10 rad, jak ochránit své úly před zloději

Úly jsou hodnotné předměty často zcela bez zabezpečení a bez dozoru – tedy ideální cíl pro zloděje. Ne pro ledajaké zloděje, obyčejný lapka Lojza má před včelami určitý respekt. Úly kradou tedy ti, kdo nějakým způsobem přičichli ke včelaření. Mohou to být včelaři samotní, v případě větších provozů i zaměstnanci, ať současní či bývalí, nebo jejich přátelé a příbuzní.

Úly se kradou hlavně pro včelstva samotná, případně pro med, někdy též pro úl samotný, a zřídka mohou být motivy dost nízké, třeba závist nebo pomsta. Četnost krádeží narůstá po velkých úhynech nebo v letech s nedostatkem medu. Nechme nyní stranou spekulace, zda se ukradené úly vyváží za hranice, zda ke zvýšení počtu krádeží přispělo zveřejnění polohy stanovišť v databázi LPIS či spíše obecně klesající morálka společnosti. Každopádně okradený včelař pocítí újmu nejen finanční, ale též emocionální, nehledě na to, že je poškozeno jméno stavu včelařského.

Krádežím se velmi těžko předchází, což si dobře uvědomují i pojišťovny, takže pojistit nezabezpečené úly stojící volně v přírodě je téměř nemožné. Včelař si proto musí poradit sám. Může se spoléhat na relativně nízkou pravděpodobnost, že krádež postihne právě jeho, to se však ihned změní, když k tomu skutečně dojde. Potom se (pozdě, ale přece) začne poohlížet, jaké jsou možnosti zabezpečení. Ty můžeme rozdělit na levné a drahé, na mechanické a elektronické a také na odstrašující a umožňující ukradené úly najít či identifikovat.

Nejlevněji vyjdou tato opatření:

1. Udržovat přátelské vztahy se sousedy

Více očí více vidí, zejména pak oči sousedovy. Pokud jeho motivy nasměrujeme pozitivně, třeba každoroční skleničkou medu, pak nám jistě rád dá vědět, že se nám na včelnici pohybují neznámí lidé a nakládají úly. Ostatně dobré vztahy se vyplatí z více důvodů. Takový přátelsky naladěný soused lépe toleruje včely ve svém bazénu, žihadla v chodidlech svých vnoučat, batikované cíchy při jarních proletech či roje na své tůjce.

2. Dobré vztahy s okolními včelaři

To je úkol kapku těžší, mezi včelaři občas zuří konkurenční boj, kdo má více medu, méně roztočů v zimní měli či menší úhyny. Běda tomu, kdo je úspěšný, a dvojí běda tomu, kdo navíc není v místním včelařském spolku. Pokud se tedy budeme tvářit průměrně, možná se nám podaří získat informace, které by nám v případě krádeže mohly pomoci. Přeci jenom, jak už bylo řečeno, zloděj je nejspíš včelař…

3. Časté návštěvy včelnice

Zloděj si místo nejdříve vytipuje a fakt, že se na včelnici objevujeme často a nepravidelně, mu snižuje jistotu, že nebude přistižen. Přinejmenším nejspíš nepřijede za bílého dne a noční nezvaná návštěva je mnohem nápadnější.

4. Výběr umístění včelnice

Prevence krádeží je pouze jeden z faktorů, které ovlivňují výběr včelnice. Mohli bychom napsat, že včelnice má být nepřístupná pro auto, což by však zkomplikovalo situaci spíše nám. Proto se omezíme na doporučení, aby včelnice nebyla přímo viditelná z veřejných cest. I to má však své minus, protože případný zloděj má potom nerušený klid

5. Levné úly

Když používáme levné vybavení, zloději se nemusí vyplatit takové úly ukrást. Pokud mu ovšem nejde o včely či med. Dalším trikem je udělat úly „ošklivé“ úmyslně. Nepoužívat nátěry, takže dřevo je potom brzy šedé a rozpraskané, případně použít nátěr šílencův s použitím přírodě dosud neznámých odstínů, které sníží prodejní hodnotu takových úlů.

V další skupině opatření jsou taková, která mají potenciálního zloděje odstrašit. Nemysleme si však, že nám pomůže cedule Pozor včely! Důvod jsme již zmínili.

6. Cedule

Jaké tedy cedule? Například Prostor je monitorován, Včelnice je střežena fotopastí, případně se můžeme rozepsat a sdělit, že příchozí byl již zachycen kamerou se vzdáleným dohledem a že na včelnici jsou další. Potom se možná raději otočí a úmysl přehodnotí. Samozřejmě je v rámci tohoto bodu irelevantní, zda na stanovišti či příjezdové cestě skutečně kamera nebo fotopast je, zda jde jen o maketu či vůbec neexistuje. Účinnost je překvapivě dobrá

7. Zamykat, co se dá

Dobré je mít včelnici na oploceném pozemku, to se však každému nepodaří. Oplocovat pozemek v krajině je obtížně realizovatelné z několika důvodů. Předně nebývá v našem vlastnictví, dále pak stavební úřad takové oplocení spíše nepovolí a v neposlední řadě to není levné. Nehledě na to, že pro odhodlaného zloděje je překonání zámku u vrat jen malá překážka. To ostatně platí i pro ostatní zámky: zámek ke včelínu, uzamykatelné jednoduché klece z kari sítí, či kotvení jednotlivých úlů s jednoduchou uzamykatelnou konstrukcí. Nicméně všechna tato opatření jsou nezbytná, pokud si úly chceme nechat pojistit proti krádeži.

Z hlediska ochrany je samozřejmě optimální, pokud máme včelstva přímo u domu, kolem kterého musí zloděj projít a případně se potkat se psem.

8. Kamerový systém

Kamery slouží nejen jako odstrašující prostředek, ale umožňuje nám identifikovat pachatele a pořídit důkazy pro policii. Použití kamer se záznamem má svá právní omezení. Předně je (bez dalších opatření) povoleno instalovat kamery pouze na vlastním pozemku a pokud je volně přístupný, musí být tato skutečnost oznámena před vstupem. S tím problém nemáme, toto oznámení je zároveň způsob odstrašení. Dále pak platí omezení, že kamery mohou sloužit pouze k ochraně majetku. To také splňujeme, takže pojďme na výběr.

Při výběru budeme jako vždy volit kompromis mezi cenou a kvalitou. Nejlevnější kamery ovšem poskytují málo hodnotný, často nepoužitelný záznam. Musíme volit kameru pro venkovní použití (IP54 a více), měla by mít noční vidění a možnost spouštění pohybem. Dále jsou důležité tyto vlastnosti:

  • Ohnisková vzdálenost či úhel záběru. Na jednom konci spektra jsou širokoúhlé kamery s malou ohniskovou vzdáleností (např. 3,6 mm, úhel 74°). Hodí se buď pro celkový přehled s nižší kvalitou obrazu nebo pro snímání předmětů z bezprostředního okolí. Na opačné straně jsou teleobjektivy (např. 12 mm, 23°). Ty slouží pro snímání užších prostor (např. cest) a při dostatku světla mají kvalitní obraz i na delší vzdálenost. Pro nás bude zřejmě optimální kompromisní ohnisková vzdálenost 4–6 mm (úhel 64-42°), která poskytuje dostatečně kvalitní obraz na střední vzdálenost (např. 10 m) při zachování dostatečné šířky záběru a kvality obrazu při zhoršených světelných podmínkách
  • Rozlišení snímacího čipu. Současné kamery mají rozlišení 8–32 MPx, doporučujeme alespoň 12 MPx
  • Možnost odesílat obraz na dálku. Většina zařízení umožňuje ukládat nasnímaný obraz lokálně na SD kartu. Lepší ovšem je, pokud jsou data odesílána na vzdálené záznamové zařízení, neboť jsme jednak okamžitě informováni o případné krádeži a jednak nehrozí ztráta dat, pokud se zloději podaří kameru najít. Data se přenáší buď pomocí kabelu, nebo WiFi (IP kamery), což pro naše účely nebude zřejmě vhodné, dále pak pomocí mobilních sítí. V tomto případě musí být místo pokryté signálem zvoleného poskytovatele a zařízení obsahuje SIM kartu. Nejmodernější zařízení umí používat i vysokorychlostní přenos pomocí LTE
  • Dosah pohybového čidla. Ve většině případů budeme požadovat, aby záznam či focení probíhalo pouze při detekovaném pohybu. Pohybové čidlo v tom případě musí mít náležitý dosah. Druhou možností je pak pravidelné snímkování v určitých intervalech, což mnohé kamery rovněž umožňují
  • Nenápadnost. Tzv. fotopasti jsou speciálně konstruované do přírody a pokud se vhodně umístí, je obtížné je najít. S tím souvisí i vlnová délka nočního přisvícení, která by měla být 940 nm, aby nebyla lidskému oku viditelná. Na rozdíl od červené vlnové délky 850 nm má však dosvit do cca 10 m
  • Napájení. Pravděpodobně budeme muset vyloučit napájení kabelem ze sítě, proto zbývá bateriové nebo solární napájení. Při výběru sledujeme pohotovostní dobu zařízení, aby nebylo třeba stále měnit baterie. Z praktických důvodů je také vhodné, aby bylo možné vyměnit baterie na místě, neboť opakované sundavání a opětovné zaměřování brzy omrzí
  • Další parametry jsou například reakční čas (vhodný max 0,5 s), kvalita ovládacího software atd.

Poslední skupinou opatření jsou taková, která sice nezabrání krádeži, umožní však ukradené úly dohledat nebo je po nálezu identifikovat

9. Sledovací zařízení

Mnoho výrobců nabízí různá monitorovací zařízení, která primárně stanovují hmotnost, teplotu a další parametry. Tato zařízení bývají mnohdy doplněna signalizací při detekci pohybu nebo rychlé změny hmotnosti. Odhalí tedy nejen rojení či loupež, ale též pokus o krádež úlu. Odesláním SMS (či jinak) okamžitě upozorní majitele.

Sofistikovanějším řešením jsou GPS trackery, které lze skrytě umístit do úlu a sledovat tak GPS pozici úlu při převozu nebo na novém stanovišti. Protože jsou to zařízení umístěná přímo v úlech a vysílající elektromagnetické vlny, je nanejvýš vhodné, aby byla po většinu času v pohotovostním stavu bez vysílání. Negativní vliv elektromagnetického záření na včely byl opakovaně prokázán. U těchto zřízení nás bude zajímat:

  • Velikost, a tím možnost nenápadného umístění (např. do izolace víka, do rámku, do dna)
  • Šíře používaných protokolů vysílání. Nevíme, kudy naše úly pojedou a kde skončí, takže spolehnout se např. pouze na LTE protokol by bylo krátkozraké
  • Životnost baterie je zde ještě podstatnější než u kamer, neboť pokud bychom každý týden museli měnit baterii kdesi v hlubinách úlu, obtěžovalo by to nejen nás, ale i včely
  • A stejně jako u kamer nás bude zajímat obslužný software, například zda je tracker snadno stopovatelný

Protože se nejedná o levná zařízení, pravděpodobně si nebudeme moci dovolit je umístit do všech úlů. Který tedy zvolit? Zde bychom se měli vžít do myšlení zloděje, které včelstvo si asi vybere. Pokud má nějaké včelařské zkušenosti, bude to asi nějaké silné včelstvo, kde je i více medu a možná více nástavků. Může to být i nějaké včelstvo více „na ráně“ nebo méně viditelné z veřejného prostranství.

10. Označení úlů

A nakonec se dostáváme ke skupině opatření, která mají za úkol úl označit tak, abychom ho v případě nálezu poznali. Význam to má i odrazující, neboť pokud se úl něčím liší od „konfekčních“ úlů, bude hůře prodejný, případně zloděje čeká práce s jeho úpravami

  • Stará dobrá mechanická metoda spočívá ve vypalování kódů či značek do všech součástí úlu, tj. nástavků, dna, víka, někdy i jednotlivých rámků. Nejlevnější způsob je použití měděného drátu, z kterého vytvarujeme písmeno, logo, či cokoliv jiného a drát připevníme do páječky na místo pájecí smyčky.
  • Na plastové úly lze použít epoxidovou pryskyřici, která se pevně spojí s plastem
  • Můžeme použít i nápadité barevné provedení, obrázky, symboly atd., ty však není příliš obtížné odstranit
  • Existuje také UV inkoust, kterým si můžeme úl „podepsat“, třeba nápisem Ukradený úl patří Markétě. Pouhým okem není vidět, zobrazí se až v UV světle
  • „Elektronicky podepsat“ můžeme úl RFID čipy, které mají unikátní kód a jsou velmi drobné, takže není problém je skrýt

Slovo na závěr

Co dělat, zjistíme-li krádež? Voláme policii, a to i v případě, že na zloděje narazíme osobně, nebo když známe GPS pozici úlů. Není bezpečné se pouštět do samostatných akcí. Nevíme, jak je zloděj nebezpečný či ozbrojený a policie disponuje výcvikem a vybavením, aby ho zpacifikovala. O proběhlé krádeži můžeme informovat okolní včelaře a také se můžeme pokusit sledovat nabídku použitých úlů k prodeji, zda mezi nimi neobjevíme kandidáty na ty své.

Přejeme, aby tyto rady a vaše protizlodějská opatření zůstaly v oblasti prevence a aby vás skutečná krádež nikdy nepostihla.

P .S.: Za selhání navrhovaných opatření nepřebíráme odpovědnost.

8 komentářů

  1. VaT Reagovat

    Přesně tak, je potřeba co nejrychleji zavolat policii, orgán po příjezdu okamžitě zhodnotí situaci a ihned s Vámi vyplní několik formulářů!

  2. LENKA HANÁKOVA Reagovat

    Dobrý den,rady jsou správné,ale mám dotaz.Jak se chranit před vosami?Udělaly si díru u úla.Děkuji za odpověď.Lenka Hanakova

    • Jiří Matl Reagovat

      Zdravé včely si, Lenko, vosy do úlu nepustí. Nemocné s nimi mají problém, ale příčinou nejsou vosy, nýbrž nemoc včel a neschopnost se bránit. Většinou je to těsně před kolapsem včelstva a vosy jsou skvělým indikátorem problému. I když většinou je už pozdě …
      Nevím, proč by si dělaly vosy díru do úlu, když mohou dovnitř česnem, očky … Co třeba žluna?

  3. Pavel Holub Reagovat

    Doporučuji napevno přišroubovat dna a nástavky by měly být bez falců, aby se ztížila přeprava. Trochu bystřejší včely už se pak ochrání samy.

  4. Pingback: Pokus – ZO ČSV Kolín

  5. Pingback: Pokus – ZO ČSV Kolín

  6. LT Reagovat

    Mám zdravé včely a mám problémy s vosami také. Na podzim ráno když jsou včely v chomáči, tak vosy si létají do úlů jako do samoobsluhy a holky se nebrání. Díru ale vosy do úlů nedělají. To mají na svědomí většinou ptáci.

    • Jiří Matl Reagovat

      Že mám zdravé včely jsem si myslel už mnohokrát … A pak – ouha …
      To proto, že skutečný problém, třeba virový (kromě DWV), ve včelách těžko poznáme bez otestování vzorku včel ve špičkově vybavené laboratoři.
      Ale je fakt (a v podletí to čato pozorujeme), že vosy létají za teplot, kdy jsou včely ještě stažené do chomáče a na plodu. Ale stačí tak akorát sbírat kousky z mrtvolek na dně, jde jim o bílkoviny a proteiny, aby i ony mohly živit svůj plod. Do sediska zdravého včelstva je včely, které brání své hnízdo, nepustí. To je ale jiný příběh.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *