Přidávání a výměna včelích matek

Způsobů, jak úspěšně přidat včelí matku, bylo vymyšleno mnoho. Nejúspěšnější a nejlepší je však ten, který si dokonale osvojíme. Je úplně jedno, jakou metodu si zvolíme, protože nejdůležitější jsou podmínky, za nichž je matka přidávána. Ona totiž stoprocentní, tutová metoda neexistuje. Jsou metody horší a jsou také lepší, ale ani jedna nám nebude fungovat, pokud nesplníme dvě zásadní podmínky. Ve včelstvu nebo oddělku nesmí být jiná matka ani žádný matečník!

Před přidáním matky se tedy řídím několika pravidly

Ve včelstvu, oddělku nesmí být přítomna jiná matka (oplozená i neoplozená)!
Pokud odstraníme starou matku, neznamená to, že ve včelstvu není již nějaká neoplozená či mladá kladoucí. Toto se stává v případě, že včely dělají tichou výměnu. Přibližně u poloviny včelstev, kde proběhla tichá výměna, lze najít starou i mladou matku vedle sebe. Některá včelstva jdou takto i do zimy a stará matka uhyne až během zimního období. Máme-li tedy podezření, že se včelstvo nalézá v tomto stavu, nemá smysl přidávat novou matku, dokud neodstraníme tu původní a nevyhledáme i její dceru.

Pozor na matečníky! Několikrát se mi již stalo, že ve včelstvu, které provádělo tichou výměnu, jsem našel starou i mladou matku a ještě pár otevřených matečníků.

Dilema

Tady je ovšem na zvážení, zda novou matku z tiché výměny měnit, nebo ponechat. Může se stát, že jde o pozdní tichou výměnu (riziko trubcokladné matky), nebo o včelstvo s nevhodnými vlastnostmi, a výměna bude na místě. V opačném případě mladou matku, je-li rozkladená ponecháme, protože matky z tiché výměny bývají ty nejlepší.

Po vyrojení

Obdobná situace nastává po vyrojení včelstva. S prvorojem většinou odlétá stará matka a pokud nevyletí druhoroj, nově vylíhlá matka se po oplození rozklade a vše je v pořádku. Za příznivého počasí to nové matce trvá přibližně 10 dní.

Když se panuška nevrátí

Může se ovšem stát, že panuška se nevrátí ze snubního proletu. Tím je vyrojené včelstvo bez matky a nemá možnost si narazit matečníky. Vyrojenému včelstvu pomůžeme přidáním oplozené matky (před tím však uděláme plodovou zkoušku). Naražené nouzové matečníky nám potvrdí, že matka není přítomna a po odstranění plodového plástu můžeme matku přidat. Pochopitelně můžeme připojit oddělek, nebo spojit se včelstvem roj.

Žádný matečník

Každá přidávaná matka je ohrožena ve včelstvech nebo oddělcích, které mají byť jen jeden matečník. A ten se dá snadno přehlédnout. Při kontrole plástů a hledání matečníků (obzvláště náhradních) si velmi pomůžeme, pokud z nich setřeseme včely. Matečníky mohou být velice šikovně „schované“! K nepřijetí matky stačí i to, že si včely mají možnost narazit matečníky.

Co nejvíce mladých včel

Nejpříznivější stav pro přijetí matky panuje v případě, že se přidává k mladuškám. Proto, když děláme oddělek, je dobré na to myslet. Máme-li v plánu dělat oddělky, k nimž chceme přidat oplozené matky (nejčastěji při jejich nákupu), připravíme si plodové plásty s dostatečným předstihem jejich převěšením nad mřížku (doba od vajíčka k zavíčkované buňce je 10 dní). Získáme tím ideální plodové plásty, z kterých se bude líhnout velké množství mladušek a včely nebudou mít možnost na nich narazit matečníky.

Metoda přidávání matky musí odpovídat ročnímu období

Nejsnáze se přidávají matky v jarním období. Do osiřelého včelstva je můžeme přidat „na ostro“ bez klícky. Od poloviny dubna je lepší přidat matku ve vyjídací klícce, s malým množstvím medocukrového těsta bez odkladu. Není potřeba jí nějak dlouho věznit. Od letního slunovratu včely matky přijímají méně ochotně a tato neochota vrcholí v době slídění. Po slunovratu je potřeba o to více dbát na přípravu včelstva před přidáním nové matky. Ke slovu přicházejí různé „vychytávky“ jak obalamutit včely, aby matku zdárně přijaly. Z více či méně úspěšných metod si můžeme vybrat takovou, která podstatně zvýší šanci na úspěch.

Přidání ve vyjídací klícce

Asi nejrozšířenější je přidání matky ve vyjídací klícce s odkladem. V prvních dnech přidávání matky kontrolujeme, jak se k ní včely chovají. Při každé kontrole (bez kouře a s citem) otevřeme úl (odklopíme folii) a sledujeme co se v okolí i na samotné klícce děje. Příznivou náladu pro přijetí poznáme tak, že včely matku krmí, mávají křidélky se zvednutým zadečkem, klícka není obalená hustě včelami, případně včelky staví voskové srdíčko na klícce. Žádná včela se nesmí zakusovat do otvorů klícky! Pak je vše v pořádku a můžeme uvolnit cestu k vyjídání medocukrového těsta. Nepozorujeme-li ani třetí den náladu pro přijetí (zakusování včel, hustě obsazená klícka, včelky se nechtějí nechat z klícky odsunout prstem), mají včely naražené matečníky, nebo jinou matku. Může to být i vžebraná cizí. Stav napravíme a zkusíme přidávání další tři dny. Avšak s dobře připraveným oddělkem se to nestává a již první den je možné pustit včely k těstu.

Z kmenového včelstva, kterému chceme vyměnit matku, je lepší udělat oddělek s převahou mladých včel a oddělek umístit na mezidno (silné kmenové včelstvo přijímá cizí matku podstatně hůře, než oddělek). Po úspěšném přidání a rozkladení mladé matky (posečkat do líhnutí jejích včel) můžeme tento oddělek spojit s kmenovým včelstvem, kterému odebereme starou, nebo nevyhovujícící matku. Jako lepší variantu považuji počkat s připojením takového mezioddělku až na září. Situace s přidáváním matek se totiž podstatně zlepší po hlavní vlně slídění.

Září je na přidávání dobrý měsíc

Ve druhé a třetí dekádě září se matky velice dobře přidávají, a to s úspěšností kolem 90-95 %. Právě v tomto období měním veškeré matky, které mi z nějakého důvodu nevyhovují. Odstraním původní matku a vložím klícku (rovnou s odslepeným přístupem k medocukrovému těstu). Lze to i bez odstranění stávající matky, pokud je starší. Včelky si většinou vyberou tu mladší, přidávanou.

Přidávání pomocí drátěné poklopky

Existuje další elegantní metoda přidávání matek. Tou je použití velké drátěné poklopky. Ideální je poklopka s otvorem, který je uzavíratelný. Ve včelstvu se vychytne původní matka, za devět dní se vylámou náhradní matečníky a instaluje se poklopka na plást. Je dobré vybrat takový plást, aby v části pod poklopkou byly volné buňky, zásoby, pyl a kousek plodu těsně před líhnutím. Lepší je středně tmavý plást.

Do poklopky otvorem umístíme asi 20 mladušek (jsou šedivé, chlupaté a mají ještě složená křídla) a přidávanou matku. Po třech týdnech provedeme kontrolu a poklopku odstraníme. Často se však stává, že včely se k matce prokoušou plástem z druhé strany.

Tento způsob považuji za fyziologičtější, protože matka je ošetřovaná přidanými mladuškami a může v klidu klást. Navíc se jí líhnou vlastní včely v době, kdy odstraňujeme poklopku.

Nejcennější matky přidávám formou smetence v několika variantách

Klasický smetenec se vytváří ideálně s medobraním. Při jeho tvorbě smeteme včely do rojáku, nebo jiné vhodné nádoby. Množství včel by dle období mělo být dostatečné. Na konci června bohatě stačí 1,5 kg a v druhé polovině srpna 2,5 kg včel. Uvedená množství platí pro smetence, které budeme usazovat na jiném stanovišti mimo dolet včelstev, z nich jsme smetence tvořili. Pokud budeme smetenec usazovat na stejném stanovišti, navýšíme v obou případech množství včel o 0,5 kg, protože část včel odletí do svých mateřských včelstev. Pochopitelně nesmíme smést matku z některého včelstva. Nově přidanou matku můžeme do rojáku zavěsit ve vyjídací klícce, nebo ji tam prostě vhodit přibližně 2 hodiny po smetení včel, kdy již cítí osiřelost (pořádně do rojáku zakouřit a několikrát klepnout o zem).

V jiné variantě lze nasmetané včely nasypat do úlu s vystrojenými soušemi, mezistěnami a zásobním plástem (nebo na dno dáme medocukrové těsto). Úl má otevřené zasíťované dno (ventilace). Do jedné souše nastříkáme vodu! Ušetříme si tak práci s usazováním smetence. V obou variantách smetenec vězníme tři dny v chladu a temnu (krmíme roztokem cukru 1:1).

Narkotizace

Existuje způsob, jak z velké části zamezit návratu včel ze smetence do svých původních včelstev. Můžeme totiž včely narkotizovat. Nedoporučuji oxid dusný N2O. Mnohem lepší je oxid uhličitý CO2. Nejsnadnější metodou narkotizace pomocí oxidu uhličitého je autonarkóza. Smetené včely hermeticky uzavřeme do nějaké nádoby, nebo do velké sklenice a počkáme, až se přestanou hýbat. Musí se přesně vychytat okamžik, kdy znehybní. Narkotizované včely ihned vysypeme do rojáku, nebo do úlu a teprve pak je uložíme do chladu a tmy. Včely po narkotizaci z větší části zapomenou na svůj původní domov.

Několik poznámek

Plodová zkouška

Při nejistotě, zda je ve včelstvu matka, vždy uděláme plodovou zkoušku! Tedy jestli na přidaném otevřeném plodu narazí včely matečník. Nemusí se převěsit celý plást s otevřeným plodem. Stačí, vyříznout kousek plástu trojúhelníkovitého tvaru s nejmladšími larvičkami a ten zaříznout do plástu zkoušeného včelstva.

Cenné matky přidáváme do smetenců. Je to nejjistější metoda.

Hledání neznačené matky

Chceme-li najít neznačenou matku, obzvláště v agresivním včelstvu, nevyplatí se několikrát celé včelstvo rozebírat. Zbytečně inkasujeme množství žihadel a matku většinou stejně nenajdeme. Lepší způsob je, že celé včelstvo smeteme do velké plastové nádoby. Postupujeme s ometáním včel od nejhořejšího nástavku. Ometené plásty odkládáme do jiného prázdného a postupně složíme nástavky s plásty stranou. Ometeme i dno, které postavíme na své místo, na něj položíme mateří mřížku. Na mřížku postavíme prázdný nástavek a na něj vyskládáme nástavky do původního stavu. Smetené včely vysypeme na náběh a necháme včelky vcestovat do úlu. Pochopitelně zavřeme případná očka v nástavcích. V brzkých ranních hodinách si baterkou posvítíme dnem pod mřížku a najdeme chomáč včel, v kterém je matka. Takhle jednoduše to jde, pokud máme zadem přístupné dno. Pokud máme jednoduché dno, musíme sundat všechny nástavky a najít matku pod mřížkou.

Přidávat matky samotné, nebo s doprovodnými včelami?

Srovnával jsem na poměrně velkém souboru obě varianty. Vždy mi včely přijaly více matek ze skupiny s doprovodnými včelami a navíc se zkrátila doba přidávání. Vysvětluji si to tím, že doprovodné včely aktivně předávají přes oka klícky feromon matky úlovým včelám. Navíc je o takovou matku postaráno přímým kontaktem se včelami v klícce.

Kontrola přijetí matky

Po úspěšném přidání matky včelstvo, nebo oddělek několik dní nerušíme. Po pár dnech jen opatrně bez použití kouře povytáhneme plást, kde předpokládáme kladení nové matky a hledáme vajíčka. Při troše štěstí je nalezneme hned na prvním vytaženém. Každopádně prohlížíme další plásty s citem a rychle až do prvních nalezených vajíček. Vajíčka ukazují, že matka je přijatá. Nesnažíme se ji hledat! Rychle úl zavřeme a včelstvo nerušíme další tři týdny. Po nich se již nové matce líhnou vlastní včely a není nebezpečí, že by ji úlové včely zabily.

Tak zvané “klubko”

Stane-li se, že včely vezmou novou, zdánlivě přijatou matku do tzv. klubka (vlivem rozrušení při prohlídce), rychle shluk včel postříkáme vodou z rozprašovače a klubko se rozvolní. Matku vychytíme a dáme ji do klícky s trochou medocukrového těsta ve vyjídacím otvoru. Je dobré včelstvo prohlédnout a zjistit, zda si včely nenarazily matečníky na larvičkách nové matky. Občas se to stává. Matečníky vylámeme a matku vložíme do meziplástové uličky. Za týden provedeme kontrolu. Pokud nalezneme matečníky, není s matkou něco v pořádku (včelám se z nějakého důvodu nelíbí) a včely se ji snaží vyměnit.

Matka již nemusí ve včelstvu být. V takovém případě, přidáme novou matku po opětovném vylámání matečníků a devíti dnech. Stejně tak můžeme ponechat jeden, nebo dva pěkné matečníky a nechat to na včelách. Záleží na situaci a době.

Mezititulky autor a redakce. Fotografie jsou ilustrační.

5 komentářů

  1. Waslow Reagovat

    Často se však stává, že včely se k matce prokoušou plástem z druhé strany.
    – na fotce je plastový rámek – ten taky prokoušou? 🙂

    většinou mám hlavní problém jak přesvědčit doprovodné včely do klícky a ještě matku aniž by ani jedna strana během přidávání té druhé nezdrhla, nebo se o to nepokoušela 🙂

    • Jiří Matl Reagovat

      Proto jsme na konci článku uvedli informaci, že fotky jsou ilustrační. A na té fotce šlo hlavně o tu poklopku. Máte s ní někdo zkušenost?

  2. Přidávací poklopka Reagovat

    Jde o nejlepší návod jaký jsem četl díky této jedné větě:
    „Je úplně jedno, jakou metodu si zvolíme, protože nejdůležitější jsou podmínky, za nichž je matka přidávána.“
    Takže díky za článek.

    S poklopkou mám více než třicetileté zkušenosti.
    Je dobrá, ale je potřeba dodržet některé zásady:
    1. Přiklopit jen na starou tmavou souš, jinak to včely prokoušou velice rychle a matku zruší
    2. Přiklopit na místo, kde se právě líhnou včely a ideálně jsou i nějaké zásoby
    3. Poklopku odstranit až má matka zakladeno i jinde. Někdy až po měsíci …

    Často to ani nejde použít, protože nenajdete vhodný rámek. Včely vždy za pár dnů udělají pod poklopku nějaký průchod to je normální, matku to neohrožuje. Metoda není pro netrpělivé, protože při prohlížení se může matka vyplašit opustí prostor pod poklopem, nenajde rychle cestu zpět a včely ji zruší.

  3. Josef Křapka Reagovat

    Je ještě jedna nepříliš známá metoda přidávání včelích matek pomocí umělého matečníku, tzv. Vyhnálkova metoda. Tímto způsobem matky ve včelstvech úspěšně měnil před mnoha lety i můj otec a já tuto metodu převzal. Včelstvo či silný oddělek nechám osiřet, nechám je narazit nouzové matečníky a mezi ně vpašuji již kladoucí matku v umělém matečníku. Druhý den již matka vesele klade a veškeré naražené matečníky jsou zrušeny. Na místo dlouhých popisů, tuto metodu uveřejnil, velmi zdařile, pro SKV (Spolek Krušnohorských včelařů) př. Táborský. http://www.vcely.cz/2016/08/zapomenuta-metoda-pridani-matky.html
    Vše dobré
    Josef Křapka

  4. Pavel Holub Reagovat

    Přidávání kladoucí matky považuji v mojí včelařské praxi za krajní případ, kdy potřebuji ověřit nějaký nový genetický materiál. Jinak to vždy řeším přidáváním zralých matečníků do oddělků nebo smetenců a následně, pokud se vyskytne potřeba výměny matky, přidávám do včelstev siné fungující oddělky.
    Odlišná situace může být tam, kde včelař včelaří ve městě a je nucen chovat velmi mírná včelstva. Znal jsem takového včelaře, který všechny matky kupoval u svého výhradního chovatele. Přidávání matek stejné linie nedělá problémy, nahrazují ji záhy jen v případě, že je vadná.
    Přidávání matky jiné rasy, to je problém. Včely záhy po jejím rozkladení velmi často narazí matečníky, a to i vícekrát za sebou, dokud se nevylíhne její generace mladušek. Proto v takovém případě nesouhlasím s tím, že se včelstvo nemá rušit. Je nezbytné každý zakladený plást zkontrolovat, zda na něm nejsou matečníky, které je třeba zrušit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *