Laboratoř odhalí mor dřív než včelař

Jrmgkia [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons

Měsíc březen bývá chladný a počasí vrtkavé a moc práce na včelnici člověk neudělá. Je ale ideální čas odebrat vzorky měli a odeslat je k laboratornímu vyšetření na přítomnost moru včelího plodu (MVP). V některých případech je vyšetření povinné, avšak i dobrovolná účast se včelaři vyplatí. Za cenu jedné sklenice medu si zařídíte klidné spaní na celý rok, případně můžete předejít daleko rozsáhlejším problémům.

Nebudeme si nic nalhávat – většina z nás včelařů onemocnění MVP v jeho počátečních (a někdy možná ani v konečných) stádiích nepozná. Dobře to ilustruje třeba situace z roku 2016 na Liberecku, kdy po nalezení prvního ohniska a vytyčení ochranného pásma v dubnu 2016 bylo v poměrně krátkém časovém úseku nalezeno mnoho dalších zdrojů nákazy. Mor se přitom do té doby v oblasti vůbec nevyskytoval. Pokud pomineme málo pravděpodobnou variantu, že se rozšířil nezvyklou rychlostí, pak nám nezbude než přijmout, že se tu nejspíš vyskytoval, ale nikdo to nevěděl nebo nehlásil. Podobnou zkušenost mají i veterináři, kteří provádějí diagnostiku v terénu. Řada včelařů včelaří roky s MVP aniž by registrovala jakýkoliv problém.

Virulence může být různá

Mor včelího plodu (někdy také americká hniloba plodu, či nesprávně včelí mor, anglicky American Foulbrood, AFB) je bakteriální onemocnění larválních stádií včely medonosné. Dospělé včely nemocí netrpí, pouze ji přenášejí a krmením larev rychle rozšiřují dál. Původcem je Gram-positivní bakterie Paenibacillus larvae, která se při přemnožení a vzniku infekce mění v efektivního zabijáka, který za sebou v každé uhynulé larvě zanechává miliony infekčních spor.

Paenibacillus sp. je letitým souputníkem včely medonosné, tzn. žádný invazivní drak způsobující plošné úhyny. I tak se ale vyskytuje v několika genotypech, které se liší svou agresivitou neboli virulencí. Genotypy jsou označovány zkratkou ERIC a římskou číslovkou I až IV. Je známo, že genotypy ERIC II, III a IV jsou velmi virulentní, což se projevuje rychlým zabitím nakažených larev. Tyto larvy zpravidla uhynou do sedmého dne, tzn. ještě předtím, než jsou zavíčkovány. Nenacházíme pak některé příznaky, které jsou pro onemocnění MVP typické – larvy uhynulé pod víčky a perforace víček. Méně virulentní formě ERIC I trvá stejná práce minimálně dvanáct dní. Naštěstí pro včely i pro nás je nejrozšířenějším genotypem právě ERIC I. Genotyp ERIC II je vzácnější, ale vyskytuje se celosvětově. Genotypy III a IV nebyly ve volné přírodě nalezeny desítky let a k dispozici jsou jen v laboratorních kulturách.

Diagnostika z měli v laboratořích

Akreditované laboratoře disponují metodikou a technickými prostředky umožňujícím detekci původce MVP ještě předtím, než se u včelstva objeví první klinické příznaky. Způsobů, jak nákazu morem potvrdit, je přitom celá řada. Jednou z nejjednodušších a nejrozšířenějších metod je kultivace na živných agarových médiích. Ta jsou připravena tak, aby podporovala a usnadňovala růst kolonií bakterie Paenibacillus larvae. Jestliže jsou ve vzorcích přítomny spory původce, na médiu po několika dnech kultivace narostou kolonie bakterií viditelné pouhým okem. Ty je možné následně určit podle typické morfologie (povrchu, pigmentace). Další možnosti identifikace patogenu skýtají metody genetické (PCR, RT-PCR), biochemické (katalázový test), sérologické (pomocí antigenů), případně mikroskopické. Podrobná metodika OIE je k dispozici zde.

Paenibacillus larvae
Typické klinické příznaky moru včelího plodu
Bacteria on agar plate
Kolonie bakterií na agaru

Jak připravit vzorek

Příprava vzorku měli pro laboratorní vyšetření je velmi jednoduchá, v podstatě shodná s postupem při povinném zimním odběru měli:

  1. Do vhodné nádoby sesbírejte měl z úlových podložek (např. pomocí špachtle). Není nutné, aby byla všechna, laboratoři pro vyšetření postačí jen několik gramů. Podložky by však měly být v úle alespoň 14 dnů. Přítomnost mrtvých kleštíků ve vzorku není na závadu, nikdo je počítat nebude. Vzorek může být směsný, musí však pocházet maximálně od 25 včelstev z jednoho stanoviště.
  2. Měl nechejte pár dní vysušit při pokojové teplotě. Nesušte měl na přímých zdrojích tepla, jako je radiátor, kamna apod.
  3. Suchou měl nasypte do papírového psaníčka (krabičky, tubusu…) a společně s žádankou o vyšetření vložte do papírové dopisní obálky. Nepoužívejte neprodyšné obaly, jako je igelitový sáček či plastový kelímek, protože hrozí zplesnivění a znehodnocení vzorku. K dostání jsou i speciální jednorázové podložky pro odběr měli na vyšetření MVP, např. zde, u kterých výše uvedený postup odpadá.
  4. Vzorek odešlete na adresu akreditované laboratoře. Výsledky můžete očekávat v řádu několika týdnů, v případě expresního vyšetření do 12 dnů.
  5. V případě pozitivního nálezu jste povinni tuto skutečnost neprodleně hlásit Krajské veterinární správě. Někdy tak činí i laboratoř, která vyšetření provedla.

 

Akreditované laboratoře

Laboratoř Cena vyšetření
Státní veterinární ústav Praha (s pobočkou také v Hradci Králové) 535,- Kč *
Státní veterinární ústav Olomouc 515,- Kč *
Státní veterinární ústav Jihlava (s pracovištěm také v Č. Budějovicích) 475,- Kč *
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. v Dole 450,- Kč **
Agro-la, s.r.o. v Jindřichově Hradci 200,- / 399,- Kč **
Veterinárny a potravinový ústav Dolný Kubín ( pro Slovensko)

* včetně poplatku za protokol, poštovné a likvidaci vzorku, cena sdělena telefonicky
** dle platného ceníku

Včelaři ve Středočeském kraji mají v rámci hromadné preventivní kampaně Hrr na mor možnost odevzdat svůj vzorek měli na jednom z 67 sběrných míst. Vyšetření je zdarma. Platí se jen administrativní poplatek 100,- Kč v případě, že žádáte zaslání individuálního protokolu na svou adresu.

Kdo má vyšetření povinné

Povinnost provést vyšetření na přítomnost MVP nařizuje každoročně Státní veterinární správa Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace. Kdo včelstva plánuje přesunout mimo katastr obce, prodává mimo něj matky nebo oddělky nebo je v ochranném pásmu či v rizikové oblasti, na toho se vztahuje povinnost toto vyšetření mít. Konkrétně je nařízeno:

  • EpM 120: vyšetření směsných vzorků měli v rizikových oblastech (po 2 letech od zrušení ochranného pásma)
  • EpM 160: vyšetření směsných vzorků měli od všech včelstev na všech stanovištích v ochranném pásmu vymezeném v mimořádných veterinárních opatřeních nařízených krajskou veterinární správou
  • ExM 110: vyšetření před přemístěním včel (včetně včelích matek) nebo včelstev mimo katastrální území tvořící obec a v případě kočování

Kdy je vyšetření vhodné

Vyšetření je vhodné zajistit zejména v případě jakýchkoliv pochybností či podezření na výskyt MVP u Vašich včelstev. Riziko je přirozeně vyšší v oblastech výskytu nemoci, např. v blízkosti ochranných pásem. Nákazová situace je v České republice velmi dobře zmapována. Aktualizované mapy s vyznačením ohnisek, ochranných pásem a dalšími podrobnostmi jsou dostupné na stránkách Státní veterinární správy.

Počet ohnisek moru včelího plodu v letech 2012 – 2018

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Vyhlášená ohniska ČR 179 128 332 239 242 152 XX
Vyhlášená ohniska SR 89 67 75 56 58 61 89

Mapové výstupy ohnisek nebezpečných nákaz a ochranných pásem pro ČR zde.

Zvláštním případem je výskyt moru včelího plodu v blízkosti státní hranice. V takovém případě problém řeší jen stát, na jehož území bylo ohnisko nalezeno. Přeshraniční spolupráce mezi veterinárními správami nefunguje, takže i v případech, kdy poloměr vytyčeného ochranného pásma jednoznačně zasahuje na české území, nejsou mimořádná veterinární opatření (MVO) nařizována. Pokud tedy včelaříte v pásmu do cca 5 km od hranic, zodpovědnost je jen na Vás. V takovém případě se vyplatí spolupracovat se včelaři žijícími na druhé straně hranice nebo alespoň sledovat dostupné informace.

S popsanou situací mám osobní zkušenost z roku 2016, kdy bylo nalezeno ohnisko MVP v obci Ebersbach cca 500 m od hranic nedaleko obce Jiříkov ve Šluknovském výběžku. V blízkosti bylo naštěstí jen několik českých včelnic a ohnisko v SRN se podařilo rychle zlikvidovat. Už o rok později se další dvě ohniska objevila v obci Großschönau v sousedství města Varnsdorf. Při vytyčení 5 km ochranného pásma by býval do MVO spadl celý Varnsdorf s několika stovkami včelstev. Krajská veterinární správa ale žádné kroky neučinila, takže zodpovědnost za zdravotní stav svých včel přijali sami včelaři (všichni členové ZO ČSV Varnsdorf si zaplatili vyšetření).

Situace u sousedů

Naši sousedé nákazovou situaci mapují s různou pečlivostí. V Německu a na Slovensku mají k dispozici mapy zobrazující aktuální situaci. V Rakousku funguje newsletter, k jehož odběru se můžete přihlásit a který informace o nových ohniscích pravidelně přináší. Podle informací, které máme z Polska, jsou snahy mapy ohnisek MVP zřídit i tam. Žádné konkrétní výstupy ovšem zatím k dispozici nejsou. O výskytu moru informují na svých stránkách obce, v jejichž katastru se problém vyskytl.

Mapové výstupy ohnisek nebezpečných nákaz a ochranných pásem pro okolní státy:

Slovensko

Německo

Rakousko

Děkuji M. Staroňovi, M. Motykovi a Z. Klímovi za pomoc a zajištění některých podkladů k situaci v okolních státech.

15 komentářů

  1. Zdenek Klima Reagovat

    Ahoj, akorát, Štěpánko na obálkovou metodu často laboratoře nadávají, zejména u vzorků od jara do podzimu, kdy stačí aby někde za sklem na obálku posvítilo sluníčko a měl se speče tak, že je to obtížně vyšetřitelné. Určitě lepší je využít klasicky kelímek s prodyšným víčkem.

    • Jiří Matl Reagovat

      Co tubusy, Zdeňku? Mám teď úzké ruličky od mirkoténových sáčků, které „kradu“ v super-hyper, kde se jich válí spousta. A ty se dají uzavřít i špuntem od vína … Za takto odevzdanou zimní měl jsem byl v SVÚ Praha dokonce pochválen … 😀

      • Zdenek Klima Reagovat

        Ahoj, jo určitě, ty se dají použít dobře.
        Jen bych obecně poznamenal, že hrrr akce jsou sice hezké….ale problém moru není jen v otázce ho umět hledat…to celkem umíme, ale dle mě je důležitější včelařům vysvětlovat, jak včelařit, aby šance ho vidět u svých včelstev byla co nejmenší… a když už se vyskytne, jak si s ním poradit. Na tom bohužel nikdo nezbohatne, tak to jde pomalu…

  2. Rosťa Ovčarik Reagovat

    Děkuji za pěkně zpracovaný článek.

    K informaci o středočeské kampani Hrr na mor bych chtěl doplnit, že zájemci o vyšetření ze Středočeského kraje stále ještě mohou (do 15. března) odevzdat své vzorky na Sběrná místa nebo je odeslat přímo do VÚVč Dol. Podrobné instrukce jsou na http://www.hrrnamor.cz.

    Rosťa Ovčarik
    hlavní koordinátor kampaně Hrr na mor II

    • Jiří Matl Reagovat

      Pane kolego, díky za tu kampaň, zdá se, že to nese určité výsledky. Nechtěl byste se s nimi podělit i zde v článku?
      Můžu mít dotaz? Bylo nějak ošetřeno, aby se o kampani financované z veřejných peněz, dozvěděli i nečlenové ČSV? Já jsem o tom co nečlen věděl, protože s místní ZO poměrně úzce spolupracuji, ale zaznamenal jsem, že řada kolegů – nečlenů o tom nevěděla. (Mimochodem: tento portál čtou včelaři bez rozdílu dresů a má za cíl informovat. To je skrytá nabídka pro příště … 😉 )
      A ještě, jestli mohu: Je známo, že je ještě „levnější“ akreditovaná laboratoř, v níž by bylo možno vyšetřit mnohem více vzorů (takhle se vyšetří jen některá stanoviště, přičemž ostatně nejefektivnější by v té věci asi bylo plošné vyšetření). Byly tyto možnosti nějak zvažovány?
      S díky za odpověď
      J. Matl

  3. VaT Reagovat

    Zaujala mě následující věta:
    „Řada včelařů včelaří roky s MVP aniž by registrovala jakýkoliv problém.“
    A s ní přichází otázka – proč je vlastně MVP tak nebezpečná choroba? Kolik % úhynů způsobí právě MVP?
    Další otázkou je proč by si měli nechat drobní včelaři dobrovolně testovat včelstva na MVP, když s nálezem klinického stadia u jednoho včelstva hrozí že budou muset vymlátit i ta ostatní prosperující a pravděpodobně i s velkou tolerancí vůči infekčnímu tlaku MVP z okolí a následné nahrazení včelami u kterých je tolerance k MVP mnohem méně pravděpodobná. Proč není stejná pozornost věnovaná virovým chorobám, které mají na svědomí (dle mé zkušenosti) mnohem více úhynů?
    Osobně bych vůbec neměl problém s diagnostikou MVP a následnou likvidací včelstev s klinickými příznaky, ale současné legislativně posvěcené eradikační šílenství většinu včelařů zcela logicky od dobrovolného vyšetření odrazuje.

    • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

      Kdo MVP rozpozná, je také dostatečně kompetentní k tomu, aby se správně rozhodnul, jak s tímto zjištěním naložit. Já jsem ho nikdy neviděla, takže je pravděpodobné, že nepoznám nic. Tudíž si myslím, že má nevědomost může způsobit více škod, než případný pozitivní nález z laboratoře a s tím spojená opatření. Pak je rozhodnutí snadné.

      • VaT Reagovat

        Já pořád nerozumím těm „škodám“. Když se řekne mor, tak si představím katastrofu jak ve středověku, všude mrtvoly a zmar. Tady se ale prostě najde pár včelařů co už mají minimálně 10 let mor ve včelách a neví o tom, a když se to zjistí tak se ihned strašně eradikuje a všichni jsou orosení, jak to bylo o fous. Kde jsou ty masivní úhyny na mor? Podle mě je MVP takový jednoduše diagnostikovatelný neduh, který býval v dobách před roztočem úhlavním včelím nepřítelem. Nyní sice mají včely o hodně složitější problémy a dokonce i nějaké ty masivní úhyny přicházejí. Ale vyhlašovat pásma a počítat samičky v lihu je prostě mnohem dramatičtější, než začít hledat problémy tam kde opravdu jsou. Beru MVP jako že je to jedna z nemocí včel, kterou by si měl chovatel – a když na to nestačí tak s veterinářem – vyřešit sám u sebe stejně jako si řeší jiné problémy.

        • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

          Za škodu považuji hlavně to, když se mi nemoc rozleze po včelnici nebo k sousedům dřív, než zaznamenám, že mám problém. Ve všech případech MVP tady u nás nejprve zjistila problém laboratoř a teprve pak byly potvrzeny klinické příznaky. Vzhledem k tomu, že MVP opravdu není rychlý zabiják, vyřešilo se to utracením včelstev s klinikou a vyhladověním a přemetením na mezistěny těch zbylých. Tedy celkem efektivně a bezbolestně. Dodávám ale, že se jednalo o MVP v Německu a jeden případ byla recidiva po čtyřech letech . Každé řešení má své pro a proti.

    • Radek Reagovat

      I při větším počtu naštěstí již neplatí, že včelař musí „vymlátit“ i ostatní prosperují včelstva. Osobně jsem za to rád. Byť ještě více než původce MVP podle mne škodí náhrady za pálená včelstva ( u nás před lety byla i diskuze, proč jednomu včelaři nepálili včely později, jako předchozí rok jinému, že by dostal větší odškodnění).

      „..současné legislativně posvěcené eradikační šílenství většinu včelařů zcela logicky od dobrovolného vyšetření odrazuje.“ Myslím si, že je to právě naopak. Možnost v komerční laboratoři si nechat vyšetřit vzorek bez toho, aby mi do výsledků kdokoli nakukoval, oceňuji a využívám. Vím, jestli mám něco dohledávat nebo nikoli.

      Snad se časem dočkáme i intenzivnější selekce včelařů a ti co nepoznají napadení varrózou nebo morem v klinickém stádiu, přestanou včelařit. To je podle mne paradox dotací do vzdělávání v našem oboru – zas tak moc se situace za ty štědře dotované roky nezměnila. Není nad to se domluvit a jít se na mor podívat, když se někde v okolí likviduje.

      • VaT Reagovat

        Při větším počtu je pravděpodobnost utracení všech včelstev nižší – právě proto jsem psal o „drobných“ včelařích u kterých je to pravděpodobnost utracení 100%.

        „Možnost v komerční laboratoři si nechat vyšetřit vzorek bez toho, aby mi do výsledků kdokoli nakukoval, oceňuji a využívám.“ Tady se – jestli jsem správně pochopil zákon – mýlíte, i komerční laboratoř je povinna hlásit podezření na výskyt MVP na SVS.

        Co se týče té varroózy, tak nikdo mi nikdy ještě dostatečně nevysvětlil v čem tato nemoc spočívá.

  4. KaJi Reagovat

    Nutno podotknouti ze jsou laboratore akreditovane a ty jsou povinne informovat o pozitivnich vzorcich SVS.
    Pak jsou dalsi co to umi a ty jelikoz to delaji jako vyzkum a jejich vysledek neni oficialni informuji jen zadavatele.
    A pak je treti moznost.
    Napsat na objednavju kamarada z jineho kraje. V pripade ze mu zazvoni u dveri SVS s podpalovacem PePo v ruce, tak da echo.😀

  5. Pavel Holub Reagovat

    MVP je přirozenou součástí ekologie včelstev a člověk tuto součást téměř vymazal a její funkci nenahradil. MVP zodolňuje populaci, udržuje fitness. Člověk jej vytěsňuje a včelstva při tom nezodolňuje, ba naopak. Jednou tak bude i MVP vysoce virulentní chorobou včel, možná už někde je.

    • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

      Každý predátor/parazit/patogen je přirozenou součástí ekologie až potud, pokud máme přirozenou populaci kořisti/hostitele. Případná změna ve virulenci MVP tak může být dána pouze tím, že populace včely medonosné je od tohoto stavu vychýlena.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *