Dotace ve včelařství

Mají hodně zastánců, ale také některé s opačným názorem. Patřím k těm druhým. Přestože jsem při pořizování včelstev využil dotace „evropské“, stejně tak krajské, a o dotaci 1. D. žádám pravidelně, mám pro to zatím mnoho důvodů. Čím dál víc ale o smyslu dotací pochybuji. Své další včelaření už vidím bez nich. Proč?

V první řadě by dotace měla směřovat k potřebným. Jsem spíš přející než nepřející, ale včelaře nevidím jako dotací potřebného. Za druhé: současné nastavení dotací, má na svědomí nemálo problémů současného včelaření.

Když jsem odcházel z ČSV, setkal jsem se s otázkou: „A ty si budeš platit léčiva“? Asi tady nemusím rozebírat, jak to s těmi léčivy je (ne zrovna šťastná nařízení jak v termínech, tak v přípravcích, neodpovídající ceny …). Málokoho to zajímá, když to nemusí platit. Stejně tak, jako rozbory měli. Že to jde dělat i jinak, bez dotací, představil například na přednášce organizované v rámci Colossu, 10. listopadu v Olomouci Flemming Vejsnaes z Dánska.

Pokud píši, že jsem využil dotace na technickou pomoc, uvědomuji si, že jsem tak trochu rozhazoval. Pro uznání dotace, musí být faktury. Abych je měl, tak např. za drahá vysoká dna, která dnes už ani tak nefrčí, jsem zaplatil několikanásobek oproti jiným možnostem.  A mohl bych pokračovat.

Dotace 1. D na cukr? S tím už argumentují snad jen ti, co nechtějí vidět, proč si včely nosí do úlu nektar a pyl, nebo včelaří pro byznys. Dnes se zdůvodňují spíš opylováním, což je při současném zavčelení další paradox. Letos mi byla dotace přivezena autem, přesto, že jsem ji chtěl na účet, který jsem v žádosti uvedl. Prý to musím podepsat a je to jednodušší. Ani se mi nechce rozvádět, že jsem měl strženo za umístění včelstev. Směrnice v obou případech říkají něco jiného.

Úvaha, že by peníze zneužil někdo jiný v jiném oboru, u mě také neobstojí. Každý by měl začít u sebe. S úctou vzhlížím k těm, kteří včelaří bez dotací. Příští rok už budu také.

Ke změně by mohl pomoci jedině tlak od včelařů. Nejsem ale naivní. Přesto si myslím, že kultivovaná diskuse s věcnými argumenty by mohla vést ke zlepšení podle mě neutěšeného stavu.

Pomáhat včelařství se dá i jiným způsobem. Jako dobrá se mi jeví úleva malým včelařům na daních, i když nerozumím, proč až do 60 včelstev. Byl bych také pro posílení financí do vědy, vzdělávání i výzkumu. Dol by nemusel vymýšlet, jak přijít k penězům přes „léčiva“, a zkoumal by. Užitečnější využití financí by se jistě našlo.

V neposlední řadě jsou dotace lákadlem pro konání různých nepravostí. Že se děly, dějí a dít budou, není pochyb. Jeden, dnes již úsměvný záznam nepravosti ze včelařské kroniky, který se stal v době druhé světové války, přikládám.

 

Dnes jsou na konání nepravostí sofistikovanější metody, proto bychom měli být pořád ve střehu.

 

Pozn. redakce: přepis uvedených dvou ukázek:

… spolek objednával cukr a rozděloval jej. Cukr byl uskladněn u fir. Sponar, kde měl spolek velké skladiště. Cukr rozděloval důvěrník spolku a při rozdělování nejednal poctivě. Do pytlů mezi cukr strkal různé těžké předměty, aby cukr ušetřil pro sebe. Tak na příklad včelař Frant. Gáler měl ve svojím pytli mezi cukrem vložen železný hrnec o váze 5 kg. V jiném pytli zase byla železná těžká lopatka a v dalším zase půl cihly a. t. p. Bylo to ve válečnou dobu, cukr byl vzácný artikl a velice drahý.

 

Přepis textu úvodního obrázku, jenž pochází z kroniky Včelařského spolku pro Dobřichovice a okolí z r. 1934 a byl vybrán čistě náhodně, leč z lásky k souvislostem …

Ze zprávy předsedy o činnosti spolku za rok 1934: 2/3 z celkového počtu členů jsou včelaři „cukráři“, kterým jde jen o příděl cukru, o včelstva se nestarají, podbízejí cenu medu, na schůze nechodí. Bude třeba jim připomenout jejich povinnosti.

Pro 362 včelstev obdržel spolek 4200 kg cukru.

31 komentářů

  1. pepan Reagovat

    S tou dotací 1D nemá ator tak docela pravdu. Před rokem 89 jsme dostávali peníze za opylování od JZD vjehož obvodu se nacházela naše včelstva a další příspěk na 7 kg cukru. Po roce 89 a rozpadu JZD to šlo ze státní kasy až do roku 2000, kdy byl příspěvek na cukr zrušen a zavedena dotace 1D za opylování.
    Tato je jistě zasloužená tvou prací kolem včel. Odměnou námza tu práci je krom medu a 1D i propolis,pyl vosk a td.

  2. Zdeněk Klíma Reagovat

    Koukám, že dle pána pepana už se v ČR řadí 1D k základním včelím produktům :-). Já jsem se dobrovolně před lety zařadil k těm včelařům, kteří nevyužívají žádné včelařské dotace, protože s jejich politikou a dopadem na obor nesouhlasím a žije se mi bez nich nějak lépe. Je to ale věcí každého včelaře, jak se k tomu postaví.

  3. VaT Reagovat

    Nevím úplně proč vzhlížet s úctou ke včelařům kteří včelaří bez dotací. Jsou to naprosto normální lidé, kteří si nechtějí pošramotit karmu a narodit se v příštím životě jako ještěrky. Základním problémem vnímání dotací je to, že pořád mezi veřejností převládá názor, že určitě existují nějací „potřební“ příjemci a to je velký omyl. Potřební potřebují charitu a ne dotace. Jinak představa že by se do Dolu nalilo ještě víc peněz než tam jde teď a oni by zabili jejich dojnou krávu je celkem úsměvná.

    • Štěpánka Dlouhá Reagovat

      Dotace mají sloužit k doplnění zisků tam, kde zisky ze samotné činnosti nepostačují k obživě, tzn. činnost není sama o sobě dostatečně výdělečná, popř. mohou sloužit k nastartování žádoucích projektů, které by jinak nevznikly. Existenci včelařských dotací nerozumím – hobby včelaři je rozhodně nepotřebují a více včelařů v zemi také nepotřebujeme. Chápala bych je u profesionálů, ti jsou na tom naopak ve srovnání s jinými zemědělci vlastnícími půdu dost bídně.

      • Jiří Matl Reagovat

        S tím, co napsala Štěpánka, se ztotožním bez problémů. Jakkoli si můžeme říkat, že náš koníček je společensky a jinak prospěšný, významný, nenahraditelný etc., dotování hobby činnosti z veřejných zdrojů je problém. A neumenšuje ho ani tvrzení, že dotace berou i myslivci, rybáři a d. Profíci to mají mnohem těžší a zcela chápu, že na tuto disproporci upozorňují.
        Pokud existuje nabídka nějaké podpory, lze argumentovat i tak, že pak je třeba směrovat dotační podporu tam, kde to pomáhá dané věci, oboru. Tu je třeba definovat, co znamená pomáhat, co to konkrétně má být a konečně i to, co je vlastně v dané chvíli ta daná věc, ten obor.
        Ale i tu je značné riziko, že někdo ovlivní výběr těch důležitých témat a oblastí, kapitol (což se v současné praxi děje, např. se nikdy nekrátí dotace na VLP distribuované monopolním distributorem těžce svázaným personálně i majetkově s administrátorem dotací, problematická je i dotace jedinému – ze zákona – uznanému chovatelskému sdružení na matky).
        Námitka může být, že tohle pojistí důsledná kontrola. Ano, může, teoreticky, ale jaká je praxe?
        Můžeme navrhovat, aby šly dotace do t. zv. moderních technologií. Ale co je vlastně to moderní? Kdo to bude určovat? Na základě jakých argumentů a kritérií? Ta vysoká dna, která už poněkud vycházejí z módy, a to z dobrých důvodů? Ano, cyklus evropských dotací je tříletý, nic netrvá věčně, vše lze po 3 letech změnit. Děje se tak? …
        Můžeme navrhovat, aby dotace šly jinam, třeba do vzdělávací či publikační činnosti … Kdo rozhodne o osobě, která rozhodne o tom, kdo rozhodne, který vzdělávací model je hoden podpory, a který ne (všimněme si, že v množství menším než malém v seznamech včelařských dotací funguje jméno jednoho sdružení – pozor – nemyslím nyní ČSV).
        Lze zaručit při současném názorově a koncepčně velmi rozděleném spektru, že bude podporováno vše a bez nějakých omezujících kritérií? Nikoli! Bude výběr. Kdo jej bude provádět a podle jakých kritérií? A znovu: kdo určí toho, kdo bude provádět ten výběr?
        Něco z praxe v jiném oboru:
        Chtěli jsme pořádat třeba koncert se sdružením patřícím k nejlepším v Evropě. Nevydělal by si na sebe ani náhodou (i když sem tehdy co jejich dvorní překladatel a učitel latiny měl speciální slevu). Museli jsme přesvědčovat obec, že právě ten náš projekt je ten důležitý a proč a z jaké perspektivy. Protože pokud bychom bez podpory obce dali vstupné tak, aby pokrylo provozní náklady, nebylo by lze koncert uspořádat. I to byla varianta. Uspěli jsme díky argumentům, dlouhodobé a konsistentní činnosti, a to v konkurenci se Skauty, Sokoly, fotbalisty, volejbalisty, florbalisty, saditeli stromů, dětskými sdruženími … Není tohle problém?
        Teď jsme v Dobřichovicích pořádali koncert ke stému výročí příměří po Velké válce (11. 11. v 11 hodin 1918). Velký a dobrý sbor, velký orchestr z profesionálů, kteří se tím živí, velké samozřejmě náklady. Obec rozfrcala peníze na lidovou veselici spojenou s oslavou vzniku republiky a na tohle nezbylo. A co se nestalo: našli se sponzoři, jimž bylo ctí přispět na takto pojatou událost, s jejímž myšlenkovým gruntem se identifikovali. Privátní sponzoři. (Kukátko, rubrika Kultura, s. 38: http://www.dobrich.cz/kukatko/kukatko_2018_4.pdf – ostatně tento čtvrletník vychází také bez podpory obce a veřejných peněz díky sponzorovi, což mu umožňuje značnou míru nezávislosti).
        Jsou dnes lektoři, kteří mají co říct a na jejichž přednáškách je plno a jsou neprodělečné i bez dotací na vzdělávání.
        Vyšla kniha (Warré), kterou si zasponzorovali předem její budoucí čtenáři.
        Pořádáme s přáteli cyklus PVS a víme, kolik návštěvníků musí cca přijít, abychom měli vyrovnaný rozpočet (náš úkol je přesvědčit je, aby přišli). Proto zveme především ty, kteří mají co říct. Výběr lektorů se neřídí seznamy dotovaných odborníků. A ono to ku podivu funguje.
        P. S.: Jsou chvíle, kdy bych si přál, aby nějaý podpůrný systém fungoval tam, kde je ho skutečně třeba, ale když si zrekapituluju současnou tuzemsou praxi a všechna rizika, která to přináší …

      • VaT Reagovat

        Z toho vyplývají otázky:
        1, kdo a podle čeho určí „žádoucí“ projekty?
        2, kdo a podle čeho určí jaké činnosti jsou dostatečně nevýdělečné?
        3, co když jsou ty činnosti nevýdělečné z toho důvodu že je už dostatečně pokřivený trh dotacemi (např. zemědělství) – co potom? Dotovat a nebo zrušit dotace ostatním?

  4. Pavel Holub Reagovat

    Pokud nastane společenská potřeba a ta je nějakým způsobem omezena, nejčastěji výraznou cenou, tak by měl stát takovou činnost nebo výrobu prvotně podpořit tím, že ji nebude zdaňovat. Totiž, čím je služba dražší, tím více si stát namastí kasu a pak dělá jakousi dobročinnou činnost formou dotací, která je velmi neefektivní.

  5. PavelA Reagovat

    Ono je pravda,že jakékoliv dotace křiví obor do něhož jsou směřovány.Tím míním především zemědělství.
    Trochu nerozumím autorově poznámce,že měl z 1D strženo za umístění včelstev.To s samotnou 1D vůbec nesouvisí.
    Pro mne,který jsem pár let „jel“ bez 1D ,jsou spíš problematické ty dotace,které autor zmiňuje-evropské a krajské při začátcích včelaření.To je největší problém,každý by měl začínat za své a pokud vytrvá,dostat dotaci na rozvoj včelaření.
    Obávám se,že právě ti „dotovaní“ začátečníci jsou mnohdy největším rizikem

    • Pavel Klvač Reagovat

      Stržení za umístění včelstev s dotací 1D nesouvisí. Ale, kdybych o ně nežádal, nebylo mi z čeho strhnout. Dnes mi byly peníze po reklamaci vráceny.

      • PavelA Reagovat

        Co znamenalo to stržení za umístění?
        To máte v ZO odsouhlasen nějaký poplatek mimo 16,-kč co jdou svazu?

        • Pavel Klvač Reagovat

          Nejsem již členem spolku. Ale ano. Podle mě má spolek podle stanov ČSV, z.s. část II. základní ustanovení, článk 5, členství ve svazu, odst. 9., následně pak, ze směrnice ČSV, z.s. o registraci včelstev č. 2/2016, stanovený poplatek pro členy jiného spolku za umístění včelstev na svém katastru. Směrnice platí pro členy ČSV. To nejsem. Takže ještě jednou. Přesto, že by z dotace nemělo být nic strháváno, bylo mi strženo ještě něco neprávem. Nerozčiluje mě to, spíš je mi smutno z toho, že se o věcech nepřemýšlí. Někdo řekl, a už se nepídíme podle čeho. Vážím si každého, kdo dělá něco pro někoho. Zejména těch, co to dělají zdarma, ale měli bychom o tom, co děláme, víc přemýšlet.

          • Jiří Matl

            Pavle, ale ZO ČSV nemá přece žádný „svůj“ katastr nebo něco jako claim, vykolíkované a označkované území chápané jako „jejich“.
            Mnozí funkcionáři ČSV dodnes nepochopili, že jsou jen součástí ZO zapsaného spolku, a to jednoho z mnoha. A že jedinou skutečnou povinnost má ne-člen ZO ČSV vůči státu – veterině a ČMSCh.
            Jsou lokality, de je možná domluva (jako u Tebe), jsou ale i místa, kde to jde „na krev“, což je velmi nepříjemné pro obě strany.
            Taky nechápu, v čem je problém, že se nezasílají platby z dotace rovnou na účet. Kolik ještě let budeme potřebovat, než se tahle jinde běžná praxe uchytí i ve včelařství? Kdy konečně přestane strhávání příspěvků přímo z dotace, které je v rozporu s legislativou?

  6. PavelA Reagovat

    Pane Holube,oprvdu si myslíte,že by si všichni včelaři nechali zdaňovat včely?
    Protože by nejprve museli danit a potom chtít po státu úlevy.

  7. Pavel Holub Reagovat

    Asi jste mi nepochopil. Pokud chci podpořit výrobu medu, nebude státu odváděna DPH z medu. Pokud chci podpořit produkci matek a oddělků, nebude z produkce státu odváděna DPH. Zájmoví včelaři jsou tím mimo hru. Ti se tím přeci baví, že?

  8. Pavel Holub Reagovat

    Včelaři, pokud nakupují matky u plátce DPH, tak tím pádem státu mastí kasu. Ale tak by to mělo být. Hobby včelaři by se neměli živit včelařením ale užívat si poezie včelaření.
    Ve výsledku vydělají oba. Profi včelař se uživí a hobby včelař u něho výhodně nakoupí, no a stát se bude jen dívat.

    • PavelA Reagovat

      Kolik producentů matek a oddělků je plátcem DPH?
      A jak lze podle Vás stanovit hranici mezi hobby a profi včelařem?60 včelstev?
      Ona ta mnohými zatracovaná 1D je srovnatelná se SAPSem,který mají sedláci.Základní „jistota“.
      To,že o ni žádají i lidé s jedním,třemi nebo deseti včelstvy je spíš trapné.
      Ten,kdo má včelstev víc,by musel být buď hrdý nebo hlupák,kdyby si 1D nechal ujít.
      České včelařství je v tomto směru podporované dostatečně.
      Problémy dělají jiné věci.

  9. JosPr Reagovat

    Primarne bych rekl,ze je chybou chapani dotaci,aby nahrazovala nejakemu subjektu ZISK,pokud neni.Dotace ma slouzit k motivaci ci pomoci zadateli s naklady s cinnosti,na kterou je dotace urcena.Zvlast se tohle tyka zemedelstvi,kde dotace by mela slouzit pouze k pokryti casti nakladu na cinnost ci chov nebo oboru jako celku.NE k tvorbe zisku soukromym subjektum.Dane platime vsichni,platime je proto,aby z nich placene dotace slouzili pro nekoho k tvorbe zisku na ukor druheho delajiciho to same? Dotacni prostredi uz lze narovnat pouze jednim zpusobem.Zrusenim dotaci.
    S 1.D mam spis moralni problem diky administraci,kdy Ti,co se kolem ni nabehaji,z ni nemaji nic,coz se neda rict o administratorovi,proto uz ji odmitam brat.S cilem dotace problem nemam,to je opyleni hmyzosnubnych a bla bla bla rostlin.Tam je motivace i pomoc ve vykonavani cinnosti na kterou je dotace 1.D urcena.

    • Štěpánka Dlouhá Reagovat

      Dotace jdou do zemědělství proto, aby byly levné potraviny, tzn. nahrazují zemědělcům ZISK. Při jejich zrušení by buď zemědělci skončili (nebyli by konkurenceschopní) nebo by se muselo zdražit jídlo. A plné břicho = spokojený občan, to je celé. Bohužel pak ti, co nic nepěstují ani nechovají neznají skutečnou hodnotu potravin…
      Hobby včelaři se včelařením prý neživí, tak proč dostávají dotace?

      • PavelA Reagovat

        Dovolím si znovu zopakovat otázku.Tentokrát na Vás.“Kde je hranice mezi hobby a profi včelařem?“
        resp.-od kolika včelstev by už včelaři měli 1D dostávat?
        Ono,stačí v republice popojet o 100km a v nížině může stačit k „uživení“ x desítek včelstev,ale pod horami to může být jen ten „přivýdělek“.

        • Štěpánka Dlouhá Reagovat

          Dobrý den, nemyslím si, že je (nebo mělo by) to dáno jen počtem včelstev. Není přitom třeba vymýšlet nic nového, vše už v jiných odvětvích zemědělství funguje. Pokud chci jako zemědělec brát dotace, musím být registrovaným zemědělským podnikatelem (v podstatě něco jako živnost se všemi zákonnými povinnostmi). Totéž by mělo platit pro včelaře. Minimální hranici v počtu včelstev nepřísluší stanovit mně, ale věřím, že by si naši zákonodárci poradili stejně, jako si poradili u půdy a hospodářských zvířat (tuším min 2 ha, 50 ovcí apod.) Kdo by chtěl brát dotace, ať se přihlásí k podnikání, ostatní ať si včelaří třeba s dvěma sty včelstev, ale bez dotace. Nikomu nepřijde divné, že na drůbež a na králíky nedostane ani korunu, ale plošná dotace pro včelaře všem připadá normální. Skoro jako porodné :-).

          • VaT

            Na králíky a slepice si můžete také vyběhat dotace i v malochovu. Musíte mít akorát to správné plemeno.

          • Štěpánka Dlouhá

            Tím myslíte jakou konkrétní dotaci? Na chov genových rezerv? Ta ale není plošná. Nejenže musíte chovat to správné plemeno králíků s rodokmenem, ale také tetovat, jezdit po výstavách a je jen na omezený počet chovných samic… Tím bych toto, s dovolením, za sebe uzavřela. Co jsem chtěla napsat, již jsem napsala.

          • PavelA

            No a teď si představte,že stejnou metodiku-obdobu VDJ+min. a max. zatížení pozemků,implementoval nějaký ouřada i pro včely.
            Dotace by pak byly podmíněny okolím stanoviště,jeho únosností co se týče pastvy,používáním chemie v případě polí,min. a max. počet včelstev pro konkrétní jednotku/les,pole,louka/,přepočítávací tabulky únosnosti pastvy vs. síla včelstva…….?
            Protože něco takového,ovšem s jd. VDJ mají sedláci už teď.

      • jm Reagovat

        A opravdu potřebujeme levné potraviny? Vždyť jich 50% vyhodíme. Někdo ale musí vyhazovat více, protože u nás doma se nevyhodí nic – vždy jsme doma byli vedeni k úctě k jídlu. Ať bochník chleba klidně stojí 60 korun, aby jeho cenu pochopil i ten, kdo to nyní nechápe…
        Daleko větší dopad dotací než křivení podmínek na trhu vnímám v křivení lidí samotných.

  10. JosPr Reagovat

    Pac vcelareni je brano jako celek,tyhle dotace jsou urcene do oboru vcelarstvi.A ten netvorily,netvori a nikdy tvorit nebudou profesionalni vcelari,kteri jsou z historickeho pohledu pomerne mlady prvek.Pro ty by meli byt dotace na rozvoj podnikani,pro mlade zemedelce atd,tak jako pro jine zemedelske podnikatele.Ze vznikly vceli farmy az po rozebrani balicku tehle dotaci,nebo si neumi dotace tohohle typu domluvit,to je vec jina.Maji svoji loby organizaci.A jako danovemu poplatnikovi se mi prici styl nekterych radobypodnikatelu-state nasyp,ja budu podnikat.Rada firem vznikla diky uverum a pujckam,ne darem z penez vsech a slape i bez dotaci.Nejak se nam celkove to mysleni agrofertizovalo a misto zdraveho selskeho rozumu ma rada jedincu v hlave dotacno.

    • Štěpánka Dlouhá Reagovat

      Mně jde jen o to, že kvůli nastavení dotací a daňového zvýhodnění je včelaření velmi lukrativním přivýdělkem, ale dost nevděčnou a nevýdělečnou profesí. To mi nepřijde správné. Profesionálové místo aby včelařili, vymýšlejí různé další činnosti – mají truhlárnu, výrobnu mezistěn, pořádají kurzy, atd. To třeba u majitelů drůbežárny moc běžné není…
      U dotace pro mladé zemědělce je podmínkou vlastnictví půdy.

      • VaT Reagovat

        Jen tak mimochodem, před pár lety jsem slyšel rozhovor v rádiu s jedním drůbežářem a ten zrovna povídal, že provozuje i vlastní výrobnu vaječných těstovin.

        • JosPr Reagovat

          Kazdy se zivi tak jak muze.Posledni Moderni vcelar prinasi pohled predsedy Asociace profesionalnich vcelaru,ktery to bere pomerne komplexne a problemu nastinuje daleko vic,nez jen folklor se zdanenim a neexistenci dotaci.Uvadi mimo jine slabou organizovanost,prevceleni (jak muze vzniknout profiprovoz v prevcelene oblasti-ptam se ja),nedostatecne snusky.Zaroven mezi radky odpovida na to,proc u dotace 1.D (ucel dotace opylovani) neni rozliseno hobby a profi.Rika,ze profesionalni provoz je mozny pouze v uzivne oblasti!! Tudiz tim smysl dotovat opyleni neprimo potvrzuje.Zaroven zminuje i dalsi cinnosti,jako prodej pomucek ci kurzy a prednasky (casto pouzity prave dotace- muj dovetek).
          Nic neni cernobile,je treba na to nahlizet z vice uhlu.
          S neexistenci otevreneho prostredi k diskuzi samozrejme souhlasim,ale to vime vsichni..Takovy medovy vecer to musi byt rukotrasu.

  11. JosPr Reagovat

    To ze ta hrstka profi svoje dotace nema,jiste nejde na vrub vcelarum,kteri se vcelarenim nezivi,ale tomu,ze si je nedokazali prosadit,presvedcit mista prihravajici dotace o tom,ze je potrebuji.Kdyz dojdu do extremu,presvedcit vubec o tom,ze vcelareni na profi urovni je pro CR nezbytne a je treba ho podporovat.Tam bych videl jadro pudla,nikde jinde…Proto misto skuhrani je treba pracovat na tom,aby si sve misto na slunci uhajili…Nikdo to totiz za ne neudela..

    • Jiří Matl Reagovat

      Tahle úvaha by, Josefe, předpokládala, že existuje prostředí otevřené debaty, v níž rozhodují argumenty. Takové prostředí ale v našem oboru, žel, neexistuje. Rozhoduje se podle jiných kritérií a pak samozřejmě seberacionálnější argumenty padají pod stůl. Zažil jsem to na vlastní kůži, když jsem se musel té komedie v řadě případů zúčastnit, neboť Unie si dala podmínku, že program dotací musí vzejít z jednání v oboru působících subjektů. Tak byli pozvány … A po závěrečných rukotřasech se delegace ČSV odebrala do kanceláře ministerského úředníka a tam se to „doladilo“ … Argumenty – neargumenty …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *