Označování medu

Je povinné při prodeji na trhu, v tržnici a maloobchodních prodejnách, které se nacházejí na území celé České republiky. Při drobném prodeji přímo ze dvora není etiketa nutná.

Původně se maloobchodní prodejnou rozuměla prodejna, která zásobovala přímo konečného spotřebitele a která byla na území kraje, v němž se nacházelo stanoviště včel. Nyní je místním maloobchodem maloobchod, který se nachází na území celé České republiky a nemíní se maloobchodem jen prodejna, ale jsou to i jiná zařízení dle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, konkrétně „maloobchodem“ se rozumí manipulace s potravinami nebo jejich zpracování a skladování v místě prodeje nebo dodávky konečnému spotřebiteli; zahrnuje distribuční terminály, provozy veřejného stravování, závodní jídelny, podnikové restaurační služby, restaurace a další podobné stravovací provozovny, obchody, distribuční centra supermarketů a velkoobchodní prodejny.

Pokud je chovatel včel zároveň provozovatelem restaurace, jídelny, atd., může dodávat svůj med do svého zařízení bez jakéhokoliv označení.

Při označování medu se řídíme směrnicí Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 a obecnými požadavky na značení balených potravin, tj. zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011, zákonem č. 110/1997 Sb., v platném znění a vyhláškou č. 76/2003 Sb.

 

Povinné údaje na etiketě:

  • název potraviny – MED (květový nebo medovicový)*,
  • množství potraviny – uvádí se váha v g nebo v kg,
  • minimální trvanlivost – jelikož má med trvanlivost delší než 18 měsíců, zpravidla se uvádějí 2 roky, nemusí být uvedeno přesné datum, stačí uvést rok,
  • jméno, nebo obchodní název a adresa výrobce – není povinností uvádět telefonní číslo.

* Dle § 8 písm. a) vyhlášky č. 76/2003 Sb., ve znění pozdějšího předpisu, je nutné označit med i podle jeho původu na med květový nebo medovicový. Tento požadavek je však v rozporu se zněním směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001. Ta totiž umožňuje označit med bez ohledu na původ a způsob získávání prostým označením „med“.

Pokud tedy včelař nemá možnost ověřit vodivost medu, může této skutečnosti využít a vyhnout se tak případnému postihu ze strany kontrolních orgánů.

 

Nepovinné údaje:

  • země původu – není vyžadována u produktů z ČR uváděných na trh v ČR. Tento údaj je povinný pouze v případě vývozu medu (uvádět Česká republika, ne ČR nebo CZ)**,
  • podmínky uchování nebo podmínky použití***,
  • doplňující údaje k označení druhu medu − květový pastový, luční, lesní, lipový, pohankový, řepkový med, atd.,
  • výživové údaje – nestačí uvádět pouze energetickou hodnotu, ale i výživové složení v tomto minimálním rozsahu: energetická hodnota, tuky (z toho nasycené mastné kyseliny), sacharidy (z toho cukry), bílkoviny, sůl.****.

** Pokud chceme zemi původu zdůraznit i při prodeji v tuzemsku, můžeme využít název „Česká potravina“, a to jak ve slovní podobě, tak formou loga. I když se jedná o dobrovolné označení, je jeho použití vázané pravidly MZe (Pravidla pro dobrovolné označování „Česká potravina“ a použití loga).

*** Nutné pečlivě zvážit, pokud je med prodáván v maloobchodě. Pokud např. med s označením „Uchovávejte v chladu do 15 °C“ najde inspektor SZPI v obchodě s teplotou vyšší, bude to považovat za přestupek za který už ovšem odpovídá prodejce.

**** Vždy je nutné uvádět i položky, které mají nulovou hodnotu.

 

Výživové hodnoty medu ve 100 g

Název nutrientu Hodnota Jednotka
Energetická hodnota 1390 kJ
Energetická hodnota 328 kcal
Tuky celkové 0 g
    Nasycené mastné kyseliny g
Sacharidy využitelné 81,7 g
    Cukry celkové g
Bílkoviny celkové 0,3 g
Sůl 0 g

 

Fyzikální a chemické požadavky dle vyhlášky č. 76/2003 Sb.

Požadavek Druh medu
květový medovicový pekařský (průmyslový)
součet obsahů fruktózy a glukózy

(% hmot. nejméně)

60,0 45,0
obsah sacharózy (% hmot. nejvýše) 5,01) 5,0
obsah vody (% hmot. nejvýše)3) 20,0 20,0 23,0
kyselost (mekv/kg nejvýše) 50,0 50,0 80
HMF (mg/kg nejvýše)4) 40,0 40,0
obsah ve vodě nerozpustných látek (% hmot. nejvýše)2) 0,10 0,11
elektrická vodivost (ms.m-1)5) nejvýše 80,0 nejméně 80,0
aktivita diastázy (stupňů podle Schadeho nejméně)6) 8,0 8,0

1) U medu květového jednodruhového akátového z trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), z tolice vojtěšky (Medicago sativa), z banksie (Banksia menziesii), z kopyšníku (Hedysarum), z blahovičníku (Eucalyptus camadulensis), z Eucryphia lucida, z Eucryphia milliganii, z citrusů (Citrus spp)., může být obsah sacharózy nejvýše 10,0 %; u levandulového medu (Lavandula spp.) a u medu z brutnáku lékařského (Borago officinalis) může být obsah sacharózy nejvýše 15,0 %.

2) U medu lisovaného se připouští nejvýše 0,50 % hmotnostních ve vodě nerozpustných látek.

3) U vřesového (Calluna) medu může být obsah vody nejvýše 23 %; u pekařského medu z vřesu (Calluna vulgaris) může být obsah vody nejvýše 25 %.

4) U medů deklarovaného původu z regionů s tropickým klimatem a směsi obsahující výlučně tyto medy může být obsah hydroxymethylfurfuralu nejvýše 80 mg/kg.

5) Výjimky: planika (Arbutus unedo), vřesovec (Erica), blahovičník (Eucalyptus camadulensis), lípa (Tilia spp.), vřes obecný (Calluna vulgaris), balmín neboli manuka (Leptospermum), kajeput (Melaleuca spp.).

6) U medu s přirozeně nízkým obsahem enzymů (citrusové medy) a obsahem HMF nižším než 15 mg/kg může být aktivita diastázy nejméně 3.

Pozn. U směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20 prosince 2001 o medu byla provedena oprava ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 2. 2007. Oprava se týká přílohy II. bodu 4 druhé odrážky, kde text: „medovicový med a med z kaštanů a jejich směsí kromě níže uvedených nejvýše 0,8 mS/cm“, byl nahrazen textem: „medovicový med a med z kaštanů a jejich směsi kromě níže uvedených nejméně 0,8 mS/cm“. Provedenou opravou došlo ke shodě požadované hodnoty vodivosti pro medovicový med uvedené ve směrnici s vyhláškou. 

Včelař, který má med od vlastních včel, ale překračuje požadavky na množství medu uváděného na trh (2 t/rok) nebo ho hodlá uvádět na trh např. formou prodeje na trhu mimo území ČR (v Německu, Rakousku apod.), musí být registrován KVS. Pokud však med dodává pouze do výkupu, stačí mu povinná registrace chovatele podle plemenářského zákona, tedy ne u KVS.

Včelař, který získává, zpracovává a uvádí na trh med od různých chovatelů, musí požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci podniku.

1 komentář

  1. Jiří Matl Reagovat

    O tématu se teď hodně mluví. Vídám na trzích přeprodávaný med, jehož producenti velmi šetří jakýmikoli údaji. Přijde mi to divné, no – abych pravdu řekl, tak spíš podezřelé. Naopak velmi si vážím těch, kteří jsou s kůží na trh naplno a vstřícně. K nám do Dobřichovice jich několik na trhy jezdí a už se známe a vždycky dáme řeč o tom, jak se daří etc.
    Sám preferuji vinětu se základními údaji (med, odkud, ev. jaký), na druhou stranu sklenice kontaktní údaje. K tomu je ale třeba sklenice, která nemá žádné logo typu loga svazového. Protože pak se to tam nevejde. Což říkala řada zkušených už před léty, kdy se o tom vedla jakási debata. A k tomu samozřejmě víčka, na nichž není značka Český med, protože tu se jedné partě kluků, „co spolu mluví“, podařilo zcela zlikvidovat a zdiskreditovat.
    Ještě k tomu věším na konopném provázku cedulku, kde je toho víc. A zájemcům nabízím i letáček A4 o medu, jak se získává, zpracovává, uchovává, jaké má vlastnosti a jak by se s ním mělo nakládat. Zjistil jsem totiž, že i zaťatí medojedi často o medu vědí strašně málo …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *