S MUDr. Jiřím Marxem o chovu matek (pardon, vlastně královen …)

MUDr. Jiří Marx je profesí lékař, přesněji stomatolog. Včely chová na Jičínsku a v Podkrkonoší. Chová i matky. Získal si v tomto oboru určité renomé, nikoli ovšem v oficiálním kolotoči vyznávajícím model copy-center. V žertu o sobě říká, že chová matky „bez průkazu původu“. Nejblíž jeho srdci je, myslím, hnutí Šance pro včely.

A protože je tu ona magická doba, kdy prožíváme tu nejpoetičtější část včelařské sezony, tedy chov matek a tvorbu oddělků, rozhodla se redakce portálu Včelaři sobě zeptat se jej na podstatu jeho metody. Proč? Protože jeho způsob zapadá do konceptu, jenž je nám velmi blízký, a protože jsme toho názoru, že může zajímat i řadu dalších chovatelů včel. Nebudeme si vykat, neb se známe a vypadalo by to blbě …

Můžeš blíže vysvětlit, proč v době, kdy se tak diskutuje o kvalitě genetického materiálu a o jeho výběru (z těch nejrenomovanějších míst), volíš metodu chovu matek, které nazýváš matkami „bez průkazu původu“? A jak si k tomuto rozhodnutí či definici došel?

Skutečně kvalita genetického materiálu je rozhodující. Jde ale o to, co se tou kvalitou rozumí. Pokud vím, v českých zemích se šlechtí na 4 vlastnosti.

  1. MÍRNOST …  ta je vidět na první pohled při otevření úlu
  2. SEZENÍ NA PLÁSTECH …  to je vidět na druhý pohled po vytažení plástu
  3. NEROJIVOST  … tu může ovlivnit včelař
  4. JARNÍ ROZVOJ … vzhledem k tomu, že se jistá snůška posouvá do jarních měsíců, je třeba mít včely silné v dubnu a ne na konci května, ale to žádný jarní rozvoj nedokáže, to může zabezpečit jen silná a zdravá zimní generace včel.

Na ODOLNOST vůči NEMOCEM se v českých zemích nešlechtí (až na výjimky jednotlivců), a tak nákup matek je taková sázka do loterie. Včely budou mírné, budou dobře sedět na plástech, ale jak budou reagovat na patogeny, které máš na včelnici, to Ti nikdo neřekne. A že je tam máme, to je jasné. A protože tohle kriterium je rozhodující v mém chovu, rozchovávám jen materiál, který prokáže určitou odolnost a nezhroutí se hned první produkční sezonu. Letošní jaro mi nadělilo trošku překvapení, u několika prověřených matek z roku 2015, ze kterých jsem chtěl chovat, jsem našel místo modře značené matky její neoznačenou dceru z tiché výměny. Schopnost měnit si matku považuji za velmi pozitivní vlastnost a včelstvo si tímto způsobem částečně mění genetiku a přizpůsobuje se prostředí. Včely tohle mají vůbec geniálně vymyšlené a my včelaři jim to jen kazíme. No – ony se včely přizpůsobují i včelaři a jeho metodice chovu. To je krásně vidět u některých včelařů, kteří včelaří celý život ve stejných úlech stejnou metodikou a stále jim to nějak funguje.

Roje naředí patogeny, mladé rojové matky jsou výkonné, bohužel někdy nestačí ani to. Už jsem zkoušel i matky z takových chovů, ale většinou jejich včelstva málo stavějí a STAVBA je podle mě jednou z rozhodujících vlastností. Včely, které dobře stavějí, bývají zdravé a výkonné. Chovám včely, které se v mých podmínkách osvědčily. Na plemeno nehledím. Zkouším a vybírám. To je práce na celý život.

Co je tedy Tvým chovatelským vyznáním, která kritéria jsou podle Tebe pro chov matek nejdůležitější?

Podle mě by měl každý včelař být schopen jednoduchým způsobem rozchovat několik matek pro svoji potřebu ze včelstva, které se u něj osvědčilo. Nebo u souseda či kamaráda.

A jsou metody chovu z vajíček, kdy nepotřebujete ani extra dobře vidět, ani jistou ruku pro manipulaci s larvičkami. Vůbec: snažím se upustit od klasického larvení. Matka vychovaná včelami z vajíčka by měla být svým výkonem velmi blízko matkám přirozeně vzniklým. A protože se snažím chovat silná včelstva, která i silná zimují, potřebuji výkonné matky.

Jakými metodami se o to v praxi snažíš?

Chov matek z vajíček je již dříve vymyšlená věc, buď se to dělá tak, jak to vymyslel Ruda Stonjek, tedy udělá oddělek, počká, až se v něm vylíhnou mladušky a cca po týdnu vyláme matečníky. Pak v plástu vyřízne prostor, do kterého zasadí štěp s vajíčky tak, aby část buněk s vajíčky směřovala dolů a pod nimi byl prázdný prostor. A za měsíc oddělek zkontroluje. Rázem má na dva zásahy oddělek s novou kladoucí matkou, kterou si včely samy vychovaly a vybraly.

Druhá metoda je chov z vajíček na liště. U nás ji dělá pan Janiš, já jsem ji jen malinko modifikoval. Na horní loučku si natavím 4 vrstvy mezistěn. Pak si dojdu pro plást s vajíčky, ze kterého si vyříznu kosodélník tak 12×4 cm. Kosodélník proto, protože řežu vždy v řadě buněk. Ten si naporcuji tak, aby na každém kousku byly 1 – 2 řady neporušených buněk.

Pak si vždy nahřeju část těch mezistěn na horní loučce, vezmu kousek plástu a posadím ho spodní řadou buněk do rozehřáteho vosku. Malá mezera a další … Tak pokračuji, až mám lištu plnou. Teď se pečlivě podívám, zda není v nějaké buňce již larvička, kdyby byla, odstraním ji.

A teď další krok. Mám-li plást s vajíčky jako panenskou souš, nedělám již nic, včely samy snadno upraví a rozšíří okraje vybraných buněk. Je-li plást s vajíčky již vícekrát zakladen, malá pomoc neuškodí. Nasadím ostrý nůž shora na buňku a šikmo uříznu část nebo celou jednu stranu. Nebo to jen naříznu a odklopím. Vajíčka se ani nedotknu. Tahle upravím všechny kousky plástu s vajíčky a dám lištu do osiřelce.

A nezapomeňte krmit, med s vodou 1:1. Žádný cukr, děláte si přece královny.

Tak tři dny to nechám v osiřelci a pak dám lištu i se včelami, které na ní sedí, do medníku velmi silného včelstva. Samozřejmě nad mřížku. A po zavíčkování zaškolkovat. Matky se mohou líhnout v rozmezí od 13. do 16. dne. Takže na to pozor. Když matečník vyříznete až k loučce, máte ho na špuntu z oněch 4 vrstev mezistěny a dá se s ním dobře manipulovat.

Výběr, ze kterých vajíček udělají matku, nechám na včelách a málokdy je udělají tak blízko u sebe, že musím dát do oddělku dva matečníky najednou. Někdy se to přihodí, ale to přece vůbec nevadí.

Dají se tato kritéria uskutečnit v dnešní hustě zavčelené i zavčelařené tuzemské krajině?

Snažím se chovat včely, u kterých se dobré vlastnosti neztrácejí. A mám třeba 5 generací od jedné původně Sklenarky a pořád se to drží. To je cenné. Ale jak říkám, každý ať chová, to co se jemu osvědčilo, a z toho vybírá to nejlepší a množí.

Ještě takovou vsuvku. Když larvíte, z deseti matek jsou dvě špičkové, 4 průměrné a 4 podprůměrné. To je prostě život.

U matek vzniklých z vajíčka jsou ta procenta jiná. Zkuste to a uvidíte.

Moc děkujeme za rozhovor!

Za Včelaři sobě se ptal J. Matl

17 komentářů

  1. Marec Reagovat

    Jirka mne velmi inspiroval již na VF, letos tímto způsobem z vajíčka množím v modifikaci sběrného oddělku a zatím úspěšnost oplodnění a vrácení matek 90% .

  2. martin.mikusek Reagovat

    Já se o to taky pokoušel, ale zanedbal jsem krmení a podcenil snůšku. Měl jsem to na vzdáleném stanovišti. Příště chovám doma. Nevím co mě to napadlo…

  3. Jiří Matl Autor článkuReagovat

    Za tenhle text i debatu jsem osobně moc rád. Otevírá to téma, které bude podle mého za čas pro obor klíčové.
    Hodně mě zajímá to přezimování jako kritérium vitality. Navíc několikanásobné přezimování. Jsou dnes i u nás chovatelé, jsou i po Evropě už party, které tohle považují za základní a podle toho vyhodnocují včelstva a to, co s nimi dále bude (Index přezimování). Ale fakt nejen jedno přezimování, ale více, což je logické.
    Přičemž mimo jiné řada z nich tvrdí, že přirozeně a podle včel vychované matky jsou výkonnější, odolnější, žijí a kladou déle. Je to zajímavá cesta, kdy se nyní vracíme pomalu ke zkušenostem „starých mistrů“ s tím, že se tvoří jakási syntéza jejich dávných a našich současných zkušeností. Ale je to logické.
    Současné problémy v chovu včel jsou tak velké a cesty k řešení jsou tak zarostlé křovím mýtů a pověr a kšeftu, že je zjevné, že tudy a jimi už ne. Anebo tudy, ale kam?
    A pokud se chceme posunout dál a přiznáme si, že zdroje inspirace a nápady máme, tak se najednou tahle cesta jeví jako logická. Nikoli kvantitu, ale kvalitu …
    Osobně už pár let množím formou štěpu, protože přelarvování mi nešlo jak fyzicky, tak mi nešlo ani stran těch manipulací s larvičkami. A když jsem začal se štěpy podle v rozhovoru vzpomenutého Rudy Stonjeka, jenž mě je naučil, byl to fakt jiný příběh.

  4. Pavel Holub Reagovat

    Šel jsem letos do mých top vyvolených, že je nalarvím a ony mne překvapily dalším bonusem. Na každém plodovém plástu (10) byly dva krásné matečníky. Tak už jsem jen rozhodil plásty do oddělků a matku také oddělil a bylo hotovo. Už kladou.
    Když není čas, tak získávání matečníků řeším nouzákem do osiřelce s tím, že za tři dny nejstarší matečníky vylámu. Myslím, že se od výše popsaných způsobů vývoj matky nijak neliší s tím rozdílem, že si materiál vybraly samy včely.

  5. VaT Reagovat

    Když je řečeno, že může z 10 larev vybraných včelařem vzniknout 6 dobrých matek, tak potom formulace tvrzení že z „vajíček“ to bude lepší nemá úplně smysl. Jde o samotný výběr vajíček/larev včelami. Z fotky je patrno že na té chovné liště je přibližně v každém „hnízdě“ těch 10 vajíček na výběr. Podle mě kdyby se to obdobně připravilo s larvami budou výsledky prakticky stejné (i dle logiky autora).

    • Jiří Matl Autor článkuReagovat

      Václave, ona se vede teď mnohde debata o tom, že když si to včely udělají přímo z vajíčka, není to totéž jako z larvičky. Nejde jen o manipulaci s larvičkou a o její stáří, ale i o určitou pausu v její výživě, nehledě na její možné poškození, zachlazení a pod.). Při chovu z vajíček to jde hned a samo, což prý má vliv na kvalitu matky (větší počet vaječných rourek a d.). Přednášel o tom i Milan Havelka v Praze na PVS a dokumentoval i svými vlastními pozorováními, které se týkaly jak vyššího stáří takových matek, tak i jejich vyšší výkonnosti.

  6. Jirka Marx Reagovat

    Průměrná matka ve srovnání se špičkovými v některých obdobích roku selhává. Právě teď je u nás období, kdy není snůška. Lépe řečeno je, ale jen třeba na hodinu dvě denně. A ta nejsilnější včelstva dokáží i za těchto podmínek mít přínos i na váze. To jsou včelstva na 8-9NN. Průměrná včelstva 6-7 NN jdou vahou dolů.

  7. Pingback: Zrady v systematických chovech - Včelaři sobě

  8. VaT Reagovat

    Nemohl byste prozradit ještě čím ty „divoké“ matečníky na liště klíckujete?

  9. Jiří Marx Reagovat

    říznu ho až k liště a dám ho do Zanderovy klícky ta má shora velkou díru . Vrstva vosku u loučky je taková, že ten vchod hezky ucpu. A když jsou dva tak blízko u sebe že to nejde, dám je do oddělku oba

  10. Pingback: Milan Havelka a přirozený chov matek v silných včelstvech - Včelaři sobě

  11. Martin Reagovat

    Měl bych dva dotazy
    1. jak silný by měl být ten osiřelec (rm 39×24) do kterého vkládáte tu horní loučku s kousky plástu s vajíčky?
    2. po 3 dnech dát lištu do medníku silného včelstva – nemám zas tak silná včelstva, projde to i u včelstva se 3 nástavky rm 39×24 (2 plodiště, mateřská mřížka a 1 medník) ? měl bych strach, že včely ty matečníky zruší, nebo jestli by pomohlo dát třeba fólii na tu mřížku aby měly včely v medníku větší pocit osiřelosti ?
    Děkuji za info

  12. MUDr. Jiří Marx Reagovat

    Vezměte dobře zakladený zavíčkovaný plást těsně před vylíhnutím, jeden plást s pylem a jeden se zásobami. Dejte je do plemenáče, můžete použít i teplodržnou přepážku. Počkejte týden, vylíhnou se spousty mladušek. Pak vylámejte matečníky a máte starter jako víno. Nezapomeňte je krmit od vložení lišty s vajíčky po její vyjmutí, narazí více matečníků.
    Je-li medník dobře obsazen, nebude problém. Nebojte se a dejte tam lištu i s mladuškami, které hustě obsedají matečníky, Nic nezruší, včely již naražené matečníky dokrmí a dostaví, to je jejich přirozenost. Takže žádné folie, mladušky z plodiště musí mít průchod do medníku volný. Přes mřížku tedy.

  13. Jiri Reagovat

    Nejprve cituji text: „……Tak pokračuji, až mám lištu plnou. Teď se pečlivě podívám, zda není v nějaké buňce již larvička, kdyby byla, odstraním ji. A teď další krok. Mám-li plást s vajíčky jako panenskou souš, nedělám již nic, včely samy snadno upraví a rozšíří okraje vybraných buněk.“

    Můj dotaz: Prosim o upřesnění jak se larvičky dostanou do těch matečníků v liště. V textu píšete, že larvičky odstraníte. A hned v další větě píšete o panenské souši s vajíčky. Jak ta panenská souš souvisí s loučkou, kterou jste doteď popisoval? Pokud mám panenskou souš s vajíčky, tak jak se z ní dostanou ty vajíčka do horní loučky? Přelarvovaním to asi nebude.

    Děkuji za upřesnění.

  14. Jirka Marx Reagovat

    Jedná se o chov matek z vajíček, princip spočívá v tom, že se ze zakladeného plástu vyřízne část s vajíčky ta se rozdělí na pásky a ty připevní na lištu. Ta se vloží do starteru a včely samy vyberou vajíčka na kterých vytvoří matečníky. Již naražené matečníky s larvičkami (které se líhnou z vajíček!!) se dají dochovat do medníku nad mřížku

  15. Ruda Reagovat

    Přeji pěkný den jen bych měl dotaz :Pokud dám do jiného silného včelstva do medníku nad mřížku dostavět a odchovat matečníky nevyvolám vyrojení stávající dobré matky? děkuji za odpověď

  16. Jirka Marx Reagovat

    Zcela jistě ne. Dochov matečníků nad mřížkou je stará osvědčená metoda. Používá se jistě přes 100 let.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *