Úživnost krajiny medovicové snůšky pro včely – OVS 2019/2020_VI

Michal Počuch – Úživnost krajiny medovicové snůšky pro včely

Reportáž z poslední přednášky aktuálního cyklu Olomouckých včelařských setkávání.

Podmínky pro tvorbu medovice

Velice důležitým faktorem pro dostatečnou medovicovou snůšku je dostatečná vlhkost v krajině jako celku. Nedostatek vláhy způsobuje rychlejší zasychání vylučované medovice a zároveň tvorbu menšího množství z důvodu omezení proudění mízy v rostlinách. Takto se nepřímo promítá změna klimatu, respektive zvyšování průměrných teplot a snižování množství srážek, přímo do výnosů medovicové snůšky ve včelařství.

Producenti a vznik

Producentů medovice je zhruba 800 druhů mšic a 250 druhů červců, z nichž je pro naše účely důležitých pouze 41 druhů. Medovice je zbytkový produkt těchto živočichů, kteří jako potravu sají z nabodnutých pletiv rostlin jejich mízu. V této míze je obsaženo velké množství cukrů a malé množství živin, hlavně dusíkatých látek. Producenti medovice tento nepoměr pomocí speciálního mechanismu přijímání potravy řeší tím, že nadbytek cukrů vystřikují jako přebytek ze svého trávicího traktu. Protože je tato vylučovaná tekutina sladká, využívají tohoto zdroje nejen včely, ale například i mravenci a další hmyz.  Během přednášky byli představeni všichni hlavní producenti medovice v našich zemích, včetně jejich popisu, přirozených nepřátel, životních stádií a cyklů. Tyto informace (pro formu reportáže velice obsáhlé) je možno dohledat v množství literatury, která je k dispozici.

Smrková monokultura, kůrovec, medovice a melecitóza

Porovnáváním medovicové snůšky z různých oblastí a rostlinných kultur bylo zjištěno, že nejvyšší výnos poskytuje smrková monokultura. Zjednodušeně, lze říci, že pokud dojde k přemnožení producentů medovice, poskytují smrkové lesy prakticky nevyčerpatelný zdroj medovicové snůšky a není nutno se obávat přísunu včelstev kočováním. V zahraničí (zvláště v Německu) včelaři v oblastech s pravidelnou medovicovou snůškou rozšiřují informace o vhodnosti přísunu včelstev, pokud je medovicová snůška dostatečná.

Melecitóza je složitý cukr (trisacharid), který se v rostlinách v přírodě nevyskytuje. Jejím zdrojem jsou pouze producenti medovice, zvláště mšice. Podle přednášejícího je zjednodušeně možno predikovat, že medovice produkována ze silných větví a kmenů stromů má vyšší podíl melecitózy než medovice z ostatních částí rostlin. 

Melicitózní med je pro včelaře poměrně problematickou záležitostí. Jistou výhodu mají včelaři, používající plastové mezistěny, které při vytáčení medovice umožňují zvýšením otáček medometu zvýšit odstředivou sílu a tím melecitózu z rámku vytočit. U díla klasicky na mezistěnách nebo na volné stavbě dochází k trhání díla a melicitózu z buněk nelze vytočit bez poškození voskového díla.

Přednášející z vlastní zkušenosti používá tyto plásty ke zkrmení včelám vložením ve vodorovné poloze (po jejich namočení) do podmetu úlu, odkud včely melicitozu zpracují a přenesou do úlu, kde již dále nekrystalizuje. Nutno ovšem s touto alternativou kalkulovat dopředu a mít úlová dna k tomuto kroku přizpůsobená. 

Kůrovcová kalamita je dalším projevem změny klimatu, kdy díky snižování srážek a zvyšování teplot nahrává kůrovci ke zvyšování početních stavů a smrkovým monokulturám omezuje možnosti obrany proti tomuto škůdci. Navíc se u nás již vyskytuje nepůvodní lýkožrout severní, který působí ještě vyšší škody ve smrkových porostech kvůli rychlejšímu množení.

Po odtěžení smrkových kultur pak následně zbývající lesní druhy těžce zvládají následné poškození například větrnými poryvy. Dochází pak k celkovému odlesňování velkých ploch, na nichž dále hrozí půdní eroze. V následujících letech lze tedy předpokládat pokles medovicové snůšky z oblastí zasažených plošným odlesňováním. Následná výsadba pak většinou trpí dalšími neduhy, jako je vysychání půdy a úhyn sazenic, okus zvěří apod. Nejvhodnější alternativou se jeví vysazování původních dřevin a ponechání lesa přirozené obnově, tedy cílené těžbě bez vytěžení velkých ploch, ponechání semenáčků přirozeně vyrostlých a doplnění skladby lesa například o třešeň ptačí, javor mléč, javor klen a další. 

Závěrem

Na závěr letošního cyklu Olomouckých včelařských setkávání je na místě poděkovat týmu organizátorů z PSNV-CZ za pečlivou práci a nezbývá než se těšit na cyklus následující, který se již začíná připravovat

Pozn. redakce portálu Včelaři sobě: velmi děkujeme kolegovi Mirkovi Křížkovi za zajímavou a užitečnou sérii reportů z této tradiční a unikátní akce.

Foto L. Bouda, mezititulky redakce VS.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *