskytne dohodnutou částku jako kompenzaci, dojde v podstatě ke smíru. To je ideální řešení. Výše škody by měla zahrnovat jednak cenu poškozených včelstev, ušlý medný výnos a náklady na odstranění následků škod, tj. na udržení poškozených včelstev (nákup matek, cestovné, cukr). Pokud ovšem nedojde ke smíru mezi ošetřovatelem porostu a chovatelem včel, je nucen chovatel včel žádat o náhradu škody dle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., NOZ

Škody jsou však mnohem větší než jen na poškozených včelstvech. Nesprávným použitím přípravku dojde k otravám řady dalších necílových organismů a tím k narušení struktury populací a společenstev. Takové změny mohou vést k rozsáhlým škodám na ekologické stabilitě zasaženého území. Je jen otázkou času než se nám podaří tyto škody vyčíslit odhadem a stanou se součástí soudního vymáhání uhrazení škod v souvislosti s nesprávným používáním pesticidů.

Ochrana včel před chemickými látkami v zemědělství je především o vzájemné komunikaci a informovanosti včelař – zemědělec a o dodržování základních předpisů. Dodržovat jen literu zákona často nestačí. Je dobré vědět o sobě přímo.

_________________________________________________________________________

  • Hlášení o počtu včelstev a umístění stanovišť

Chovatel včel je povinen oznámit dle plemenářského zákona a dle § 80 odst. 1 vyhlášky č. 136/2004 Sb. pověřené osobě (Českomoravská společnost chovatelů, a. s.) údaje o počtu včelstev a umístění jednotlivých stanovišť včelstev k 1. září kalendářního roku. Hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť se předávají nejpozději do 15. září kalendářního roku (a kdykoliv v průběhu roku při změně údajů) na příslušném formuláři nebo přes Portál farmáře po registraci.

ČMSCH, a. s., má povinnost do IS ústřední evidence nahlášené údaje zanést do 60 pracovních dnů od doručení a u změnových hlášení do 10 pracovních dnů od doručení.

Po novele zákona o RLP získávají profesionální uživatelé údaje o stanovištích včelstev v LPIS, kde jsou přenášena z ústřední evidence dle plemenářského zákona (došlo k výraznému nárůstu v počtu stanovišť – o více jak 100 %).

Od 5. 3. 2018 je, jak na Portálu farmáře, tak i ve veřejném LPIS zpřístupněna nová funkcionalita a to zobrazování stanovišť včelstev eAgri – Novinky – Včelstva v LPIS. V detailu stanoviště včelstev se zobrazují i osobní údaje chovatelů včel. Zveřejnění osobních údajů je v souladu s § 51 odst. 5 zákona o RLP a dále v souladu s § 3ab zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.

Hlášení o počtu včelstev a umístění jednotlivých stanovišť včelstev je nutné pro případ škody na včelstvu ze strany profesionálních uživatelů, kteří provádějí chemické ošetření porostů, případně pro jinou škodnou událost a vymáhání náhrady. Pokud včelař svá stanoviště neoznámí, nejenže při případné otravě nebude mít nárok na jakoukoliv náhradu, ale dokonce může být sám postižen pokutou (dle § 79c odst. 1 písm. h zákona o RLP*). Za přestupek lze fyzické osobě uložit pokutu do 40 000 Kč.

*pozn. Pokuta by dle současného znění zákona o RLP chovateli včel nemohla být uložena z důvodu chybného znění § 79c odst. 1 písm. h), ve kterém je uvedeno:

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

h) jako chovatel včel neoznámí místně příslušnému obecnímu úřadu údaje k umístění trvalých a přechodných stanovišť včelstev podle § 51 odst. 5.

Přitom hlášení o počtu včelstev a umístění jednotlivých stanovišť mají včelaři zasílat nově pověřené osobě, tj. ČMSCH, a. s.

4 komentáře

  1. Rudolf Stonjek Reagovat

    To je všechno hezké, ale měly by zde také zaznít zkušenosti toho, kdo měl snahu o náhradu škody žádat. Dát dohromady komisi, která věc posoudí zvl. o víkendu je věc prakticky nemožná. Navíc nové přípravky včelstva většinou nezabijí, ale oslabí. Co je však průšvih je to, že zatímco my řešíme 2 hrsti včel potácející se před úly v trávě, část včel tuto mňamku uloží v plástech a včely jí použijí na mateří kašičku nebo sesterské mléko. A to je průšvih ! Matka dokáže žít v úle i 4 roky a žel pomalu a jistě klade stále defektnější a špatnější vajíčka. Protože vědci se tomuto problému dost věnují existuje pár seriozních prací, které to potvrzují. Kdo zná řešení, sem s ním! Zdraví R. S.

    • Jiří Matl Reagovat

      Ahoj, Rudo, tohle je první krok, pokud najdeme nějaké chovatele s osobními zkušenostmi s úhyny po použití POR, kteří to i začali řešit, samozřejmě je požádáme o sdílení zkušeností s řešením, to je naprosto logická konsekvence a logický další krok.
      S dalším souhlas, z toho mrazí …

  2. Stonjek Reagovat

    Jirko, těch kteří to začali řešit je dost, žel s nulovým úspěchem. Základem problému je, že se řeší převážně o víkendu a komise se nedá dohromady, nebo ty znáš na Praze-západ jméno rostlinolékaře a tel. číslo na něj? Další problém je rychlý rozpad postřiků a začne-li se rozborovat až v pondělí, nic se nenajde. A protože nové postřiky jsou přece jen k včelám ohleduplnější než ty staré, o ztrátu včelstev jde jen výjimečně.

    • Jiří Matl Reagovat

      Ahoj, Rudo, krizové linky na KVS propojené na další instituce jsou v provozu 24 hodin denně a také o víkendu. Kontakty jsou v článku. Podle mě je systém nastaven dobře. Rádi bychom samozřejmě věděli, zda i v praxi funguje, proto sháníme konkrétní příklady a kasuistiku. Ale zatím bez výsledku. Snad se časem zadaří. Tohle by bylo velmi cenné jako doplnění k tématu. Jak to v praxi funguje. Autorka, jako praktik a zaměstnanec ÚKZÚZ samozřejmě vše psala i se svou vlastní zkušeností.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *