Zázračný svět včel

Nejnovější kniha o včelách

Na truc reklamě jsem si k ní v sobě vypěstoval něco jako apatii. Nejde ale reklamu úplně ignorovat, pokud máme smysly zrak a sluch. Nemohl jsem tedy přehlédnout půlstránkový inzerát v Moderním včelaři 12/2018 na nejnovější knihu o včelách pro čtenáře knih Petera Wohllebena.

Přiložena obálka knihy s názvem ZÁZRAČNÝ SVĚT VČEL. Protože je to můj oblíbený autor (i člověk, podle toho, co na sebe prozrazuje v knihách a rozhovorech), bylo mi hned jasné, čím budu na vánoce obdarován. Přesto, že se Peter Wohlleben ve svých knihách o včelách zmiňuje, nešlo mi ale dohromady, že by o nich napsal samostatnou knihu. O to víc jsem byl zvědavý. Knihy o včelách jsem dostal dokonce čtyři. Zběžně jsem proběhl autory, ale ten můj tam nebyl. Po zaměření se na názvy knih, jsem na jedné uviděl Zázračný svět včel. Autory knihy jsou ovšem Jürgen Tautz (ten, co napsal Fenomenální včely) a Diedrich Steen.

Přesto mi kniha v rukou zůstala jako první ke čtení. Nepřehlédnutelný je na obálce také podtext „Továrna na med aneb život v úle“. Musím přiznat, že mě ta metafora dost pobouřila. I když jsem již uvykl tomu, že jsou včely i dělnice, přece jen továrnu jsem skousnout nemohl. I když se včelám snažíme vnutit ledacos, přece jen alespoň to jejich snažení je pořád ekologické. O které továrně se to dá říct? Nebo už tím, jak se ke včelám chováme, jsou úly továrny?  Ponořil jsem se do knihy ve snaze hledat odpovědi.

Pojmy jako: moderní tovární budovy (nástavkové úly), telefon (včelí plást), výměna v ředitelském patře (výměna matky), týmová práce, plánování, jsou v knize běžné. Také další přirovnání k nám lidem, ať v oblasti smyslů, myšlení, citů, vlastností, je při vysvětlování včelařských objevů používáno jako nástroj k pochopení. Například zjištění, že včela, jež v době ideálního počasí, v době, kdy je plno květů, vylétá z úlu v průměru čtyřikrát za den, je popisována jako lenoška v kontrastu našeho vidění pilné včelky. Objev, že včela dokáže rozpoznat nejen obrazy, ale také styl jednotlivých malířů je přirovnáván k našim vjemům. Jak jinak to vysvětlit lépe.

Kniha je velice čtivá pro laika, ale i když zde kleštík saje ještě jen hemolymfu, zkušený včelař v ní najde mnoho neznámého, s odkazy na nejnovější výzkumy a publikace. Při čtení jsem si uvědomil, že popisování tajemna vědy je zde velmi podobné rukopisu Petera Wohllebena. Ta reklama v Moderním včelaři zase tak úplně klamavá není.

Také mi při čtení této knihy naskakovaly paralely, jako třeba zrození a smrti ve včelstvu a u lidí. Pokud by včelí matka měla jen trochu emocí jako my, to by bylo radosti, to by bylo smutku.

Jak je to doopravdy s životními pocity včel, se autoři pokoušejí vysvětlit v epilogu, z něhož jsem vybral dvě věty „Včely se chovají, jako by uměly myslet, jako by uměly plánovat a jako by byly nezištné. Víc říct nemůžeme“.

Je to úžasná kniha, která představuje zázračný svět včel široké veřejnosti stejně tak, jako knihy Petera Wohllebena popisují milovníkům přírody zázraky lesa s jeho obyvateli. Vřele je doporučuji. V případě včelího úlu ale sám zůstanu u své představy, že úl není fabrika.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *