Dotazník k podzimním úhynům 2019 – první náhled výsledků

Týden se sešel s týdnem a my jsme pro Vás připravili první rychlé ohlédnutí za proběhlým dotazníkem k podzimním úhynům. Chce se žertem dodat – k neexistujícím úhynům (jak jsem slyšel tvrdit jednoho včelařského funkcionáře).

Současně Vám dáváme k dispozici výsledná data dotazníku. Tato první “ochutnávka” je strukturována takto:

  1. Respondenti – základní informace o respondentech, tj. včelařích, kteří do dotazníku dodávali data.
  2. Geografická distribuce úhynů – lokalizace počtu úhynů na území České a Slovenské republiky ve vazbě na kraje a okresy.
  3. Četnost úhynů v jednotlivých měsících sledovaného období – vývoj úhynů ve sledovaném období červenec – listopad 2019.
  4. Příznaky předcházející úhynu – chování včelstev, které zaregistrovali včelaři-respondenti před úhyny včelstev.
  5. Výsledky posledního odečtu spadu VD před úhynem – informace o spadu roztoče Varroa destructor před úhynem (pokud byly známy).
  6. Indikace dynamiky úhynu v čase – doba za jak dlouho došlo k identifikaci úhynu od poslední prohlídky včelstva/návštěvy včelnice.
  7. Popis situace po úhynu – symptomatika uhynulých včelstev resp. toho, co po úhynech včelaři zůstalo.
  8. Závěry – interpretace dat autorem článku.

Velmi děkuji Michalu Kabátovi za kreativní pomoc s vizualizací geografických dat.

Respondenti

  1. Sběr dat probíhal v časovém úseku 14.11.2019 14:13 až 30.11.2019 23:13 a dotazníku se zúčastnilo: 
    1. 408 respondentů z České republiky
    2. 274 respondentů ze Slovenské republiky

V tomto tvrzení vycházíme z předpokladu, že každý vstup do dotazníku je unikátní. Nevíme, zdali někdo podváděl, či nikoliv. Nesledovali jsme ani identitu, ani IP adresy či jiné signatury našich respondentů. 

  1. Jednu odpověď uvádějící 1024 úhynů ze Strakonic nezahrnujeme do textu tohoto článku, protože ji považujeme za chybnou nebo zmatečnou. V datech odpověď samozřejmě zůstává.
  2. Struktura účastníků dotazníku je uvedena v následujících tabulkách:

Česká republika

Kraj Počet respondentů
Jihočeský 26
Jihomoravský 52
Karlovarský 6
Královéhradecký 24
Liberecký 18
Moravskoslezský 59
Olomoucký 25
Pardubický 18
Plzeňský 11
Praha 14
Středočeský 66
Ústecký 18
Vysočina 21
Zlínský 50
CELKEM 408

Slovenská republika

Kraj Počet respondentů
Banskobystrický kraj 65
Bratislavský kraj 17
Košický kraj 23
Nitriansky kraj 43
Prešovský kraj 38
Trenčiansky kraj 36
Trnavský kraj 21
Žilinský kraj 31
CELKEM 274

 Všem respondentům, kteří poctivě vyplnili data děkujeme.

Procento respondentů hlásících úhyny

Na níže uvedených diagramech je znázorněn poměr respondentů, kteří měli úhyny, oproti těm, kteří úhyny ve sledovaném období nezaregistrovali:

Česká republika

Na osu Y je vynášeno procento respondentů s úhyny resp. bez úhynů.

Slovenská republika

Na osu Y je vynášeno procento respondentů s úhyny resp. bez úhynů.

Lze tedy říci, že v ČR se s podzimními úhyny potkalo více než 50 procent respondentů. V SR více než 30 procent respondentů.

Geografická distribuce úhynů

V následující tabulce uvádíme celkové počty úhynů, vztažené k územnímu členění po jednotlivých krajích ČR a SR:

Česká republika

Kraj

Počet uhynulých včelstev

Moravskoslezský 378
Jihočeský 282
Zlínský 259
Jihomoravský 226
Středočeský 121
Vysočina 113
Olomoucký 112
Královéhradecký 99
Praha 93
Pardubický 81
Ústecký 56
Karlovarský 34
Liberecký 12
Plzeňský

n/a

CELKEM 1866

Slovenská republika

Kraj

Počet uhynulých včelstev

Prešovský kraj 496
Trnavský kraj 292
Nitriansky kraj 222
Banskobystrický kraj 206
Žilinský kraj 70
Košický kraj 51
Trenčiansky kraj 44
Bratislavský kraj 12
CELKEM

1393

Celkově bylo v ČR a SR ve sledovaném období registrováno 3259 úhynů.

Mapový náhled na data

Vybrané skupiny dat jsme v rámci této kapitoly projektovali do níže uvedené mapy ČR a SR po okresech. Takže máte možnost tyto data sledovat na úrovni okresů. Současně mapa umožňuje sledovat vývoj úhynů v čase. Vybranou charakteristiku si zvolte v menu obrázku s mapou (vpravo nahoře).


Četnost úhynů v jednotlivých měsících sledovaného období

Zajímavý pohled dává distribuce počtu úhynů v čase sledovaného období:

Na osu Y je vynášena relativní četnost úhynů.

Poznámka

Četnost úhynů, uvedená ve výše uvedeném grafu neodpovídá přesně celkovému počtu úhynů. Je to z toho důvodu, že jsme byli z technických důvodů nuceni uvádět interval počtu úhynů. Ve výsledné kalkulaci proto vycházíme z horní meze každého z limitů a pro nejvyšší limit jsme počítali s hodnotou 30 úhynů.

Kontakt se zemědělskými plodinami před úhynem

V této kapitole je zobrazen vztah mezi plodinovou skladbou se kterou přicházela uhynulá včelstva do kontaktu v jednotlivých krajích:

Česká republika Na levou osu Y je vynášena percentuální plodinová skladba, na pravou osu Y počty úhynů.

Slovenská republika

Na levou osu Y je vynášena percentuální plodinová skladba, na pravou osu Y počty úhynů.

Spady roztočů VD před úhynem

Nejvyšší indikované spady v České republice

Nejvyšší indikované spady ve Slovenské republice

Příznaky předcházející  úhynu

Pro to, abychom alespoň přibližně indikovali možné příčiny úhynu, potřebujeme nutně znát příznaky chování včelstev resp. zdravotního stavu včelstev, které byly krátce před úhynem pozorovány. Výsledná percentuální data sumarizují následující diagramy:

Sumarizace za ČR a SR

Česká republika

Slovenská republika

Indikace dynamiky úhynu

Vídíme, že valná část úhynu proběhla v době do 2 týdnů.

Popis situace po úhynu

Závěry

  1. Ve sledovaném období došlo prokazatelně v některých regionech ČR a SR k plošným úhynovým situacím. Usuzujeme tak na základě těchto vstupů:
    1. Více než polovina respondentů z ČR a více než třetina respondentů ze SR se potkala ve sledovaném období s úhyny – viz kapitola Procento respondentů hlásících úhyny.
    2. Absolutní počty úhynů v řadě regionů dosáhly počtů, kdy je lze označit za epidemii – viz data uvedená v kapitole Geografická distribuce úhynů.
  2. Úhyny se primárně vyskytovaly v intervalu září-říjen. Přihlédneme-li k teplotnímu normálu pro sledované období (např. zde UMÍSTĚNÍ LISTOPADU 2019 A PODZIMU 2019 V 245LETÉ KLEMENTINSKÉ TEPLOTNÍ ŘADĚ) jsme oprávněni prohlásit, že je zde patrná korelace s nadprůměrnými teplotami, které umožnily: 
    1. Účinný přenos patogenů mezi včelstvy oro-orální resp oro-fekální cestou v souvislosti s loupežemi ve včelstvech (Hypotéza #1). Pro tuto hypotézu hovoří data, uvedená v kapitole Příznaky předcházející úhynu. 
    2. Kontakt včelstev s chemickými “agens” – pravděpodobně pesticidy, používanými v tomto období (Hypotéza #2). Pro tuto hypotézu nemáme bohužel žádná průkazná data.
    3. Zvýšenou přitomnost včelího plodu až do pozdního podzimu, a tím pádem i delší období k rozmnožování VD – je zde určitá korelace mezi spadem a počtem úhynů u dvou nejvíce postižených krajů ČR –  viz. kapitola Spady roztočů VD před úhynem (Hypotéza #3).
    4. Pravděpodobně příchodem chladnějšího období došlo k utlumení úhynů. Pokud se člověk pokouší hledat historické analogie, nabízí se závěr českého kronikáře Františka Pražského, který kolem roku 1348 vysvětluje, že mor se v onom roku Českému království vyhnul díky  „čerstvému a chladnému povětří“.
  3. V prvotním zpracování dat nebyl stanoven žádný typ korelace mezi plodinovou strukturou a výskytem úhynové situace. 
  4. Data uvedená v kapitolách Indikace dynamiky úhynů a Popis situace po úhynu zcela korespondují s tím, jak je popisován CCD (Colony Collapse Disorder) – syndrom zhroucení včelstev:
    1. Velmi rychlý průběh 
    2. Úly bez včel, případně se zbytky mladých včel
  5. Poměrně vysoké zastoupení pozorování (zejména v ČR) uvádí včely s deformovanými křídly před úhynem. Pokládáme to za možné potvrzení předpokládané souvislosti DWV s kolapsními situacemi. 
Na základě toho, co uvádíme v bodu 1 a 5 můžeme tedy prokazatelně na datech doložit, že ve sledovaném období (primárně však v září a říjnu 2019) proběhla v některých regionech České a Slovenské republiky plošná vlna syndromu zhroucení včelstev. 

Zdrojová data dotazníku

Zdrojová data dotazníku si můžete stáhnout zde . DotaznikPodzim2019. Jsou k dispozici pro Vaše vlastní zkoumání ve formátu CSV. Jsou volně šiřitelná pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International.

Poznámka na závěr

Prosím, odpusťte mi jednu poznámku na závěr, neboť nechápu toto:

  1. Čteme-li historická pojednání o morových nákazách, téměř vždy dojdeme k popisu dynamiky:
    • Velmi rychlé rozšíření onemocnění napříč populací
    • Vysoká mortalita
    • Náhlé odeznění epidemie
  2. Čteme-li odborná pojednání o Penibacillus larvae (moru včelího plodu) nalézáme informace o tom, jak:
    • Bakterie roky přežívá ve včelstvu
    • Postupně snižuje jeho schopnost se množit.
    • Včelstvo postupně slábne
  3. Sledujeme-li letošní úhyny vidíme jasně, že CCD vpadne do včelstva jako mor do středověkého města a po 14 dnech je “vymalováno”.

Může mi někdo proboha vysvětlit proč relativně předvídatelnému, dobře diagnostikovatelnému onemocnění říkáme my včelaři MOR VČELÍHO PLODU a něco, co se skutečně jako mor chová,  označujeme takovým eufemismem jako je CCD? 

21 komentářů

  1. Super počin. Reagovat

    Super. Bude o cem premyslet a hlavne moznost se pohrabat v datech.
    Planujete jarni, letni pokracovani?
    Pripadne podzimni, nebot se domnivam ze budou pokracovat problemy s matkami, oddelky atd.
    Zrovna tak by bylo zajimave sledovat dynamiku v letech. Tedy problem rok dva predtim.
    Domnivam se ze lze pruser podle urcitych priznaku predvidat mnohem lepe jak ze zimni meli.
    Treba prave podle problemu s matkami i oddelky atd.

    • Jiří Matl Reagovat

      Karle, díky za inspiraci, původně to vlastně byla jen tak trochu naše zvědavost, zda jsou pravdivé ty katastrofické zprávy o podzimních úhynech. Protože tyhle jsme považovali za velice nebezpečné právě proto, že se odehrávaly v době, kdy včely lítaly. Zavedla nás ta klikatá cesta do zajímavé krajiny a tématu úhynů se samozřejmě věnovat budeme, uvidíme, kam nás to dovede.Mě osobně právě dost zajímají ty problémy s oddělky …

    • Tomáš Ivanský Autor článkuReagovat

      Ahoj,
      Svítí mi tam pár koncepčních i technických otazníků. Protože jsi některé z těchto otázníků zasadil do mé hlavy i Ty, podělím se s nimi i když to zatím nemám jasněji vystrukturováno:
      1. Zdá se, že se opravdu vyplatí pracovat s daty v čase, tzn. mít možnost sledovat data na úrovni včelstev. Toto by znamenalo, že každý účastník by byl vybaven nějakým unikátním identifikátorem (třebas i unikátním emailem).
      2. Sběr dat s granularitou na OKRES sice jde ruku v ruce s garancí anonymity, na druhé straně by vyšší rozlišení – např. GPS souřadnice umožnily lidem z blízkého okolí umožnily efektivněji reagovat. Nevím, zdali to ale pro řadu respondentů nebude K.O. kritérium – chceme přece data dávat otevřeně k dispozici všem zájemcům.
      3. Pro komplexní obrázek je nutno sledovat nejen data o včelstvu, tak i data o situaci v okolí včelstev – snůška, chemizace etc. Vzhledem k tomu, že data v LPISU jsou jaká jsou měli bychom tyto data dostat ve strukturované podobě od respondentů. Nebude tato zvýšená zátěž pro respondenty dalším K.O. kriteriem pro účast na dotazníku.
      4. Abychom mohli s daty efektivně pracovat, musí být výrazně podrobnější/strukturovanější než nám to umožňuje prostředí GoogleForms ve kterém jsme dělali podzimní dotazník. To potom klade výrazně vyšší nároky na implementaci (návrh a naprogramování) dotazníku.
      5. A jak už to v přírodě bývá – nevracíme se po spirále ke konceptu „ala VMS verze X“ ? Toto je pro mě obzvláště pikantní, protože svého času jsem v PSNV prosazoval ukončení jeho tehdejší existence (tragický stav aplikace, dat, podpory a údržby systému etc.). Nepřichází čas se zamyslet znova nad podobným konceptem? Toto samozřejmě nese otázky:
      a. Koncept a struktura dat
      b. Financování vývoje
      c. Financování provozu a údržby
      d. Udržení zájmu uživatelů – dodavatelů dat
      6. Pokud bude mít dotazník čí jak tuto aktivitu nazveme nějaké pokračování, dává mi smysl, aby se na ni podíleli včelaři jak z ČR, tak ze SR bez ohledu na svoji „spolkovou konfesi“.
      7. Osobně by mi dávalo smysl aby se na dalších koncepčních úvahách podílela skupina 5-10 „zástupců včelařské komunity“. Příjde mi, že to může pomoci v oblastech typu:
      a. Návrh konceptu
      b. Připrava struktury dat
      c. Pilotování srozumitelnosti a logické korektnosti dotazů
      d. Komunikace do lokální včelařské komunity atd.
      Jak sleduji, tak řada respondentů má fajn návrhy vylepšení, které jsme prostě v první verzi nedomysleli, přehlídli apod.

      Zkusím si to přes vánoce promyslet a hodím potom „do placu“ nějaký návrh. Stejně tak prosím všechny čtenáře, kteří si myslí, že tato aktivita dává smysl, aby si to pod vánočním stromečkem promysleli a v lednu to zkusíme nějak strukturovat resp. dovést k návrhu dalších kroků.

      • Pavel Holub Reagovat

        Bylo by skvělé oživit VMS. I tam se uvažovalo s monitoringem dalších doprovodných (možná zásadních) jevů.

        • Jak dál? Reagovat

          VMS – mrtvě narozené dítě. protože se s daty nepracovalo a bylo z něj spíše politikum.
          K tomuto co myslím já by stačilo cca 50 lidí ochotných vyplňovat postupně doplnovaný o stránky formulář – třeba excel a nasdílet ho – odeslat.
          To nemusí být online.
          A pak zpracovat – třeba KNIME.
          A data nemusí být veřejná – jen pro zůčastněné. To upřednostnuji.
          Tak jak jsem myslel že bude fungovat Colos.
          Toto může být jen komunita někde na Googlu atd.

          • Tomáš Ivanský Autor článku

            Moje sympatie k tobe rostou:-) První včelař, který sám od sebe zmíní KNIME. To je bomba.
            Teď vážně – myslím, že to tam někde jak píšeš může skončit – jako komunitní projekt. S těmi excely resp Gtabulkami je to fajn nápad, udělatelný partou lidí, kteří se shodnou na tom co chtějí a dává jim to dlouhodobě smysl. Mimochodem, nevíš zdali KNIME umí PCA?

  2. Pavel Auersvald Reagovat

    Krásná práce !

    Teď bude na včelařích,aby pro budoucí možný monitoring úhynů přesvědčili své sousedy včelaře k POCTIVÉMU hlášení .
    Některé části ČR byly s minimem vstupních informací

    Za sebe velký DÍK !

  3. Díky Reagovat

    Dobrý den, pěkné, jen je škoda, že odpovědělo jen 408 lidí z ČR, což mě mrzí, protože i na různých fb stránkách je třeba 5000 lidí. Takto to je zhruba procento ze „všech“ včelařů. Z toho nelze dělat přímý závěr. Já včelařím v Jihočeském kraji a tam odpovědělo jen 26 respondentů vč. mě. Škoda. On každý monitoring je dobrý a včelař, pokud se stará, tak se nemusí za úhyn stydět (tak to bývá). Myslím, že bychom měli všichni spolupracovat, tak třeba příště to poslat i mailama na předsedy všech ZO, jen, že ta možnost vyplnění je, nic víc, nic míň. Děkuji Viktor

  4. Jan Peterek Reagovat

    Ahoj všem, máte to pěkně zpracované, vidím v tom velké množství práce, ale počet respondentů je stále velice nízky, třeba to bude v budoucnu lepší.
    K daným výsledkům: Vidíte zde korelaci mezi řepkou a úhyny? Mezi postřiky a úhyny? Já ji nevidím. Nějaký vliv zde samozřejmě může být, ale bude minimální. Zajímalo mě, proč v Maďarsku došlo k takovým rozsáhlým úhynům v posledních letech a údajně tam byli dotačně podporováni velkochovatelé, kterých následně hodně přibylo. Když máte velké množství včelařů jedoucích na byznys, tak ti samozřejmě nechcou mít úhyny tak léčí a léčí a léčí… čímž začnou silně poškozovat celou včelí populaci. No a když jich je hodně a není přirozený balance, tak tu včelu dokáží postupně doslova popravit celorepublikově. Což se přesně tak stalo.

    Což znamená, že úhyny v Maďarsku a úplně to samé se děje v ČR a SR, jsou majoritně obrazem kvality včelí populace a jak víme, tak včelí populaci nyní ovlivňuje nejvíce člověk svým přístupem ke včelám a v tom, jaká včelí populace se tady dlouhodobě buduje (podotýkám dlouhodobě). Vnější vlivy jsou v těch úhynech zastoupeny jen minimálně.

    Celá tato škaredá situace je díky zchřadlé včelí populaci a zchrařdlou včelí populaci vyrobíte nejlépe poctivým léčením 🙂
    Neradno si zahrávat s evolučním, dlouhobudovaným vývojem organismů na planetě.
    Cesta k nápravě ale stále ještě je, věřím, že to včelaři uvědomí a budou včelařit stále moderně, byť po dlouhé době opět v souladu s přírodou a přirozeným výběrem.

    Pěkné Vánoce všem.

    • Tomáš Ivanský Autor článkuReagovat

      Ahoj,
      pokusím se odpovědět na položené dotazy:

      Vidíte zde korelaci mezi řepkou a úhyny? – nevidím. Vzhledem k tomu, že je řepka v řadě oblastí majoritní plodinou i pastvou, vystupuje v datech de-facto jako „konstanta“. Čili jsem v situaci, kdy mám data, že 90 procent populace snídá rohlíky a já mám z těchto dat prokázat korelaci mezi pojídáním rohlíků a mortalitou této populace. Hovořit o tom, zdali vliv řepky bude či nebude minimální je zavádějící. Z dat to nemůžu potvrdit ani vyvrátit, takže je to ve spekulativní rovině.

      Mezi postřiky a úhyny? – v tuto chvíli relevanci nevidím.

    • Tomáš Ivanský Autor článkuReagovat

      Omlouvám se, ale neumím dát jednoznačnou odpověď, protože neznám příčinu úhynu. Obávám se, však, že jednoznačný bych nebyl, ani pokud bych věděl zdali je původcem NC nebo DWV.

      Důvody:
      – Neexistuje jednoznačný závěr ohledně přežití virionů DWV. PCR metody potvrzovaly DWV i ve vzorcích dlouhodobě skladovaných kolem -20C.
      – Na druhou stranu to nemusí být relevantní, protože virion může být tak poškozený, že není schopen dalšího množení.V tomto je slabina PCR – nerozezná vitální viriony.

      – U NC se uvádí že její senzitivita vůči mrazu je dosti vysoká – spory N. ceranae téměř ztrácejí vitalitu, když jsou vystaveny teplotám blízkým nebo pod bodem mrazu (Fenoy et al., 2009; Fries, 2010; Gisder a kol., 2010). Pozor, toto se ale netýká Nosema apis!

      Sám řešim podobné dilema a vidím to takto – protože se mi nechce špinit medomet, nechám plásty v teple vykapat a půjdou do vařáku. Vykapaný med/cukr uložím a příští rok ho využije tchán do kvasu.

    • Pavel Auersvald Reagovat

      Mnozí to dělají,mnohdy i bez vymrznutí/zásoby po uhynulém včelstvu/.
      A pak mají dál „nevysvětlitelné“ úhyny.

  5. Jiří Šturma Reagovat

    S těmi zlikvidovanými zásobními rámky to uděláte jednou, pak se začnete zamýšlet nad ekonomikou resp. rodinnou kapsou a začnete přemýšlet a licitovat o tom, zda je přece jenom nelze využít. Pak volíte cestu ponechání rámků se zásobami v nástavcích venku, jednou je vysířit a zamezit přístupu včel a zavíječe a použít je pro oddělky v následujícím roce. Něco málo sníží mráz v zimě (pokud ale mrzne 🙁 ), něco málo klesne virulence s časem a zbytek se nechá na tom, ať se ukáže přírodní výběr raději u oddělků, než u „dospělých“ včelstev. I toto je selekce nebo spíše evoluční tlak. Není, dle mě, cesta prostřednictvím dezinfikování rámků (Savo+hydroxid, Bee Safe apod.) a vyvaření díla a vylití zásob nebo zpracování do kvasu, protože jen při 30% „selekci“ každý rok by se ty zásoby hromadily (myslím tím zásoby cukerných zásob, které jsou u většiny včelařů – pozn. z toho ani ten kvas není nic košer). Cesta je, zase jen dle mě, v „řízeném“ přidávání všech agens do včelí populace a vyřídit si to prostřednictvím oddělků tj. včas na podzim, kde jsou i lepší podmínky pro Varr. – delší doba plodování. Lépe ztratit oddělek nebo -ky a selektovat hned zpočátku vývoje nového včelstvíčka. (Omlouvám se za názor, že dříve byla také vyšší dětská úmrtnost a řada věcí se nepřenášela do populace. Ještě jednou se za tento „kacířský“ názor omlouvám. Je to tvrdé a mnozí se mnou v této paralele nebudou třeba i souhlasit).

    • VaT Reagovat

      Ono to ani tak není kacířina jako spíše konstatování objektivní skutečnosti. Buďme rádi, že u včel nemusíme řešit taková etická dilemata jako u lidí. Je potřeba toho využít a včely neustále vystavovat nepřízni vnějšího světa.

  6. Procento [hzn; Reagovat

    Záslužná práce! Jen, jak už někde uvedeno, měl by ji mít v popisu práce někdo jiný … namísto toho, se zpracovávají mapy výskytu varroa podle „zimního“ spadu!
    Celková čísla úhynů jsou zcela jistě závažná a důležitá, nicméně vzhledem k tomu, že respondentů je žalostně málo, bylo by napříště s výhodou, kdyby ochotný respondent uvedl nejen kolik včelstev mu/jí uhynulo, ale také z kolika. Je rozdíl, zda uhyne většině včelařům 50% včelstev, nebo několika všechny a na témže území většině žádné. Dohledávat to v LPISu by asi bylo možné, ale je to zbytečná práce.

    • Tomáš Ivanský Autor článkuReagovat

      Díky za připomenutí. Článek a celou práci autorů považuji za velmi zdařilou a prospěšnou. Jak už to v naší zemi bývá, výsledky (nehodící se do krámu) přejde MZe mlčením. Možná by bylo zajímavé, pokud by byla plejáda látek doplněna o produkty degradace amitrazu – specificky 2,4-dimethylanilin 🙂

  7. Procento úhynů Reagovat

    Záslužná práce! Jen, jak už někde uvedeno, měl by ji mít v popisu práce někdo jiný … namísto toho, se zpracovávají mapy výskytu varroa podle „zimního“ spadu!
    Celková čísla úhynů jsou zcela jistě závažná a důležitá, nicméně vzhledem k tomu, že respondentů je žalostně málo, bylo by napříště s výhodou, kdyby ochotný respondent uvedl nejen kolik včelstev mu/jí uhynulo, ale také z kolika. Je rozdíl, zda uhyne většině včelařům 50% včelstev, nebo několika všechny a na témže území většině žádné. Pardubický kraj 18 respondentů, z nich 6 nemělo úhyny, zbylých 12 hlásí celkem 81 uhynulých včelstev. Je to hodně nebo málo, bez uvedení celkového počtu včelstev to nerozhodneme.

    Poznámka autorovi textu: Zdaleka ne všechny smrtelné epidemie minulosti byly způsobeny Yersinia pestis.
    František Půta

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *