Kolik POR spolykají naše pole?

Photo: Myrabella / Wikimedia Commons

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké množství přípravků na ochranu rostlin (POR) ročně spotřebují čeští zemědělci? Portál eAGRI Ministerstva zemědělství ČR (MZe) nabízí podrobné přehledy od roku 1997 do současnosti. Tyto výstupy sice obsahují drobné nekonzistentnosti, nicméně slouží jako velmi dobrý indikátor celkových trendů.

Data jsou ke stažení zde.

Jak se vyvíjela spotřeba pesticidů v čase?

Tak například v loňském roce bylo v českém zemědělství spotřebováno celkem 12.8 milionů kg, l (pozn. redakce: jednotku si musíte vybrat sami) POR  a dalších přípravků (DP). Z tohoto množství činily více jak třetinu sledované účinné látky, celkem 4.7 milionů kg, l. Zdaleka nejpoužívanějším pesticidem byl pak glyfosát (celková spotřeba 750 531 l). Vývoj spotřeby POR dobře ilustruje následující graf.

Vývoj spotřeby POR v kg/l

Trend celkového vývoje sleduje i spotřeba glyfosátu.

Vývoj celkové spotřeby glyfosátu

Právě na glyfosát se v poslední době soustředila pozornost odborníků i laické veřejnosti v souvislosti s jeho zbytečným nadužíváním. MZe na tuto skutečnost zareagovalo zákazem jeho plošné aplikace platným od 1. ledna 2019. V tiskové zprávě ze 17. září tohoto roku MZe uvádí, že „nová pravidla použití zakážou aplikaci přípravků s účinnou látkou glyfosát za účelem desikace (urychlení dozrávání některých plodin, zvýšení podílu sušiny) porostu před sklizní nebo usnadnění mechanizované sklizně.“ Glyfosát tak bude možné používat pouze omezeně při cíleném zásahu.

Nahlédneme-li na trendy spotřeby všech kategorií POR, vidíme, že roste spotřeba regulátorů růstu. Ty jsou zhusta používány jako ochrana proti poléhání rostlin, např. obilí. Obvykle využívají látky, které brání prodlužování stonkových internódií a de-facto tak brzdí rostlinný růst. Vzrůstá také spotřeba fungicidů a mořidel.

Vývoj spotřeby jednotlivých kategorií POR

Opravdu se snižuje spotřeba POR?

Výše zmíněná tisková zpráva uvádí ještě další skutečnosti, týkající se spotřeby POR v Česku, konkrétně že „Za posledních šest let se podařilo snížit používání pesticidů v ČR celkově o 7,1 %.“ Toto sdělení je však zavádějící. Ve srovnání s rokem 2012, kdy bylo spotřebováno nejvíce POR ve sledované historii, spotřeba opravdu klesla o zmíněných cca 7 %. V porovnání s dobou před dvaceti lety je však stále o nějakých 30 % vyšší (viz graf vývoje spotřeby POR). Toto nepěkné číslo vyniká při přepočtu spotřeby na hektar, kterým se odfiltruje vliv změny celkové velikosti ošetřovaných ploch (polí, sadů) v průběhu let. Data spotřeby POR na plochu jsou bohužel publikována jen do roku 2008, proto jsme museli data pro období 2009-2017 vypočíst z kombinace statistických údajů eAGRI a ČSÚ:

Vývoj spotřeby POR na 1 ha

Pouhé srovnání spotřeby POR mezi jednotlivými lety nemusí ještě nic vypovídat o reálné spotřebě pesticidů. Podíl v POR totiž tvoří přídavné látky a plnidla. Přípravky se rovněž liší svou koncentrací. K získání objektivnějších hodnot je proto potřeba porovnat spotřebu účinných látek. Ta je k dispozici pro celé sledované období od roku 1997 do současnosti. Největší spotřeba účinných látek byla v Česku zaznamenána v roce 2008 (cca 6,4 miliónů kg, l) s druhým vrcholem v již zmíněném roce 2012 (5,7 miliónů kg, l). Od té doby došlo k poklesu o slušných 27 %. Na stav před rokem 2008 se nám však zatím nepodařilo dostat.

Vývoj spotřeby účinných látek

Jak jsou tím ovlivněny včely?

Ani jeden z námi připravených grafů bohužel neodpovídá na otázky, které asi zajímají každého včelaře: Do jaké míry používání pesticidů v tomto množství škodí včelám a zda zmenšení spotřeby POR povede ke snížení zátěže včelstev. Dopátrat se odpovědi je obtížné především z těchto důvodů:

  1. Různé látky se liší svou toxicitou. K získání objektivních hodnot by bylo třeba přepočíst spotřebu jednotlivých účinných látek jejich relativní toxicitou.
  2. Pesticidy se akumulují ve vodě a v půdě, takže jsou přítomny řadu let po poslední aplikaci.
  3. Účinky na včelách se mohou projevit až v delším časovém horizontu. Z krátkodobého hlediska mohou být bezpečné, v delším časovém horizontu mohou působit chronické otravy.
  4. Některé látky mají synergické účinky, tzn. jedna zvyšuje toxicitu té druhé.

Nejjednodušším řešením, jak eliminovat riziko otrav, je paradoxně chov včel mimo zemědělskou krajinu. Nezapomínejme však ani na vlastní práh. Pořád totiž platí, že největší množství jedů do úlů vpravují sami včelaři.

O tom snad brzy v samostatném článku…

Graf spotřeby POR s počátkem v bodě 0, nárůst o 1 000 t = nárůst grafu o 1 cm.

13 komentářů

  1. jhk Reagovat

    V podstate z toho plyne pak pouze jedna otazka. Ma vubec cenu do vcel cpat jakoukoli chemii? A druha otazka – jake je vlastne to prirozene/prirodni vcelareni? A chteli bychom ho vucec provozovat v dnesni dobe, ba co vice – mohli bychom si myslet, ze takove vcelareni je spravne?

    • Jiří Matl Reagovat

      Mohli, o tom jsem přesvědčen. Zrovna tento podzim proběhly 3 významné akce, kde se to probíralo a kde byli hosty včelaři, kteří na to už recept jaksi našli. A završila to skvělá přednáška dr. Klímy na OVS v neděli 18. 11. Snažíme se to vše postupně zmapovat a reportovat o tom. Mně z toho třeba vyplynulo, že nemá cenu ztrácet čas diskusemi o tom, proč to nejde a proč to nedělat. Jde to, diskutujme o tom, jak na to. A zejména pak o tom, jak na to v naší velmi zvláštní (z řady ohledů) realitě. Jde to …

    • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

      Myslím si, ale je to jen můj osobní názor, že bychom měli v co největší možné míře dbát o to, aby se do včel dostalo co nejméně chemie. Na něco si možná včely přivykly – prostě se přizpůsobily nebo se ještě přizpůsobí, ale u mnohých dalších látek už dnes víme, že včelám jednoznačně škodí. Velký problém jsou třeba látky s chronickou toxicitou, která se těžko předem odhaluje, podobně jako synergie. Například řada fungicidů má synergie s některými akaricidy. Netvrdím, že vše automaticky znamená úhyn, ale jedná se o zcela zbytečnou zátěž. Kombinování různých chemických přípravků v chovech považuji za hazard. Používání tau-fluvalinátu ve včelách s ohledem na všechny jeho známé interakce plus rezistentní populace roztočů se mi jeví zcela „mimo mísu“… Na druhou stranu mi není známo, že by se někdo z českých včelařů zcela obešel bez chemie (když tak mě opravte).
      Možná by stačilo začít jednoduchými věcmi: Vyčistit včelám vosk tím, že je nechám stavět a zavedu si vlastní koloběh vosku, snad zvládne každý. Ubírat chemii, vybrat vhodnější stanoviště atd. se dá hned v následujícím kroku…
      Přírodní včelaření mi přijde jako protimluv. „Přírodní“ znamená přirozené, kdežto včelaření je lidská činnost. Vrátit včely kousek blíž tomu, kde byly poslední miliony let, ale může pomoci.
      To je ale přesně o tom, co píšete: Chtěli bychom to? Pokud se dostává do rozporu přání včelaře s tím, co potřebují včely, vznikají rozpaky. Jsem ráda, že o tom přemýšlíte. Spousta včelařů o tom, co potřebují včely, vůbec nepřemýšlí. Člověk, co týrá psa, je společností odsuzován, kdo z nás ale někdy neutýral včely (já sama třeba vloni v zimě hlady)? Ziskuchtivost, pohodlnost, přehlížení potřeb včel…to asi budou nejčastější důvody.

  2. VaT Reagovat

    „Nejjednodušším řešením, jak eliminovat riziko otrav, je paradoxně chov včel mimo zemědělskou krajinu.“
    Prosím bez urážky, ale výše zmíněné je velmi nadějný adept na cenu „Knížecí rada roku“.

    • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

      Dobrý den, nemyslela jsem to jako radu, nýbrž jako konstatování. Při pohledu na mapu chráněných krajinných oblastí + mapu zalesnění ČR ale zjistíte, že to zas tak knížecí rada není. Při překryvu mapy hustoty zavčelení s mapou zalesnění (můžu dát k dispozici) vyjde najevo, že včelaři chovají včely prioritně v bezlesých oblastech. Což je dobré pro výnosy, ale vzdálené přirozenému prostředí pro život včel. Neříkám, že je to dobře nebo špatně. To záleží na prioritě každého včelaře.

  3. Honza Reagovat

    Bylo by prosím možné OPRAVIT grafy ve článku tak, aby opticky nezkreslovaly skutečnost? Tvořit grafy přírůstků a úbytků, které nezačínají nulou ale mají počátek kdesi na ose Y je demagogie nejhrubšího zrna.
    Hned první, „Spotřeba Glyfosátu“ graf jak na horské dráze, úplně ke stropu, pak úplně k patě… přitom to je pohyb 850->1050->700.
    následuje hned za ním „Vývoj spotřeby POR na ha“ vypadá, jako že jde od nuly k 15 násobku. přitom to je z 2->3,8. Ani ne na dvojnásobek.

    prosím, nebuďmě jako politici a tvořme správné grafy: https://technet.idnes.cz/manipulace-grafy-statistika-dgj-/veda.aspx?c=A151023_164547_veda_pka

    • Tomáš Ivanský Reagovat

      Dobrý den,
      Necítím se býti demagogem (chápu, že si to myslí všichni demagogové :-)), ale mám na věc odlišný názor:
      1. Všechna data jsou prezentována v lineární škále (žádná logaritmická škála či cokoliv by zkreslovalo změnu dat v čase)
      2. Obě osy jsou řádně popsány včetně jednotek, takže čtenář má možnost korektně odečíst absolutní změnu za dané časové období
      3. K „oříznutí osy Y“ – Vaši teplotu si také neměříte na venkovním teploměru s rozsahem od -50 do +50°C, ale na lékařské teploměru se stupnicí, „ořezanou“ z obou konců měřené škály. Proč, protože potřebujete pohodlně odečíst velikost té změny
      4. To že autor článku, který uvádíte ve svém odkazu považuje oříznutí osy Y za neférovou techniku je jeho názor, stejně jako já si stojím za názorem svým.
      5. U spotřeby POR říkáte „přitom to je z 2->3,8. Ani ne na dvojnásobek“. Jak by jste reagoval na chirurga, když by Vám místo dávky anestetika určené pro vaši hmotnost píchnul dávky dvě? Pokud by jste to tedy přežil. Poznal by jste tu dvojnásobnou dávku na portálové jeřábové váze?

      Tomáš Ivanský

      • VaT Reagovat

        ad, 2 – souhlas, ale hlavní nosič informace je samozřejmě tvar a strmost křivek
        ad, 3 – tělesná teplota se pohybuje v úzké škále (řekněme 35°C – 42°C, nepočítám do toho samozřejmě everestního Green Boots…), proto je od počátku samozřejmě nesmysl zanášet jí do grafu kde na ose y bude rozsah -50°C až 50°C
        ad, 5 u humánního anestetika se pohybujeme řekněme v množstvích procent ne-li v desítkách procent LD, zatímco u POR (vztaženo na včely) se pohybujeme někde daleko více dole (samozřejmě – jak již je to v článku – ono to s těmi lethálními dávkami není tak jednoduché protože synergické efekty a sublethální dlouhodobá expozice atd.)

      • Honza Reagovat

        Grafy jsou informace pro laika. Který, jak je zmíněno v odkazovaném článku, moc na popisky OS nehledí. Proto existuje doporučení grafy negenerickych veličin pokud možno prezentovat od nuly.

        Teď tedy postupně:
        1. Ok, a? Jiná než lineární tu opravdu asi nedává smysl.
        2. Na jednotky čtenář většinou nehledí. Hledí většinou na tvář grafu. A ten je více než zkreslující, pokud nezačíná od nuly.
        3. U genericky známých hodnot konkrétní veličiny – zde tělesná teplota – oříznutí dává smysl. Ovšem vaše grafy takovou situaci nepopisují. O některých jsem do přečtení článku neměl ánung. Pravděpodobně nejsem sám.
        4. N/A
        5. Jenže váš graf opticky znázorňuje ne dvojnásobek, ale cca patnáctinásobek. A takovou dávku bych opravdu nechtěl. Ani v ibuprofenu.

        S pozdravem
        Honza

        • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

          Prezentováním od nuly se průběh našich grafů nijak nezmění. Pokud tomu správně rozumím, vadí Vám strmost křivek (???). Ta je dána měřítkem os. Samozřejmě lze grafy vyrobit plošší, tak jako strmější, absolutní hodnoty jsou ale stále stejné a nijak se tím nezmění. Prosím, nedělejme z našich čtenářů úplná trdla…;-). Ostatně, grafy s kurzem Koruny, s průběhy očekávaných letních teplot na dovolené v Egyptě, s vývojem průměrného počtu spermií českých mužů v čase (promiňte, že jsem se nechala unést), taky nikdo nezpochybňuje…
          Přesto děkujeme za komentář. Popravdě, ani nás nenapadlo, že by někdo mohl oříznutí osy Y považovat za manipulaci. Poučení pro příště.

          • Honza

            Změní. Schválně si ty grafy zkuste v Excelu nechat nakreslit.
            Proč myslíte, že mnou odkazovaný článek na technetu vyšel? Protože ne všichni jsou znali, zkušení, sečtělí jako vy. Nemůžete podle sebe soudit ostatní. A ve včelařích mi slepost a nevědomost a oddanost důvěrníkům bije do očí.
            Štěpánko s pozdravem,
            Honza

          • Štěpánka Dlouhá Autor článku

            Prosím http://www.vcelarisobe.cz/wp-content/uploads/2018/11/graf-POR.pdf. Použili jsme lineární graf, takže průběh se NEMĚNÍ („divokost“ grafu je dána jen měřítkem osy: zde cca 1cm = 1000t). Vámi citovaný článek poukazuje na problém u sloupcových grafů, kde se s ořezem zcela změní poměry. Dodatek: Jedinou připomínku, kterou bych považovala za objektivní, je právě použití sloupcových grafů namísto lineárních – příště tedy…

  4. Pavel Holub Reagovat

    Z mého pohledu celý ten problém kypí díky té hře zemědělců (zemětravců) na schovávanou. Možná o to více vzkypí na úkor jich samotných vlivem té jejich nadřazenosti a bezohlednosti. Oni svou každou konkrétní aplikaci POR a její datum nikomu nikam předem nehlásí. Je ověřeno, že ÚZ KÚZ kontroly aplikací POR v terénu neprovádějí. Tedy nikdo (dozorový orgán) nikdy nezjistil, co a kolik se ve skutečnosti na pole aplikovalo. Kontrolují se jen papíry.

    zák.č.326/2004 Sb. § 5
    (4) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“)
    a) provádí monitoring škodlivých organismů a s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin a podmínek pro šíření škodlivých organismů,
    b) zveřejňuje aktuální informace o výskytu škodlivých organismů včetně upozornění na riziko dosažení hodnot prahů škodlivosti škodlivých organismů a riziko výskytu s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin,
    c) shromažďuje a zveřejňuje dostupné údaje o riziku vzniku rezistence škodlivých organismů k přípravkům a o opatřeních k zamezení rezistence škodlivých organismů k přípravkům (dále jen „antirezistentní strategie“),
    d) zajišťuje dostupnost přípravků pro uplatňování integrované ochrany rostlin a antirezistentních strategií,
    e) shromažďuje a zveřejňuje metodické postupy k uplatňování obecných zásad integrované ochrany rostlin pro rostliny a skupiny rostlin s využitím výsledků činnosti vědeckovýzkumné základny a
    f) provádí zkoušení povolených přípravků a pomocných prostředků s cílem stanovit jejich optimální použití v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin v podmínkách České republiky a porovnat účinnost povolených přípravků a pomocných prostředků a zveřejňuje výsledky tohoto zkoušení.

    Nikde nic o tom, že by kontrolní ústav měl něco ohledně POR kontrolovat.

    Základní povinnosti zemědělských podnikatelů při používání POR

    Použití POR a vedení předepsané evidence:
    – záznamy o použití přípravků nebo dalších prostředků provádět bezodkladně – nejpozději následující pracovní den po aplikaci
    – záznamy musí být vedeny a uchovány nejméně 3 roky zpětně – v případě žadatelů o dotaci v rámci Agroenvironmentálně klimatických opatření (AEKO) nebo Ekologického zemědělství (EZ) dokonce minimálně 10 let
    – způsob vedení záznamů a jejich obsah předepisuje § 9a vyhl.č.32/2012 Sb. – záznamy by měly být vedeny ve zvláštní knize s průběžně očíslovanými stránkami, popř. v elektronické podobě za současného zabezpečení jejich uchování a měly by obsahovat identifikaci místa aplikace (např. katastrální území, číslo pozemku), identifikaci ošetřovaného objektu (např. plodinu), datum aplikace, úplný název POR, dávku na jednotku, cílový škodlivý organizmus nebo jiný účel použití
    – POR nesmí být samozřejmě používány v rozporu s podmínkami stanovenými rozhodnutím o registraci a údaji, jimiž jsou označeny
    – nesmí být překročena nejvyšší dávka ani zkráceny bezpečnostní lhůty uvedené v návodu
    – nesmí být postupováno v rozporu s pokyny k ochraně zdraví lidí, zvířat, vod, včel, zvěře, vodních a půdních organnizmů, uvedenými v návodu k použití (dodržení předepsaných ochranných pásem, termínů použití, použití nízkoúletových trysek)
    – nesmí být poškozeny rostliny na pozemcích mimo pozemek, na němž se provádí aplikace (ochranná pásma, nízkoúletové trysky)
    – používat certifikované a testované mechanizační prostředky pro aplikaci POR
    Toto všechno musí, to se kontroluje, ale jenom na papíře.

    Mezi námi včelaři (včelotravci) to není jiné, dokonce na to trávení máme dotace.
    ÚZ KÚZ, analogicky ke včelám VÚVČ a SVS dohromady, zjistí napadení škůdci a nařídí aplikaci. Prvořadým zájmem je NIČIT!, zajistit produkci a hlavně spotřebu POR, upozaděn je zájem o ochranu životního prostředí a o kvalitu produktů. V tom vidím ten zásadní problém.

    Je to levné, chutná mi to a je toho hodně. Radujme se a travme se.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *