Jak to dělají u sousedů III – O kyselině mravenčí

Jak ji odpařují u sousedů?

Motto vytoužené: Tak už si nebudeme hrát na román, setři růž, nikdo nás nenatáčí …

Oslí můstek III

Tož jak „mám krok vojensky rázný a nezastavím nikde na červenou, natruc předpisům„, pokračujeme ve volné sérii, která se zabývá chovem a ošetřováním včel u sousedů, konkrétně zatím v německy mluvících zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko). V dalších pokračováních bychom se moc rádi zaměřili i na praxi v Polsku a na Slovensku a byli bychom velmi vděčni za spolupráci, pokud by k ní byl někdo ochoten a chtěl připojit své řádky ku společnému dílu.

Nyní tedy navážeme na dva předchozí díly, v nichž jsme se postupně od srovnání systémového nastavení dopracovávali ke stále konkrétnějším detailům. Nyní tedy pár řádek k odpařování kyseliny mravenčí (KM, samozřejmě opět u sousedů). Budeme se bavit o (pod)letním ošetření, které je konec konců i pro nás nyní aktuální.

Čerpáme z dostupné literatury, z veřejných zdrojů pracujících s předpisy a legislativou, ze spolkových webů, sociálních sítí, diskusních fór a pod. Některé odkazy najdete i za textem.

V tomto dílu se zaměříme na téma odpařování kyseliny mravenčí zejména v Německu. Znovu zdůrazňujeme: tento text si neklade nároky na úplnost a budeme vděčni za komentáře, doplnění, polemiku. Uneseme, ba uvítáme dokonce i kritiku, neboť nám všem otevře, jak doufáme, možnost další debaty i vzájemného poučení …

KM jako varroacid – 60 % a dost?

V Německu má KM registraci pro ošetření včelstev ve formě 60% roztoku ad usum veterinarium (ad us. vet. – pro veterinární použití) od r. 2000. Tohle je důležité. Je tedy chápána konsekventně jako samostatná účinná látka pro ošetření včelstev v určité koncentraci, a proto má i její prodej určitá pravidla, jimž takto definované léčivé látky podléhají. Takto definovaný roztok je možno koupit, m. j. i v lékárnách, recept ale chovatelé nepotřebují. V prodeji je v Německu i jinde také pod obchodní značkou Formivar 60 ad us. vet. (dokonce v různých koncentracích, viz níže).

Co z toho ale dál plyne?

Přinejmenším to, že se spíš řeší ryze praktické další věci, jako je čas či důvod aplikace, její délka, množství účinné látky, typ odpařovače a „knotu“ (Dochte) a souvislosti s jeho umístěním. A samozřejmě je možná i volba různého množství účinné látky, což u nás oficiálně možné není. Třeba u ošetření slabších včelstev nebo oddělků to osobně považuji za docela podstatné.

Když to tedy srovnáme s praxí běžnou v tuzemsku, pak nás těchto úvah naše předpisy zbavují: máme dva typy odpařovačů s účinnou látkou KM, totiž Formidol 41 (krátkodobý, s přesným obsahem 41 ml účinné látky v odpařovací desce) a Formidol 81 (dlouhodobý, tedy cca na 14 dní, s obsahem 81 ml KM). Tedy jasně definované množství účinné látky, koncentrace a také pak logicky i typ odpařovací desky (knotu). Tohle téma by mělo být i u nás stále otevřené. Nabízí se tu totiž řada věcí k diskusi.

Oba zmíněné a u nás registrované VLP s KM mají koncentraci 85 %, což je oproti praxi u sousedů podstatný rozdíl. Oba vycházejí z předpokladu, že chovatel potřebuje co nejjednodušší (t. zv. „blbuvzdornou“) metodu. U nás není KM registrována jako varroacid, proto jsou registrovány jen VLP předem připravené, s určitou koncentrací, dávkou a odpařovacím materiálem. Znovu si dovolím opakovat: je u nás k diskusi, zda takto zvolený model je nadále pro trvale udržitelný chov včel akceptovatelný.

Stále se vedou debaty o tom, jak vysoká koncentrace má na hubení roztočů (nikoli léčení, pardon!) nejvyšší účinnost. Do debaty vstupuje spousta faktorů a shoda nenalezena.

Rozdíly v praxi tam a u nás jsou tedy celkem jasné. Už jsme se o tom i o dalších souvislostech zmínili v předešlých částech této série.

Ona zmíněná vyšší koncentrace KM je i u sousedů stále tématem diskusí, zdá se, že je to řešeno mnohde i tak, že v mimořádných případech při silném napadení produkčních včelstev rozhodne o možném použití vyšší koncentrace v podletí odpovědná osoba, tedy veterinář nebo veterinární inspektor. Je tomu v různých zemích jinak. Např. tento odkaz nabízí volně ve Švýcarsku připravený roztok KM v koncentraci 85 %. Často se totiž i v zahraničí (zejména ve Švýcarsku, ale i v Německu) používá i koncentrace 85 % pro případné pozdní ošetření (podzim – září – říjen). Např. ve Švýcarsku firma Biovet nabízí 3 koncentrace Formivaru: 60, 70 i 85 %.

Chovatelé jsou z řady zdrojů (jak lokálních – spolky a jejich komunikační možnosti -, tak obecnějších – knihy, weby a na nich dostupné informace) o zásadních věcech informováni, a to dosti podrobně a s variantami a (ne)doporučeními (některé odkazy jsme přinesli ve II. díle této série, další je možno snadno dohledat, zadáte-li do vyhledávače např. Ameisen Säure (KM), Behandlung (ošetřování), Bienen (včely), nebo anglicky Formic Acid, Treatment, Bees).

Pokud chovatelé chtějí, dozvědí se tedy, jak a v čem se efektivně odpařuje a jak systém funguje. Znovu opakujeme: mohou se to a takhle dozvědět právě proto, že KM je registrovaným varroacidem, tudíž že užití není vázáno na konkrétní VLP s touto účinnou látkou, jako je tomu u nás, kde je systém nastaven jinak … (Viz výše.)

Vědí tedy i to, že:

  • páry KM jsou těžší než vzduch a tak se fyzikálně i chovají (což je důležité pro volbu odpařovačů a jejich umístění).
  • rámcově je třeba nějak dbát na venkovní teplotu, ale že to není až tak důležitý problém při určitém použití některých odpařovačů (třeba těch, které se dávají do rámků poblíž plodu). U těch, které se dávají s určitou distancí od plodu např. shora, je třeba s tímto faktorem počítat. Jiný příběh je to u podzimní aplikace, ale ta není tématem tohoto textu.
  • ochlazením kyseliny před použitím se dá docílit pozvolnějšího působení odparu. To je důležité zejména za vyšších teplot, kdy se také doporučuje aplikace později večer, kdy jsou (následně i v noci) teploty nižší.
  • při aplikaci KM je důležité udržet určitou distanci od otevřeného plodu (např. 1 rámek v plodišti mezi plodem a rámkem s odpařovačem), nebo cca 10 – 15 cm při aplikaci shora.
  • aplikace KM je tak jako tak tvrdý zásah do života včelstva i do prostředí, v němž funguje a vyžaduje znalosti, cit a zkušenost. Zabrat dostane i to, co se včelami tak nějak v jejich prostoru koexistuje a často tvoří i některé ze spojitých nádob.
  • z toho důvodu je třeba včelstvo po aplikaci sledovat. Diskuse se vedou o velikosti česna či uzavření vršku úlu např. folií, ale tohle je velmi individuální a je zde řada proměnných.
  • aplikace v období, kdy je v úle vyšší vlhkost, je prakticky neúčinná. Což se vztahuje jak na nárazovou snůšku, tak na souběh ošetření a krmení. To se fakt nedoporučuje, účinnost ošetření je mizivá a včelám to působí zbytečný stres.
  • práce s KM s sebou nese určitá rizika i pro toho, kdo s ní pracuje, a chovatelé jsou tudíž poučeni, jak jim předcházet.

Dlouhodobě či krátkodobě? Zásadní volba

V literatuře i na webech se najde dostatek informací o tom, jak odpařovat zcela konkrétně a s konkrétními typy odpařovačů, s jakými koncentracemi a kolik účinné látky etc. V principu si naši kolegové u sousedů mohou vybrat (A) dlouhodobé, či (B) krátkodobé odpařování. U varianty B je pak k diskusi několikanásobné užití, které je stále oblíbenější a hovoří se o velmi dobré účinnosti. Ještě se k tomu vrátíme.

Jen zde poznamenáme, že i u sousedů došli k tomu, že t. zv. “blbuvzdorná” metoda u aplikace KM neexistuje. Je tu přece tolik proměnných … Je tedy třeba znát principy fungování procedury i stav včelstva, zakalkulovat i ty kontexty a proměnné a pak prostě sbírat zkušenosti. Průzkum bojem, dodal by asi jeden můj dobrý přítel … Dá se říci, že tohle prostě za chovatele nikdo neudělá. Ale v této věci je otevřená komunikace „k nezaplacení“ …

Ošetření až po snůšce

V principu je u sousedů základem ošetření v podletí po snůšce, tedy tehdy, kdy se tvoří dlouhověká generace včel, již je třeba ochránit kvůli dobrému přezimování. Už jsme se minule dotkli toho, že tohle je systémový rozdíl od praxe obvyklé v tuzemsku. Dalším krokem je většinově prováděné zimní konečné “dočištění od zbylých roztočů” (Restentmilbung), ale to už je téma pro užití kyseliny šťavelové … Ostatně jsou tací, kteří je neprovádějí a vystačí s ošetřením v podletí či v časném podzimu. Podle situace, samozřejmě.

Chovatelé také znají biologii roztoče Varroa destructor a vědí, že pokud se v sezoně objeví vyšší napadení nebo světlé samičky na monitorovací podložce (což znamená, že roztoč se množí na plodu – a tu je třeba vědět, kolik ho tam asi je), je třeba situaci pečlivě monitorovat, vyhodnotit, zda nehrozí větší problém. A pokud ano, zasáhnout co nejdříve. Je na to určitý čas, ale není zase nekonečný. A konečný může být čas pro včelstvo.

Dlouhodobě působící odpařovače

Dlouhodobých odpařovačů se používá více typů. Soustředíme se pro příklad v zásadě na dva nejčastěji užívané typy, ale upozorníme i na jednu další zajímavou variantu.

Už jsme se zmínili o tom, že tu jsou dvě možnosti. Jednak umístit odpařovač svisle přímo někam k plodovému hnízdu (s patřičnou distancí onoho doporučovaného jednoho plástu), tedy v rámku, nebo nějak zavěšený (pamětníci jistě vzpomenou na i u nás testovaný a v disentu oblíbený a při správném užití dobře fungující Mitegone našeho amerického krajana Billa Ruzicky), nebo jej umístit nad plod (opět s patřičnou distancí.

U takto užitých odpařovačů se obecně počítá s působením cca 12 – 14 dní (vše to ale opět závisí na řadě proměnných). Těch 12 – 14 dní samozřejmě vychází z období zavíčkovaného plodu a respektuje postupně se líhnoucí roztoče z něho. Množství kyseliny v odpařovači se podle toho řídí.

Vybereme si 2 základní typy: Nassenheider a Liebigův odpařovač. Odpařovač se německy řekne Verdunster (anglicky dispenser), proto termín ponecháme, kdybyste chtěli hledat v sítích.

Nassenheider Verdunster

Nasenheider ve své původní variantě v rámku i ve variantách novějších je dlouhodobý odpařovač. Nejstarší varianta (u sousedů, jak se zdá, již méně užívaná) se umísťuje do volného rámku. Přizpůsobila se tomu i varianta novější (viz výše uvedené obrázky). Musí se mu tedy udělat prostor vyjmutím jiného rámku.

Modernější typy mají více možností, totiž i horizontální variantu. Užívá se buď přímo na plodiště, nebo v nástavku těsně nad ním s malou mezerou.

Rámcově patří mezi ty dlouhodobé, ale i zde si chovatelé mohou “pohrát” s aplikací různé velikosti nabízených knotů a v principu i zvážit množství kyseliny ve vztahu k ošetřovanému včelstvu. Mohou také užít (např. u starší varianty v rámku) třeba i dva odpařovače z obou stran plodového tělesa a zvážit, kolik kyseliny dají. Maximum u jednoho tohoto odpařovače je 180 ml, obvykle se používá množství kolem 160 ml.

Tu je opravdu třeba kalkulovat s aktuálním stavem a silou ošetřovaného včelstva. Jistou nevýhodou starší varianty je, že v praxi je obtížnější přímo kontrolovat odpar kyseliny, chovatel musí rámek vyjmout.

Tento odpařovač, jak už výše poznamenáno, se v poslední době velmi vyvíjí, k dispozici jsou již i zmíněné horizontální varianty. Na ukázku např. toto video:

Ani v sítích, ani v literatuře jsme zatím nenalezli odpovídající informace o účinnosti této horizontální varianty. Je ovšem evidentní, že jej lze používat jak shora, tak zdola, tedy i pod plodištěm. A vzhledem k tomu, jak je oblíbený, asi bude i účinný …

Liebig Verdunster

Liebigův odpařovač pracuje na jiném principu. Je to odpařovač fungující v modelu obrácené lahvičky s kyselinou umístěné na podložce s odpařovací vložkou. Samozřejmě se užívá shora. Opět nabízí možnost fungování cca na 14 dní (obsah je cca 280 ml). Na lahvičce je stupnice, podle níž lze jednak plnit, jednak i sledovat odpar. Lze jej snadno naplnit doma, lahvičku uzavřít a na včelnici pak otevřít a nasadit na odpařovací podložku, jejíž velikost je opět user friendly neboli uživatelsky přítulně naznačena v potisku a usnadněna perforací. Oproti Nassenheideru zde nemusíte uvolňovat prostor, stačí, když přidáte nízký nástavek, jenž ten prostor poskytne, a v pohodě vidíte, jak odpar probíhá. Jedno zajímavé (ač poněkud zdlouhavé) video k aplikaci odpařovače.

Je tu jedna trochu i v návodech utajená vychytávka: normálně se u sousedů radí za teplejšího počasí KM zchladit. U Liebigova odpařovače to neplatí! Tu je třeba, aby lahvička s kyselinou měla stejnou teplotu jako venkovní prostředí, nejlépe jako samotný úl, aby byl odpar postupný a rovnoměrný. Doporučuje se tedy lahvičku s kyselinou na nějaký čas vložit do včelstva pro vyrovnání teploty. Mají-li k tomu sousedé již připravený nástavek, nepovažují to za problém. Já zase za problém považuji, že tohle v návodech není výrazně a tučným písmem. Přece jen si z fyziky na základní škole  spousta chovatelů moc nepamatuje …

Zajímavé je, že často se doporučuje efektivitu tohoto typu ošetření ověřit později třeba aplikací VLP s účinnou látkou thymol (např. Thymovar).

FAM Verdunster/dispenser

Ještě zmíníme jeden typ deskového, leč dlouhodobého odpařovače vyvinutého ve Švýcarsku: FAM Vedunster/Dispenser. Pojme až 200 ml KM v koncentraci 60 % a o něco méně v koncentraci vyšší (obvykle se pro tento typ odpařovače používá i koncentrace 70 %, která je ve Švýcarsku běžnou součástí ošetřovací praxe, stejně jako koncentrace vyšší (85 %). U něho lze i regulovat odpar kyseliny podle venkovní teploty. Podívejde se na video: https://www.youtube.com/watch?v=iGasyog8SkI.

Často se používá tak, že se po týdnu s menší dávkou kyseliny vyjme a včelstvo se dokrmí. Poté se aplikuje znovu na 14 dní.

Krátkodobě působící odpařovače

Jsou v principu většinou deskové a užívají se u sousedů již řadu let velmi úspěšně. Tu je více aspektů. Jsou aplikovány stále t. zv. “houbičky” (Schwammtuch Methode), u nichž je používán různý materiál od obyčejných i v tuzemsku povědomých „houbiček“ po různé odpařovací desky z celulózy a pod.

I o materiálu odparných desek se u sousedů hodně diskutuje, ostatně podobně jako v tuzemsku, kde se debatuje např. o vhodnosti celulózových vinařských filtrů pro odpařování KM. Jsou ale i užívány odpařovače, u nichž lze nějak i regulovat množství odparu i množství účinné látky.

Několik užitečných odkazů:

http://www.bienenzuchtverein-sulzbach-rosenberg.de/fileadmin/…pdf

http://www.beeventure.de/tipps/schwammtuchmethode-mit-ameisensaeure.html

http://www.imkerpate.de/schwammtuchmethode/

https://bienenkunde.uni-hohenheim.de/fileadmin…Beschreibung.pdf

Pokud se chovatel rozhodne pro aplikaci krátkodobého odpařovače (pro srovnání: v tuzemsku je to třeba Formidol 41, ačkoli s vyšší koncentrací), měl by to dělat v principu (jak už výše napsáno) po snůšce a v podletí a navíc podle aktuálního stavu včelstva, který sleduje (modelově, samozřejmě, nelze asi předpokládat, že všichni to tak dělají, stejně jako u nás).

Tu je stále tématem diskusí řada aspektů. Někteří nasazují krátkodobé odpařovače s KM jednorázově jako určitý diagnostický test. A pak se podle jeho výsledků rozhodují, jak dál. Jiní naopak důsledně trvají na vícenásobném užití krátkodobého odpařovače tak, že postihnou de facto celý dvanácti až čtrnáctidenní cyklus zavíčkovaného plodu s tím, že samičky roztočů, které se postupně líhnou ze zavíčkovaného plodu, jsou vystaveny působení kyseliny v jednotlivých „rázech“, neboť kyselina se za cca 2 dny odpaří a pak si včelstvo může tak 2 – 3 dny „vydechnout“. Považují to za šetrnější ve srovnání s užitím dlouhodobých odpařovačů (přičemž diskuse stále trvá). Mají spočítáno, že se takto i s patřičnými pausami dá tento cyklus otočit i třikrát během onoho období zavíčkovaného plodu. I tu se samozřejmě dá kalkulovat s množstvím podané účinné látky podle aktuální situace i s umístěním odpařovače a dalšími faktory. Tahle metoda je v poslední době hodně “in” …

Na závěr je zde třeba říci, že i u sousedů je už delší dobu jasno o tom, že eliminace roztočů je úzce spojena i s tématem virů a viróz. A stále víc je slyšet názor těch, kteří tvrdí, že jediným řešením současné krize v chovu včel je selekce, posílení imunity včel a šlechtění na odolnost vůči všemožným infekčním tlakům. Stejně tak běží diskuse o diversitě včelí pastvy v souvislosti s imunitou etc. Uvědomují si totiž, že i ošetření organickými kyselinami má kromě výhod i svá rizika a své minusy a že vlastně ono  jádro pudla (des Pudels Kern) je jinde a že onen pudl se už neskrývá faustovsko-goethovsky za kamny … 😉

Ještě pro příklad několik užitečných odkazů (navazují samozřejmě na odkazy již v minulých dílech zveřejněné):

Informativní přehled možných účinných látek a VLP používaných k ošetřování včel ve světě. Všimněte si pasáže o KM. Za upozornění (na Včelařském fóru) si zaslouží poděkování kolega Ján Goro.

https://www.jiventure.info/…Beekeeping

Potlačování roztoče pomocí kyseliny mravenčí

http://varroamilbe.de/bekaempfung-varroamilbe-ameisensaeure/

http://www.bienenweber.de/Varroabekaempfung.html

https://www.mellifera-netzwerk.de/forum/thread/744/liebig-dispenser-versus-nassenheider-verdunster

https://www.imkerforum.de/forum/thread/17307-nassenheider-gegen-liebig-dispenser/

https://www.schroeders-imkerladen.de/nassenheider-verdunster-classic.html

http://www.vpjested.cz/e-shop/ostatni-doplnky/1111-odparovac-kyseliny-mravenci/

Legislativa a předpisy na webech spolků a v textech a předpisech

https://www.bgbl.de/xaver/…

https://www.imkerbund.at/…

https://www.biene-oesterreich.at/polyvar-yellow-weiteres-tierarzneimittel-zur-bekaempfung-der-varroamilbe-zugelassen-bbl-mv-aktuell+2500+1137212+1000376?env=YmFjaz0xJm1vZGU9bmV4dCZwYWdpbmc9eWVzX18xMCUyNV9BTkNIT1IlMjU

http://www.stmelf.bayern.de/

https://www.google.cz/search…

https://www.google.cz/search…

http://www.bienen.ch/

a d.