Dřevokazné houby pomáhají léčit včelí virózy

Přírodovědný časopis Scientific Reports publikoval práci zabývající účinky extraktů z některých dřevokazných hub na včelí viry. Choroše prý virózy léčí. Testovány byly houby známé z tradiční evropské i čínské medicíny – troudnatec (amadou, Fomes sp.) a lesklokorka (reishi, Ganoderma sp.).

Včely na houbách

Celý příběh objevu začal nenápadně v osmdesátých letech minulého století. Mladý nadšený mykolog Paul Stamets, který je zároveň prvním autorem publikovaného výzkumu, tehdy na univerzitní zahradě pěstoval límcovky rodu Stropharia. Jednoho dne si povšiml, že substrát pro růst hub hojně navštěvují včely. Pozoroval, že cíleně obnažují mycelium a sají tekutinu přímo z něj či z jeho přímé blízkosti.

Paul si byl vědom toho, že řada hub má silné antibakteriální a antivirotické účinky. Napadlo ho proto, že chování včel je jedním z projevů jejich sociální imunity, kdy včely sbírají výtažky z rostlin a hub, aby si vypomohly v boji s nemocemi a parazity. Není to vlastně nic jiného než přírodní medicína, kterou známe od mnoha savců, včetně člověka. U medonosek je jejím o něco nápadnějším projevem třeba nám dobře známý sběr pryskyřic stromů – propolisu.

Další podivnosti sbírané včelami

My včelaři máme docela dobrý přehled o hlavních surovinách, které včely do úlu přinášejí. Velmi málo však víme o látkách sbíraných ve stopových množstvích. Možná jste si ale všimli, že včely někdy navštěvují netradiční zdroje. Často jimi doplňují zásoby glycidů a proteinů, když v přírodě není dostupný nektar a pyl. Třeba olizují javorovou a březovou mízu. V podletí pak nepohrdnou šťávami z ovoce, hlavně u švestek bývá tlačenice. Namísto pylu zase rouskují cokoliv, co práší – třeba mouku, cement či piliny nebo případně o poznání výživnější řasy.

Za pozornost stojí také preference vodních zdrojů. Žádnému včelaři nejspíš neunikne, že pramenitá voda není zrovna včelím favoritem. Daleko raději zaletí do rašelinné tůňky, a ještě raději na kopu hnoje. Důvodem je právě obsah rozpuštěných látek.

Pozorování včel na houbách je vzácné. Nikde se mi nepodařilo najít seriózní záznam o tom, že by včely houby navštěvovaly cíleně. To ovšem neznamená, že tomu tak není. Za prvé: houby mohou být jedním ze vzácněji navštěvovaných zdrojů, takže si včelích návštěv vůbec nemusíme všimnout. Za druhé: pod houbou si často představujeme plodnici. Tělo houby je však z větší části tvořeno jemným myceliem, které je pro oko člověka nenápadné.

Mycelium žampiónu
Mycelium žampiónu

Včely, houby a medvědi

V dnešní době žije naprostá většina našich včelstev v úlech z krásného zdravého a hladkého dřeva. V přírodě tomu tak ale nebylo. Co věk věkem stojí, žily včely především v dutinách stromů. Dutina vzniká rozkladem starého dřeva za přispění dřevokazných hub a vlivů počasí. Stěny tradičních obydlí včel tak byly hrubé a rozpraskané, plné trouchnivějícího dřeva propleteného myceliem dutinotvorných hub. Některá včelstva tak vlastně žila obklopená houbou ze všech stran.

Mykolog Stamets rád vypráví příběh o kruhu vztahů mezi včelami, houbami a medvědy: Medvědi často poškozují kůru stromů svými drápy. Kůra za normálních okolností strom chrání před infekcí, ale při jejím poškození vzniká otevřená rána. Někdy se v ráně zachytí spory dřevokazných hub, které pak stromem postupně prorůstají. Mycelium dřevní hmotu naruší a vytvoří v ní dutinu. Po několika letech, kdy je dutina dostatečně velká, se dovnitř mohou nastěhovat včely. O tom, který mohutný savec si rád pochutná na jejich medu, už asi není třeba vykládat. Kruh se uzavřel…

Cílem tohoto vyprávění není navodit dojem, že snad včely houby (nebo medvědy) ke svému přežití nutně potřebují. Spíš se nám tím připomíná, že některé vztahy v přírodě nejsou na první pohled jasné a zřejmé, přesto mohou hrát svou roli. Zkušení včelaři vědí, že včelám se daří v „bordýlku“, tedy v prostředí, které je rozbujelé a neudržované. Důvodů může být více, ale třeba jsou houby jedním z nich.

Varroa vektorem virů

Včelstva se v dnešní době potýkají s mnoha problémy snižujícími jejich životaschopnost. Často je v této souvislosti zmiňován výskyt viróz, který má přímou vazbu na invazi kleštíka včelího (Varroa destructor). Viry se u včel medonosných vyskytovaly i před zavlečením roztoče, ale k přenosu viru docházelo přímým kontaktem mezi jedinci (zpravidla alimentární cestou). Virus se na této cestě musel probít překážkami, jakými jsou peritrofická membrána žaludku či stěna střeva. Oproti tomu kleštík funguje jako injekce vstřikující virové částice přímo do hemolymfy včel, je tzv. vektorem, což viru velmi usnadňuje práci s šířením. K dnešnímu dni víme minimálně o deseti různých včelích virech, které jsou s Varroa destructor spjaty.

Nyní k samotné publikaci…

Cílem publikované práce bylo otestovat, zda výtažky dřevokazných hub snižují napadení včel virem deformovaných křídel (DWV) a virem LSV (Lake Sinai Virus), který je v USA hojně rozšířený. Vybrány byly houby z řádu chorošotvarých (Polyporales), které jsou známé svými antivirotickými a antibakteriálními účinky. Většina testů byla provedena na živých včelách v laboratorním prostředí, ale několik pokusů proběhlo i s reálnými včelstvy ve venkovních podmínkách.

Zunderschwamm Fomes fomentarius Ganoderma applanatum (36031120200)

                     Fomes fomentarius                                               Ganoderma applanatum

Houby nebylo nutno sbírat, neboť Paul Stamets vlastní něco jako velkopěstírnu. Houby nejprve rozpěstoval ve sterilním prostředí na agaru, pak v sáčcích s rýží a nakonec v pytlích s březovými pilinami. K výrobě extraktů byl použit substrát s myceliem loužený 50% etanolem po dobu několika dní. Pokusná včelstva byla krmena sacharózovým sirupem s různou koncentrací výtažků, kontrolní včelstva pak sirupem bez přídavku.

Výsledky jsou poměrně přesvědčivé. Extrakty z podhoubí ve všech případech signifikantně snížily titr virů ve včelách. Nejsilnější použitý extrakt z troudnatce kopytovitého snížil množství DWV asi 800 krát. Nejlepšího výsledku u viru LSV bylo dosaženo za pomoci lesklokorky – jeho množství v porovnání s kontrolou bylo dokonce 45 000 krát menší. Autoři okrajově a poněkud s rozpaky zmiňují také účinnost výluhu z březových pilin bez inokulace houbou. Ten měl totiž obdobné účinky (i když o něco slabší) jako extrakty z hub. Výzkumníci jej možná předem zamýšleli použít jako kontrolu, ale pak by výsledky nemusely být tak jednoznačné (spekulace autorky). Výsledek by se tedy dal shrnout slovy: Funguje to, ale nevíme přesně jak.

Autoři výzkumu nejspíš zamýšlejí přípravky s extraktem z hub uvést na trh, neboť jsou již nyní chráněny patentem. Pak by mohly být podávány jako doplněk stravy včelám. Pokud rádi experimentujete, nebylo by od věci vyzkoušet účinky výluhu z březových pilin. Na piliny ostatně s oblibou chodí rády i samotné včely. Navíc jsou snadno dostupné všem a k jejich extrahování postačí kvalitní vodka nebo konzumní líh.

A taky nemusíte na houby.

Citace:

Extracts of Polypore Mushroom Mycelia Reduce Viruses in Honey Bees (2018) Paul E. Stamets, Nicholas L. Naeger, Jay D. Evans, Jennifer O. Han, Brandon K. Hopkins, Dawn Lopez, Henry M. Moershel, Regan Nally, David Sumerlin, Alex W. Taylor, Lori M. Carris & Walter S. Sheppard, Scientific Reports, volume 8, Article number: 13936

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *