Pouť olomoucká – Iter Olomucense

Středověcí, raně novověcí i barokní putovatelé a poutníci nazývávali své cesty poznávací latinsky: iter. To jest pouť, cesta. A dodávali, kam, většinou přídavným jménem odvozeným od latinského názvu místa. A rádi o tom psali zprávy svým spřízněným duším. Protože jsem 20. října „putoval“ do Olomouce, překlad Pouti olomoucké by byl Iter Olomucense.

Důvody, proč jsem v sobotu 20. října spěchal na první ranní vlak z Dobřichovic do Prahy a na RegioJet po půl šesté z Prahy do Olomouce, byly dva. Ten první byla úvodní přednáška aktuálního cyklu Olomouckých včelařských setkávání (OVS). Tím druhým důvodem pak byla výstava Hanácká včela a Konference zlepšovatelů a vynálezců.

Vezměme to tedy postupně.

I. OVS a RNDr. Pavel Mach čili jak s elektronikou na včely

Pavel Mach pro 1. přednášku olomouckého cyklu nabídl téma Elektronický monitoring včelstev.

Sám včelaří od začátku 80. let minulého století (cca 100 včelstev na několika stanovištích). A od počátku let 90. vlastní počítačovou firmu zabývající se programováním pro různé zákazníky. A sám říká: Vždycky mě lákalo tyhle dvě věci spolu spojit. A tak vznikl nápad věnovat se elektronickému monitoringu včelstev. A protože každá legrace něco stojí, rozhodl se kompenzovat náklady na hledání i tím, že výsledné produkty nabídne včelařící veřejnosti.

Elektronický monitoring včelstev není sice zatím příliš rozšířený a známý, on je však přesvědčen, že je to určitá cesta, jak získat cenné informace o životě včel a včelstev. Že to jde, že je to možné, jakkoli pracné a nákladné. Proto nabízí při svých přednáškách toto téma již delší dobu.

Nabízí je zcela profesionálně (ostatně jako majitel firmy má PR firemních projektů vlastně tak trochu v popisu práce). Nabízí je ale výborně i z hlediska formy, tedy pro běžné včelaře velmi přijatelně, a to i pro posluchače, který je v této věci tabule nepopsaná. Což jsem sám velmi ocenil. To, že přitom občas představí i aktivity své firmy, je v daném kontextu vcelku logické a v této souvislosti se tomu nelze vyhnout (natvrdo řečeno: nebyla to tedy komerční presentace firmy, jak se někteří obávali, ale pro přišedší včelaře velice užitečná přednáška).

Ještě malá odbočka

Jak už napsáno výše: začal touto přednáškou letošní zimně-jarní cyklus Olomouckých včelařských setkávání. Ten cyklus (pořádaný PSNV-CZ) mimochodem nabízí 6 přednášek v měsíční periodicitě (plus jeden únorový bonus) a nabízí vesměs velmi zajímavá témata i špičkové lektory. Tu je na místě zmínit, že spiritus agens projektu je muž z rodu tahounů. Kolega Mirek Křížek. Vydatně mu pomáhá i kolega Petr Kellner a pár dalších dobrovolníků, je-li třeba.

 

P. Mach v úvodu zmínil několik typů stavu a chování včelstva, které on sám ve smyslu svého konceptu považuje za “nestandardní”. Pak je otázka, zda je možno je nějak sledovat. Soudí, že ano. A navrhl posléze, jak je možné je zjišťovat a monitorovat, protože se v takových situacích včelstvo může projevovat jinak.

Za nestandardní považuje jednak stav nemocí (plodu i včel), stav způsobený škůdci (např. zavíječ, roztoč Varroa), nebo stavy způsobené např. hladem, bezmatečností, rojovou náladou, snůškou, loupeží, stresem). Tu je třeba dodat, že termín “nestandardní” je tu chápán především z hlediska monitoringu určitých procesů, které se vymykají z hlediska monitoringu běžnému stavu. Např. rojová nálada jistě není nestandardní chování z hlediska přirozeného vývoje včelstva, ale je jím, pokud se nějak jinak projevuje a pokud to chceme nějak monitorovat.

P. Mach představil také vlastní koncept elektronické včelařské evidence s praktickými ukázkami a rovněž nabídl určité formy spolupráce na projektu.

Zmíním se o tom všem jen rámcově, protože podrobnější informace přináší rozhovor s P. Machem, který pořídil kolega Tomáš Ivanský.

Co se tedy dá sledovat a jak?

“Nestandardní” či „krizové“ projevy: např. nemoci plodu či včel. Škůdci, např. zavíječ voskový, Varroa destructor. Také hlad, bezmatečnost či ztráta matky, o rojové náladě jsme se zmínili už výše, dále třeba loupež, snůška nebo krmení, stres … Je toho docela dost.

Včely se za těchto podmínek či stavů chovají jinak, dokonce se i jinak zvukově projevují, takže je k diskusi, zda lze z monitoringu těchto projevů získat relevantní data o aktuální situaci včelstva. P. Mach je přesvědčen, že ano. A že to pak chovateli umožňuje včas zasáhnout.

Proč to všechno?

Pořád nějak koukáme do včel, abychom něco zjišťovali. Elektronický monitoring by mohl umožnit omezení stresu včelstev způsobeného častými prohlídkami.

Můžeme tedy měřit např. teplotu uvnitř úlu či v plodovém hnízdě, v chomáči, zejména v zimě a v předjaří, což je účinné i pro eventuální a efektivní podzimní ošetření, jehož efektivita je vázána na nepřítomnost plodu. A vlastně nemusíme otevřít včelstvo. Můžeme zachytit i začátek jarního plodování.

Můžeme měřit hmotnost, tedy kontrolovat např. stav zásob nebo přínos při snůšce, ale také úbytky váhy, což může třeba znamenat loupež. Můžeme pomocí kamer včelstva či včelnice vizuálně sledovat, můžeme tedy odhalit i různé problémy na včelnici, včetně třeba pádu úlů, stromu, krádeže.

Sledovat můžeme i zvukové projevy včel v konkrétních situacích, což je obor velmi subtilní a věc složitá, protože zde je řada proměnných. V případě významné krize nebo změny situace se ale rozličné zvukové projevy zvýrazňují a sjednocují.

Vše je vlastně jen otázka nalezení metody i relevantního technického vybavení. To musí být patřičně odolné a zvládat rozmanité venkovní podmínky.

Jak s elektronickou evidencí?

Tu byl představen návrh elektronického úlového deníku. P. Mach toto téma nabídl již několikrát, třeba také před časem na Jarním semináři nástavkového včelaření v Nepomuku. Je zajímavé sledovat, jak se projekt vyvíjí.

To je věc pojednaná spíše jako komerční záležitost kvůli pokrytí nezbytných nákladů. Je to i pro ty, kteří nemají úly přímo pod dohledem, základní problém je dostatečná uživatelská přítulnost systému, jednoduchost, variabilita nastavení. Ale také ochrana osobních dat, protože systém funguje přes Internet (což kromě PC umožní zapojit i další zařízení s přístupem do “sítí”). Umožní to detailní monitoring včelstva i s jeho historií k určitým datům, a to nejen v hlavní sezoně. Testuje se i model hlasového zadávání dat. V současnosti se řeší i téma monitorování napadení včelstva roztoči. A to nejen na podložce, nýbrž i na včelách, což je ale vzhledem k tomu, jak se roztoči na včelách pohybují, myslím velký problém.

A protože tohle je komerční záležitost, padla i nabídka ke spolupráci s určitými bonusy pro ty, kteří by dodávali užitečná data. Testují se např. akustické senzory, praxe vedení úlového deníku, zachycení vzniku rojové nálady …

 

 

II. Hanácká včela – výstava a 21. Konference zlepšovatelů a vynálezců

Tu jen stručně, protože vše se konalo od pátku do soboty, má zpráva se ovšem týká pouze té soboty 20. 10. Páteční přednášky v rámci programu výstavy Hanácká včela, v němž přednášely významné osobnosti oboru (např. Jan Kolomý, Antonín Přidal, Oldřich Veverka či Miroslav Sedláček), jsem, žel neslyšel. Třeba mě někdo doplní.

Přednášky vázané na Konferenci zlepšovatelů a vynálezců také nechám stranou. Program byl bohatý, zajímavých témat mnoho, lektorů řada. Probíralo se zdraví včel, včelí produkty, ošetřování včelstev i šlechtitelská práce. Problém byl v tom, že na každého lektora vyšlo cca 15 minut. A to se fakt moc stihnout nedá, jakkoli témata byla mnohdy velmi zajímavá. O čemž svědčil i plný sál.

Vraťme se k výstavě. Po bídě, kterou jsem (pokud jde o obor včelařství) viděl v Lysé na Natura viva a v Budějovicích na Zemi živitelce, byla tato výstava pohlazením na duši. A považte: byla dílem jenom velmi úzkého kruhu pořadatelů z OO ČSV Olomouc. Docela neuvěřitelné.

Snad všechny důležité firmy působící v oboru v tuzemsku, pár i ze zahraničí. Úly a jejich součásti. Vybavení všeho druhu (jen košničák jsem, žel, nesehnal). Moderní elektronika, úlové váhy, zvedáky. Medomety a věci souvisící. Krmení pro včely. Včelí produkty, kosmetika, medoviny. Literatura. Semínka. Kromě tradičních spolků PSNV-CZ a ČSV i další sdružení, např. Včelařský spolek Moravy a Slezska. Dokonce i čmeláci z Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku se objevili. A spousta dalšího. Těžko se to popisuje, proto spíš přidáme s poděkováním pořadatelům pár fotek.

Úly a jejich výrobci

 

 

Hardware

 

 

Malé i velké potřeby

 

 

Váhy 

 

Včelí produkty, kosmetika, literatura, semínka

 

 

Spolky

 

 

Čmeláci z Toubska

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *