Rendez-vous včelařské, avšak v arboretu

Pokračujeme ve volné sérii, v níž se snažíme mapovat různé formy setkávání včelařů. To setkání, jež se uskutečnilo v sobotu 11. 7. v Arboretu Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Kostelci nad Černými lesy, bylo svým způsobem iniciační, i když formou už tak ne, tu formu ta „parta“ provozuje už nějaký čas. Spojení odborného se společenským rozměrem … Setkávání s řadou bonusů …

Se včelaři o včelách

Šlo o první setkání de facto nového celoročního vzdělávacího cyklu pro včelaře i přátele světa rozličných opylovatelů nazvaného SE VČELAŘI O VČELÁCH.

Ten cyklus pořádají dvě pražská včelařská sdružení, totiž Hradčanské včelyVčelařský spolek pro Prahu 6 a 7. Ta sdružení znají dobře návštěvníci cyklu Pražská včelařská setkávání (PVS), protože se řadu let podílela na jejich pořádání. A že to v jejich podání nebyla vůbec špatná práce. V té nyní pokračují takto a s jistým bonusem.

Vysvětlím s dovolením několik zkratek z předchozích vět. Napsal jsem „de facto nového celoročního vzdělávacího cyklu pro včelaře i přátele světa rozličných opylovatelů”.

“De facto nového” proto, že pořadatelé navazují na letitou svoji práci, ale nově a jinak. “Celoročního” proto, že na rozdíl od té práce minulé (zimní cyklus přednášek v rámci PVS) se cyklus Se včelaři o včelách bude konat celý rok. V zimě přednášky, v sezoně pak různá setkávání, zejména u včel, a to podle toho, jaká část sezony a jaké podle toho téma je právě aktuální. K tomu se ještě vrátíme brzy rozhovorem s představiteli obou sdružení, protože nám tenhle nápad připadá velmi zajímavý. 

Proč “pro včelaře a přátele světa opylovatelů”? Protože se pořadatelé chtějí věnovat jak tématům ryze včelařským, tak i tématům, jež nahlížejí problematiku z širšího kontextu. Tolik úvodem.

Jaké to tedy bylo? Vícerozměrové

Rozměr I. Odborná přednáška

Téma bylo producenti medovice a souvislosti.

Michal Počuch je odborníkem na ně a je skvělé, že byl pozván a pozvání přijal. Představil ten fantastický svět všech těch drobných mšic, mer, červců a d., ilustroval vše na skvělých fotkách a doprovodil zasvěceným výkladem o biologii, životním cyklu, nebezpečích, které je ohrožují i o možnostech, z nichž mohou profitovat jak včely, tak třeba i mravenci, vosy a d. 

V souvislosti s kůrovcovou kalamitou pak nabídl úvahu, jak to ovlivní producenty medovice, zejména ty, kteří žijí na smrcích. Na odpolední procházce arboretem pak ukázal v praxi některé z producentů přímo na stromech listnatých i jehličnatých. Kvůli počasí poslední doby jich, pravda, moc nebylo, ale něco se našlo. 

A k tomu bohatá možnost diskuse. Nezacházíme moc do podrobností, protože to by bylo na obsáhlé pojednání. Ostatně Michal to výstižně zpracoval i v příslušné kapitole v nedávno vydané publikaci Včelařství III. A kniha Oldřicha Haragsima o medovici a včelách je jistě součástí mnoha včelařských knihovniček …

Dobře vybrané a velmi aktuální téma, špičkový lektor a velmi poučná přednáška. A skvěle vybrané místo. Fakt.

 

Rozměr II. Část dendrologická

Arboretum Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Kostelci má dlouhou historii, navazuje vlastně i na pěstitelské snahy šlechtického rodu Lichtenštejnů z dob, kdy jim toto území patřilo (do r. 1945). Proto jsou zde k vidění často unikáty, staré, vysoké stromy z jiných kontinentů, kterým se často až překvapivě dobře roste i u nás, v podmínkách zcela odlišných od míst, kde jsou domovem. Když třeba srovnáte Českou kotlinu s Kalifornií …

Arboretem účastníky provedl Ing. Václav Bažant, Ph.D., který v něm zná prakticky každý strom, jeho vlastnosti, libůstky i problémy, historii.

Fascinující výlet do světa, v němž většina z účastníků nebyla až tak doma, podaný odborníkem, jenž má dar i vysoce odborné věci podávat tak, aby se orientovali i ti, kteří nejsou zrovna specialisté. A tohle je vzácný dar.

Samozřejmě se při prohlídce mluvilo o všem možném, také o tom, jak jsou jednotlivé stromy vhodné pro opylovatele či včelí snůšku, ať už pylovou, či nektarovou nebo medovicovou.

A Michal Počuch hledal producenty medovice a ukazoval v praxi. Jak už výše napsáno, některé z nich se najít povedlo. I na listnáčích, např. zdobnatky na lípách, jichž je v arboretu řada druhů (malolisté, velkolisté, obecné i srdčité a d.). Opět se budu opakovat: tohle byl zážitek, jenž asi všem udělal velkou radost.

Moc se líbila také včelnice umístěná v arboretu. Včelky lítaly o sto šest. Kam asi?

Rozměr III. Část společenská

Tu je to velmi zajímavé. Organizátoři občas své akce pořádají jako určitou formu setkání s rozličnou náplní. Je to moderní forma, člověčí, přátelská a fungující. No – moderní … S adjektivem “moderní” v těchto časech fakt opatrně … Spolky se tak v minulosti setkávaly … A jak jiná je to forma ve srovnání s modelem mnohých schůzí, kam se včelaři dostaví jen proto, že je pro ně výhodné přinést vzorky zimní včelí sedliny k rituálnímu věštění … Anebo žádost o dotaci … Fakt takový model dávného spolkování. Setkání lidí, které cosi spojuje, které zajímá z nějakého důvodu být spolu, vidět se, mluvit spolu a ještě k tomu se něco zajímavého dozvědět. Tak přesně tohle bylo. Kdysi se tak sedávalo na náměstí pod lípou v neděli po obědě, nebo v hospůdce …

Tým organizátorů i s lektorem se sešel už večer před akcí, aby vše mohli v klidu připravit. Protože toho nebylo málo k odpracování.

A po přednášce a před procházkou po arboretu se pekly buřty a další mňamky. Jedna parta dala přednost otevřenému ohni venku a klasice, tedy buřtíku na klacíku, jiní preferovali gril, který mistrně obsluhoval předseda Včelařského spolku pro Prahu 6 a 7 Milan Šimonovský za asertivní spolupráce jednatelky Hradčanských včel Dáši Šormové. Čenichové si to velmi užívali a pendlovali mezi těmito skupinami a snažili se nenápadně profitovat z toho, co upadlo. Ty vůničky … nedivte se …

Budu osobní: takhle by to mělo fungovat, takovou formu setkávání mám rád a obdivuji ty, kteří se tenhle model snaží držet při životě. Protože je skvělý. Vypadá jednoduše, i když tam někde pod hladinou je spousta drobné práce, nápadů, ochoty je dotáhnout do finále. A právě: účastníci setkání to věděli a sami přispěli. Společné dílo. Všem za to patří poděkování. 

Původně jsem myslel na report o merách, červcích, mšicích a medovicovém medu. Ale text se sám sunul jiným směrem. Pardon … 😀

Jako omluvu přijměte dvě dávné písničky dvou musikantů srdci nejbližších, které mi k tomuhle zážitku dobře pasují …

 

P. S.: Mnozí se ptají, jak se o takové (či jiné) akci dozvědí. Pokud budeme mít v redakci portálu Včelaři sobě patřičné informace, moc rádi je zveřejníme v našem kalendáři akcí.

Pokud jde o cyklus Se včelaři o včelách, informace o akcích najdete také na webech pořádajících sdružení a rovněž na FB stránce cyklu.

A samozřejmě též v různých včelařských facebookových skupinách.

Autoři fotografií: Květa Stonjeková, P. Machač, M. Šimonovský a autor textu.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *