Kyselina šťavelová jako efektivní varroacid

Postřehy z přednášky Antonína Přidala přednesené na OVS 20. 2. 2020.

Aneb o věcech drobných a ještě drobnějších ve včelách (drobný roztoč, drobný virus a ještě menší molekuly, kterými proti roztoči bojujeme).

V polovině února jsme se sešli na další přednášce z cyklu Olomouckých včelařských setkávání. I přes skutečnost, že jsme zajistili učebnu pro 110 účastníků, zájem byl natolik velký, že jsme nakonec museli objednat největší posluchárnu Univerzity Palackého, abychom všem zájemcům umožnili přednášky se zúčastnit. Přesto prostor doslova praskal ve švech a nezůstala prakticky žádná neobsazená místa.

Důvod byl zřejmý: doc. Antonín Přidal jako jeden z největších včelařských odborníků u nás má jistě co předat zájemcům ze svých zkušeností a experimentů.

A bude takový boj za mír, že nezůstane kámen na kameni … 

U nás stále převládá boj s roztočem převážně pomocí syntetických sloučenin pod celou řadou názvů, ve světě se posouvá k léčbě přírodními látkami, které omezují, nebo přímo vylučují rezistenci roztoče na použitá léčiva. Tyto látky rovněž nezanechávají ve včelím díle nebo ve včelích produktech rezidua, tedy zbytky léčiv.

Syntetické přípravky rovněž oddalují nastolení rovnováhy mezi organismem včelstva a roztočem jako parazitem. Tyto přípravky navíc v současné době i při použití přesně podle návodu nezaručují naprostou jistotu, že ošetřovaná včelstva přežijí napadení roztočem.

Znát situaci

Důležitým krokem v boji s roztočem je znalost situace v napadení včelstev roztočem. Za tímto účelem je třeba zajistit sledování přirozeného spadu roztočů na úlovém dně. Pro úly s pevným dnem je možno alternativně použít dvojitou podložku vloženou přímo do dna, nejvhodnější ale je použití speciálního diagnostického dna, které již většina včelařů u nás používá. Jedná se o celozasíťované dno s bílou diagnostickou podložkou rozdělenou na čtverce, kterou lze snadno bez vyrušování včel vyjmout a kontrolovat přirozený spad roztoče během celé sezony.

Mravenci ne …

Dále je potřeba naprosto nekompromisně zamezit mravencům v přístupu na diagnostickou podložku. Mravenci v případě volného vstupu velice přičinlivě všechny vhodné předměty spadlé na podložku z úlu vynášejí. Mimo jiné i roztoče a tím zkreslují výsledky přirozeného spadu, který je nutno sledovat.. Toto vynášení je potvrzeno experimentálními metodami. Přístup mravencům do úlu je možno zamezit vložením fomistopů (překážek pro mravence) do konstrukce stojanů pod úly. Rovněž je třeba kolem úlu pravidelně sekat trávu a odstraňovat případné napadané větvičky a další předměty, které by mravencům přístup do úlu i přes instalované formistopy umožnily. Teprve při zajištění těchto dvou podmínek (diagnostické dno a formistop) je možno objektivně zjistit invazní tlak roztoče z okolí pomocí přirozeného spadu na podložce.

Kdy monitorovat? Co může způsobit špatné načasování monitoringu nebo špatné vyhodnocení jeho výsledků? Jak se smyvem? Evidence …

Vhodné období pro začátek monitorování je polovina června, pro výše položené oblasti pak období maximálně od začátku července. U některých včelstev lze již v tomto období zaznamenat zvýšený přirozený spad roztočů a v případě překročení mezní hodnoty je třeba okamžitě a bez odkladu zasáhnout. Není tedy možno spoléhat na náhodu a léčivo do včelstev vkládat „naslepo“ podle kalendáře, ale je třeba mít léčivo připraveno k použití a při prvních příznacích zvýšeného napadení okamžitě zasáhnout. 

Odklad o několik dnů nebo týdnů v tomto případě může znamenat neodvratný následný kolaps včelstva, které vykazuje zvýšený přirozený spad roztočů. Pokud i po prvním použití léčiva přirozený spad neustává je třeba následně (třeba i opakovaně) léčivo znovu použít. V tomto případě může docházet k opakovanému zavlečení roztočů do včelstva díky zvýšenému okolnímu infekčnímu tlaku.

Podle pozorování je pak přímá souvislost mezi spadem přirozeným v podletí a následným spadem léčebným. Bohužel rychlost spadu roztoče na podložku je různá, liší se. Například při přínosu roztoče včelami do úlu dochází prakticky okamžitě k navýšení přirozeného spadu roztoče díky vzájemnému čištění včelami (grooming). Naopak v případě normálně probíhající reprodukce roztoče může být někdy přirozený spad mírně zkreslen. 

V tomto případě je přesnější pro zjištění napadení včelstva roztočem metoda smyvu. Tato metoda je poměrně velice přesná a vypovídající. Protože je ale potřeba provádět kontrolu napadení včelstev v období zhruba od poloviny června minimálně do poloviny září (v ojedinělých případech i déle) zhruba po jednom týdnu, jeví se požití metody smyvu oproti sledování přirozeného spadu jako značně pracné a v případě sledování velkého počtu včelstev jako téměř technicky neproveditelné.

Při zjištění přirozeného denního spadu v rozmezí 1 až 3 roztoči a v případě ustáleného počtu spadu se jeví včelstvo jako stabilizované a není přímo okamžitě ohroženo. Naopak, pokud denní spad překročí roztočů 10, je již včelstvo nenapravitelně poškozeno a téměř jistě dochází následně k jeho kolapsu. 

Při odečítání sumárního spadu za několik dnů je pak třeba jednoduchým vydělením zjistit průměrný spad denní. V okamžiku nárůstu je pak důležité okamžitě zasáhnout, jak již bylo zmiňováno dříve. 

Důležité je vést si evidenci, bez níž lze těžko ve vhodný okamžik zahájit léčení a následně pak je velice těžké bez těchto informací alespoň přibližně odhadnout případný kolaps včelstva. 

Zdá se navíc, že ke kolapsu včelstva oproti předchozím rokům je třeba podstatně nižší počet roztočů ve včelstvu, který způsobí následný kolaps kvůli napadení virovými chorobami

Kyselina šťavelová – jak ji můžeme využít?

Kyselina šťavelová je organická kyselina s nejvyšší disociační konstantou, je vhodná na tlumení napadení včelstev roztočem. První zmínka o vhodnosti jejího použití je již z roku 1983. Její rozsáhlejší použití nastává nicméně až v několika posledních letech. Oproti současně používané kyselině mravenčí má několik předností, díky nimž se rozšiřuje její používání. V porovnání s kyselinou mravenčí je nejen snazší samotná manipulace, u kyseliny šťavelové totiž prakticky nehrozí přímé zdravotní riziko, např. potřísnění, ale i případné komplikace šíření kyseliny ve včelstvu, kdy například u kyseliny mravenčí při nesprávném použití při vyšších teplotách hrozí kompletní poškození plodu ve včelstvu. 

Nicméně je třeba jako při každé manipulaci s chemickými látkami dodržovat jistou míru opatrnosti. Podobně, jako například u potravin nadměrná konzumace kuchyňské soli může člověka ohrozit na zdraví, i když se jedná o běžně používanou látku. Nejedná se tedy o metodu úplně novou a převratnou, ale metodu v zahraničí mnoho let používanou a vyzkoušenou.

Aplikace pokapem

Aplikace kyseliny šťavelové pokapem, probíhá mnoha způsoby a v mnoha koncentracích, nicméně studie se shoduji na tom, že zvýšení koncentrace nad 3 % již nezvyšuje účinek a nemá tedy praktický smysl. Tato hodnota platí pro kyselinu šťavelovou ve formě anhydritu, pro běžně požívanou formu dyhydrátu koncentraci proto zvyšujeme na 4 %, abychom dosáhli adekvátního účinku.

Nejdůležitější podmínkou zaručující dosažení očekávaného výsledku je absence zavíčkovaného plodu ve včelstvu v době aplikace. Tato metoda zasahuje roztoče pouze ve foretické fázi (tedy jen v okamžiku, kdy jsou přichyceni na včelách). Jedná se tedy o vhodnou alternativu k ošetření včelstev amitrazem v zimním období, které je u nás v současnosti pravděpodobně nejvíce rozšířeno.

V současnosti stále probíhají diskuse, zda je třeba rozpouštět kyselinu v roztoku cukru, nebo stačí voda samotná a další podobné otázky. Daleko širší je pak diskuse, jakým mechanismem vlastně kyselina na roztoče účinkuje, způsobuje jeho usmrcení. Na tyto otázky bohužel neexistuje jednoznačná odpověď. Jak kyselina roztoče usmrcuje, není jasné. Jedinou jistotou je, že se jedná v oblasti tlumení roztoče ve včelstvech o látku vysoce účinnou. Navíc se jedná o látku, která se přirozeně vyskytuje v medu, a nehrozí tedy vznik reziduí v medu a ve včelích produktech. Ve vztahu k roztoči navíc nehrozí vznik rezistence na použití této kyseliny.

Příprava roztoku pro metodu pokapem kyselinou šťavelovou v cukerném roztoku je již notoricky známa a lehce dohledatelná. Důležité je dodržet množství roztoku 5 ml na jednu obsednutou uličku, maximálně 50 ml na jedno včelstvo. 

Podle zavedených postupů a doporučení je možno použít aplikaci pouze jednou pro jednu generaci včel (v zimě tedy pouze jednou). Z praxe na základě experimentů i při opakovaném použití nebyla zaznamenána zvýšená úmrtnost včel a souvisící oslabení včelstva. Nelze ale jednoznačně potvrdit, že by opakované použití bylo zcela bezpečné. Nicméně se opakované použití nepovažuje za potřebné vzhledem k účinnosti metody, která dosahuje průměrně 95 %. Pokud tedy nedochází k přínosu roztočů z vnějšího prostředí, ztrácí opakované použití této metody smysl.

Vznik HMF při skladování připraveného roztoku pro ošetření včelstva metodou pokapu

HMF (hydroxymethylfurfural) jako látka včelám škodlivá je přirozenou součástí tohoto roztoku v koncentraci neškodící včelám. Některé zdroje v minulosti upozorňovaly na nebezpečí nárůstu této koncentrace až na koncentraci včelám nebezpečnou při dlouhodobém skladování. Osobním pokusem autora přednášky se tyto obavy nepotvrdily. Měřená koncentrace i při skladování dva měsíce nedosáhla kritických hodnot ohrožujících včelstva. Doporučení ze strany doc. Přidala je uchovávat připravený roztok v ledničce a zpracovat jej do jednoho týdne od přípravy. V tomto případě nehrozí při správném použití poškození ošetřovaných včelstev.

Porovnání účinnosti, aplikace

Otázka účinnosti tlumení roztoče ve včelstvech byla rovněž porovnávána na několika stanovištích. Pro pokus bylo zvoleno ošetření pokapem kyselinou šťavelovou v listopadu. Kontrolně pak byla část včelstev opakovaně ošetřena pokapem kyselinou sťavelovu a druhá kontrolní skupina pak ošetřena pomocí amitrazu. U všech včelstev pak byl zaznamenán spad po druhém ošetření a výsledné hodnoty porovnány. Porovnáním výsledků nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl mezi včelstvy. Výpočtem poté byla zjištěna účinnost při použití amitrazu 96 % a při použití kyseliny šťavelové pokapem 95 %, tedy srovnatelný výsledek účinnosti.

Otázka aplikace roztoku kyseliny šťavelové na včelstvo v zimním chumáči má rovněž své odpůrce, protože podle některých pramenů je třeba roztok kyseliny aplikovat přímo na včely. To by znamenalo rozebírání a rušení včelstva a případné nebezpečí ztráty matky. Včelstva jsou rozebíráním silně stresována, a včelaři tudíž z tohoto důvodu tuto metodu odmítají. Pokusem na včelnici, kde včelstva v době ošetření nezimovala přímo pod strůpkem, ale v nižších nástavkách, bylo ověřeno, že stačí provést pokap včelstva do volných uliček i bez přímého kontaktu. Sezení včelstva lze případně zjistit po vyjmutí podložky a kontrolou spadané měli. 

Výsledkem pokusu nebylo zjištěno snížení účinnosti metody, tedy když byl pokap proveden jen do uliček, nikoli přímo na zimující chumáč. Tento pokus byl opakovaně prováděn i v následujících letech se stejným výsledkem. Lze tedy konstatovat, že metoda je stejně účinná i v případě, že pokap neprovádíme přímo na zimující včely, a není tedy nutné včelstvo při léčení rozebírat.

Historicky po delší období bylo použití kyseliny šťavelově vyhrazeno pro léčení včelstev pouze v období, kdy jsou včelstva bez plodu, tedy hlavně v zimním období. Vycházelo se z laboratorních pozorování poškození výstelky žaludku po ošetření kyselinou šťavelovou, která naznačovala poškození včel. Rovněž se tvrdilo, že použití kyseliny šťavelové způsobuje pomalejší jarní rozvoj včelstva. Kvůli tomu se rovněž nedoporučovalo použití kyseliny šťavelové v období, kdy ve včelstvech byl přítomen plod, v obavě z jeho poškození.

Kyselina šťavelová s glycerinem

Přelomem bylo použití kyseliny šťavelové rozpuštěné v roztoku s glycerinem. To bylo původně testováno v Jižní Americe. Pokusem bylo provedeno nasátí roztoku kyseliny šťavelové s glycerinem do kartonových pásků. Tyto byly v podletí vloženy do včelstev, kdy celkové množství použité kyseliny šťavelově bylo 40 gramů na jedno včelstvo. Následně byl sledován léčebný spad roztoče a vliv vložené kyseliny šťavelově na vyvíjející se plod. Nebylo zjištěno omezení plodování, poškození plodu a z výsledků spadu bylo zřejmé, že použitá metoda je velmi účinná. Na základě těchto pokusů bylo zjišťováno, zda je metoda použitelná i za jiných podmínek v různých zemích.

Tato metoda aplikace je vhodná pro aplikaci ve včelstvu i v období, kdy je přítomen zavíčkovaný plod, vzhledem k jejímu dlouhodobějšímu účinku, který trvá  7 až 10 dnů a lze jej podle potřeby opakovat. Jedná se tedy o alternativu aplikace kyseliny mravenčí  různými odpařovači pořípadě aplikace gabonových pásků.

Nosiče

V původním experimentu byly jako nosič účinné látky, tedy kyseliny šťavelové v glycerinu, použity kartonové pásky, které se ukázaly jako komplikace. Bylo nutno je po vyčerpání ze včel odstraňovat, což znamenalo včelstva rozebírat, A to bylo pracné. Postupem času byl tedy vyvinut systém, kdy je jako nosič použita papírová utěrka. Je vhodné při její koupi nešetřit a koupit opravdu kvalitní, která pojme požadované množství kyseliny. Podle prováděného vážení se do jedné utěrky průměrně nasákne 5 gramů kyseliny šťavelové. Utěrku včely postupně z úlu vynášejí, není tedy většinou třeba včelstvo rozebírat. Situace se ovšem mění zhruba na začátku září, kdy již toto neplatí a utěrky je nutno zhruba po týdnu až 10 dnech po ukončení účinnosti kyseliny šťavelové odebrat, aby neznemožňovaly včelstvu volný pohyb zimního chumáče po zásobách v úlu. Aplikace utěrek napuštěných roztokem se provádí vložením na rámky nad plodové těleso, v případě nízkých nástavků nad dva nízké nástavky po jedné utěrce. U vysokých nástavků pak aplikace pomocí dvou utěrek nad vysoký nástavek. 

Účinnost

Účinnost kyseliny šťavelové při použití v kombinaci s glycerinem se prokázala při sledování přirozeného spadu roztočů ve včelstvech a následném použití této metody při překročení nastavené hranice maximálního průměrného denního spadu roztočů. U včelstev, kde bylo potřeba zasáhnout již během června a následně pak opakovaně, byl léčebný spad prováděný na konci roku nižší než u včelstev, která například vůbec nepotřebovala ošetření během sezony. 

Na konci roku bylo prováděno ošetření včelstev pomocí kyseliny šťavelové v cukerném roztoku. Zde je nutno opět opakovaně zdůraznit, že spad roztoče na podložkách je třeba provádět průběžně od zhruba poloviny června až do poloviny září, neboť v tomto období může nastat situace, kdy do včelstva například díky loupeži v okolních včelstvech migruje velké množství roztočů, kteří kvůli přínosu virů do jinak bezproblémového včelstva mohou způsobit jeho celkový kolaps.

Tento zdánlivě teoretický případ demonstroval doc. Přidal záznamem sledování přirozeného spadu roztočů na včelnici, kde nedošlo ke včasnému zásahu . První náznaky problémů se objevily již koncem května, přesto k prvnímu léčení došlo až v červenci a následně v srpnu. Po vložení léčiva do úlů pak byl zaznamenán vysoký léčebný spad, ale nepostupovalo se dále vhodným způsobem. Ve výsledku pak na včelnici postupně docházelo k řetězovým kolapsům a celkový počet včelstev na stanovišti poklesl na malý zlomek původního počtu. 

Jako příčinu lze tedy stanovit opožděný zásah v době, kdy spad roztočů signalizoval hrozící problém. Je tedy nutno změnit navyklé postupy, kdy stačí podle kalendáře vložit léčivo do úlů k určitému datu a spoléhat na kladný výsledek. Naopak: je třeba pečlivě sledovat napadení roztočem a v případě hrozícího problému okamžitě zareagovat vložením léčiva do příslušného včelstva, podle potřeby i opakovaně. Utěrky napuštěné kyselinou šťavelovou v roztoku glycerinu je vhodné mít připraveny k okamžitému použití, nehrozí jejich znehodnocení během včelařské sezony, a pokud není třeba je do včelstev vložit, je možno je jako biologický odpad zlikvidovat například zkompostováním, protože se nejedná o chemicky nebezpečné látky.

Vyhodnocení vlivu na plod

Vyhodnocení negativního vlivu léčení kyselinou šťavelovou s glycerinem probíhala sledováním mezerovitosti plodu během vložení léčiva do včelstva. Na začátku pokusu byly označeny plásty s plodem různého stáří – od čerstvě zakladeného plástu již během doby, kdy bylo léčivo vloženo, přes plást s nejmladšími larvičkami a plást s velkými larvami až po plást se zavíčkovaným plodem. Plásty byly jednotlivě označeny a při pokusu postupně během vývoje plodu fotografovány pro porovnání. Z vyhodnocení celého experimentu pak vychází jednoznačný výsledek, a to, že není pozorována zvýšená mezerovitost plodu v žádném stádiu vývoje včel při vložení kyseliny šťavelové s glycerinem jako léčiva.

Ještě ke spadu

Reziduální spad, který můžeme zaznamenat na podložkách v předjaří je třeba odlišit od spadu přirozeného. Jedná se o případy, kdy během léčení v předchozím roce může dojít k zapadnutí mrtvého roztoče ze včelstva obsedajícího horní část úlu do buněk plástů v dolní části úlu. V případě čištění buněk s takto zapadnutými roztoči pak dochází ke zkreslování spadu přirozeného. Tento jev byl zaznamenán pokusem, kdy v předjaří byli z neobsednutých rámků vytřepány někdy až desítky roztočů.

Protože v posledních letech, kdy nejsou příliš mrazivé zimy dochází k proletu včel již začátkem února, je možné a pravděpodobné, že reziduální spad roztočů může ovlivnit výsledky vyšetření včelstev na základě povinně odevzdávaného směsného vzorku zimní měli.

A k zimní měli …

Vyšetření zimní měli je jednak pro stanovení populace v jednotlivých včelstvech ne úplně vhodné, protože se jedná o směsný vzorek měli z více včelstev. Může pak dojít k situaci, že jedno silně napadené včelstvo naprosto zkreslí průměr stanoviště a popřípadě je pak na startu včelařské sezony zdrojem šíření roztoče na včelnici. Ve skutečnosti získané výsledky vyšetření zimní měli pouze zrcadlí počet roztočů v minulé sezoně, nelze tedy z výsledku predikovat vývoj populace roztoče v následujícím období. Spoléhat se na výsledky vyšetření zimní měli se nedoporučuje, jak již bylo zmíněno výše, je třeba sledovat aktuální stav populace roztoče v jednotlivých včelstvech a neprodleně zasáhnout.

Je třeba si uvědomit, že používání jakýchkoli léčiv problém s kleštíkem pouze oddaluje, nicméně i tak je vhodnější používat právě organické kyseliny, které problémy souvisící s léčením včelstev značně snižují. 

Jak dál, když se přidají viry …

S mírou napadení roztočem souvisí problematika virových nákaz. Zde již nejsme schopni provádět vlastními silami diagnostiku, navíc dynamika virů se ve včelstvu velmi silně mění. A z virologického vyšetření včelstev není možné předvídat, kdy dojde ke kritickému stavu. Ten většinou může nastoupit skokově a naprosto nepředvídatelně a výsledkem je pak nenapravitelně poškozené včelstvo.

Naznačenou cestou je pak přechod od syntetických léčiv k léčivům na bázi přírodních látek a následně pak vyhledávat včelstva, která jsou schopna populaci roztoče omezit. Je třeba ale připomenout, že vzhledem k situaci v zavčelení v našich zemích je vždy nutno kalkulovat s jistým množstvím neošetřovaných volně žijících včelstev a zároveň počítat se včelstvy v držení sice včelařů, která ale mohou být rovněž jako včelstva volně žijící zdrojem jednak roztočů a jednak s tím souvisících patogenů, které v nepříznivých případech ohrožují i včelstva vykazující jistou míru varroatolerance. 

Opět je třeba připomenout, že zatím jediná spolehlivá metoda spočívá v monitorování včelstev a včasném zásahu, protože prodleva v odstranění roztočů následně způsobí rozšíření virové infekce ve včelstvu, která pokračuje i v případě, že ze včelstva roztoče úplně odstraníme. I takové včelstvo následně podlehne virové nákaze a kolabuje.

K diskusi

V následné diskusi byly řešeny detailní otázky aplikace kyseliny šťavelové v cukerném roztoku formou pokapu, detaily použití kyseliny šťavelové v roztoku s glycerinem, aplikace kyseliny šťavelově metodou sublimace a d. Diskutovány byly i otázky residuí ve vosku, včelích produktech, alternativní způsoby léčení a mnoho dalších souvisících otázek.

Závěrem je zapotřebí poděkovat týmu organizátorů za další velice pečlivě připravenou a dobře zorganizovanou přednášku pod hlavičkou Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Rozdávané dotazníky pak budou sloužit jako podklady pro již připravovaný následující ročník Olomouckých včelařských setkávání.

Foto: autor. Mezititulky redakce VS.

22 komentářů

  1. Koncentrace roztoku Reagovat

    Škoda, že u těch koncentrací nejsou jednotky. Je docela rozdíl, jestli ta procenta jsou hmotnost/objem nebo hmotnost/hmotnost. Soudím správně, že je řeč o g/ml, tedy 4%-ní roztok znamená 40 g dyhydrátu na 1 litr roztoku?

    • Jiří Matl Reagovat

      Nevím sice, komu odpovídám jaksi do prázdna, ale i tak: vlastně jsou u nás v praktické užití 2 varianty: 3,5 %, tedy 35 g na litr, nebo 4,2 %, tedy 42 g/litr. Je známo ovšem že v Evropě od jihu na sever se užívají různé koncentrace podle podmínek. A liší se docele hodně., protože jinak je v Itálii a jinak třeba v Norsku. Byl o tom kdysi hodně zajímavý článek tuším v časopise Apidologie.

      • Víťa Vydra Reagovat

        To jsem psal já. Nevím jak se podepsat. Položka „jméno“ ve formuláři není :(. Psát své jméno do položky Název mi přijde divné :D. Tam by logicky mělo být téma.
        Moje poznámka byla namířena hlavně na autora. Měl by tam jednotky doplnit. Pro ty, co se v problematice neorientují. Takhle je to velmi matoucí. 4,2 % NENÍ automaticky 42 g na LITR. Naopak, první volba je 42 g na KILO roztoku.

    • VaT Reagovat

      Plně s Vámi souhlasím. Ovšem dlaší nemenší problém je ten, že koncentrace dihydrátu ve vodném roztoku je už tak nějak sama o sobě nesmyslem (i když samozřejmě formálně by šla uvažovat ale proboha proč?), protože ty dvě molekuly vody přejdou z krystalické mřížky do vodného roztoku. Ve vodě se pak nachází plně rozpuštěná kys. šťavelová a ne její dihydrát.

  2. Marie Bakalikova Reagovat

    O tom že včelaři používájí kyselinu
    šťavelovou k léčení jsem se dočetla hned v první vypůjčené knize ,která byla přeložena z němčiny.Bylo mi líto že v ČR tuto možnost nesmíme využívat.
    Nechápu proč na první stránce prezentce bylo vyjádřeno přání, nefotit prezentaci a nenatáčet přednášku, když už konečně tuto možnost máme.Očekávala jsem otevřenější přístup k informacím.
    Přednáška mne zklamala. Bakalíková

    • Jiří Matl Reagovat

      Pan docent Přidal žádá o nenatáčení a nefocení každé své přednášky z principu. A podle mého názoru správně. Sděluje výsledky své práce a nestojí o to, aby pak své přednášky, výroky a výsledky viděl kolovat po sítích v různých fabulacích a dezinformacích, jak je to u nás zvykem. Navíc se s účastníky často podělí i o výsledky výzkumu, který ještě nepublikoval v odborném tisku, tu je tato jeho prosba ještě aktuálnější. Tak se to prostě všude jinde dělá.
      Já jeho přednášku na toto téma slyšel v Praze na PVS vloni na podzim a pravím, že to byla jedna z nejužitečnějších přednášek, které jsem zažil. A rovněž tam sál praskal ve švech … Což samozřejmě není argument a neberu Vám Váš názor, spíš díky za otevření zajímavého tématu.

      • Miroslav Křížek Reagovat

        jako autor článku mám možná zkreslený úhel pohledu, ale během přednášky padly informace na toto téma do všech podrobností. Bohužel ale nebyl zveřejněn návod, jak přesně postupovat, aby včely nehynuly. Ten bohužel nezná ani doc. Přidal. Nicméně podle jeho doporučení lze úhyny značně omezit

      • Radek Kobza Reagovat

        Dovolím si Jirko zareagovat na Tvá (a dalších) slova k principu. Vnímám situaci maličko odlišně, nelze podle mne aplikovat zákaz natáčení a focení principiálně. Sám si zajímavé slidy z přednášek i světových kapacit fotím, čistě proto, že ne vše mi stačí tužka a papír pobrat, grafy a nákresy se črtají fakt pomalu… Pokud zveřejňují data, která ještě jejich autoři nechtějí dát veřejně světu (chystají se k jejich publikaci), řeknou to, a přání respektuji. Českých vědců, co mají vlastní data z vlastních výzkům, je ale opravdu fakt málo, často se opisují údaje z jiných publikací….
        Toto asi nebude ale případ, že paní Bakalíkové chyběl návod výrobu roztoku KŠ – z procent se to fakt těžko počítá, když například autor nezpřesní jaká – objemová / hmotnostní – je-li účelem přednášky pro praktiky jejich edukace, pak tam ten slide podle mne patří (v Olomouci jsem nebyl), byť lze vše dohledat i na internetu.

        Osobně zavrhuji neautorizované záznamy, ať již video či foto, které jejich pořizovatel použije nejen pro svou potřebu, osvěžení paměti, ale sdílí jej dál na internetu či jinak masověji. K tomuto musí dát autor souhlas předem. Zde plně podporuji myšlenku, že takovéto sdílení /mulitplikaci/ „díla“ má mít autor pod kontrolou a má mít nárok na (další) honorář.

        Pro osobní potřebu podle mne focení vybraných slidů postačuje, natáčení videí není třeba. K zamezení pořizování takových fotek podle mne není důvod (pokud se nejedná o nepublikované výsledky autora – viz výše). Nejsou narušovány jeho autorská ani licenční práva. O to více, pokud je daný autor za svoji práci placený z veřejných prostředků (což univerzity jsou). Zde vnímám požadavek na striktní zákaz focení nepřiměřený. Učastník přednášky si za sdělení infromací již zaplatil ve stupném na akci (neřeším otázku jeho výše / adekvátnosti).

        Také rozlišuji mezi přednáškou a kurzem, kde i já očekávám, že prezentace bude účastníkům k dispozici (tištěná, elektornicky) a v případě zaslání až po akci lze například vynechat slidy, které podléhají „informačnímu embargu“ pro účely přípravy publikace. Poplatky na kurz jsou ale výrazně vyšší, takže tam jejich lektoři berou více jako samořejmnost (myslím si).

        • Jiří Matl Reagovat

          Ahoj, Radku,
          samozřejmě se tu v podstatě shodneme a díky za připomínku.
          Ty sám víš, že i já si pořizuju dokumentaci kvůli tomu, že když mám napsat report z akce, musím mít víc podkladů než jen ty, které si stačím zapsat. A v tom fofru šlověk udělá řadu chyb.
          Ale tohle samozřejmě platí výhradně pro soukromou potřebu. A vše to lze s lektorem domluvit. Ten princip je v tom, že tohle je v tuzemskou ještě něco jako terra incognita – země nepoznaná. Jakkoli v jiných zemích už se na to docela dbá, co vím. Povědomí o autorství a jeho právech …
          Třeba u reportů z OVS autor Mirek Křížek ověřuje u lektora správnost později publikovaných informací ještě před samotnou publikací. Samozřejmě by to jako reportér nemusel dělat, ale eliminují se tak různé zkraty, nepřesnosti v interpretaci …
          Jasně, i tu platí určitá pravidla a třeba omyl přednesený přímo na přednášce a později lektorem nějak opravený je z hlediska nezávislého reportu k diskusi. Ale nic nebrání tomu, aby proběhla.
          Ale tohle by bylo na dlouhou debatu, jež b ale byla velmi zajímavá. Jako reportér různých akcí mám dost bohaté zkušenosti z praxe … 😀
          Pokud jde o striktní formulaci nefotit a nepořizovat záznam, lze to zjemnit, to je k diskusi. Stejně tal, jako to, co je jen pro účastníky akce a to, co je jaksi veřejné. To vše lze vysvětlit, na to by se na přednášce měl najít čas, osobně to v naší situaci považuji za velmi důležité.

  3. Honza Reagovat

    Jak se má toto téma v souvislosti se zjištěními Prof. Trubce o Kyselinách ve včelách? 😉
    Honza

  4. Marie Bakalikova Reagovat

    Jsou přednášky ,kde Vám napočátku rozdají vytisknuté prezentace a vy si během výkladu, dopisujete osobní poznámky.
    Zcela jiný přístup k posluchačúm.
    Zřejmě tato přednáška neměla za cíl ,někoho něco naučit.Jen seznámit.
    Zorganizovaná byla výborně.Pěkný den.Bakalíková

    • Michal Kabát Reagovat

      Jsou různé přístupy, autor si sám volí, jak svá autorská práva využije. Pokud je to například něco, co ho živí, těžko mu zazlívat, že svůj obsah nešíří volně. Může v tom být také marketing, co je zadarmo, toho si lidé méně váží. My sami v redakci víme, že něčemu člověk obětuje doslova desítky hodin, aby to mělo určitou kvalitu. I když my jsme opačný případ, pokud jde o střežení vlastních autorský práv.

    • Jiří Matl Reagovat

      Upřímně pravím, že přednášku, kdy jsem přišel, dostal presentaci a psal si do ní poznámky, jsem nezažil. Kursy ano, tam je to v ceně kursu a to je fér a většinou to bývá i v proposicích. Totéž konference. To jsem zažil i kvitoval s vždy povděkem.
      Jsem z generace, která je zvyklá si na přednášku vzít blok, propisku a dělat si poznámky.
      Ale každé téma je jiné. U tématu svým způsobem jasného a uzavřeného nevylučuji tento typ informačních materiálů. Avšak u tématu takto živého a otevřeného to podle mého názoru není možné. Je ale literatura, jsou odborné texty, kde to člověk najde. A  to, co je zrovna nové, to mu dá ta přednáška a to si zapíše a dál s těmi informacemi pracuje. A je rád, že u toho byl přítomen.

  5. Marie Bakalikova Reagovat

    Pane Jiří Mátl,
    upřímně pravím, nemám zájem léčit moje včely kyselinou šťavelovou. A tato přednáška mne v tomto postoji utvrdila. I k tomuto jsou přednášky vhodné. Opravdu zastávám názor..pokud přednášející skutečně má zájem předat informace..prostě je předá.Učitel chce naučit.To je cíl přednášek. Možná jen můj názor..ale upřímný. Přeji ať se daří.
    Bakalíková

  6. Oldřich Kozla Reagovat

    Zdravím všechny, a ptám se.
    Paní Bakaliková můžete nám zdělit důvod proč nechcete používat
    K. Š. Jste už druhá tento týden co má takový názor. Ale bohužel pán který taky nechce používat K. Š. mi nechtěl prozradit proč.Pokud mi zdělite svůj názor na kyselinu štávelovou budu moc rád a děkuji za jakou koli odpověď
    Olda.

  7. Marie Bakalikova Reagovat

    Dobrý den,Oldo a i všichni.
    Za 1…Nechci léčit K.Š.a i kdybych chtěla – čísla a % uváděná na přednášce nedokážu uvést do
    praxe.Nic jsem se na přednášce nenaučila,ani se nesnažila napsat..nedokážu psát
    a poslouchat současně.Fotit jsem nesměla.

    Za 2….přednáška mne nepřesvědčila abych se začala o toto léčení více zajímat.Léčení pokapem
    jsem už znala a praktikovala.Letní léčení tedy ne.
    Za 3….Věřím obecnému povědomí a přijde mi logické…..kyselina šťavelová jako každá kyselina leptá,tvoří popáleniny na sliznicích.(Nadechněte se čpavku,nebo i ta krystalická K.Š. příšerně čpí)
    (Např.ocet vyčistí vodní kámen)
    Včela dýchá vzdušnými vaky přes síť vzdušnic, které jsou uvnitř těla…tudíž kyselina šťavelová ,při nádechu, prostoupí do měkkých tkání..a zpusobuje popáleniny . Tím poraní dýchací ústrojí včel. Kleštíkovi pravděpodobně kyselina naleptá sací ústrojí..tedy uhyne hlady.Z tohoto důvodu pozorujeme dlouhodobý spad. Kleštík je mnohonásobně menší než-li včela, tedy včela poraněna přežije, zatímco na kleštíka kyselina vysoce učinkuje.
    Jsem zájmová včelařka, neumím si informace jinak ověřit než-li v praxi.Včelař ke kterému jezdím pro info.má včely zdravé a kyselinami neléčí. Chci mít všeobecný přehled o možnostech léčení.Zatím léčím 2 roky metodou 39 dní a jen na letní včele jedinnou fumigací varidolem za celý rok.
    KOPÍROVÁNO
    ,,Daleko širší je pak diskuse, jakým mechanismem vlastně kyselina na roztoče účinkuje, způsobuje jeho usmrcení. Na tyto otázky bohužel neexistuje jednoznačná odpověď. Jak kyselina roztoče usmrcuje, není jasné. Jedinou jistotou je, že se jedná v oblasti tlumení roztoče ve včelstvech o látku vysoce účinnou. ,,

    Přijde mi divné že vědci neví, jakým mechanizmem uhyne kleštík….pokud někoho napadne čím zabít ,musí i znát,nebo musí mít povědomí co způsobí smrt. Z tohoto důvodu si myslím, že přednáška nebyla objektivní.Možná málo času?
    Všem přeji pěkný den. Psala jsem z upřímného zájmu o léčení včel.Ráda si pročtu další komentáře.
    Marie

  8. Olda Reagovat

    Dobrý den, moc děkuji za upřímnou odpověď. Přeji hezký den. Olda.

  9. František Rudý Reagovat

    Léčení KŠ je dlouhodobě ověřené. Nevím tedy proč zajímají různé poměry, když je zlatá střední cesta vymyšlená a ověřená v praxi. Snad by to mohlo zajímat vědce v laboratoři. Ale já prostě rozpustím v litru cukerného roztoku 35g didydrátu KŠ a dám 5ml na uličku. Sice mi není docela jasný mechanizmus působení, také jsem přesvědčen, že to včelám úplně neprospívá, ale roztoči spadnou a to je důležité. Takže ze dvou zel vyberu to, které umožní včelám přežít. Také mám ovšem na mysli, že nemoc je přirozený regulátor stavů včelstev v naší převčelené krajině. Takže příroda se brání a my v tom bráníme přírodě.

    • Marie Bakalikova Reagovat

      Možná jsou v ČR převčelená místa….v naší obci zemřeli starší Páni včelaři. Několik let na zpět jsem včelky na meruňkách ,hledala…svítilo sluníčko ,bylo teplo a včely 4 ks …To byl počátek mého aktivního zájmu o včely. Včely lze ošetřovat různě…možností je vícero….pokud tedy jde o život včel.

    • Jiří Matl Reagovat

      Mechanismus působení je vlastně stále tak trochu tajemstvím. KŠ je přirozenou součástí medu i úlového prostředí. Takže v bezplodém období nevidím použití jako problém.
      Předmětem výzkumu je její použití v době plodování a působení na otevřený plod (zabývají se tím i na Slovensku, přednášel o tom MVDr. Martin Staroň na konferenci Varroatolerance a vitalita včel pořádané MSVV v říjnu 2018). Vše zatím ale spíš v laboratorních podmínkách …
      Tu je k diskusi tak VÚVč doporučovaný VLP Varromed, u něhož se tuším v návodu píše i o několikanásobném použití v sezoně. osobně bych to nedělal a volil KŠ s glycerinem.
      Uvidíme, co přinese další výzkum …

  10. Koncentrace roztoku Reagovat

    Pokud si dobře pamatuju tak např. J. Danihlík popisuje postup přípravy roztoku následovně : 42 g kš + 600g cukru + doplnit vodou do jednoho litru.

    • Jiří Matl Reagovat

      Nebo opačně s tím, že vše se nevyužije: kilo curku, litr vody, rozpustit, odlít litr a smíchat buď s 35, nebo 42 g KŠ (podle koncentrace, již uživatel preferuje (3.5 nebo 4.2 %).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *