Měsíční résumé prof. Trubce, Bh.D. – prosinec 2019

Jaký je vliv mobilních a bezdrátových technologií jako 5G nebo IoT na včely? Nosí včely do úlu pesticidy z odpadních vod? Jak působí různé přírodní látky proti nosematóze? Jak ovlivňuje stáří plástů výkon včelstva? Na toto vše a mnohé další vám odpoví profesor Trubec. A jako bonus se dozvíte několik zajímavostí z oblasti evoluce a superorganismů.


Léčba infekce včely medonosné Nosema ceranae pomocí nutraceutik a imunostimulačních látek

Control of the microsporidian parasite Nosema ceranae in honey bees (Apis mellifera) using nutraceutical and immuno-stimulatory compounds
Borges D, Guzman-Novoa E, Goodwin PH
PLoS One. 2020 Jan 10;15(1):e0227484. doi: 10.1371/journal.pone.0227484. eCollection 2020

Nosema ceranae je parazitická mikrosporidie, která je původcem nosematózy u včel. Jako alternativa antibiotika fumagilinu bylo k tlumení infekce testováno deset různých nutraceutik (oreganový olej, thymol, karvakrol, trans-cinnamaldehyd, tetrahydrokurkumin, sulforafan, naringenin, embelin, allyl sulfan, hydroxytyrosol) a dvě imunostimulační látky (chitosan a poly I:C). Zaklíckované včely byly uměle infikovány sporami N. ceranae a testované látky byly podávány v cukrovém sirupu. Z testovaných látek pouze dvě nezpůsobily signifikantní pokles spor N. ceranae v porovnání s infikovanou pozitivní kontrolou, ale nejúčinnější byl sulforafan, složka brukvovité zeleniny, karvakrol z oleje dobromysli, a naringenin z citrusů. Při testování různých koncentrací zahubila nejvyšší koncentrace sulforafanu 100 % spor, ale zároveň 100 % včel. Nejúčinnější střední koncentrace karvakrolu snížila počet spor o 57 %, nejvyšší mortalita včel 23 % byla zaznamenána při maximální koncentraci. Narigenin v nejvyšší koncentraci snížil množství spor o 64 %, nejvyšší úmrtnost včel způsobila střední koncentrace, a to pouze 15 %.

V dlouhodobém experimentu žily včely krmené narigeninem stejně dlouho jako zdravé kontrolní včely, a to významně déle než neléčené infikované včely. Ačkoliv antimikrobiální vlastnosti sulforafanu jsou slibné, před jeho uvedením jako kandidáta pro léčbu nosematózy bude nutné snížení jeho toxicity pro včely. Ačkoliv je třeba další práce na složení léčiva s natrigeninem, jeho účinek na délku života infikovaných včel mu dává přidanou hodnotu jako potravního doplňku pro včelstva.


Sociální inhibice udržuje adaptabilitu a konsenzus včely medonosné sbírající potravu v dynamickém prostředí

Social inhibition maintains adaptivity and consensus of honeybees foraging in dynamic environments
Bidari S, Peleg O, Kilpatrick ZP
R Soc Open Sci. 2019 Dec 11;6(12):191681. doi: 10.1098/rsos.191681. eCollection 2019 Dec

Aby byl organismus při sběru potravy v přirozeném prostředí efektivní, musí se umět adaptovat na změny v kvalitě a množství potravních zdrojů v různých časových obdobích. Jedinci sbírající ve skupinách jednají dle vlastních pozorování i podle mínění svých družek.  Jak spolu tyto dva informační zdroje interagují v měnících se podmínkách? Řešení tohoto problému hledáme v kontextu včelstev včely medonosné, jejichž inhibiční sociální interakce podporují adaptivitu a shodu nutnou pro efektivní sběr potravy. Jedinci a jejich sociální interakce v matematickém modelu kolektivního rozhodování rozhodují o množství potravy přinesené skupinou včel z krmítek s časově proměnnou kvalitou zdroje. Sociální interakce zvyšují přínos z jednoho krmítka, pokud je frekvence změny vysoká nebo kvalita zdroje nízká. Pokud včely volí mezi více krmítky, nejpřínosnější formou sociální interakce je přímá změna, kdy včely zvrátí názor létavek, které sbírají na méně výnosném zdroji. Linearizace modelu ukazuje, že efektivní sociální interakce zvyšuje podíl včel na správném krmítku (konsenzus) a rychlost nalezení tohoto krmítka (adaptabilita). Naše matematické modely nám umožňují porovnat soubor mechanismů sociální inhibice a navrhnout tak protokol experimentů odhalujících efektivní strategie skupinového sběru potravy v dynamických podmínkách.


Posouzení efektivity měkkých a tvrdých akaricidů proti roztoči Varroa destructor napadajícího včelstva včely medonosné metodou protřepu v cukru

Efficacy assessment of soft and hard acaricides against Varroa destructor mite infesting honey bee (Apis mellifera) colonies, through sugar roll method
Norain Sajid Z, Aziz MA, Bodlah I, Rana RM, Ghramh HA, Khan KA
Saudi J Biol Sci. 2020 Jan;27(1):53-59. doi: 10.1016/j.sjbs.2019.04.017. Epub 2019 May 3

Parazitický roztoč Varroa destructor patří mezi nejvážnější problémy, jimž čelí včela medonosná na celém světě, Pakistán nevyjímaje. Studie určuje míru napadení metodou protřepu v moučkovém cukru a vyhodnocuje efektivitu pěti akaricidů (fluvalinát, flumethrin, amitraz, kyselina mravenčí a kyselina šťavelová) v modifikovaných německých úlech. Výsledky ukazují, že po ošetření jedním a dvěma proužky fluvalinátu na včelstvo se populace roztočů udržela pod ekonomickým prahem (ETL) 14, resp. 25 dní. Jeden a dva proužky flumethrinu snížily hladinu roztoče pod ETL na 14, resp. 39 dní. Aplikace amitrazu v dávce 2 ml na 1,5 l vody v třídenním intervalu na zavíčkovaný plod udržela míru roztoče pod ETL 21 dní. Kyselina mravenčí v dávce 10 ml na včelstvo aplikovaná plastovým odpařovačem byla efektivní (pod 3 roztoče na vzorek) 24 dní a kyselina šťavelová aplikovaná glycerinovou metodou udržela přijatelnou míru roztoče 15 dní. Použití metody práškového cukru pro snadné stanovení míry napadení a aplikace akaricidů v takových dávkách, které udrží ETL roztoče během jednotlivých ročních období, jsou aktuálně doporučované metody varroamanagementu.


Vztah mezi stářím plástů a výkonu včelstva včely medonosné

The relationship between comb age and performance of honey bee (Apis mellifera) colonies
Taha EA, Al-Kahtani SN
Saudi J Biol Sci. 2020 Jan;27(1):30-34. doi: 10.1016/j.sjbs.2019.04.005. Epub 2019 Apr 8

Provedený experiment zjišťuje vztah mezi stářím plástů a aktivitou hybridů kraňské včely v oblasti intenzity sběru pylu, produkce dělničího plodu, síly včelstva a množství medu. Včelstva s plásty starými 1, 2 a 3 roky významně předčila včelstva s plásty starými 4 roky v počtu vracejících se dělnic, počtu dělnic vracejících se s pylem, míry ukládání pylu, míry produkce dělničího plodu a velikosti populace včelstva. Včelstva s plásty starými 1, 2 a 3 roky přinesla významně více medu než včelstva s plásty čtyřletými (5,25, 4,9 a 4,65 kg/včelstvo oproti 4,45 kg/včelstvo). Závěrem studie je zjištění, že míra sběru potravy, sběru a ukládání pylu, produkce plodu, síly včelstva a množství medu významně závisí na stáří plástů. Výměnou starých plástů za nové může včelař zvýšit produkci plodu i medu.


Evoluce eusociality: Nejde o výměnu rizika za zisk, záleží na ekologii

The evolution of eusociality: no risk-return tradeoff but the ecology matters
Field J, Toyoizumi H
Ecol Lett. 2019 Dec 29. doi: 10.1111/ele.13452. [Epub ahead of print]

Vznik eusociality blanokřídlého hmyzu je otázkou nejvyššího zájmu. Teorie se přikláněla ke genetické příbuznosti, ale k tomu, zda se eusocialita skutečně vyvine, může být stejně důležitá a určující ekologie. S použitím modelu autorů Fu a kol. (2015) ukazujeme, jak ekologické předpoklady zásadně ovlivňují závěry. Fu a kol. vyvozoval, že eusocialita vzniká jen vzácně, neboť čelí konceptu „výměny rizika za zisk“. Intuitivní logika říká, že produkce dělnic reprezentuje ztrátu příležitosti, neboť oddaluje naplnění reprodukčního zisku. Nicméně, pokud učiníme empiricky odůvodněné předpoklady, že 1) dělnice převezmou kladení vajíček v případě smrti matky a 2) s počtem dělnic postupně roste produktivita, zjistíme, že problém výměny rizika za zisk zmizí. Následně zkoumáme blanokřídlé s více specializovanými morfologickými kastami a ukazujeme, jak interakce dvou běžných atributů eusociality – naplňování míry reprodukce a rozhodování k pomoci závislé na velikosti skupiny  – může rozhodnout, zda eusocialita překoná jiné strategie.


Revize superorganismu: Organizační přístup ke komplexní eusocialitě

Revising the Superorganism: An Organizational Approach to Complex Eusociality
Canciani M, Arnellos A, Moreno A
Front Psychol. 2019 Dec 3;10:2653. doi: 10.3389/fpsyg.2019.02653. eCollection 2019

Eusocialita je široce definována jako kolonie složená z překrývajících se generací, s kooperativní péčí o plod a s reprodukční dělbou práce, kdy sterilní (či nereproduktivní) dělnice pomáhají reproduktivním jedincům. Společenstva mnoha druhů eusociálního hmyzu (např. mravenců, včel, či termitů) vykazují na úrovni společenstva rysy, které jsou spíše bližší biologickým jedincům než skupině. A skutečně jsou společenstva nejkomplexnějších druhů díky tomu typicky jednotkou selekce, což vede mnoho autorů k aplikaci konceptu superorganismu na eusociální hmyz. Nicméně na rozdíl od Wheelera, který tento koncept chápal z fyziologického i evolučního hlediska, je dnes superorganismus pojímán pouze z hlediska evolučního, jako produkt skupinového výběru. Je tomu tak proto, že eusociální kolonie jsou v široce přijímaném pohledu považovány za samoorganizující se systémy. Z tohoto hlediska mohou být i nejsložitější eusociální systémy vysvětleny působením sady lokálních interakcí mezi částmi původně neuspořádaného systému (tj. samoorganizací), bez nutnosti jakéhokoliv hierarchického řízení.

V této studii se snažíme zpochybnit mainstreamový názor, že v eusociálních společenstvech se hierarchické řízení neuplatňuje či není nezbytné. Na základě případové studie včely medonosné jsme vyvinuli alternativu k samoorganizujícímu se systému, která se zaměřuje na hierarchickou povahu organizace komplexních eusociálních systémů. Nazýváme ji hierarchicky organizační přístup. Navíc jsme analyzovali komplexní sadu interakcí mezi jednotlivými organismy v kolonii eusociálního hmyzu, pomocí nichž vzniká nové soudržné kolektivní uspořádání, a jak jsou tím přetvářeny konstitutivní entity této kolektivní organizace.

Tato práce zastává tvrzení, že interidentita (jmenovitě superorganismus) vzniká v komplexních eusociálních společenstvech (jako jsou včely) na kolektivní úrovni díky hierarchicky organizované síti interakcí uvnitř kolonie.


Potlačení letového výkonu včely medonosné fungicidy a jeho zlepšení quercetinem

Fungicide suppression of flight performance in the honeybee (Apis mellifera) and its amelioration by quercetin
Liao LH, Wu WY, Dad A, Berenbaum MR
Proc Biol Sci. 2019 Dec 18;286(1917):20192041. doi: 10.1098/rspb.2019.2041. Epub 2019 Dec 18

Včela medonosná se jako opylovatel zemědělských plodin často setkává s kontaminanty nektaru a pylu. Jeden takový kontaminant, fungicid boscalid, je aplikován v kvetoucích sadech proti houbovým patogenům rostlin. Jako inhibitor komplexu II mitochodriálního řetězce transportu elektronů v houbách může boscalid potenciálně interagovat s energeticky náročnými aktivitami včel, včetně letu.

Abychom zhodnotili vliv požití boscalidu a/nebo quercetinu (všudypřítomná rostlinná složka včelí potravy, která také ovlivňuje mitochondriální dýchání), sestavili jsme v laboratoři testovací letový koridor. Boscalid sníži frekvenci mávání křídel létavek během letu, ale neovlivnil trvání letu. Na úrovni včelstva tak může požití boscalidu ovlivnit obecné zdraví snížením efektivity létavek. Požití quercetinu vedlo naopak ke zvýšení hladiny ATP v letových svalech a k vyšší frekvenci mávání křídel. Požití obou látek současně zvýšilo frekvenci mávání křídel, což ukázalo dosud neznámý mechanismus, kdy rostlinné složky v potravě dokážou snížit toxický vliv pesticidů a tím zlepšit zdraví včel. V této práci také přinášíme dvě metodologická zlepšení při testování vlivu pesticidů na letové schopnosti – „nucené krmení“ ke standardizaci zásob energie a originální testovací letový koridor.


Sezónní variabilita vzájemné kompetice mezi včelou medonosnou a čmeláky při sběru potravy

Seasonal variation in exploitative competition between honeybees and bumblebees
Wignall VR, Campbell Harry I, Davies NL, Kenny SD, McMinn JK, Ratnieks FLW
Oecologia. 2019 Dec 16. doi: 10.1007/s00442-019-04576-w. [Epub ahead of print]

Včely medonosné a čmeláci často podstupují kompetici o sdílené zdroje potravy, což může změnit jejich chování při sběru, volbu rostlin či dokonce způsobit kompetitivní vyloučení. To může nastat zejména v létě, kdy jsou podmínky sběru pro včely v porovnání s jinými obdobími nejnáročnější. Sezónní dynamika kompetice mezi těmito hlavními skupinami opylovatelů není bohužel dobře prozkoumána.

V této práci zjišťujeme, zda se stupeň kompetice o nektar mezi včelami a čmeláky mění během roku a zda je kompetitivní tlak skutečně nejvyšší v letních měsících. Od května do září jsme provedli vylučovací experimenty na pokusných výsadbách levandule (varieta Grosso) v plném květu. V každém pokusu jsme porovnávali množství včel (HB) na záhonech, z kterých byli čmeláci manuálně vyloučeni (BBE) proti kontrolním záhonům HB(BBE-CON). Takto stanovená kompetice se během sezóny významně měnila. Jak jsme očekávali, průměr HB(BBE-CON) byl významně vyšší v letních pokusech než na jaře a na podzim. Bylo tomu tak i navzdory stálému množství květů na záhonech BBE v jarních i podzimních pokusech. Průměr HB(BBE-CON) se mezi jarními a podzimními pokusy nelišil.

Výsledky ukazují, že se kompetice o nektar mezi včelami a čmeláky během roku mění a je silnější v létě než na jaře a na podzim, čímž přispívají k současnému porozumění sezónnosti požadavků na zdroje potravy a kompetice mezi druhy včel. Závěry mohou rovněž pomoci jako zdroj informace pro programy k zachování druhů k navýšení rostlinných zdrojů pro včely v době, kdy jsou požadavky nejvyšší.


Možné riziko pesticidů založených na nanotechnologii pro opylovatele

Potential Risk to Pollinators from Nanotechnology-Based Pesticides
Hooven LA, Chakrabarti P, Harper BJ, Sagili RR, Harper SL
Molecules. 2019 Dec 5;24(24). pii: E4458. doi: 10.3390/molecules24244458.

Pokles populací hmyzích opylovatelů je globálním problémem. Předpokládá se, že na ztráty divokých i chovaných včelstev má vliv mnoho faktorů, ale nejistota obestírá podíl určitých skupin pesticidů. Pesticidy založené na nanotechnologiích (NBP) jsou sloučeniny složené z částic mnoha velikostí a typů. Zapouzdření aktivních složek do umělých částic poskytuje mnoho benefitů a nových funkcí, ale mohou se také projevit různé vlastnosti, které starší pesticidy neměly. Tyto nové vlastnosti kladou otázky ohledně uvolňování NBP do životního prostředí a jejich dalšího osudu, včetně vlivu na opylovatele. Opylovatelé jako je včela medonosná si vyvinuli strukturální adaptace na sběr pylu, ale také k nechtěnému sběru jiných typů částeček v prostředí, které mohou shromažďovat v úle. Pro posouzení expozice pesticidům a rizika různých kontaminantů je nutná znalost interakcí mezi opylovateli, NBP a jinými typy částic.

Tento souhrn diskutuje vlastnosti, benefity a typy NBP, sklony včel takové částice sbírat a jejich potenciální dopady na opylovatele.


Souhrn: Evoluce eusociality zvýhodněná poměrem rozdělení pohlaví řízeným dělnicemi

Digest: Evolution of eusociality favored by split sex ratios under worker-control
Ernst UR
Evolution. 2020 Jan;74(1):201-202. doi: 10.1111/evo.13890. Epub 2019 Dec 10

Eusocialita se opakovaně nezávisle vyvinula u mravenců, včel a vos, což vede k myšlence, že důležitým faktorem v této skupině je haplodiploidita. Quiñones a kol. modelováním ukazují, že poměr rozdělení pohlaví a řízení rozdělení pohlaví dělnicemi (dosažené odstraňováním trubčího plodu) může podpořit počáteční evoluci k pomoci vychovávat potomstvo příbuzných jedinců. Časem však mohou tyto faktory vyústit do sociálního polymorfismu, tedy mixu solitérních a sociálních hnízd, nebo do vzniku eusociálních kolonií se třemi různými strategiemi, tj. kolonií produkujících hlavně samice, hlavně samce a kolonií s vyrovnaným poměrem obou pohlaví.


Vliv zdrojů cukru (sacharózy, invertovaného cukru a složek manukového medu) na základní bakterie trávicího traktu včely medonosné

The effect of carbohydrate sources: Sucrose, invert sugar and components of mānuka honey, on core bacteria in the digestive tract of adult honey bees (Apis mellifera)
Taylor MA, Robertson AW, Biggs PJ, Richards KK, Jones DF, Parkar SG
PLoS One. 2019 Dec 4;14(12):e0225845. doi: 10.1371/journal.pone.0225845. eCollection 2019

Bakterie trávicího traktu dospělých včel hrají zřejmě klíčovou úlohu v trávení potravy bohaté a cukr. Vliv stravy na střevní bakterie včely však není dobře prozkoumán. Během období s nízkým množstvím květů nahrazují často včelaři přírodní zdroje cukrů, které včely sbírají, jako je nektar, různými zdroji cukrů, jako je sacharóza (disacharid) nebo invertovaný cukr (směs monosacharidů glukózy a fruktózy).

Porovnali jsme vliv těchto náhražek na relativní množství bakterií ve střevech včel krmením včel z jednoho včelstva dvěma přírodními zdroji (manukovým medem, jednodruhovým medem se známými antibakteriálními účinky, a přirozenými úlovými zásobami) a třemi umělými zdroji (invertovaným cukrem, roztokem sacharózy a roztokem sacharózy s příměsí syntetických složek spojovaných s antibakteriálními vlastnostmi manukového medu). Sekvencování ribozomální RNA 16S ukázalo, že stravovací režim s manukovým medem, sacharózou a invertovaným cukrem nezměnil po šesti dnech krmení relativní množství dominantních základních bakterií. Nicméně sacharóza zvýšila relativní množství tří subdominantních základních bakterií Rhizobiaceae, Acetobacteraceae a Lactobacillus kunkeei a snížila relativní množství bakterie Frischella perrara a celkově významně změnila složení bakterií. Acetogenní bakterie ze skupin Rhizobiaceae a Acetobacteraceae vzrostly dva až pětkrát. Tyto výsledky napovídají, že sacharóza podporuje množení specifických bakterií s obvykle nízkým výskytem, které mají jako primární zdroj výživy sacharózu a metabolizují ji na monosacharidy a nakonec na acetát.


Přenos farmak z odpadní vody do úlů

Translocation of pharmaceuticals from wastewater into beehives
Carter LJ, Agatz A, Kumar A, Williams M
Environ Int. 2020 Jan;134:105248. doi: 10.1016/j.envint.2019.105248. Epub 2019 Nov 8

Výzkumy, které zjišťovaly přítomnost pesticidů v květech a expozice včel těmto pesticidům probíhaly již dříve. V této studii poprvé demonstrujeme, že včela medonosná může být rovněž vystavena farmakům běžně přítomným ve vodě. Rezidua carbamazepinu (antiepileptikum) v množství až 371 ng/ml byla detekována v nektaru i pylu cuket (Cucurbita pepo), které byly pěstovány v půdě naočkované carbamazepinem (0,5-20 µg/g). Při expozici v realistických podmínkách s použitím recyklované odpadní vody, byly v pylu a nektaru stanoveny koncentrace carbamazepinu 0,37 ng/l a 30 ng/kg. V modelových podmínkách, které pracovaly s přírodně relevantními koncentracemi reziduí carbamazepinu byla simulována dynamika včelstva včetně sběru potravy v krajině (BEEHAVE a BEESCOUT), což umožnilo simulovat přenos carbamazepinu z cuketových polí do úlů. Akumulace carbamazepinu byla po tři roky simulována v 11 včelstvech v oblasti 25 km2, aby se tak mohly projevit různé klimatické podmínky. Během jedné periody květu bylo simulováno rozmezí 0 až 2478 ng carbamazepinu na úl. Množství nasbíraného carbamazepinu se lišilo nejen mezi jednotlivými roky, ale také mezi jednotlivými včelstvy v jedno roce. Tato práce ilustruje první základní krok v posouzení rizika farmak pro včely v realistických scénářích pomocí metody kvantifikující potenciální vystavení včel farmakům v krajině. Farmaka jsou nezáměrně, leč v rostoucí míře aplikována globálně na zemědělskou půdu zavlažováním odpadní vodou v oblastech s nedostatkem vody. V pokusu jsme demonstrovali cestu expozice včel farmakům kontaminovaným nektarem a pylem. Vzhledem k biologickému potenciálu farmak vede akumulace těchto chemikálií v nektaru a pylu k možným důsledkům na zdraví včel a k dosud neznámému vlivu na ekosystémy.


Riziko antropogenního elektromagnetického záření (EMR) na opylovatele: Důkazy a mezery ve znalostech

Risk to pollinators from anthropogenic electro-magnetic radiation (EMR): Evidence and knowledge gaps
Vanbergen AJ, Potts SG, Vian A, Malkemper EP, Young J, Tscheulin T
Sci Total Environ. 2019 Dec 10;695:133833. doi: 10.1016/j.scitotenv.2019.133833. Epub 2019 Aug 7

Celosvětová urbanizace a používání mobilních a bezdrátových technologií (5G, IoT) vede k rozšiřování antropogenního elektromagnetického záření (EMR) a hlasům volajícím po zjištění jeho rizika na zdraví člověka a živočichů. Opylovatelé jsou velkým přínosem pro přírodu i člověka, ale čelí mnoha antropogenním hrozbám.

V této práci zjišťujeme, zda umělé noční osvětlení (ALAN) a antropogenní radiové elektromagnetické záření (AREMR), které je používáno v bezdrátových technologiích (4G a 5G) nebo vyzařováno z elektrických vedení, působí aditivní a rostoucí hrozbu pro opylovatele. Nedostatek kvalitních vědeckých studií způsobuje, že znalost rizika na opylovatele je buď neprůkazná, nezjištěná nebo stanovená pouze částečně. Hrstka studií prokazuje, že ALAN může měnit společenstva opylovatelů, proces opylování a úrodu ovoce. Laboratorní pokusy nabízí některé, i když proměnlivé důkazy, že včela medonosná, jakož i jiní bezobratlí, dokáže detekovat EMR a potenciálně ho využívá k orientaci a navigaci, ale neposkytly důkazy, že AREMR ovlivňuje chování opylovatelů v ekosystémech. Jediná vědecky robustní studie dopadu AREMR na množství nebo diverzitu opylovatelů (či jiných bezobratlých) zjistila pozitivní i negativní vliv závislý na skupině opylovatelů a zeměpisné poloze. To, zda jsou ALAN a AREMR významnou hrozbou pro hmyzí opylovatele, a benefity, které skýtají ekosystémům a lidstvu, zůstává předmětem dalšího výzkumu.


Rezidua tau-fluvalinátu a dalších pesticidů ve včelstvech před zimováním

tau-Fluvalinate and other pesticide residues in honey bees before overwintering
Erban T, Vaclavikova M, Tomesova D, Halesova T, Hubert J
Pest Manag Sci. 2019 Dec;75(12):3245-3251. doi: 10.1002/ps.5446. Epub 2019 May 17

Východiska: Pesticidy byly vždy spojovány s úhyny včelstev, zejména s těmi zimními. V této studii zjišťujeme rezidua v devíti včelstvech v oblasti pokusné zemědělské plochy před zimováním. Navíc jsme do včelstev aplikovali akaricid tau-fluvalinát ve formě proužku. Obsah pesticidu byl stanovován metodou UHPLC-QqQ-MS/MS, a to z plodových plástů odebraných uprostřed září bezprostředně před aplikací tau-fluvalinátu a o 30 dní později při vyjímání proužků tau-fluvalinátu ze včelstev.

Výsledky: Kromě běžně analyzovaných pesticidů jsme ve včelstvech stanovovali dva růstové regulátory rostlin (chlormequad a metazachlor). Zatímco thiacloprid, chlormequad a metazachlor po 30 dnech klesly a významně se podílely na rozdílech mezi vzorky v čase, ostatní pesticidy se jevily spíše stabilní. K našemu překvapení jsme nalezli také diazinon, který je v Evropské unii zakázán již od roku 2007. Rezidua Methiocarb sulfoxidu a imidacloprid-urey bez přítomnosti jejich mateřských sloučenin ukazuje na historickou kontaminaci prostředí, která lze odhalit právě detekcí jejich reziduí ve včelstvech. Tau-fluvalinát byl detekován pouze ve vzorku po léčbě v průměrné koncentraci 1,29 ± 1,93 ng/včelu, v rozmezí od 0,06 do 7,13 ng/včelu.

Závěr: Pokus ukázal mnohodimenzionální chování pesticidů ve včelstvech. Ačkoliv oblast pokusu je využívána pro zemědělský výzkum, stanovené úrovně pesticidů byly relativně nízké. Zaznamenané koncentrace tau-fluvalinátu by neměly být včelám nebezpečné, neboť byly 200-5000x nižší než dávka LD50.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *