Thymol ve včelách

Foto: Biovet [CC BY-SA 3.0 ], from Wikimedia Commons

Od prvního použití thymolu při včelaření po zkušenosti současných včelařů

Thymol, neboli 2-isopropyl 5-methylfenol, je látka přirozeně obsažená v silicích některých hluchavkovitých rostlin. Její název je odvozen od rostlin rodu Thymus (tymián, mateřídouška), ale hojně se vyskytuje třeba i v dobromysli (oreganu). Má silné antiseptické účinky a především pro tuto vlastnost je lidmi odpradávna využíván. Staří Egypťané s jeho pomocí balzamovali své mrtvé. Někteří domorodí obyvatelé Severní Ameriky zas z rostlin obsahujících thymol připravovali obklady na rány a drobná poranění. V lidovém léčitelství se mateřídouška používá na zmírnění všelijakých zánětů a je vůbec jednou z nejsilněji působících antiseptických drog, které máme ve svých zahrádkách běžně po ruce.

Fleurs de thym
Tymián obecný (mateřídouška), foto: Isasza [CC BY-SA 3.0 ], from Wikimedia Commons

Rostliny z čeledi hluchavkovitých mají ve velké oblibě i včely. Využití thymolu při snaze zlepšit jejich zdraví se tak zdá být logickým krokem. Jak už to tak bývá, historie vše napsala jinak a oklikou a thymol se stal včelím lékem spíš náhodou.

Manleyho thymolisovaný sirup

První záznam o jeho použití ve včelách se váže k třicátým letům dvacátého století. Tou dobou již byla běžně k dispozici čistá krystalická forma (syntetizován v roce 1842 M. Lallemandem). Látku zpropagoval včelař Robert Orlando Beater Manley (1888-1978), který byl zároveň prvním britským včelařem obhospodařujícím více jak tisícovku včelstev. Doporučoval přidávat thymol do cukerného sirupu při krmení včel na zimu, čímž se efektivně zabránilo jeho kvašení v krmítkách i v plástech. Nápad nebyl tak úplně jeho. V korespondenci mu ho nejspíš vnuknul jakýsi Dr. Killick. Manley nicméně ve své knize „Honey Production in the British Isles“ z roku 1936 popisuje, jak takový sirup připravit. Při převedení do jednotkových soustav dnešní doby bylo nejprve potřeba 30 g krystalického thymolu rozmíchat ve 150 ml lékárenského lihu (thymol není rozpustný ve vodě). Lžička (5 ml) takto připraveného základu se pak přidala do 13,5 l cukerného sirupu, kterým se krmily včely.

Syntetický thymol v krystalech, foto: Rillke [CC BY-SA 3.0 , CC BY-SA 3.0 de or GFDL], from Wikimedia Commons

V pozdějších letech včelaři využívali i vyšší koncentrace, ale vždy v násobcích tzv. „Manleyho síly„. I základní koncentrace však spolehlivě brání fermentaci zásob. Thymol působí i proti růstu plísní a hub, takže takto rozmíchaný sirup neplesniví a dá se dlouhodobě skladovat.

Thymolem proti nosemě?

Thymolisovaný sirup v trojnásobku či čtyřnásobku Manleyho síly bývá včelaři považován za prevenci nosematózy, o jeho reálných účincích se však vedou debaty. V roce 2005 kupříkladu vyšla turecká studie, která testovala účinnost thymolu na včelách nakažených patogenem Nosema apis. Výsledky studie se zdály být skvělé. Včelstva ošetřená thymolem měla ve srovnání s kontrolami nižší zimní ztráty, větší množství plodu a včel i větší medné výnosy. O několik let později se s velkými nadějemi jal tento přístup testovat Randy Oliver. Několika stovkami galonů thymolisovaného 0,44 mM sirupu nakrmil svá infikovaná včelstva. Požadovaný efekt se bohužel nedostavil, respektive dostavil se efekt jiný. Aroma thymolu pronikavě čpělo okolím včelnice a pátračkám netrvalo dlouho spočítat si, že onen odér značí přítomnost dlabance.

Thymol a Varroa destructor

Právě nepříjemný zápach a riziko loupeží jsou negativa, která bývají nejčastěji zmiňována v souvislosti s použitím přípravků na bázi thymolu při tlumení varroózy. Oproti tomu účinnost thymolu v boji s kleštíkem se zdá být dobrá. V roce 2017 například vyšla studie ukazující, že účinnost thymolu a amitrazu je srovnatelná (signifikantně se neliší). Jak to tak bývá, výsledek ošetření závisí spíš na vnějších podmínkách a dovednostech včelaře, než na přípravku samotném… Další četné studie uvádějí účinnost těchto dvou látek v rozmezích zhruba 70% a 97% pro thymol, respektive 83,8% a 99,5% pro amitraz.

Historie thymolu jakožto přípravku k hubení kleštíka je dlouhá jako invaze roztoče sama. V článku Marchettiho a Barbanttiniho z roku 1984 se píše, že autoři byli při své návštěvě Jugoslávie v roce 1983 překvapeni široce rozšířenou praxí využívání krystalů thymolu v boji s tímto parazitem. Vědci metodu přejali a sami vyzkoušeli její účinnost. Použit byl syntetický krystalický thymol (15g) umístěný do plátěného sáčku, zavěšený mezi dva krajní rámky nebo i blíže k plodišti. Ošetření se při pokusech i v praxi provádělo v podletí, předcházelo mu jen vyřezávání trubčiny (Kde jsou ty časy!, povzdech autorky).

Praxe použití thymolu při likvidaci kleštíka pravděpodobně přišla ze Sovětského svazu, neboť autoři výše zmíněné studie odkazují na některé starší práce ruských autorů ze sedmdesátých let. V tomto bodě se však studium pramenů stává detektivkou nad rámec možností tohoto skromného příspěvku – vyžadující nejen znalost francouzštiny a ruštiny, ale i placený přístup k archivním publikacím.

Varroa destructor on the head of bee nymph (5048084493)
Varroa destructor na kukle. Foto: Gilles San Martin from Namur, Belgium [CC BY-SA 2.0 ], via Wikimedia Commons
 V Česku máme v současnosti k dispozici dva registrované veterinární léčivé přípravky, které thymol obsahují. Jsou jimi přípravek Apiguard® a Thymovar®. Koncentrace účinné látky je volena tak, aby byl přípravek vysoce toxický pro roztoče, ale zároveň nebyl nebezpečný pro včely. U Apiguardu je nosičem gel, kdežto u Thymovaru jsou to proužky z celulózy. Oba přípravky se vkládají do blízkosti plodových rámků v době, když již ve včelstvu není med k vytočení. Podobně jako v případě kyseliny mravenčí se účinná látka šíří v úle hlavně pomocí odparu, ideálně při teplotách 20 až 25°C. Thymol se tedy hodí především pro podletní ošetření.

Zkušenosti včelařů s thymolem

Redakce portálu Včelaři sobě oslovila několik včelařů s prosbou o přiblížení jejich konkrétních zkušeností s thymolem. Dva příspěvky se zhodnocením a praktickými poznatky zde přinášíme. Nejedná se o testy konkrétních přípravků, ale o shrnutí osobních dojmů a pocitů; tak je to třeba brát… Těšíme se, že případně přidáte i své zkušenosti do komentářů níže.

Josef Kala: Apiguard mne nenadchl

Přípravky s Thymolem jsou další variantou chemického boje s kleštíkem a má smysl její pozitivní i negativní účinky vyzkoušet na vlastní „kůži“. Dostal jsem před rokem od kolegy krabici „léčiva“ Apiguard®. Hned jsem na podzim pro mne novou zbraň na kleštíky vyzkoušel. Letos jsem aplikaci opakoval.

  1. V nástavkovém úlu je aplikace podle návodu obtížně proveditelná, protože nad plodovými plásty by byl třeba prostor min. 15mm. Dá se to dosáhnout rámem půdorysných rozměrů nástavku o výšce nejméně 8 až 10mm. Ten není problém vyrobit.
    Asi by se dal využít i volný prostor pod výkluzem, ale pak by miska nebyla uprostřed nad plodovými rámky.
  2. Apiguard jsem aplikoval v době po vytočení medu, kdy jsem malými dávkami krmení včelstva podněcoval v rámkovém krmítku. Včely přestaly podněcovací krmení odebírat. Nepovšimnutý roztok v krmítku dokonce začal po několika dnech kvasit. Po odstranění misek s léčivem a výměně zapáchajícího krmítka další podněcovací krmivo zase odebíraly normálně.
  3. Všechny matky přestaly klást po celou dobu aplikace thymolu. Ve včelstvu č. 9 jsem týden po odstranění léčiva a krmítka potřeboval vyměnit matku. Po čtyřech dnech věznění inseminované matky (a jistě již rozkladené) v klícce, jsem uvolnil přístup včel k těstu v klícce. Včely matku do druhého dne z klícky vyvedly. Při kontrole za týden jsem matku viděl normálně se pohybovat po plástu, ale nekladla. Z úlu byl stále cítit thymol. S podezřením, že to může být vliv thymolu, jsem vyměnil nástavky a několik plástů. Další den jsem již v jednom z vyměněných plástů nalezl vajíčka.
  4. Vše pronikající odér thymolu je cítit ze všeho – i z plástů několik dnů větraných, z odebíraného propolisu atd.

Těšil jsem se, že při záhadně se projevujícím poklesu účinnosti kyseliny mravenčí bude thymol dobrá alternativa. Možná ano, ale budu muset při aplikaci uvažovat se shora získanými zkušenostmi o vedlejších účincích.

Ivo Kovařík: S účinností jsem spokojen

Přípravek Thymovar® používám pouze na stanovišti, kde mám oddělky – jako náhradu kyseliny mravenčí. Aplikuji jej u všech úlů na stanovišti po zakrmení na horní loučky, počtem 2,5 – 3 pásky na 3 nástavky zazimovaného langstrothu 2/3. Pásky odebírám po uplynutí spodní aplikační doby 21 dnů, abych maximálně předešel případnému snížení koncentrace látky a možné rezistenci roztoče, která je u dlouhodobých nosičů pravděpodobná.

S účinností jsem spokojen, avšak přesná čísla nemám. Jako výhodu vidím jednoduchou a malou časovou náročnost aplikace. Také včely pásky přijímají velmi dobře. Jako nevýhodu vidím vyšší tmelení propolisem v uličkách pod proužky, nižší úspěšnost při přidávání matek, vyšší cenu léčiva ve srovnání s kyselinou mravenčí a mnoho odpadu z obalů od léčiva. Často kritizovaný thymolový odér odchází z úlu na jaře, kdy včely začínají mít stavební pud. Nepotvrdily se mi žádné negativní vlastnosti při aplikaci o teplotách 30°C a více, což je u nás na jihu Moravy běžné podletní počasí.

17 komentářů

  1. Radim Gavlovský Reagovat

    Přidám svou zkušenost. Thymol používám jako jediný prostředek proti kleštíkovi. Kupuju ho v kilovkách a wettexové čtverečky, obdobné jako na úvodním obrázku si vyrábím sám. Dávka je obvykle 4 gramy na jeden nástavek 2/3lang po dobu 7-10 dnů. Pokud je napadení větší tak opakuji po týdnu znovu. Většinou ale stačí jedno ošetření aby se včelám trochu odlehčilo. Thymol používám nejčastěji v červenci po medobraní a nebo na jaře. Dá se spojit i s krmením včel. Mám ho ale vždy trochu po ruce a tak jakmile objevím včelstvo které kleštíka nezvláda dostane thymol ihned bez ohledu na množství medu či roční dobu. Výhodou je naprostá blbuvzdornost a jednoduchost použití. Nikdy jsem ani nezaznamenal loupeže u takto ošetřených včelstev, včely pouze vysunou vstupní kontrolu a domobranu dopředu na leták. Medníkové plásty, pokud zůstanou ve včelstvu vyčichnou díky teplotě a ventilaci do týdne. Vyndané však smrdí do jara. Během ošetření matka normálně klade a nepozoroval jsem zvýšenou agresivitu. Ta se však projevuje vůči wettexovým čtverečkům, které včely buďto zuřivě vykusují a nebo mohutně propolisují. Jako každé jiné použití chemie ve včelách i thymol včelám neprospívá a tak jej používám pouze bodově. Pokud včelstvo potřebuje jak jarní tak letní ošetření, měnim matku. Zkušenosti s kyselinami nemám a tak nemůžu porovnávat, ale až na ten smrad jsem spokojen.

    • Jiří Matl Reagovat

      Pane kolego,
      veliký dík za cenné postřehy. Kdysi jsme se s kamarádkou a pár kolegy chystali něco podobného vyzkoušet, protože nám to přišlo jako jednoduchá a efektivní cesta, třeba právě při ošetření TBH, kde je to fakt trochu jiné … Varianta byla dokonce malé pytlíčky z uhelonu puštěné mezi plásty na rybářském vlasci.
      Nakonec k tomu nedošlo, ale co není dnes, může být zítra.

  2. Radim Gavlovsky Reagovat

    Používat přímo krystaly jsem nezkoušel protože mi připadá jednodušší wettex. U tbh se musí dát thymol pod strůpek, kde se ale hůř odpařuje a šíří mezi plásty. Já se snažím dávat thymol vždy mezi nástavky a úplně ke krajům. Vlastně se ani nemusí včely otevírat, stačí nadzvednout rozpěrákem nástavek o 3mm a čtverečky tam zastrčit.
    Jinak jsem si včera po několika letech používání tmymolu konečně přečetl návod jak to mám dělat ( Thymovar ). A já to asi dělám celou dobu blbě… Teda, používám ho tak, jak mě zkušenější naučili a jak jsem sám vypozoroval, že je dobré, ale … U thymovaru se doporučuje 15g na nástavek, já dávám 4g a to mi připadá že je i moc. To musí být pro včely strašná morda, když jsou např. na dvou nástavcích a já tam narvu najednou 30g thymolu. Se nedivím že pak úly i dílo smrdí dlouho. Taky celková doba aplikace mi připadá přehnaně dlouhá.
    Já někdy, když včely nemají jiskru, dám třeba jen jeden čtvereček na včelstvo. To podpoří čistící pud a ony se holky většinou zmátoří.
    Dost bylo propagace thymolu, však si to může každý vyzkoušet 🙂

    • Pavel Černíček Reagovat

      Byl jsem nedávno na přednášce Erika Österlunda ze Švédska, aplikuje na slabší včelstva 1 proužek thymolu 4-5 g, na silná včelstva 2 proužky 8-10 g. Používá taky wettex. Thymol rozpouští v technickém lihu, aby omezil jeho zápach. Pět let jsem používal apiguard, příští rok přecházím na vlastní výrobu 🙂

  3. Jiří Vítámvás Reagovat

    Mé zkušenosti – Thymovar – lepší než Gabon.
    Vkládám ho do včelstva po odstranění medníkových rámků a po první dávce 10ti litrů roztoku. Při vložení nad včelstvo dále nejde krmit. Pokud ho vložím do podmetu mohu i krmit, protože krmím kyblíky v prázdném nástavku. Včelstvo z počátku v místě vložení Thymovaru v okruhu 10ti cm vytvoří pro ně nechtěnou zónu. Ta časem zmizí s menším odparem účinné látky. Pokud se Thymovar aplikuje shora někdy se stane, že to může poškodit vybíhající plod. Ale ve velice malé míře – menší než u KM. Pásky umístěné na horní loučky včely po čase propolisují nebo vykusují. Pásky vložené do nízkého podmetu včely nechávají bez povšimnutí.
    Účinnost Thymovaru je opravdu téměř 100%. VD padá druhý den a pak ještě delší dobu v závislosti na líhnutí z plodu. Účinnost je delší než 14 dní. Teorie, že vůně Thymolu může způsobit loupež je zavádějící. Lípový med má taky pronikavé aroma a nikoho nenapadlo, že může být příčinou loupeže. Pravda je taková, že včelstvo, které je hodně oslabeno kleštíkem nebo viry se asi málo brání.
    Aplikace je blbuvzdorná a nejjednodušší, jakou znám. Pokud v tom daném roce se nevyskytují viry, stačí mi toto ošetření.

    • Jiří Matl Reagovat

      Pane kolego, díky za komentář, velmi mne zaujala aplikace do podmetu. Je nutnou podmínkou nízký podmet? Z logiky věci zjevně ano, ale jen se ujišťuji. Zatím jsem nezkoušel, ale dojde na to. Ještě jednou díky!

  4. Pavel Holub Reagovat

    Mě na tomto článku zaujala ta titulní fotografie. Podle mého názoru včelař v panice dává do včelstva Thymovar, přičemž to včelstvo, zdá se, že strádá na chronickou paralýzu včel.

    • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

      Fotografie je, podobně jako všechny obrázky v tomto článku, volně k dispozici na webu Wikimedia Commons. Pod klíčovým slovem „Thymovar“ ji nabízí sám výrobce/distributor.

    • Jiří Matl Reagovat

      Ahoj, Pavle,
      tohle by chtělo rozvést i pro mne, jenž nevidí zcela dobře. Z čeho tak soudíš? To téma je hodno diskuse. Zažil jsem akutní paralýzu, ale věru jsem nepozoroval nic, co by mě mělo varovat, ač jsem si už v té době rizika uvědomoval a něco načteno měl. Popišme to tedy i pro ostatní. Nevím, zda tu, nebo ve zvláštní článku. U zveřejněné fotky nemáme k posouzení nic než fotku, neznáme historii včelstva … Co tedy na té fotce vidíš, co já nevidím?

  5. Pavel Holub Reagovat

    Včelky jsou naleštěné, jako boty do kostela, bez ochlupení. To nejsou upracované létavky, to jsou mladušky. Dělničí hruď ve stáří mladušky by se u žádného plemene neměla lesknout.
    Zdá se to tak být, díval jsem se na originál obrázku a jeho kvalita není o moc lepší. Možná v tom hraje roli i světlo, že se tak výrazně lesknou.
    Tento efekt provázel můj velkoúhyn 2014/15. Myslel jsem si tehdy, že mám včelu tmavou.

    • Jiří Matl Reagovat

      Díky moc, Pavle, je fakt, že něco podobného jsem už pozoroval na podzim 2016 u některých včelstev, zejména u TBH. To byla včelnice ještě zcela v cajku. Ale to je zvláštní příběh. O paralýze v něm byla řeč, akorát, že o akutní … Na fotce ale s mýma očima tohle nedám …

  6. Lenka Čtvrtečková Reagovat

    Já provádím už třetím rokem letní ošetření Apiguardem. Forma mističky s gelem je rozhodně negativum. Samozřejmě to vede k tomu, že jej nepokládám nad plod, ale pokládám prostě na horní loučky vedle vaničky s krmením.
    Nepozorovala jsem nikdy žádné přímé negativní účinky, jako např. větší počet loupeží nebo agresivitu včel. Nikdy mne nenapadlo namíchat přímo do krmení, jak uvádí pan Kala.
    Bohužel jsem se nikdy nedokopala k tomu, abych si udělala nějakou srovnávací studii s počty a porovnáním kleštíků.
    Jsem zřejmě výjimkou mezi včelaři a mě Apiguard nesmrdí, naopak. Pro mě je ve včelíně z thymolu příjemná vůně a nevadí mi. Nepozoruji, že by po thymolu byl cítit vosk. Zda se vůně přenáší do propolisu nevím, protože propolis zásadně sbírám před léčením.
    Takže abych to shrnula – já mám s thymolem zkušenosti dobré, nicméně forma gelu v mističkách v Apiguardu mi nevyhovuje. Díky tedy za tento článek a všechny komentáře, které jsou pro mě inspirací jak zůstat u thymolu a vyhnout se gelovým krabičkám.
    Přeji všem krásný den.

  7. Josef Kala Reagovat

    Lenko Čtvrtečková, čtěte prosím pozorněji. Nikde jsem nenapsal, že něco míchám přímo do krmení!

    • Lenka Čtvrtečková Reagovat

      Hluboce se kaji, máte pravdu, že jste to tam nenapsal, beru tu větu zpět. Já to tak pochopila, možná přání otcem myšlenky? Jdu si omýt popel z hlavy a Vy se na mne, prosím, nehněvejte.

  8. Maky Pelikánová Reagovat

    Článek i komentáře k Thymovaru, jsou podle mne přínosem. V okolí mého stanoviště to ještě nikdo nezkoušel.
    Moje zkušenosti jsou z loňska:
    Aplikace snadná, viditelně úspěšná ( dle spadu po celou dobu aplikace) a také následné
    vyzimování bylo v pohodě.
    Vloženo nad plod, někde i nad zásoby, do všeho na stanovišti.
    Vůně mi nevadí.
    Nebyl problém s vyššími teplotami.
    Včelstva normálně fungovala.
    Nezaznamenala jsem úhyn matky či nějaké problémy v rozvoji oddělků.
    Souběžné krmení s aplikací jsem neprováděla, tak posoudit nemohu.
    Vrstva tmelení byla o hodně vyšší. Odpar chtěly odklonit – čtverečky jsem posunovala.
    Včelstva která mám na stavbu, tam to bylo tedy znát hodně – tmelení i o 3 NN níže.
    Propolis neodebírám na síťku, ale seškrabem. Využití tedy jen technicky – nátěr nástavků
    společně se lněným olejem.
    Nástavky zůstaly ve včelstvech, na jaře to cítit bylo až do června – července,
    hlavně ve starších. Ale mám citlivý psí čumák.
    Medníky skladuji zvláštˇ ( jen nezakladené dílo), další nechávám vystavět,
    tak s tím do styku nepřišly. Nové dílo cítit nebylo.

    Za mne je to dobrá volba, účinkuje dlouho což v mých podmínkách potřebuji.
    Jsem ráda za komentář Radima G. o možném vyzkoušeném snížení množství a Jiřího V. o možné aplikaci do podmetu.
    Samozřejmě děkuji všem.

  9. Stonjek Reagovat

    Ahoj kolegové! V Plzni jsem byl a návod jak na koleně vyrobit Thymolový nosič nějak zaznamenal. Byl jsem ale trochu „unaven“ výborným gulášem a několika pivky a tak předkládám k posouzení zda to mám dobře. 125gr. Thymolu se rozpustí v 25 ml teplého lihu a napustí se jím čtverečky 6 x 6 cm. z běžných houbiček na nádobí. Ty se drží v dobře zavřeném obalu do použití. Dávají se 1 až 2 na úl. Mezitím jsem pátral po dodavatelích Thymolu a ceny jsou víc než různé. 1 kg za 1 000 až 6 500 Kč. Navíc už jsem slyšel, že dodavatelé chtějí IČO které vás opravňuje pro práci s chemikáliemi. Jaké jsou vaše zkušenosti? Děkuji za odpověď! R. S.

  10. Radim Gavlovský Reagovat

    Jako zkušený vařič thymolu se to pokusím upřesnit.
    Já jsem naposled kupoval thymol tady:https://bienenzuchtbedarf-geller.de/shop/pflegemittel-varraobekaempfung/pflegemittel/814-thymol-kristallin-kg.html
    Nedá se platit kartou jen převodem, ale cenu mají asi nejnižší 35€ + doprava.
    Nicméně snad každý německý včelařský obchod ho má a na co ho potřebujete nikdo neřeší. V zásadě jsou dvě metody přípravy nosičů. Za studena a za tepla.
    Za studena: thymol v rendlíku smícháme s technickým lihem. Poměr je asi 10:1. Stačí opravdu velmi málo lihu a pokud Vám na dně zůstane trochu nerozpuštěného, nevadí, alespoň víte že máte nasycený roztok. Po namočení je dobré je nechat asi hodinu vyvětrat od lihu a až poté zabalit.
    Výhoda: nesmrdí to, nepotřebujete vařič.
    Nevýhoda: dáváte do včel i trochu lihu a hlavně denaturační činidla. Čtverečky jsou stále trochu vlhké, a tak je nutné při aplikaci mít rukavice.
    Za tepla: krystaly rozpustíme OPATRNĚ teplem (taje asi při 50st). Já čtverečky namáčím po jednom. Držím je kleštěmi za roh a druhý roh namočím. Thymol se rychle nacucne a než dorazí ke kleštím tak jej odložím. Je to myslím lepší než to tam vše hodit a pak vytahovat, okapávat, lepí se to na chladné kleště…
    Nevýhoda: smrdí to a to moc. Dělám větrný den venku a stojím proti větru.
    Výhoda: čtverečky jsou tvrdé, dají se chytit i bez rukavic. Rychlejší. Žádná další zbytečná chemie do včel.
    Myslím že Erikova metoda je někde uprostřed a spojuje nevýhody obou výše popsaných metod 🙂
    Jinak kolik thymolu rozpustit záleží od toho kolik jste manželce rozstříhali útěrek. Já jednu dělím na 12 dílů a do každého kousku se vejde 4-5g thymolu.
    Tedy co utěrka, to 50-60g thymolu.
    Rozpouštím většinou tak 500g najednou, abych to nemusel podstupovat často.
    Jen doplním, že to snížené dávkování, které eliminuje většinu problémů s thymolem, způsobuje pravděpodobně i o něco nižší účinnost ošetření. Toto mi ale nevadí, protože moji snahou je pouze včelám od kleštíka odlehčit. Pár desítek nebo stovek varroa v úlu přes zimu neřeším. Ale to už je více o celkovém přístupu. Zdraví, RG

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *