Mudrování „extenzivního včelaře“ nad knihou Louka

Je to snad poprvé, co jsem nevyplnil na „Včelaři sobě“ anketu. Tentokrát „jaký vánoční dárek si přejete“.

Jako včelař jsem vybaven vším potřebným, řekl bych, že až nadstandardně, a k lepšímu včelaření mi to nepomáhá. První roky včelaření jsem nevěděl, co jsou to úhyny. Čím víc toho mám a čím víc jsem toho nastudoval, je to s těmi úhyny jinak. Po vyloučení hmotných přání, mi v anketě jako nejpřijatelnější zůstával „úl do Afriky“. Přes to, že obdarovávat je mi vlastní, jsem v tomto po zkušenostech opatrný.  Věnovali jsme totiž, mimo jiné, také něco pro osamělou babičku v cizině. Projekt velmi věrohodný, babička skutečná, ale když jsme ji vyhledali, nebylo to obdarování provedeno podle našich představ. Nechci tímto ani trochu zpochybňovat inspirativní článek Štěpánky Dlouhé. Ba naopak. Vyloučením materiálních dárků jako by mi byl impulsem (před rokem jsem si ještě přál včelařskou literaturu) a „Člověk v tísni“ je asi ta nejvěrohodnější nezisková organizace, přes kterou se dá pomáhat. Ale pokud věnovat, raději bych se rozhodoval s darem sám. 

Ježíšek moje přání vyslyšel a nic z nabídky v anketě mi nenaložil.  Co by to ale bylo za nadílku bez knihy? Ježíšek byl rafinovaný jako Chytrá horákyně a nadělil mi knihu Louka od Jana Hafta, německého filmového dokumentaristy, dnes už i spisovatele. Píšu rafinovaný, protože to není kniha přímo včelařská. Pro včelaře, který nechce být jen „intenzivní“, je to ale kniha rozšiřující poznání toho, jak hluboká souvislost mezi včelami a loukou může být. Vím, včelaří se dnes ve městech, v lese, v sadech, polích. Ale známe dnes už všechny souvislosti?

Autor popisuje svůj příběh, jak jako dítě začal vnímat ten úžasný, reálný svět v trávě. Jak později objevoval souvislosti, které ovlivňují ten nejbarevnější a nejpestřejší ekosystém, louku. Jak také není louka jako louka. Popisuje vlastní péči o svoje louky. Na jedné z nich se vyskytuje populace modráska bahenního. Ten je pevně svázaný s výskytem krvavce, ale ještě je nezbytně závislý na mravenci žahavém. Že krvavec a mravenec žahavý potřebují specifická stanoviště, je ještě další podmínka, bez níž by modrásek bahenní nebyl. Motýl klade vajíčka pouze na krvavec, housenky se živí jeho květem. Pak se spouštějí na zem, kde ošálí mravence, že jsou jejich potomci. Ti si je odnesou do mraveniště a ony se živí mravenčím dorostem až do dospělosti. Takových podobných souvislostí, které se vyvíjely po tisíciletí, je v knize uvedeno mnoho. Ale stejně tak jako výčet spousty rostlin, hmyzu, hub, ptáků, plazů, obojživelníků, pavouků a dalších obyvatel luk, je v knize zachycen jen zlomek toho obdivu hodného. 

Hlavní poslání knihy je ale v něčem jiném. To poslání je podle mě ve sdělení, jak křehké jsou všechny ty na první pohled samozřejmé skutečnosti oproti změnám, které dnes převážně způsobuje člověk. Ty změny a dopady na rozmanitost jsou na mnoha místech knihy uvedeny v datech a jsou alarmující. Přes to, že se jedná o statistiky německé, jsou srovnatelné s našimi, což je v některých případech pod čarou uvedeno.

Že rozmnožovací schopnost většiny živého je úžasná, je známo. Na těchto skutečnostech staví autor svůj optimismus. Vyjmenovává na konci knihy opatření, která by měla přivodit změny. Tím opatřením jsou změny v legislativě EU, pokud jde o hospodaření na lukách. Navrhuje i jiné možnosti. Změna k lepšímu by podle něj mohla nastat při alespoň částečném přechodu od hospodaření intenzivního k extenzivnímu.

Samozřejmě, ten příběh není úplně nový. Kdo se zajímá, má z jiných zdrojů načerpáno hodně informací uvedených v knize. Je to ale kniha, která může otvírat oči, může poučit, inspirovat i přivádět k zamyšlení.

Sám nejsem optimistou v tom, že by jím uváděná opatření byla dostatečná k dosažení nápravy.  Už jen kvůli tomu, že stěžejním opatřením by měly být dotace, kompenzace … Ten problém vnímám jako daleko hlubší.

Říká se, že pesimista je informovaný optimista. Ale ani mně se nechce věřit, že by i nadále mělo mizet to, na čem jsme závislí všichni. Proto již dlouho mám jedno svoje tajné přání – a nejen vánoční.  A s přáním zůstává naděje.

Jan Haft, Louka. Vábení do tajuplného světa

Vydalo v r. 2019 nakladatelství KAZDA, s. r. o.

ISBN: 978-80-88316-33-6

Titulní foto: autor

1 komentář

  1. František Tůma Reagovat

    S vírou, nadějí a láskou psaná kniha. I já jsem jí byl obdarován, z lásky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *