Chacharistánské kalendarium – září 2018

Na svatého Václava zahoď klíče od včelnice.

Noc-li chladní před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.

A už se nám to blíží. Zase „zahodíme klíče“ od včelnic a pořádně si těch našich včelek užijeme až v předjaří. Pokud tedy nemluvím o fumigacích, vaporizacích, pokapech či masopustních tradicích slavnostního hromadného sběru měli se spadem V. d.

Pomalu nastává doba, kdy se v dílnách a garážích pustíme do vylepšování a vymýšlení včelařských udělátek, kterými si polepšíme včelařský provoz v následující sezoně (případně nám v dílně přibude nějaké nepoužitelné monstrum). Za dlouhých zimních večerů se frustrací z toho, že jsme pár měsíců bez včel zase začneme hádat na těch různých „internetech“,  až z nás budou chlupy lítat. 🙂 Přítel, ne-přítel.

Jako vždy touto dobou dotahuji podletní prohlídky. S jejich prováděním stahuji ze včelstev i polynetovou síťovinu na těžbu propolisu. Tu postupně po večerech zbavujeme surového propolisu a z něj vyrábíme tinkturu. V tuto chvíli používáme postup založený na těchto krocích:

  1. Vyloupání síťoviny – ručně přes hranu dílenského pravítka – neprovádějte doma, odletující zlomky propolisu při pokojové teplotě změknou a budou se po čertech špatně odstraňovat z bytového příslušenství.
  2. Zmražení drti – promražení na cca. -20 °C, aby šla drť rozemnout na jemný prášek.
  3. Rozemletí – drť v umělohmotných sáčcích v tenké vrstvě dřevěným válečkem rozmělním na co nejjemnější prášek.
  4. Výroba tinktury – vytěžený propolis rozpouštíme v konzumním lihu 80%. Vznikne tak základní tinktura, kterou lze použít přímo nebo jako ingredienci v dalších přípravcích. Během rozpouštění doporučuji několikrát protřepat a po úplném rozpuštění propolisu scezením odstranit nerozpustné příměsi (obr. 1, 2).

Z úlů rovněž vracím bylinné přípravky, tinktury a masti, které manželka Radka vyrobila již před nějakým časem a v průběhu léta je nechala aktivovat včelí energií. Po tomto finálním úkonu je manželka stáčí do lahviček a uloží k budoucímu použití pro nás a naše blízké (obr. 3 a 4).

 

Ta hromská aktivace mi občas komplikuje sledování „historie včelstva“ z podložky. Naštěstí má ale manželka svá oblíbená včelstva v okolí domu. U těch zkrátka „data“ z podložek oželím.

Při prohlídkách ještě letos naposledy doplňuji olej do „proti-mravenčích barier“ na úlových stojanech. Proti mravencům používám dva typy olejů. Buď olej na mazání řetězu pily – obvykle na jaře při údržbě lesa v okolí stanoviště.  Jinak po zbytek roku nejlevnější kuchyňské oleje z akcí obchodních řetězců. Jen pozor – za dlouhotrvajících letních veder se na povrchu těchto levnějších potravinářských olejů udělá škraloupovitá vrstva po které se časem otrlí mravenčí zásobovači naučí chodit – a je po bariéře. Nutno kontrolovat (obr. 5 a 6).

 

Z Chacharistánu do Absurdistánu

S Chacharistánem jsem Vás seznámil v úvodním dílu v úvodním dílu blogu. Nyní přišel čas na seznámení s další zemí – Absurdistánem. Ale popořadě.

Dorazila ke mně radostná zpráva. Vypadá to, že by u nás mohli zrušit ochranné pásmo na mor včelího plodu (MVP). Současně snad skončí pravidelné únorové vyšetřování MVP ze sběrného vzorku, které samo o sobě dává smysl, ale způsobem  administrace je prostě absurdní. Předesílám – nejsem členem ČSV, tudíž popisuji pohled očima „nezávislého“ včelaře.

Součástí ukončení ochranného pásma je opětovné vyšetření směsných vzorků za stanoviště. Takže jsem (jako letos, loni i předloni v únoru) připravil vzorky, napsal objednávku vyšetření a odnesl na Krajskou veterinární správu (KVS) (neposílám do Státního veterinárního ústavu (SVÚ), neboť mám KVS kousek od fítka, kde chodím 2x týdně týrat tělo). Tím jsem spustil proces, jehož „komplexnost“ dokumentuje následující obrázek:

Vsuvka na okraj:

  1. KVS, potažmo SVS, je řízena Ministerstvem zemědělství (MZe).
  2. Odbor živočišných komodit je ODBOREM MZe.

Takže si konečně popišme, jak toto zpracování vzorků MVP funguje end-to-end:

(1) Vyhláška – jejím prostřednictvím zjistíte datum vyhlášení, resp. ukončení pásma. Pozitivní informací je, že si v celkem přehledném prostředí webu na adrese https://www.svscr.cz/uredni-deska/ vyberete svoji KVS, zadáte kategorii Právní předpisy (MVO) a jste v obraze. Musíte počítat s tím, že se tady ve vyhlášce katastr Vašich stanovišť objeví při vyhlašování pásma, což mohlo být klidně loni nebo předloni. Můžete na to také jít studiem mapy nákaz na https://www.svscr.cz/mapove-vystupy-ohnisek-nebezpecnych-nakaz-a-ochrannych-pasem/. Je to na Vás. Nicméně pokud nemáte nastaveny mimořádné vztahy s veterinárním inspektorem na KVS (což jsou mimochodem u nás velmi ochotní a lidsky příjemní lidé), jsou výše uvedené odkazy asi jedinou cestou k informaci, zdali a kdy odevzdat vzorky k povinnému vyšetření MVP.

(2) Objednávka laboratorního vyšetření a vzorky – až přijde daný čas, připravíte si svoje vzorky. Vzhledem k počtu stanovišť nepoužívám kelímky od jogurtů zavedené v ČSV, ale standardní papírové kartuše na laboratorní vzorky, na které nalepím dvě samolepky – s identifikátory stanoviště, počtem včelstev a druhou s údaji včelaře. Vyplním v počítači objednávku a 2x vytisknu (jedno paré si nechávám na KVS potvrdit při předání vzorků). Následně doručíte buď na KVS, případně zašlete přímo do laboratoře schválené SVS. Mimochodem: z důvodu rozsahu článku tady nechci rozebírat příběh, proč svého času pro tento typ vyšetření nemohla být využívána  certifikovaná laboratoř AGRO-LA. 

(3) Protokol, dodací list a faktura – po nějaké době (někdy jsou to dva týdny, někdy měsíc) přistane ve schránce obálka obsahující:

• kýžený protokol o laboratorním vyšetření,

• dodací list

• fakturu od SVÚ

Pro představu – vyšetření vzorků z 8 stanovišť stálo letos 3597,- Kč.

(4) Úhrada vyšetření včelařem – sedíce u elektronického bankovnictví, uhradíte ve stanovené době splatnosti fakturu, neb se domníváte, že státní správa má taky nějaké lhůty. Od této chvíle jste půjčili státu prostředky, které z něj budete mámit týdny resp. měsíce.

(5) Potvrzení o úhradě – když už sedíte u el. bankovnictví, stáhnete si rovnou i potvrzení o proběhlé úhradě, protože ho potřebujete dále v procesu. Pokud to děláte poprvé, tak Vám to řeknou až v kroku (7). 🙂

(6) Sepsání žádosti o úhradu vyšetření a shromáždění X podkladů – vygooglíte si, kam že na MZe máte poslat žádost o úhradu prostředků, žádost sepíšete a doplníte k ní:

• Objednávku vyšetření

• Dodací list SVÚ

• Fakturu z SVÚ

• Potvrzení z banky o provedené úhradě

• Ale chybí vám ještě něco – vyjádření KVS.

(7) Předání (žádosti) na KVS k sepsání vyjádření – tak, že štos dokumentů z předchozího kroku odnesete/dodáte na KVS.

(8) Předání vyjádření včelaři – KVS po určité době sepíše vyjádření. Tímto obohatíte štos papírů z bodu (6)

(9) Odeslání žádosti o úhradu s přílohami na MZe – balík dokumentů zasíláte na MZe.

(10) Schválení a formulář se vzdáním se odvolání – co se děje na MZe netuším. Někdy za 6 měsíců, jindy však za 2-3 týdny Vám přistane do schránky vyjádření, že prostředky, vynaložené Vámi v kroku (4) budou uhrazeny. ALE, abyste urychlili zaslání peněz, máte vyplnit formulář, že se v zákonné lhůtě zříkáte odvolání proti tomuto rozhodnutí. Tím prý celý proces urychlíte. 🙂

(11) Odevzdání vzdání se odvolání – ve stavu umoření úředním šimlem vyplňujete a odesíláte formulář se vzdáním se odvolání.

(12) Úhrada prostředků vynaložených včelařem – HEURÉKA – po nějaké době dorazí prostředky opravdu na účet.

Pokud jste absolvovali výše uvedené martyrium, je vám jasné, že moderní státní správa v tomto státě prostě neexistuje. Zákonitě se vám hlavou začnou rojit myšlenky:

MZe, KVS a SVÚ jsou organizace jednoho ministerstva, a tedy v  gesci jednoho ministra.

Všechny uvedené organizace mají účty vedené u ČNB.

Proč tedy neprobíhá vypořádání financí za vyšetření v režii MZe, když KVS/SVS a SVÚ jsou jím řízeny/zřízeny?

Proč je občan při současné daňové zátěži navíc obtěžován úvěrováním státní správy?

Všechny papíry, které člověk doručuje nejprve na KVS, potom na MZe, již musí být evidovány v informačních systémech organizací spravovaných MZe. Pokud tyto informační systémy a jejich integraci navrhoval kvalifikovaný člověk, musí být informace dostupné a jednoduše sdílené všemi účastníky procesu.

Proč je občan obtěžován jejich přeposíláním? Kdo ze státní správy bude hradit občanu náklady, které tímto vznikají?

Proč nemůže celý proces fungovat na tři kroky jako na následujícím obrázku:

Ještě pořád si myslíte, že největším problémem MZe vůči včelařům je LPIS? Až zase uslyšíte nějakého politika blábolit o eGovernmentu a elektronizaci státní správy, vzpomeňte na realitu. 🙂

Mějte se pěkně a užívejte září.

Tomáš Ivanský

 

 

 

 

2 komentáře

  1. Zdenek Klima Reagovat

    Zdravím, je to přesně, jak píšeš. Jednodušší případ je vyšetření pásma po 5 letech od posledního výskytu (ukončení ochr. pásma). Tak to kupodivu běží podle schématu č. 2. Několikrát jsem se na to ptal ještě v pozici pěšáka KVS. Bylo mi opakovaně tvrzeno, ze vyšetření ochr. pásem jsou hrazena z balíku peněz MZe stejného jako kompenzace za likvidovaná včelstva a zařízení. Proto se taky po včelařích chce prakticky stejný postup jako při žádosti o náhradu škody. V případě vyšetření po 5 letech už je to hrazeno z balíku, který je vyčleněn pro zdrav. zkoušky hosp. zvířat a laboratoř „si to vyřídí“ s MZe napřímo. Šlo by to určitě podle schématu č. 2 v obou případech, navíc by to ulevilo přehlcenému oddělení na MZe. Proto ty několikaměsíční prodlevy… Ale není jaksi politická vůle…

  2. Tomáš Ivanský Reagovat

    Ahoj,nevím jaká je agenda inspektora KVS, jen vždy jak tam příjdu je vidím zavalené kopama papírů.Tak si myslím že trocha přemýšlení na straně MZe by nejen ulehčila život včelařům, ale i lidem, kteří reprezentují MZe v terénu. Možná by měli o jednu papírovou kopu méně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *