Konference v Plzni: Co jsme ještě slyšeli?

III. díl reportáže z V. odborné včelařské konference  „Varroatolerance a vitalita včel“ pořádané MSVV, z. s.
27. a 28. října 2018 v Brně a v Plzni

Kdo zatoužil vychutnat konferenci MSVV v celém jejím rozsahu, dost se nacestoval. Druhý den totiž probíhal na opačném konci Česka v Plzni. Hortenziovou výzdobu sálu Mendelova muzea vystřídal neméně příjemný prostor Konferenčního a společenského centra Plzeňského Prazdroje. Jak jinak než zaplněný včelaři do poslední volné židle.

Dopolední blok patřil přednášejícím z Česka. Uvedl jej Josef Kala krátkým představením činnosti Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum, následovala přednáška Tomáše Kotta a Jaroslava Petra. Odpoledne zcela ovládli milí zahraniční hosté Daniel Weaver a Erik Österlund. Reportáž o varroatolerantních včelách z Texasu jsme přinesli v prvním díle tohoto seriálu. Poznatky ze Švédska tedy navazujeme nyní.

Varroóza tlumená jen thymolem

Štěstí tomu přálo, že zprávy o chystané návštěvě Daniela Weavera na konferenci MSVV nezůstaly jen v české kotlince, ale prosákly mnohem dál za naše hranice. A tak obě konference navštívil nejen náš krajan žijící ve Švédsku – pan Radim Gavlovský, ale také jeho dobrý známý, rodilý Švéd, pan Erik Österlund. Sice by si návštěvu Česka asi více užil z pozice obyčejného posluchače, byl ale tak ochotný, že v Brně i Plzni přednesl přednášku na téma “Varooa, viry a imunitní obrana”.

Včely s africkými kořeny

Erik Österlund chová včely vlastní linie Elgon. Pokud se hlouběji zajímáte o varroatolerantní včely, asi vám toto jméno nezní v uších poprvé. Jeho včely sice nejsou plně resistentní, ale snesou velmi dlouhá období bez ošetření proti varroóze. V případě, že se vyskytne problém s přemnožením kleštíka, řeší se jen “měkkou” chemií, za pomoci thymolu.

Linie Elgon má nejen cizokrajně znějící jméno, ale také velmi zajímavou historii. V roce 1989 se skupinka evropských včelařů včetně Erika Österlunda vydala do vzdálené Keni, aby odsud přivezla plod a sperma včely medonosné horské (Apis mellifera monticola). Daleká cesta měla svůj konkrétní záměr. Africké včely si totiž během několika let dokázaly vyvinout obranné mechanismy vůči invaznímu kleštíkovi, takže přežívaly bez nutnosti ošetření. Ideou tedy bylo přivézt z Afriky materiál vhodný pro křížení s evropskými rasami, který zvýší místní genetickou diversitu a vitalitu. Vybráno bylo právě horské plemeno, které je mírné a hodí se do klimatických podmínek Starého kontinentu. Výprava nakonec uspěla – dovezla sperma a kousek plástu s vajíčky a mladými larvičkami, ze kterých Erik Österlund vychoval několik matek. Jeho kolega je pak inseminoval spermatem získaným od afrických trubců.

Z tak malého počtu včel by samozřejmě nebylo možné založit chov. Erik proto sáhnul ještě po včele medonosné Buckfast a jejím kříženci se včelou medonosnou saharskou (A. mellifera sahariensis). Postupnou šlechtitelskou prací vypiplal včelu vhodnou pro chov – mírnou, a pokud jí ponecháte dostatek prostoru pro rychlý jarní rozvoj, i málo rojivou. Pojmenoval ji po hoře ležící na hranici Keni a Ugandy, po té, ze které tehdy dovezl pramáti svých včel – Elgon.

Málo kleštíků, málo chemie

Včely linie Elgon sice při bond testech neobstály, přesto však vydrží v porovnání s naší domácí včelou hodně.  Erik Österlund v průběhu roku pravidelně sleduje napadení svých včelstev. Monitoring provádí metodou smyvu a to s pomůckou “Varroa EasyCheck”, popřípadě s jejími podomácku vyrobenými ekvivalenty. Princip je vždy stejný. Pomocí nádobky s ryskou odebere stanovený počet včel (samozřejmě ne s matkou), nejlépe z plodového rámku. K oddělení roztočů dojde po propláchnutí včel separačním roztokem (roztok ethanolu) a přecezením přes sítko. V případě, že je napadení vyšší než 3%, přistupuje Erik k ošetření. Méně napadená včelstva nechává zcela bez ošetření.

Zdravotní stav posuzuje také prostou prohlídkou včelstev – rozvoj včelstva by měl být přiměřený s pravidelným plodem. Velkou pozornost věnuje akutním projevům viróz, především pak viru deformovaných křídel.

Kritéria pro výběr chovných matek

Intenzita napadení včelstva roztočem je pro Erika Österlunda jedním z hlavních kritérií pro výběr chovných matek. Ve druhém roce nesmí být vyšší než 1-2%, podle jeho slov je však mnohdy nižší. Dalšími požadovanými vlastnostmi je mírná povaha, nadprůměrné výnosy medu a slabé sklony k rojení. Erik nežije v izolované oblasti, takže svými proselektovanými matkami zásobuje okolní včelaře. Cílem tohoto kroku není nic jiného než zvýšit počet trubců s požadovanými vlastnostmi.

Chovná včelstva musí být dále schopna vytvořit životaschopnou kolonii během jednoho roku a tento první rok přečkat zcela bez ošetření. Za problém však Erik považuje reinvaze kleštíků z kolabujících nebo příliš zamořených včelstev. Z toho důvodu ve svých chovech používá sítě proti loupežím. Není tedy příznivcem širokých česen, která prý včelám znesnadňují obranu úlu.

Erik tvrdí, že ošetřováním akaricidy bereme včelám možnost používat vlastní obranné mechanismy tak, jak je mají dané od přírody. Poukazuje na to, že chemické přípravky ničí včelí mikrobiom, který hraje zásadní úlohu v obranyschopnosti. Domnívá se, že právě dobře fungující mikrobiom je zodpovědný za odolnost včel vůči virům, takže chemické ošetření používá jen v krajním případě.

Thymol jediným akaricidem

Pokud je přesto potřeba přistoupit k ošetření proti varroóze, činí tak pomocí thymolu. Ve Švédsku je možné k tomuto účelu používat i jiné než registrované přípravky, takže si Erik pásky s thymolem připravuje sám. Do včelstva zpravidla vkládá proužek se 4 až 5 g thymolu, pouze u velmi silných včelstev používá proužky dva. V komentářích pod článkem Thymol ve včelách pan Radim Gavlovský, uvedl, jak takové proužky připravit. Nosičem jsou v tomto případě čtverečky asi 6 x 6 cm vystříhané z pěnových houbiček na nádobí (Wettex).

Nosiče thymolu je možné připravit za studena i za tepla:

Při přípravě za studena se thymol rozpouští technickým lihem v poměru asi 10 dílů thymolu ku 1 dílu lihu. Do takto připraveného roztoku se namáčí připravené wettexové čtverečky, které se po namočení nechají asi hodinu vyvětrat a poté se pečlivě zabalí do fólie či plastových sáčků. Výhodou studené cesty je, že thymol při přípravě příliš nezapáchá. Nevýhodou jsou zbytky lihu a denaturačního činidla, které v nosičích zůstanou, a nutnost mít při manipulaci s proužky rukavice.

Při přípravě teplou cestou se krystaly thymolu opatrně rozpouští teplem (taje asi při 50°C). Nasáté proužky se poté nechávají oschnout, dokud nevytrvrdnou. Výhodou tohoto přístupu je, že nosiče neobsahují žádnou další zbytečnou chemii a lze s nimi manipulovat bez rukavic. Nevýhodou je silný zápach, který se při zahřívání z thymolu uvolňuje.

Další podrobnosti k přípravě, použití a skladování thymolu naleznete ve výše zmíněné diskuzi.

Zdraví začíná v břiše (rozumějte v zadečku)

Pan profesor Jaroslav Petr sice sám nevčelaří, ale jeho články a přednášky se včelí tématikou dozajista patří k těm, které i zkušeným včelařům otevírají dveře do dosud nepoznaných sfér. Tentokrát přednášel na téma “My, včely a mikrobiom, aneb kdo v nás přebývá” o překvapivých paralelách mezi mikrobiomem včel a džunglí mikroorganismů žijící v našich vlastních útrobách.

Kdo přebývá v našich útrobách?

Na začátku představil všechny hlavní skupiny, které se vyskytují v trávicí soustavě člověka. Nacházíme zde v různém zastoupení nejen bakterie a archea (velmi prastará skupina jednobuněčných mikroorganismů), ale též viry, prvoky a houby. Zatímco život střevních bakterií je s útrobami velmi silně spjat a dodnes mnohé z nich neumíme mimo jejich přirozené prostředí množit, pro jiné organismy, například pro houby, jsme jen průchozí mezistanicí. Počet živoků v nás je ovšem ohromující – na každou buňku našeho těla připadá 1,3 násobek té bakteriální. Produkce bakterií připadající na člověka a jeden lidský život se pak počítá v tunách. Prostě vesmír ve vesmíru!

Obyvatelé trávicí soustavy hmyzu

Pestrost hmyzího mikrobiomu je v porovnáním s tím lidským velmi skromná. Trávicí soustavu některých druhů hmyzu, například housenek motýlů, dokonce trvale neobývají žádné bakterie. Včelí mikrobiom je pak tvořen devíti hlavními skupinami bakterií, z nichž pět je pro včelu životně důležitých. Podílejí se nejen na trávení a imunitních obranných mechanismech, ale dost možná mohou ovlivňovat i centrální nervový systém. Specifickou úlohu mají bakterie medného volátka, které likvidují patogeny pozřené s nektarem.

Složení mikrobiomu včel je sice jednoduché, ale zároveň stabilní – během života se téměř nemění. Přesto existují rozdíly v jeho složení jak mezi včelstvy, tak mezi jednotlivými včelami v rámci jednoho včelstva. Specifický je také mikrobiom včelích matek, který je v porovnání s dělnicemi druhově chudší. Druhovou pestrost ovlivňují i další faktory, jako jsou životní podmínky, pestrost pastvy, dědičné dispozice či užívání léčebných přípravků.

Mikrobiom a pesticidy

Pan profesor upozornil na výsledky studií prokazující, že některá xenobiotika působí na mikrobiom včel destruktivně. Notoricky známé jsou v tomto směru účinky antibiotik. Antibiotika sice nezpůsobí u včel úplné vyhlazení střevní mikroflóry, ale po jejich aplikaci dojde ke zúžení genetické variability. Přežijí jen bakterie s přirozenou odolností, které se dále množí a tuto vlastnost ochotně předávají dál. U bakterií je tento proces navíc usnadněn horizontálním přenosem tzv. plasmidů, kdy bakterie předá úsek DNA s geny pro resistenci kámoškám ve svém okolí. Změny způsobené antibiotiky jsou dobře patrné při porovnání mikrobiomu včel ze zemí, kde se nesmí používat a z oblastí, kde jsou součástí včelařské praxe.

Druhou látkou, kterou si vzal Jaroslav Petr na paškál, je nedávnými restrikcemi obtěžkaný glyfosát. Ten byl zprvu považován za ideální herbicid škodící jen rostlinám. Vyšší organismy glyfosát, pravda, přímo nepoškozuje, ale neprospívá bakteriím. Jeho negativní účinky na včelách se tak projeví zprostředkovaně. Glyfosát rozvrací mikrobiom, čímž následně dochází k oslabení imunity a zvýšení náchylnosti včel k chorobám a infekcím. Jde o klasický příklad chronického působení, které testy toxicity neodhalí a nelze ho tudíž predikovat.

Zajímavá byla zmínka o účincích neonikotinoidů. Pan profesor odkázal na výzkum poukazující na fakt, že včely upřednostňují stravu obsahující tyto insekticidy. To by nebylo až tak zarážející, pokud by včely byly schopné “chuť” neonikotinoidů rozpoznat. Ve skutečnosti ale tuto dovednost nemají. Kdo ji tedy má? – a nejsou to náhodou střevní bakterie, které po neonikotinoidech touží? Odpověď zatím neznáme, ale představa včely řízené touhou střevních bakterií je stejně divoká jako provokující. Čí touhy by pak mohly řídit nás?

Na šlechtění včel vědecky

Doktor Tomáš Kott je kurátorem genobanky genetických živočišných zdrojů ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze. Na dotaz, co jeho práce obnáší, odpověděl slovy: “Vezmu vzorky a stračím je do mrazáku.” S podobným humorem pak uvedl svou dopolední přednášku na téma “Využití metod molekulární genetiky ve šlechtění včel” pohledem na fotografii načančané hostiny, čímž části obecenstva přivodil nezadržitelné kručení žaludku.

Opětovné použití stejného obrázku na konci prezentace by bylo dost možná považováno za mírný projev sadismu, kdyby nebylo opodstatněné. Ve skutečnosti se jednalo o velmi elegantní ukázku krás molekulární biologie. Za pomoci zobrazených pochutin lze totiž přímo na jídelním stole izolovat DNA. Postačí k tomu jahody, ananas a ledově vychlazený destilát.

Analýza mikrosatelitů

Kromě toho představil dva zcela seriózní molekulární nástroje uplatňující se při šlechtění včel. Prvním z nich jsou tak zvané mikrosatelity (rovněž označované jako STR – short tandem repeats). Jedná se o nekódující úseky DNA, ve kterých se stále dokola opakují krátké sekvence složené ze stejných písmen DNA-abecedy (například GTCGTCGTCGTCGTC). Mikrosatelity jsou velmi variabilní, mohou se různě prodlužovat a zkracovat, aniž by tím byl organismus negativně zasažen. V různých populacích se různé mikrosatelity vyskytují s odlišnou četností. Výzkumníci je proto s oblibou využívají k identifikaci plemen a zjišťování genetické příbuznosti včel. Při určování plemenné příslušnosti se zjištěné frekvence výskytu porovnávají s referenčními databázemi, které mají k dispozici některá výzkumná centra.

DNA čipy – SNP

O něco vyspělejší metodou je pak analýza bodových mutací (nebo též SNP – single nucleotide polymorphism). Jde o jakési překlepy v DNA, které svého nositele většinou nepoškodí ani mu nijak neprospějí. Nám ho však pěkně označí, takže je dobře odlišitelný od jedinců, kteří onu mutaci nemají. Pokud takových bodů v DNA prozkoumáte pár stovek nebo tisíců u každé včely z vybraného vzorku – říká se tomu DNA čip, získáte hezký přehled o genetické struktuře zkoumané včelí populace. Připomeňme v této souvislosti práci prezentovanou na stejné konferenci Danielem Weaverem.

Pro zajímavost – pomocí DNA čipů se podařilo také identifikovat několik SNP s přímou vazbou na varroatoleranci. Z výpočtů však vyplývá, že pouze dvě matky z deseti tisíc v požadovaných vlastnostech vyhoví. Pro selekci odolnosti vůči kleštíkovi nám to proto moc platné nebude. Tak přísným výběrem by byla ztracena velká část genetické variability našich včel. Získali bychom tak něco jako rajčata, která dozrávají cestou na pult, ale jsou bez chuti nebo růže, které neopadávají, ale ani nevoní.

Poděkování na závěr

Velký dík a obdiv patří manželům Hřebenářovým, kteří plzeňskou část konference organizovali, dále Ivanu Černému, který tlumočil přednášky Daniela Weavera a Radimu Gavlovskému, který pro nás pro všechny ze švédštiny přeložil vyprávění Erika Österlunda. Za spoustu krásných fotek patří dík Danielu (Sojkovi) Beranovi.

3 komentáře

  1. Jiří Matl Reagovat

    A protože autorka článku se nemůže sama pochválit, je třeba, aby to udělal někdo jiný. Rád se toho ujmu. Velké poděkování Štěpánce Dlouhé za skvělé moderování, jež na ni spadlo náhle a nečekaně pár mint po vystoupení z vlaku. A kombinovat moderování a následné reportování (navíc tak kvalitně), to je fakt na chapeau – klobouček. Díky!

  2. Marec Reagovat

    dovoluji si poděkovat za vynikající články za ty, kdo v Brně a Plzni nemohli být… taktéž za vrzrůstající informační hodnotu stránek vcelarisobe, které je radost sledovat 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *