O knize Ekologické včelaření

Jsem včelařem, který má ekologické včelaření v duši, pod kůží … Horší je to s teoretickými znalostmi a katastrofální s praxí. Nejsem z těch, kteří by si nenechali poradit. Moc dobře si vzpomínám, jak se to ve mně pralo, když jsem se po radách odborníka rozhodoval pro úly – dřevo nebo plast. Neměl jsem na blízku nikoho, kdo by se mě zeptal „jestli jsem jinak zdravý“. To bývala v mém mládí běžná otázka pro toho, kdo konal něco špatně. Dodnes s tím rozhodnutím, má moje svědomí problém.

S radostí jsem proto vztáhl ruce k nově vydané publikaci německých autorů Davida Gerstmeiera a Tobiase Milternbergera Ekologické včelaření. V naději, že po dvanácti letech od vydání knihy, také překladu, německé autorky Claudie Bentzien Ekologický chov včel, budu mít možnost porovnat, kam se německé včelaření v této oblasti posunulo.

Bohužel. Zavádějící název knihy nemá vůbec nic společného s očekáváním, které jsem měl. Přesto, že v odkazech na použité zdroje a literaturu je titul „Ekologický chov včel“ zmiňován, není v knize o ekologii téměř nic. I když se autoři vyhýbají novým trendům, je kniha pouze soupisem základů znalostí o včelách a včelaření, doplněným fotografiemi a ilustracemi. Marně jsem v knize hledal něco nového k obohacení mých ne zrovna dobrých vědomostí.

Je to kniha zajímavá pro včelaře začátečníky. Název je ale marketingově matoucí. Ekologie se v poslední době dostává do povědomí veřejnosti, proto se často z důvodů prodeje vydává za ekologické i to, co není. I já jsem názvu naletěl.

Je škoda, že kvalitních, vědecky a prakticky ověřených informací je na toto téma velmi málo. Ono se toho vlastně ani nedá mnoho vybádat. Vždyť ekologicky se včelstva sama vždy chovala a chovají. Změna nastala, když jsme je začali chovat my, lidé, a začali jsme měnit krajinu. Věda se povětšinou ubírá cestou, na které bychom chtěli včelu řídit (jako firmu).

Pokud bych měl doporučit z toho mála, co se dá na trhu o ekologickém včelaření sehnat, tak je to již zmíněná kniha Ekologický chov včel a kniha s podobným názvem Ekologie chovu včel od Květoslava Čermáka, Karla Sládka a kolektivu, vydaná Mendelovou společností pro včelařský výzkum. Karel Sládek je také autorem knížky Ekologická spiritualita a etika. I když je v této knize včela zmiňována jen okrajově, řekne včelaři o ekologii víc, než Ekologické včelaření.

Vím i o dalších knihách i autorech ekologicky smýšlejících, u nichž jsem našel spoustu zajímavého. Nemám k nim ale kompletně přesvědčivý, pozitivní vztah. Bylo by to asi na dlouhé diskuse, proto je neuvádím. I tak si myslím, že otvírám „Pandořinu skříňku“.

Je určitě spousta včelařů, kteří ve skrytu, sami se svým svědomím, včelaří opravdově ekologicky. Mají můj obdiv. Že není tento trend většinový, není podle mě dobře.

David Gerstmeier, Tobias Milternberger, Ekologické včelaření

Vydala Grada Publishing, a. s., v r. 2020

ISBN 978-80-271-2015-4

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *