Chacharistánské kalendárium – říjen 2018

Po svatém Lukáši mráz za nehty zalézá a mrazivým dechem za krk dýchá.

Říjen začal teplými a slunečnými dny a dosti chladnými rány. Mladé oddělky dopásaly ještě nezaoranou svazenku. Ani jsem se nemusel dívat dovnitř úlů a podle provozu na česnech bylo jasné, že letošní matky v oddělcích stále plodují. Vzhledem k tomu, že přínos sladiny je v říjnu velmi malý, znamená to tlak na bilanci zimních zásob. Nesmím zapomenout být v předjaří ostražitý a zásoby kontrolovat.

Oproti tomu většina produkčních včelstev již sezonu končila s neplodujícími matkami. Evidentně na to holky už mazácky kašlaly – měly day-off.

Kontrolní spady roztoče se jevily vcelku nízké až na dvě temperamentnější včelstva, kde mám pocit, že v podletí šla vitalita ruku v ruce s loupežemi.

Ve slunné části října jsem ze stanovišť stahoval nepotřebný hardware, a tak přišel čas na kontrolu nového typu povrchové úpravy nástavků. Od různých typů eko&bio lazur jsem přešel loni na penetraci vnějších stěn nástavků i úlových den olejem. Používám směs lněného + technického pomerančového oleje v poměru 9:1. Nanáším 2x při teplotě cca. 70°C.

Tento typ ochrany se mi osvědčil jak u vejmutovky, tak u smrku. Podmínkou však je, aby byl povrch dřeva opracováním „uzavřen“, tj. nesmí ze dřeva vylézat vlákna resp. drobné třísky, kterými se dovnitř nasává voda navzdory olejové ochraně. To je mj. důvod proč na nástavky zásadně používám hoblované dřevo.

Nástup chladnější části měsíce jsem podcenil, uvyklý stále ještě letnímu oblečení pro outdoorové aktivity. Duo rýmička, kašílek se dostavilo obratem. Po okamžité intuitivní medikaci domácí ořechovkou a slivovicí nedošlo k očekávanému zlepšení. Musel jsem se proto poohlédnout po vyšší instanci.

Tou je pro mě přípravek už nějaký pátek vyráběný moji manželkou s názvem CHŘIPKOMET. Ve včelařských kruzích ale prohlašujeme, že se jedná o med potencovaný lichořeřišnicí. V Chřipkometu se spojují všechny chronický známé léčebné účinky medu s anti-bakteriálními/virovými účinky lichořeřišnice (Tropaeolum maius). Tinktura z této velmi dekorativní kytky v medu mě pravidelně vyprošťuje z nachlazení a chřipek.

 

 Jen připojuji stručný popis, jak Chřipkomet vzniká:

  1. Čerstvě natrhané nadzemní části lichořeřišnice se vylisují (nejlépe v lisu z kvalitní nerezi)
  2. Vzniklá šťáva s jemnou drtí se naloží na týden do lihu 80%
  3. Zbylá hrubá drť opět na týden do lihu 50%
  4. Vše se uloží mimo dosah slunečního světla a 1-2x denně důkladně protřepe
  5. Po týdnu se oba výluhy scedí a filtrují
  6. Výluh v lihu 80% se doředí destilovanou vodou na výslednou koncentraci 50% a oba výluhy se smíchají do výsledné tinktury
  7. Tinkturu vmícháváme do hrubě zkrystalizovaného medu, přičemž použijeme cca. 4% (hmotnostní) tinktury v medu
  8. Vmícháváme tak, aby současně došlo k pastování medu
  9. Výsledkem je potencovaný med konzistencí a roztíratelnosti podobný oříškové Nugetě – pochoutce mého dětství
  10. Pak už  jen připravíme vhodný obal a s jedním dárkem na ježíška 2018 máme vystaráno.

 Pro některé účely je žádoucí do medu vmíchat lichořeřišnice více. V tomto případě je lépe použít  líh 80% – lze ho lépe vmíchávat do medu.

 

Závěrem ale ještě od bylinek zpět ke včelám. Když jsem „rýmičkoval“ byl čas i na odborné studium. Mám svých pár favoritů. Jedním z nich je i The Robinson Laboratory University of Illinois. Jejich výzkumný tým, vedený (nečekaně) prof. Robinsonem pracuje na tématech, která mě prostě baví. Pokud máte rádi kombinaci behaviorálního výzkumu včel s moderní technikou, mrkněte sem.

Až někdy bude příležitost, přihodím zde do Kalendária něco více i z tohoto tyglíku. Mimochodem, v sobotu nás čeká v Brně mezinárodní konference „Varroatolerance a vitalita včel“, pořádaná Mendelovou společností pro včelařský výzkum. Tam se moc těším. Předpokládám, že hlavním tématem přednášek bude, zdali jsou lepší zkušenosti, když se ty Gabony věší horizontálně nebo vertikálně.

Mějte se pěkně.

Tomáš Ivanský

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *