Mapa cen medu

Pravidelně aktualizovaná mapa nabízí přehled tržních cen medu, jak je ve své webové prezentaci uvádí padesátka včelích farem i menších včelařství. V roce 2019 za kilo zlata ve sklenici zakoupeného přímo od včelaře zaplatíte asi 170 Kč. Oproti loňsku tedy med příliš nepodražil.

Do mapy cen medu je zahrnuto 50 včelích farem i menších včelařství. Primárně jsme volili včelí farmy, které mají včelaření jako významný či dokonce hlavní zdroj příjmů. Tyto provozy si nemohou dovolit prodávat med pod cenou, nebo jej naopak neprodat. Ceny nabízeného medu by tak měly odpovídat reálným tržním cenám. Údaje z menších včelařství doplňujeme tam, kde chybí informace z farem – aby bylo pokrytí mapy ČR rovnoměrné. V roce 2018 i 2019 byla do průzkumu, až na jednu výjimku, zařazena stejná včelařství.

Stále platí, že pro české včelí farmy i větší včelařství zdaleka není samozřejmostí prezentovat svůj podnik a svoje výrobky na internetu. Někteří sice webové stránky mají, ale neuvádějí na nich ceny. Možným vysvětlením je, že i větší provozy prodají med bez obtíží a webovou reklamu nepotřebují. Další příčinou tajnůstkaření může být utajování cenové politiky, předcházení nutnosti aktualizovat webové stránky či omezení prodeje na prodej “ze dvora”, tedy bez řádně registrované či schválené provozovny.

Kolik stojí med

Aktuální ceny medu přímo od včelařů přepočtené na standardní 950g sklenici se pohybují od 123,50 Kč do cca 400,- Kč. Horní cenová hranice je však výjimkou a vztahuje se na med v kvalitě BIO. Nejdražší medy bez certifikátu se prodávají kolem 210,- Kč. Dolní i horní hranice cenového rozpětí se tak v porovnání s rokem 2018 zvedla zhruba o 10,- Kč. Výše ceněné jsou tradičně medovicové medy.

Průměrná cena za 950g medu přímo od včelaře je letos asi 161,- Kč, což je asi o tři koruny více než vloni. Tři pětiny sledovaných včelařů svou cenovou politiku od loňska nezměnily. Čtrnáct včelařů zdražilo a u šesti chovatelů včel jsme zaznamenali snížení průměrné prodejní ceny medu. V některých případech šlo o skutečné zlevnění, v jiných jen v nabídce chyběly výše ceněné druhové či medovicové medy, takže průměr se ve výsledku snížil.

Z cenové mapy není patrná žádná krajová tendence. Ceny se odvíjejí spíše od schopnosti včelařů med uplatnit na trhu. Příkladem dobré praxe je tradičně např. Včelí farma Cihlářovi nebo Včelí produkty Kolínek. Přestože se jedná o velké provozy, prodávají med za cenu, o které si řada včelařů může jen nechat zdát. Na opačném konci žebříčku farem „z levného kraje“ je už druhým rokem Včelí farma Lom či Včelí farma Urban ze Světlé nad Sázavou. Ty svůj med nabízejí přibližně 30,- Kč pod celorepublikovým průměrem.

Med luxusním zbožím?

Včelařů, kteří prodávají svůj med za cenu, za kterou se na trhu nabízí máslo, je poskrovnu. Máslo přitom vždy v minulosti patřilo k podobně ceněnému produktu, což mj. usnadňovalo cenotvorbu těm, kterým se nechtělo propočítávat náklady. Za 200,- Kč/kg a více prodává nyní svůj med jen 6 % z mapovaných včelařství. To koresponduje i s výsledky naší loňské ankety, kdy tuto cenu uvedlo 5,2 % účastníků.

Česká republika není v produkci medu soběstačná a nedostatek medu dotuje dovozem. Kvalitní domácí med je tak vlastně luxusním zbožím, čemuž by měla odpovídat i cena. Pokud tomu tak není, je to jen k naší včelařské škodě. Spotřebitele zpravidla pár ušetřených desetikorun nespasí. Ba naopak, lze se setkat i s názorem, že příliš levný med je nejspíš nekvalitní.

Cestám, jak lépe zobchodovat svůj med, se budeme věnovat co nevidět. Zmiňuje je také vtipný blogový příspěvek Hanky Beranové zde.

24 komentářů

  1. Jiří Reagovat

    VF Thomayer – Biomed 😀 no to nevymyslíš… jo jo prostě nějak to utrhnout musíš

  2. Pavel Holub Reagovat

    „Včelaříme téměř jen na panenském díle.“ To jsem chtěl taky realizovat. To, že bych na jaře udělal pořádný smetenec mladušek do mezistěn a dal jim feromonovou matku. To bych pak nabízel nevčelařům, aby si sami vyrobili plástečkový med. Jistě by to bylo z veterinárního natož plemenářského hlediska neškodné, neboť by se „včelstvo“ do pěti týdnů vytratilo.
    V případě Thomayerových to patrně bude bude jinak, a to mi vrtá hlavou, jak nebo kde se tam u nich ty včely líhnou, když je skoro všechno dílo panenské.

    • VaT Reagovat

      Tak ono je tam víc zajímavostí – například:
      „Včely krmíme pouze z jejich vlastních zásob, případně je dokrmujeme bio krmivem.“
      a o kousek dál se píše:
      „Apiinvert a Apifondu ke krmení používáme již několikátým rokem i my a jsme velmi spokojeni.“
      Možná teda mají Apiinvert taky už nějaký certifikát bio, ale kdyby tomu tak bylo, tak se obávám že to prodejci nebudou příliš tutlat.

      • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

        Na webu je uvedeno, že v režimu BIO jsou pouze včelstva pana Thomayera st., tato část včelstev je tedy zimována na medu nebo na biokrmivu a část (nejspíš ta pana Thomayera ml.) je vedena standardně. Včelař s certifikátem BIO musí mít všechna svá včelstva v tomto režimu, přes to vlak nejede, proto se to řeší takto. Kontroly a testy jsou ale velmi přísné pod hrozbou vysokých pokut. Já bych do tohoto rizika nešla.

      • Jiří Matl Reagovat

        Ahoj, Václave, za sebe vím, jak složitě naši bio včelaři (ti skuteční) shánějí krmivo pro své bio provozy v zahraničí, protože u nás nabídka prakticky neexistuje.
        Ale třeba v Rakousku je toto: https://www.biene-oesterreich.at/bienenfutter-fuer-bio-betriebe-bbl-mv-aktuell+2500+1133870+1000376?env=YmFjaz0xJm1vZGU9bmV4dCZwYWdpbmc9eWVzX18xMCUyNV9BTkNIT1IlMjU
        Firma Südzucker nabízí cukr pro organické krmení: http://www.bienenfutter.eu/en/Produkte/Bio-Produkte/
        Kellmann má 14 litrové kanystry za skoro 30 „ojro“: https://www.kellmann-produktion.de/apikel-bio-bienenfutter-14-kg-kanister.html
        Pokud vím, tak zrovna tohle poslední je u našich bio včelařů docela oblíbené.

        • VaT Reagovat

          Mě už ten samotný koncept – Bio včely krmíme Bio sirupem – připadá trochu zvláštní. Když Bio – tak bych si představoval všechno pouze na medu.

          • Štěpánka Dlouhá Autor článku

            V režimu BIO lze krmit včely sirupem pouze v případě, že jsou ohrožené na životě (jejich vlastní zásoby by nestačily na zimu). Ptala jsem se onehdy u certifikační autority, jak je to myšleno – když včelám nechám med, prakticky nic nevytočím (stanoviště mimo zemědělskou krajinu bývají chudá, navíc na medovici se zimovat nedá). Sdělili mi, že v ČR jsou takto včely ohrožené téměř každoročně. Ber to jak ber…
            Vzhledem k zájmu zvažujeme v redakci zařazení tématiky BIO včelaření v mimosezóně. Můžete se těšit.

    • Pavel Reagovat

      Jde to.
      Včelařím bez mezistěn, a v mednících mám jen panenské dílo, které nebylo nikdy zakladeno. Chuť medu je diametrálně odlišná od všeho, co jsem já i moji zákazníci kdy ochutnali. Je to pracné, nemám asi takové výnosy medu jako medaři. Nejsem schopen, ale ani ochoten takový med prodávat za 150,- kg. Moji zákazníci nemají problém zaplatit 300,- Kč/kg, protože sami po ochutnání poznají ten rozdíl a už nechtějí tu hmotu, co je za med vydávána v supermarketech. A když si koupí kvalitní med, byť i dražší, kolik to při spotřebě několika kg na domácnost udělá v rozpočtu? Mám také BIO med, to jsem si jistý. K čemu by mi byl certifikát? Ten by jen potvrdil co byl ve chvíli certifikace. Prodávám med pod svým jménem a to je nejlepší certifikát. Dělám to pro sebe a pro radost ne pro peníze.

    • Mohelník Jiří Reagovat

      Před nějakou dobou jsem přešel na kombinovaný systém (nízké medníky, bez mřížky) a dá se říct, že v mednících mám v podstatě stále panenské dílo, byť používané několik sezón – pokud se tam matka proběhne a něco zaklade – to se občas stane při slabé snůšce, tak tyto rámky „vyřadím“ do spodního nízkého nástavku (polštář).

  3. VaT Reagovat

    No včely to vůbec u nás mají složité, ty BIO jsou každý rok chuděry ohrožené hladem a ty NeBIO i BIO jsou zase chuděry každý rok naprosto mimořádně nemocné. Nechtěl bych být ve včelařově kůži!

  4. Pingback: Cena medu - vyhodnocení ankety - Včelaři sobě

  5. Jardak66 Reagovat

    Vysvětlete mi prosím někdo, v čem podle vás spočívá BIO včelaření? V tom, že zazimujete včelstva na BIO krmivu za spoustu „ojro“ a tyto včely se jarní snůšky ani nedožijí a nové včely vyletí na jaře do plodin hojně hnojených, práškovaných a postřikovaných, např. řepka.
    Je takto vyrobený med BIO, nebo je nutné vymezit včelám místa, kde se takto neošetřuje a tam mohou pracovat?

    • Michal Kabát Reagovat

      Ano, je to tak. U nás legislativa určuje, že v okruhu 5 km nesmí být pole s konvenčním hospodařením, dálnice a kdoví co ještě. Dostat se do bio režimu je tedy dost obtížné, pokud nejste na horách nebo v národním parku. Platí i další omezení, třeba se nesmí používat plastové mezistěny, nesmí se uměle inseminovat atd.
      Jiné země to mají poněkud volnější, takže třeba italský bio med se spíše blíží tomu, co popisujete v úvodu

    • Jiří Matl Reagovat

      Protože předpisy pro systém a značku BIO pro včelaře jsou u nás hodně přísné (většinou přísnější než v jiných zemích), je skutečných bio-včelařů dost málo. Ale ti, kteří ten certifikát mají jsou pod velmi přísným dohledem. Neustálé kontroly, testy produktů.
      V podstatě by měli zimovat na medu, jen ve výjimečných případech na krmivech (opět s certifikátem bio). Pokud jde o ošetřování, tak v podstatě taky jen zootechnika a ve výjimečných případech organické kyseliny, ale to tuším vyžaduje spec. povolení výjimky. Chov přirozených matek a jejich důsledná evidence.
      Před 3 lety jsme absolvovali celodenní workshop se zástupcem jedné agentury, která certifikuje a kontroluje bio provozy (http://www.kez.cz/) a jen jsme valili oči, co vše to obnáší. A co vše může úsilí bio farmáře zhatit.
      Škody jsou pak značné.
      Třeba v Itálii nám jednu situaci popsal farmář, jenž žije z produkce pylu s certifikátem bio. No a najednou mu ve vzorku našli residua látek používaných při postřiku řepky. Někdo se prostě vlámal do kraje a do systému, zasel, ošetřil, nenahlásil. Farmář přišel o roční produkci (tedy teoreticky ji mohl prodat mimo systém bio, ale po této aféře to bylo bezpředmětné. A byl v tom zcela nevinně. A to je v jiných zemích menší perimetr na dolet včel, tuším 3 km.
      Ale systém bio lze i u nás na férové bázi provozovat, musí se ale hrát fair.
      Panuje zde spousta mýtů a simplifikací. A moc tomu nepomáhají někteří chovatelé s certifikací, kteří ve snaze splnit nasmlouvanou dodávku koupí třeba med od někoho jiného a prodají jej se svou značko bio. Často se na to přijde a ostuda je pak značná. I když co je vlastně v tuzemsku považováno za ostudu, že … ?

    • VaT Reagovat

      Kdyby byl svět v pořádku, tak by se BIO med vyráběl tak, že by se testovaly jednotlivé šarže na obsah antropogenních enviromentálních kontaminantů, a v případě že by bylo vše pod limitem tak by se med mohl prodávat s přídomkem BIO. To by ale bylo příliš jednoduché a takováto certifikace by živila pouze pár odborníků, kteří by obsluhovaly chromatografy. Současný systém je daleko složitější a v principu předpokládá že dodržením nějakých (neustále se rozšiřujících) podmínek nakonec dojde k produkci v BIO kvalitě. V podstatě jde o střet deterministického pojetí světa se selským rozumem. A jak už tomu na světě nějakou dobu je – rozum málokdy zvítězí.

      • Michal Kabát Reagovat

        Pokud se nepletu, smyslem bio produktů není pouze co nejvyšší kvalita potravin, ale také „wellness“ chovaných zvířat. Čehož by se pouhým měřením čistoty produktů nedosáhlo. Leda to ještě zkombinovat s měřením hladiny stresových hormonů v krvi (či hemolymfě) zvířat.

        • martin kluvánek Reagovat

          NAvyše si ľudia BIO zameňujú za ZDRAVÉ. BIO vpodstate znamená produkciu s ohľadom na životné prostredie. Takže BIO môže byť za istých okolností pre konzumenta nezdravšie ako klasika. Napríklad vlyvom vyššieho obsahu pliesní alebo iných prírodných patogénov.
          Ďaľším obľúbeným omylom konzumentov je, že napríklad liečivý prípravok je na prírodnej bázi a preto je neškodný. Ľudia zasiahnutí šípom namočeným v čisto prírodnom BIO curare alebo ktorí zjedia skazenú BIO klobásu s butulotoxínom už asi tento omyl nezopakujú…
          Takže zamňa: BIO áno, ale to nieje všetko…
          No a do toho ešte rozdiel medzi BIO a BIOkratickým produktom. To je na téma že BIO poľnohospodár hnojí a strieka výlučne v noci…

  6. Petr Hošek Reagovat

    Na lidské hlouposti se dá slušně zbohatnout, takže fandím značce BIO.
    To že jsou porušena tisíciletá pravidla ohledně ceny medu je dáno politikou našich supermarketů. Díky tomu má kvantita přednost od kvality. Osobně jsem se setkal s včelaři, kteří med znehodnotí proto, že zákazník to prostě chce. Tekutý a čistý med je pro ně známkou kvality.

    • Štěpánka Dlouhá Autor článkuReagovat

      Levné máslo z Polska se také prodává, přesto české máslo stojí víc a ještě víc to francouzské. Český med cenou dovozovému konkurovat nemůže, ale má řadu jiných předností, na kterých lze stavět. I o krystalizaci už zákazníci vědí mnohem více, než třeba před deseti lety… Je mi jasné, že v turistické oblasti prodám med snáz než ve vesničce kdesi mezi poli, ale ničit med kvůli tvrzení, že zákazník to tak chce, mi přijde mimo mísu. Spíš se jedná o alibismus včelaře, který to tak sám chce.
      Co se týče certifikátu BIO pro med: Vzhledem k tomu, že znám podmínky pro jeho získání a obhájení a mám představu, kolik to všechno stojí, nemyslím si, že by se na BIOmedu dalo zbohatnout. Spousta omezení, benefity téměř žádné…

  7. Pingback: Marketing medu pro malochovatele - Včelaři sobě

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *