Jak na panenský med

Proč je dobré nemít staré plásty v medníku aneb deset důvodu k tomu skončit se syntetickými akaricidy a zařídit si uzavřený koloběh vosku.

Přídomek „panenský“ v nás evokuje čistotu a neposkvrněnost. Nejčastěji se používá pro označení kvalitních, za studena lisovaných olejů, ale setkáme se s ním i v označení jiných potravin, kde má podtrhnout kvalitu a výjimečnost (panenský čaj, panenská mořská sůl apod.). Včelaři dobře znají „panenský vosk“. Ten pochází z nově vystavených plástů, které matka nikdy nezakladla.

Co je panenský med

Definice spojení „panenský med“ už se různí a každý si pod tímto označením představuje něco jiného. V anglicky mluvících zemích se panenským medem (virgin honey) někdy myslí med, který neprošel mikrofiltrací ani nebyl rozpouštěn, tudíž obsahuje částečky vosku a pyl. Je to tedy neupravovaný med ve své původní podobě tak, jak jej včelaři získávají z úlu. Jindy je takto označován vykapávaný med, tzn. med vyteklý z odvíčkovaných plástů při pokojové teplotě.

V Česku jsme o něco přísnější a za panenský med zpravidla považujeme pouze med z panenských plástů. Někdo vkládá včelám mezistěny, jiný zas přísahá, že panenské plásty musejí být vždy vystavěné de novo. Přístup, jaký včelař volí, se odvíjí především od motivace, se kterou plásty s panenským medem odkládá stranou. V případě, že se nejedná o pouhý marketingový tah, bude nejspíš primárním cílem včelaře zvýšení kvality medu.

Kvalita medu začíná u díla

S jistou nostalgií dnes vzpomínám na své včelařské začátky, kdy jsem nebyla zatížena žádnými včelařskými dogmaty, postupy ani předsudky. Nevěděla jsem, že na jaře se musí provést přehazování nástavků, uniklo mi, že včelaři skladují přes zimu souše.  A o vlastním medu jsem si tehdy mohla nechat leda zdát, natož abych řešila, zda se panenské plásty zbortí v medometu. Už od počátku se mi ale nepozdával způsob, kterým někteří včelaři obměňují staré dílo.

V klasických úlech s pevným dnem a vysokými nástavky včelař z plodiště vytáhne starý černý plást a umístí jej do medníku nad mateří mřížku. Plod se postupně vykuklí a plást opustí, matka jej však nemůže znovu zaklást. Během snůšky včely dílo zaplní medem. Po vytočení medu se plást již do včelstva nevrací a odloží se na pozdější vytavení.

Tento způsob obměny díla má několik otazníků

  • Včelař vytáčí med z těch nejstarších plástů. Tmavé dílo obsahuje organické zbytky po líhnutí včel (tzv. košilky a další nečistoty), které se do uloženého medu louží. Senzorické vlastnosti medu se tím mění. Na druhou stranu, přítomnost těchto nečistot je medu přirozená a lidskému zdraví nejspíš neškodná.
  • Včelí vosk, podobně jako jiné tuky, velmi ochotně váže řadu chemických látek, které do úlového prostředí přirozeně nepatří. Plásty jsou tak kontaminovány akaricidy, které jsme do úlu po čas životnosti plástu aplikovali, a dalšími pesticidy, které sem nanosily samy včely. Plást je tedy něco jako houba, která nasaje škodliviny, které potká, a dobře si pamatuje všechny chemické prohřešky, kterých jsme se na včelách v minulosti dopustili. Ochota včelařů a konzumentů med z takové voskové konzervy jíst zřejmě vychází z toho, že pesticidy nejsou vidět (historie se opakuje – viz nemytí rukou ve středověku).
  • Hromadění starých plástů při letních teplotách s sebou přináší nutnost je buď bezodkladně zpracovat, nebo je uložit tak, aby k nim nemohly včely. Musí se také chránit před zavíječem. Koho nebaví housenky pravidelně vybírat, nejspíš opět použije chemii.

V některých starších typech úlů je obměna díla poměrně komplikovaná. Včelaři však běžně vracejí do medníku staré a pesticidy promořené plásty i v moderních nástavkových systémech, kde se díla zbavíme snadno.

Jak získat panenské plásty

Včelaření s panenskými plásty v medných nástavcích je oproti tomu přirozenou a nepříliš složitou cestou, jak se výše uvedených nepříjemností co možná nejlépe vystříhat. Ze začátku jsem včelám do medníku vkládala mezistěny, ale brzy jsem si uvědomila, že vosk zakoupený ve velkovýrobnách nebude to pravé ořechové. Na světle rychle blednul a křehnul a včely na takto obstaraných mezistěnách neochotně stavěly. Později jsem četla spoustu článků o falšování vosku a způsobu, kterým akumuluje škodliviny. To mě od používání klasických mezistěn zcela odradilo.

Jedinou možností, jak získat vlastní čistý vosk, bylo nechat včely plásty vystavět. Kdo jste to někdy zkoušel, jistě víte, kolik medu včely na výstavbu plástů spotřebují (tvrdívá se, že 10 kg medu na 1 kg vosku, ale J. Tautz v knize Fenomenální včely uvádí méně – 7,5 kg medu na středně velké hnízdo o váze 1,2 kg). Při medaření na stavebních rámcích jsem získala jeden až dva nástavky Langstroth 2/3 panenských plástů na včelstvo a sezonu, ale přišla jsem o dobrou polovinu jarní snůšky.

Takto draze získané plásty, se člověku přirozeně nechce zničit pesticidy, takže se vyplatí přestat používat veterinární léčivé přípravky zanechávající residua (syntetické akaricidy). Zároveň je potřeba přejít na uzavřený koloběh vosku, čímž se zamezí kontaminaci parafinem a akaricidy, které ve svém hospodářství nepoužíváte. Přítomnost pesticidů v takto získaných mezistěnách samozřejmě není možné zcela vyloučit, ale rizika se minimalizují a kvalita vosku je nesrovnatelná (k tomu slibuji samostatný odborněji zaměřený článek). Je také potřeba počítat s tím, že vyčištění celého včelařství od nežádoucích příměsí není otázka jedné sezony, ale během na několik let.

 

Výhody včelaření na panenském díle

Předchozími odstavci v žádném případě nemíním odrazovat ty, kteří ještě včelaří s konvenčními mezistěnami a s amitrazem. Výběr VLP na bázi organických kyselin či thymolu je dnes široký. Podobně široká je i nabídka válcoven mezistěn, které Vám ochotně vyrobí mezistěny z malých množství vlastního vosku. Začít včelařit bez zbytečných jedů je tak spíš otázkou vlastního odhodlání a rozhodnutí. Legislativa ani trh tomu nebrání. S kvalitním voskem známého původu se už panenský med získává mnohem snáz. Můžete si dovolit včelám přidat mezistěny nebo panenské souše, čímž se ztráty v produkci medu sníží.

Odměnou za Vaše snažení Vám přinejmenším bude:

  • minimalizování rizika kontaminace medu akaricidy a odpadními produkty po líhnutí včel
  • med s vyšší prodejní hodnotou (tedy pokud Vám Vaši zákazníci věří)
  • možnost konzumovat plástečkový med
  • větší množství včelího vosku velmi dobré kvality
  • panenský včelí vosk vhodný např. pro kosmetické účely – z víček při medobraní
  • zlepšení a zrychlení koloběhu vosku
  • usnadnění odebrání a recyklace starých plástů v zimním období, kdy včely ani zavíječi nelétají
  • získání pěkných panenských souší, které se v medometu opravdu, ale opravdu nebortí (volná stavba je ještě pevnější než stavba na mezistěnách)

Vašim včelám navíc prospějete:

  • omlazením a ozdravením díla – včely se v předjaří přesunou za zásobami na panenských plástech (ad zdravotní problematika)
  • možností výchovy nové generace larev v pesticidy nezatížených plástech
  • ukojením stavebního pudu

Úskalí a nevýhody

Nic na světě není černobílé, a tak i tento přístup má svá úskalí. Kromě již zmíněných menších výnosů medu hrozí nepříjemnosti zejména při špatném načasování nasazení medných nástavků. Pokud nástavek na med přidáte příliš brzy nebo se ochladí, včely se stáhnou pod strůpek a matka medník zaploduje. Když naopak zaváháte, včely medem zaplní i původní plodiště a část snůšky nebude splňovat parametry panenského medu. Při použití stavebních rámků bez mezistěny může být dílo nepravidelné nebo nedostavěné, což ztěžuje odvíčkování. Brzy si však osvojíte triky, jak těmto komplikacím předejít. Víc času zabere také třídění plástů při medobraní – panenský med byste měli stáčet první.

Příklad postupu pro nízkonástavkový systém:

Schéma pro přehlednost zobrazuje pouze pět nástavků, ale v případě potřeby jich samozřejmě může být více.

  1. Předjaří – odebrání spodních nástavků se starým dílem, ideálně za pomoci zvedáku. Zbylé nástavky se nerotují. Staré dílo míří do vařáku, lze je ale i delší dobu skladovat.
  2. Před začátkem snůšky – nasazení nástavku s mezistěnami a stavebními rámky, případně s několika panenskými soušemi z minulé sezony. Výstavbu lze urychlit předsazováním mezistěn/stavebních rámků za již vystavěné plásty.
  3. Během snůšky – jakmile včely první nástavek vystaví a z větší části zaplní medem, je možné podsadit další. Medné nástavky je možné prozebrovat.
  4. Medobraní – vytočené plásty se vracejí na původní místo. Nikdy nebereme včelám všechen med. Ideálním kompromisem je včelám ponechat krajové plásty, které mívají nejvyšší vlhkost medu, a přesunout je na střed.
  5. Po posledním medobraní – vrácení vytočených plástů na původní místo a zakrmení do panenských souší. Přebytečné plásty je možné po vyčištění ve včelách odebrat a uschovat do příští sezony (zavíječi panenské plásty příliš nemusí). Není vhodné zakrmovat do plástů, které se nehodí pro plodování (plásty s mednými buňkami, příliš trubčích plástů, nedostavěné dílo…), protože zásobní plásty napřesrok budou plodové. Včely se v průběhu zimy přesunou po zásobách na panenské dílo, takže vyzimujete v čistém.

Pozn. autorky: Dlouho jsem váhala, zda text zařadit, protože obsahuje řadu osobních zkušeností a názorů, se kterými se každý nemusí ztotožnit. Některá pozorování mohou být spjatá s místem, kde včelařím. Patent na rozum si určitě nenárokuji a budu ráda za další nápady, komentáře a doplnění.

11 komentářů

  1. VaT Reagovat

    Kdybychom se vydali po této cestě zkvalitňování medu, tak pak je otázka jestli rovnou nevytáčet denní přínosy nektaru a nevysoušet je někde ve sterilním prostoru – abychom tedy předešli kontaminaci úlovým prostorem. Co se týče těch voskových nepolárních kontaminantů, tak tam je med mnohem méně penetrován než například plod. To že med vykazuje polární vlastnosti je také jedním z důvodů, proč je relativně málo kontaminovaný například pesticidy oproti vosku. „Panenský med“ bych osobně spíše viděl jako tučný nadpis „příběhu“, bez kterého se dneska jen tak nějaký produkt neobejde, spíše než metodu objektivně zvyšující kvalitu medu.

    • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

      Máte pravdu, v obvykle nalézaných koncentracích Vás to nejspíš rovnou neotráví. A co Vaše včely? Viz třeba: Chronic toxicity of amitraz, coumaphos and fluvalinate to Apis mellifera L. larvae reared in vitro 2018. Autoři výslovně uvádějí, že uvedené chemikálie přecházejí do medu. Tady (viz níže) se zas píše, že produkty rozkladu amitrazu obsahuje 35% ze 155 zkoumaných medů (Polsko). No nic, je to jenom kancerogen a v tom množství jedů dnešního světa se to ztratí… Determination of neonicotinoids and 199 other pesticide residues in honey by liquid and gas chromatography coupled with tandem mass spectrometry (2019).

      • VaT Reagovat

        Osobně amitraz ani fluvalinát nepoužívám. Takže spolupracující včely jsou v tomto ohledu nezatížené. Že v medu jsou rozkladné produkty výše zmíněných svinstev, v tom nejsme ve sporu. Otázka ale je – jak moc dokážete snížit koncentraci pesticidů z okolního prostředí v medu tím, že budete používat pouze panenské dílo. Toto dílo bude vystaveno kontaminaci pravděpodobně úplně stejně jako ostatní dílo, navíc jestli-že ho používáte několik sezón, tak bude několikanásobně kontaminované. Navíc oproti zakladenému v něm nebudou difuzní přepážky v podobě nátěrů propolisu a košilek.

        • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

          Já to tušila, že mi příspěvek hladce neprojde :-). Článek hovoří o akaricidech, především amitrazu, ale pokud se máme bavit i o pesticidech z polí, pak napište, o jaké Vám jde konkrétně látky a já se pokusím odpovědět. Takto paušálně se dá těžko něco napsat, když má každá jiný metabolismus, poločas rozkladu, toxicitu apod. Osobně stěhuji včely od polí, už jsem to psala, ale zkusím si představit teoretickou situaci v jiné krajině.

          • VaT

            Mám na mysli obecně rozdíl mezi kontaminací díla řekněme v plodišti a nezakladeného díla v medníku. Předpokládejme, že největší přísun pesticidů je v době největšího přínosu nektaru. Vosk v plodišti bude kontaminován stejně jako v medníku (ne-li méně – protože v plodišti je neustále velké procento plodových buněk které se z principu bezprostředně nekontaminují přineseným nektarem nebo vodou). Povaha jednotlivých dotčených pesticidů je celkem lhostejná, neboť jejich působení, degradace atd. je stejná v plodišti i v medníku. Když připustíme že výše napsané by se mohlo blížit realitě, pak bychom mohli vyslovit hypotézu, že je úplně jedno jestli se med kontaminuje v medníku z panenských plástů a nebo z bývalých plodových plástů v medníku. Je celkem jasné, že jste psala hlavně o té situaci, kdy se to tam mydlí každoročně štětcem, acetonem a knotem.
            Abych to tedy zkrátil: dle mého skromného názoru je za situace, kdy sám aktivně necpu amitraz a fluvalinát do oulu, trochu neopodstatněné mluvit u „panenského medu“ o „zvyšování kvality“. Co se týče kontaminace „odpadních produktů“, tak tam tomu úplně nerozumím, protože bych předpokládal, že si včely samotné napřed vymetou špínu ze spíže. A to co si nevymetou a nevadí jim, to nevadí ani mě – naopak – očekávám prostě med v tom nepřírodnějším stavu. Ač to nevypadá, jsem totiž velice přírodní člověk.
            Psaní článků zdar – jde Vám to od ruky!

          • Štěpánka Dlouhá Autor článku

            Pokud aplikujeme akaricidy, kontaminujeme celé úlové prostředí, odkud pak residua pronikají do „čistého“ nektaru – to je problematika, kterou řeší můj článek. Pokud se bavíme o pesticidech z pole, průběh je opačný – kontaminovaný nektar, včely a pyl zasviní „čisté“ úlové prostředí. Pokud budou xenobiotika lipofilní (proto jsem se ptala na druh), čekala bych (jen úvaha), že je panenský vosk z medu spíš odsaje (Vámi zmíněné difusní přepážky tak budou na závadu). Ale teď už se opravdu spíš bavím, protože jsem dávno za hranou svých vědomostí, děkuji za plodnou diskuzi :-).
            Co pak s kontaminovaným voskem? Těžko psát všeobecně, něco je „věčné“ a ve vosku zůstane i po zpracování, něco se teplem rozloží. Co se souší týče, v reálu se mi nikdy nepodařilo ušetřit nástavek panenských souší pro každé včelstvo. Vkládám tak 1 max. 2 panenské souše na střed, pár mezistěn a zbytek včely staví. Tím se případná kontaminace naředí. O moc víc asi včelař udělat nemůže.

  2. PavelA Reagovat

    Hezký den,
    znečištění vosku je nejen,jak jste napsala,z léčiv,ale i z toho co včely donesou.
    Ovšem výměna díla kvůli reziduím ve včelstvech má i druhou rovinu-stanoviště včelstev.
    Prvotním krokem k panenskému medu/to označení trochu skřípe/je dozajista čistý vosk,ale pokud jej/med/budou včely dělat z většiny ze snůšky z konvenčního zemedělství,pak je to jen polovina úspěchu.
    A mimochodem,množství zbytkových látek po používání syntetických léčiv,při doporučené aplikaci a obměně díla,je mizivé.Ale pokud se k tomu přidají donesené pesticidy “ z venčí“,pak už to bude o něčem jiném.

    • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

      Dobrý den, děkuji za komentář. Před časem jsme v článku „Kolik POR spolykají naše pole“ psali, že je dobré včely odsunout ze zemědělské krajiny. Jeden náš čtenář to v komentářích označil za knížecí radu roku. Samozřejmě se snažím dělat A (včelařit daleko od stříkaných polí) i B (mít med v čistých plástech), ale chápu, že každý možnost A nemá. Prostředí kolem sebe je těžké ovlivnit, ale co do úlu dám/nedám ovlivnit můžu. Proč mít v medu residua z akaricidů (i když v poměru k vosku v malém množství), když je tam nemusím mít vůbec? „Medaření“ na panenském díle má řadu dalších výhod, které jsou snad v článku naznačené (plástečkový med, panenský vosk, zdravotní problematika včel – tu dopodrobna nerozebírám, ale hluboce s tím souvisí; přemetením na čisté se řeší řada neduhů a je to preventivní opatření např. i proti MVP).

    • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

      Ještě jeden úplně nový článek o osudech amitrazu (začít můžete shrnutím na konci): Identification and measurement of veterinary drug residues in beehive products (2019), DOI:10.1016/j.foodchem.2018.08.055.
      Koukněte i do Řecka: Pesticide and metabolites residues in honeybees: a 2014-2017 Greek compendium.
      Turecko je taky Evropa: Determination of Amitraz (Varroaset) Residue in Honey by High Performance Liquid Chromatography (HPLC)

  3. Pavel Holub Reagovat

    Kontaminace nektaru je daleko nižší, než kontaminace pylu. Tedy plásty plodové by měly být významněji exponované. Dokonce nektar z dřevin by na tom měl být lépe, než nektar z řepky. Plodové plásty jsou dále kontaminovány donesenou vodou, často gutační vodou, a to je další přísun POR.
    Pokud tedy jsem mimo lány řepky, měl by být med na panenském díle určitě echt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *