Výstava Země živitelka a včelařství a včelaři

Na rozdíl od jarní výstavy Natura viva v Lysé nad Labem podletní a tradiční budějovická výstava Země živitelka tolik neinzeruje obor včelařství. De facto v současnosti vůbec. Je to škoda a podle mého promarněná šance. Toť mé poselství nejvyšším pořadatelům, protože včelařství bylo historicky vždy součástí této výstavy, stejně jako chov včel souvisí s péčí o krajinu a stejně jako sekačky, kombajny, drtičky, pivo, klobásy a koření.

Vytknu před závorku: s výstavou nemám letitou zkušenost jako jiní, ale v r. 2016 a 2017 jsem ji absolvoval “za pultem” na stánku Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ. Měl jsem tedy možnost vidět jak širší souvislosti, tak i prožít každodenní dění na stánku, potkávat se s návštěvníky, vést s nimi často předlouhé a velmi inspirativní hovory.

Letos jsem se na výstavu vypravil se záměrem napsat o ní pro Včelaři sobě. Vyrazil jsem v den, kdy jsem předpokládal nejvyšší provoz a návštěvnost, tedy v sobotu 25. 8. Proto vše, co následuje, budiž vztaženo k této sobotě, jindy tomu mohlo být jinak …

Předem jsem se snažil z webových stránek výstavy najít informace o včelařství. S prakticky nulovým  výsledkem. Klik na seznam vystavovatelů měl stejný výsledek. … Měl jsem ale informaci odjinud, že minimálně dva včelařské stánky najdu. OK …

Doprovodný odborný program stran včelařství – nic (na rozdíl např. od níže zmíněné Lysé či brněnského Techagra).

Takže jaké to bylo?

Včelařský “hardware” byste hledali marně

Zopakuji to, co jsem už na jaře napsal ve svém textu o Lysé zde: zde a zde.

Pokud by včelaři chtěli t. zv. „hardware“, tedy pomůcky či vybavení pro své včelaření, vyjdou opět naprázdno. Je to marná snaha. Evidentně způsobená vysokými cenami za pronájem prostoru, ale též tím, že včelaři s tím už tak trochu ani nepočítají a na tuhle ambici resignovali, tudíž by ani případný profit nepokryl vysoký nájem. Circulus vitiosus – bludný kruh … z  diskuse vyjímám možnost získání informací, tipů, kontaktů a pod., protože i tohle, je, žel jen zase a jen o penězích. Hardware tedy ne.

Co produkty včelí píle?

 

To už je téma spíš pro zajímající se veřejnost, ale i tak byla má sobotní zkušenost tristní. Pravda, několik stánků s medem, včelími produkty či s medovinou jsem nalezl. A u jednoho z nich (velmi pěkně adjustovaného a se zcela zkušenou a profesionální obsluhou) docela takový cvrkot, že jsem se ani neodvážil paní kolegyně za pultem déle se ptát. Když jsem se loučil s tím, že se uvidíme na jaře v Lysé, odpověď zněla, že už asi ne, že už to není na hraně, leč za ní … A to jsme se v Lysé potkávali léta …

Nebo informace?

Informace tak nějak zbývají jako vlastně poslední varianta, jak za současných podmínek obor veřejnosti představit a zároveň přiblížit návštěvníkům včelařství i dění v něm, aktuality, alternativy. Tu byly v podstatě jen dva stánky: Českého svazu včelařů (ČSV, z. s.) a Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ (PSNV-CZ, z. s.).  Nikdo jiný se v oboru nenašel, tedy přesněji: pravděpodobně na to neměl finance (viz výše). A možná už ani chuť či sílu. V principu je to tak: i když vlastně chcete jen informovat a nejedete v „komerčním modelu“, stejně vás organizátoři zkásnou bez milosti. Prostě kniha, informace, video klobáse či traktoru nebo telátku rovny jsou … 

 

Začnu ale odbočkou: proti stánku PSNV měla prostor i Česká zemědělská univerzita. Za stolem tam seděla velmi vstřícná a sympatická parta studentů, která presentovala činnost své alma mater. A protože se na ní učí i o včelařství, dalo se i o tom rozmlouvat. Osobně bych vsadil na trošku aktivnější model, než jen sedět za stolem a čekat, kdo se zastaví a těch 5 metrů ke stolu přejde. Nemyslím tím zrovna model guerilla reklamy, ale přece jen. Jinak ale presentace velmi pěkná.

Na stánku ČSV

Stánek ČSV zajišťovali včelaři z Budějovicka a byl (po několika změnách lokace) umístěn do pavilonu k myslivcům, na rozdíl od stánku PSNV, který se nacházel v pavilonu B4 spolu se zahrádkáři, s veterinární poradnou, s prodejci čaje, kávy, koření, bylinek. Logika tohoto rozhodnuti mi zůstává tajemstvím. Proč by nemohly být včelařské stánky nějak u sebe jako např. v Lysé? Řada včelařů se při osobních rozhovorech vyjádřila v tom smyslu, že je to matoucí a nelogické.

Na zadní stěně a na bočních stěnách stánku velmi zajímavé a obsahově bohaté postery o včelách, jejich světě a dalších souvislostech. Málokdo se ale odvážil vstoupit do prostoru stánku a být jim blíž tak, aby se daly bez problémů číst.

 

Prostor stánku dosti veliký, jistě i drahý. V něm i lidé ochotní odpovídat na dotazy návštěvníků, jichž bylo dost. Laskavě na naše pinožení shlížející sv. Ambrož.

Před ním kolo štěstí s otázkami o včelách. Děcka si mohla zatočit a na vytočenou otázku odpovědět. Pokud správně, následovala sladká odměna. Skvělý nápad, jenž právem budil zájem dětí. Také díky kolegyni, která u kola “sloužila”.

 

Pozorovací úl a vedle něho kolega, věru dlouholetý včelař Ing. Václav Kříž, jenž s pomocí fotoplástů ukazoval zájemcům, co se děje v úlu a proč, a trpělivě i fundovaně odpovídal na spoustu otázek. Protože vím, jak je tohle těžké, chapeau – klobouček … V jeho věku obdivuhodné, ale tu fakt je věk jen relativní pojem a včelaření přece pomáhá býti déle mlád. A k tomu: prý ho to prostě baví … Joj!

 

Trochu jsem třeba čekal, že na prázdných stolech na stánku (a že jich tam několik bylo) budou nějaké publikace, časopisy, letáky, informační materiály a pod. Myslím je škoda, že ty stoly byly v sobotu prázdné.

Ale zase: zažil jsem moc zajímavou debatu se dvěma členy týmu, který to vše připravoval, kolegy Zimenem a Linhartem, a byla to debata otevřená, o souvislostech, srovnáních, tradicích, paměti a umění možného … Více co nevidět v rozhovoru s jedním z nich v rubrice Rozhovory.

Na stánku PSNV-CZ

Stánek PSNV byl v pavilonu B4 a návštěvníky vítal banner s textem „se včelami na kafi“.

 

Tu byl také cvrkot, pojetí stánku poněkud jiné, jakkoli už tradiční. Maximum možného na malém prostoru. Videa, mikroskopy přitažlivé pro malé i velké, publikace vydané Společností.

Kromě tradičního časopisu Moderní včelař také knihy Včelařství I a II, překlad Langstrothovy knihy Včela a úl, monografie o MUDr. Philippu Tertschovi (Filipu Terčovi) a také Včelkovánky a jejich nová “odnož”, velmi povedené pexeso Včelí království s včelkou Bíďou autorek Kristýny Sataryové a Štěpánky Dlouhé. Zcela právem byl o pexeso fakt velký zájem. A k tomu malé pohlazení na duši: knížka fotek ze světa včel Milana Motyky Sladký život. Knihy jsou k dostání či k nahlédnutí též na e-shopu PSNV http://www.psnv.cz/eshop/.

Na malém stánku stále několik kolegů ochotných po oslovení zapříst hovor a podat informace. Přicházeli jak včelaři, tak ti, kteří se včelařit chystají. Ale i ti, kteří se prostě o svět včel zajímají. Řada z nich byla prý překvapena, že jsou i jiná včelařská sdružení … 

 

A vedle stánku dával informace a předváděl své „vychytávky“ (zejména již pověstný zvedák) kolega Jiří Přeslička.

Co jsem si hmotného odnesl?

Kromě několika sešitů Moderního včelaře, které přijdou např. do knihovny ve Všenorech, kde se schází včelařský spolek (poděkování za vstřícnost PSNV), také samozřejmě pexeso pro vnoučata. A ještě napáječku pro slepice, která ovšem velmi dobře slouží i včelkám.

 

A abych nezapomněl

A nakonec jsem tam potkal premiéra. To prostě nelze nezmínit. Jak napsal můj dobrý kamarád: když někoho země dobře živí, proč by na Živitelku nezajel …

Co z toho všeho tedy nakonec pro včelaře vychází: na Zemi živitelce je včelařství oproti dávné tradici nyní popelkou, a to, jak se zdá, čím dál větší (nebo vlastně menší?).

Ekonomicky vzato je pro většinu těch, kteří by chtěli v našem oboru přijet a presentovat to své, tento podnik za hranou ekonomické únosnosti. Konkrétně tedy: máte-li např. zájem o novinky z oblasti t. zv. „hardwaru“, je zbytečné tam jet. Pokud chcete informace a víte jaké, pak stále šance trvá, jakkoli … Pokud se chcete navíc setkat či potkat, pak bezva šance, jakkoli to se dá i jinde a jinak A pokud chcete vidět i jiné věci, pak Vám budou oči přecházet, bylo toho hodně a navíc kvalitně presentovaného.

Na závěr dovolte ještě malou galerii dalších fotografií.

 

Poznámka redakce: text o výstavě chceme doplnit ještě rozhovory s kolegy, kteří se podíleli na chodu stánků obou výše zmíněných včelařských sdružení. Uveřejníme je zvlášť, a to v rubrice rozhovory.

4 komentáře

  1. Pingback: Země živitelka 2018 - rozhovory - Včelaři sobě

  2. Libuše Marešová Reagovat

    Na výstavu jezdíme dlouhá desetiletí. Letos jsme byli na výstavě v pondělí a s podobnými dojmy jsme odcházeli. Škoda, že nebylo víc vystavovatelů. Určitě jsou kolegové, kteří mají co ukázat, ale jde vždy v první řadě o finance /nájem prostoru/. A to ve včelařství /zájmovém/ je náročné. Libuše

    • Jiří Matl Autor článkuReagovat

      Přesně tak, paní kolegyně, když jsem se dozvěděl ceny za nájem prostoru pro malý stánek, spadla mi poněkud brada … Mluvil jsem třeba v Lysé i s prodejci t. zv. hardwaru, těžce naříkali, protože ani oni (i při slušné návštěvnosti) neměli takový zisk, aby pokryli náklady. A že to vposledku nevyvážily ani na výstavě nasmlouvané kontrakty. Věčná škoda, pravím … No ale: nezoufejme, jsou další šance a možnosti. Podívejte se třeba do kalendáře akcí na Včelaří sobě. Nechytíme vše, ale začíná se to pěkně plnit. A jsou tam i akce pro spřátelenou veřejnost, nejen pro včelaře. Což velmi pomáhá oboru …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *