Úhynář Karel vyzimoval – retrospektiva …

Tento článek vyšel původně v letošním interním sborníku Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum (MSVV) distribuovaném členům této společnosti počátkem března. Se souhlasem vedení MSVV si dovolujeme text předložit i čtenářům našeho portálu a děkujeme vedení MSVV za udělení souhlasu s jeho publikaci. Text odráží situaci z r. 2019 a ze začátku r. 2020.

Coby známý úhynář jsem byl požádán, abych přispěl trochou svých zkušeností, k čemuž jsem se nechal přesvědčit. Při nahlédnutí do složky se svými výtvory jsem však zjistil, že vše podstatné jsem již řekl i napsal.

Zejména ZDEZDE.

Cesta

Mé názory jsou Vám asi notoricky známé. Kdysi v menšině, indicie a další prokázané případy, které se postupně objevovaly, přesvědčovaly víc včelařů a nyní, pokud nejde o novinářskou dezinterpretaci, ji zastává i Antonín Přidal: Podle posledních poznatků se domnívám, že vlastní přemnožení roztočů není tak kritické pro vznik akutní virózy, jak jsme si mysleli, ale že již stačí, když se v určitém období virus do úlu dostane a etabluje se tam. A to se obávám, že je ještě horší situace, než se kterou jsme se setkávali v minulosti. (Zdroj: ZDE)

Pro jistotu to ještě shrnu. Protože jsem měl možnost již okolo roku 2008 sledovat první včelstva, která neprosperovala, anebo hynula bez velkého napadení roztoči, a dokonce se nákaza přenášela mezi nimi, tak jsem hledal příčinu. Ale v paměti jsem pak vylovil a dal do souvislosti i starší případy. Většinu jednoduchých vazeb (otravy, kontaminovaný vosk …) jsem postupně vyloučil a problém si pojmenoval „patogeny“ ve včelstvu. Snažím se vytvořit metodiku včelaření odolnou k problému, který nejsem schopen diagnostikovat ani včas detekovat. Podle mě existuje jen cesta včelám to minimálně kazit a nechat je bojovat. A snažit se poznat vítězné a ty množit. Patogeny se ve včelstvech zřejmě kumulují, a tak věřím, že čím včelstvo žije déle, je pravděpodobně odolnější.

 

Co když včelstvo s patogeny pozná i roztoč?

V poslední době jsem došel k názoru, že včelstvo s patogeny pozná (stejně spolehlivě jako vosy nebo jiná včelstva) i roztoč. Jinak si nedovedu představit, že některá dorazí i malé napadení roztočem a jiná s daleko větším napadením přežívají. Tedy se snažím, aby ta slabá (a někdy i početně silná) odcházela, nejlépe v zimě, kdy nejsou obětí loupeže.

Nadále považuji za platný svůj bonmot, že příčinou kolapsů jsou předchozí roky bez úhynů, a snažím se, aby příroda probírala má včelstva na úrovni 20 až 30 procent celoročních ztrát (tedy i neúspěšné oddělky atd). Ne vždy se mi daří udržet úhyny mezi roky rovnoměrně, ale kolísá to kolem uvedeného cíle. Jsem už dávno bez iluzí, že včelař může úhynům předcházet. Jen čím déle probírku oddaluje, tím větší ránu pak jeho včelnice dostane. A to myslím platí i ve větším plošném měřítku. Proto mám skoro vždy rezervu. Místo letního ošetřování raději množím (poslední Gabon 2014, 2019 štavelka s glycerinem). Za běžné situace v zimě jednou Varidol s olejem aplikovaný Grifinem. Aplikace s olejem je sice drsná věc, ale umožňuje mi to zasáhnout až v době bez plodu okolo Vánoc.

K přemnožení roztoče

Nyní k tomu, co bych chtěl sdělit. Já měl větší úhyny před dvěma roky, došlo k přemnožení roztoče.

Následující roky se mi z přeživších nedařilo příliš množit, oddělky moc nešly. A hlavně nepřežívaly zimu. Což dnes považuji za charakteristické.

V letošní zimovací sezoně jsem zatím ztratil jen 3 včelstva z cca 90 v srpnu až září. Jeden oddělek, který moc nešel, a dvě včelstva, která měla už dříve problémy. Jedno z nich byl tzv. jarní hrboplod. O tom budu dále psát.

Jarní hrboplod

Tohoto jevu jsem si všiml již před asi 10 lety a zjišťuji, že se vyskytuje často po kolapsových rocích. Psal jsem o tom již kdysi do e-Věstníku PSNV-CZ, myslím cca 2011, kdy jsem si to spojil s jiným jevem – ztráty plodu v sezoně a následně ztráty včelstva v zimě, i když si odchovalo náhradní matku z dodaného plodu.

Na jaře najdete ve včelstvu hrboplod, i když třeba při předchozí prohlídce tam byla krásná dělničina. Má to asi různé varianty, zřejmě i úhyn, bezmatečná včelstva v zimě, a objevuji taková včelstva ještě i v květnu. Jednou jsem zaznamenal ztrátu matky už na podzim.

Kdysi jsem se setkával s tím, že jsem nacházel v sezoně včelstvo bez plodu, i když si mohlo vychovat matku, a většinou bez náznaku matečníků. Tedy včelstvo asi propáslo vhodnou dobu k odchovu nouzových matečníků Vysvětluji si to tak, že ty „patogeny“ poškozují i matku a včely včas nepoznají, že nemají životaschopná dělničí vajíčka. A pak je pozdě.

Loni na jaře jsem takto rušil (spojoval) víc než 10 % z vyzimovaných cca 60. Vím že doporučuji nespojovat, ale mě to prostě zajímá. A jedno z těchto spojených a následně rekordních včelstev jsem v létě rozdělil na dvě a jedno z nich jsem našel v září jen se zavíječem. Ostatní OK.

Loni na jaře mi v hospodě několik včelařů vyprávělo, že mají potíže, že včelstva nejdou atd. Že asi měnili loni málo matky. Na dotaz na trubčinu v úle se jich hlásilo taky dost. Dopustil jsem se věštby a říkal, že mají ve včelstvech problém, nějaké ty neznámé „patogeny“. Úhyny jsou u nás nadprůměrné a mimo normu, již na schůzi v říjnu pozvali okresního nákazového referenta, což dlouho nepamatuji. Ten potvrzoval kolapsy i u nich, ale podle jeho zjištění se vždy jednalo o přemnožení roztočů. Člověk by snad i přemýšlel o teorii že oslabená včelstva byla dobrá pro roztoče.

Mezi nimi jsem zatím beze ztrát já, ale moje stanoviště jsou nejméně 500m, ale spíš na kilometr a víc od jiných.

Možné příčiny vidím v tom:

• že jsem letos v červenci zkoušel ve všech včelstvech ubrousek se šťavelkou inspirován kolegy. V tomto případě všem děkuji.☺

• že jsem měl úhyny před dvěma roky

• úhyny (likvidace hodně nakažených a nebo slabých) a ozdravné procesy ve včelstvech – viz Schroederova tabulka s koncentrací DWV.

•  zootechnika, selekce

K odhalování stavu patogenů ve včelstvech

Ve zmíněné tabulce kterou nám ukázal v Brně Declan Schroeder (pozn. red.: tento britský virolog přednášel v Brně na konferenci Za zdravější včely pořádané MSVV v říjnu r. 2014), je vidět že některá včelstva překonají vysokou koncentraci virů a dokáží ji zmenšit, jiná ne. A hynou. Jiná hynou i bez vysoké koncentrace, nebo po tom, co se koncentrace snížila.

Bylo to pro mě velkou podporou, neboť se snažím hledat včelstva, která se s patogeny vypořádají. Nepotřebuji varoarezistentní včely, roztoče sundám na polovinu a víc kdykoli, ale jak spolehlivě zlikvidovat patogeny, nevím. Takže pokud budu mít včelstva odolná vůči patogenům, budu moci ošetřovat jen jednou v zimě jako dřív. To nám na udržení úhynů i roztoče v mezích do roku 2006 stačilo.

Stav včelstev a včelnice nyní posuzuji kromě stagnujících a problematických včelstev podle oddělků, které dělám. Jak jsem již dříve psal, z více důvodů tvořím oddělek na nouzový matečník jen z jednoho včelstva (plodová pauza, genová diverzita, včelstva mají svůj mix patogenů a tomu přivyklé včely atd.).

A velmi často oddělky nepřežijí, zatímco kmenové včelstvo ano. Na námitku, že je to špatnou technikou chovu matek, jsem loni i předloni koupil víc než deset neoplozených matek a předloni oddělky z nich měly snad větší procento ztrát a letos jsou beze ztrát tak jako ostatní.

Potvrdil mi to i kolega Zdeněk, k němuž plošný kolaps, který se odehrál v r. 2014 v údolí, u kterého včelaří, došel o dva roky později přes kolaps u souseda v předchozím roce (2x, cca 500 m). Rok předtím odešlo stanoviště mezi ním a kolapsem – oboje vzdálená cca necelý kilometr od pásma, kde to hynulo všem s výjimkou začínajícího velkovčelaře s cca 60 včelstvy. Stejně jako Zdeňka, i jeho to dohnalo o dva roky později.

Zdeňkovi zůstala 4 včelstva a z nich udělal 6 oddělků. Nepřežil ani jeden. Následujcí rok z těchže přeživších 4 kmenových dělal zase 6 a přežily všechny. Pro úplnost: ten první rok zkoušel souše dezinfikovat ozonem (bývalý chovatel rybiček) a těmi rozšiřoval kmenová včelstva, oddělkům dával zásoby po uhynulých včelstvech.

Moje zkušenosti jsou obdobné i bez ozonu a zásoby nechávám přeživším vybrat a nedávám oddělkům. Nevidím to jako významné, ale pro úplnost to uvádím. Podle mě se ta včelstva dokázala po roce zbavit patogenů.

A tím se dostávám k technologii, kterou hodlám dále rozvíjet. Kromě té staré, kdy množím s vysokými rámky do klasických plemenáčů tzv. „na prasáka“, což je můj termín pro nouzový odchov, abych se nemusel dohadovat, že se to tak nemá dělat. Vím.☺

Jak poznat zdravé včelstvo a nemnožit ze včelstev s patogeny?

Jak popisuji v odkazu v úvodu, dvojitému dělení (oddělku z oddělku) přičítám vznik jedné dlouho bezproblémové skupiny včelstev (stanoviště). I když tam byla i jiná, starší včelstva, od nichž se zřejmě problém roznesl i k nim. Ztráty matek, nerozvoj, zimní úhyny.

V cizině se mi hrozně zalíbily Mini plusy. Pro vysokou produktivitu, a hlavně proto, že nedochází k míchání provozního materiálu s chovným. Chovný se zimuje odděleně v Mini plusech.

Matky nechovám, ale na oddělky jsem si udělal izolované nástavky na 6 rámků Langstroth 2/3, kde při použití plastových rámků s minimálními mezerami mezi plodovými plochami probíhá na jaře vynikající rozvoj v izolovaném úzko-vysokém tvaru. Na krajní pozice dávám dřevěné rámky, tak jako u normálních nástavků.

Vytvářím oddělek jen z jednoho až dvou plodových a doposud jsem je převážel na jiné stanoviště. Vyhovuje mi ta malá velikost, vejde se to snadno do kufru auta. Malým startovacím množstvím jsou včely asi vystavené většímu stresu a případné problémy se mohou snáze projevit a zrovna tak mohou (nebo spíš musí) prokázat vitalitu.

Pokud z tak vytvořeného oddělku v několika pidinástavkách vyzimovaném udělám další chovné oddělky, tak je to další selekce (filtrace). Navíc oddělky nejsou tak náchylné k loupení. A z takových oddělků jsem loni množil do normálních úlů a zbytky z nich převedl na produkční v desetirámkových nástavkách. Na lesní snůšku byly dobré.

Do letošního roku jdu se sedmi včelstvy pidilanzích a v podstatě již třetí filtrační sezonu, jak tomu říkám. Teoreticky se každé dá namnožit na 5 až osm pidilangů.

Ale prakticky potřebuji pro svých plánovaných plus padesát včelstev tak dva až tři (pokud by mě nepotkal velký úhyn). Takže po odebrání plodových rámků do pidilangů je převedu na normální produkční včelstva a zrovna tak většinu těch oddělků převedu do normálních úlů. Některé nadsazuji nad vysoký plemenáč, neboť mám dostatek vysokých plodišt. A nízké nástavky mi dochází.

Pohrávám si s myšlenkou že chovné pidilangy dám na oddělené stanoviště, kde budu udržovat jen jednoleté oddělky z tohoto izolovaného materiálu. Zajímá mě, zda by se na takovém stanovišti projevily problémy, jaké se projevují na ostatních u starších.

Další postřehy

Překvapuje mě že letos mi zatím přežívají i dříve problémová včelstva. Měl jsem třeba dva předloňské oddělky, co prostě nešly. Nyní v síle na +7 uličkách. Obdobně se udržují i další problémová včelstva. I když ještě není vyhráno.

Byl u mě kolega Zdeněk a před 14 dny měl všech 6 včelstev, dnes již jen jedno, co je stranou od těch 5. Já mám zkušenost, že můžou ještě v květnu zkolabovat včelstva se třemi velkými plásty zavíčkovaného plodu a deskami pylu. Čtrnáct dní je dělilo od přežití.

7 komentářů

  1. oddělky - likvidace? Reagovat

    Karle,
    díky za text – a musím se rovnou zeptat.
    Z nejlepšího stanoviště se mi v září 2019 stala hromádka neštěstí, z 22 včelstev zbyla čtyři, virové napadení plodu, včely nelétaly, byly měkké.
    Jedno včelstvo (zajímavé že zrovna jediné včelstvo na stanovišti co má žluté proužky a není to „předpisová kraňka“) přežilo a má se fajn, druhé přežilo brutálně oslabené, ale vystřelilo do výšin. Dvě zbylá včelstva by uhynula, ale na podzim jsem je různě pospojoval a včely to do jara doklepaly, přičemž si snažily i v listopadu měnit matku a podobné divnověci.
    Problém je ten, že je červenec a ty včely jsou na tom pořád stejně, jsou v jednom nástavku, stagnují. Co bys radil udělat? Zrušit je nebo nechat? Mohou to přenést na ostatní?
    díky moc za zprávu
    Vojta

  2. Odpověď Vojtovi Reagovat

    Ahoj Vojto,
    ťěžko říct, já jsem s tímto problémem setkal právě v roce 2008, proto od té doby tvrdím, že když se ty patogeny rozmohou, tak je to konečná i bez roztočů. Těžko soudit, co je to všechno v těch včelách, možná jenom viry, ale zjistil jsem, že je to tak agresivní, že to likviduje i včely bez roztočů. Proto v úvodu svého textu cituji docenta přidala, neboť jsem donedávna byl za obecního blázna. Osobně po desetileté zkušenosti se spojováním a záchranou se domnívám, že pokud by mně šlo o peníze a med tak prostě takové stanoviště zlikviduji a zacházím s ním jako s prašivym, ani materiál nepřenáším, myslím dílo, zavíčkované zásoby atd., s nějakou dezinfekcí si myslím není třeba blbnout, stačí ty nástavky a rámky nechat nějaký čas, myslím že z toho nákaza pak nepokračuje, ale spojení oddělků s takovým včelstvem, jaké popisuješ, přináší pouze škody, to svinstvo je prostě tak agresivní, že i když dáš zesláblý zbytek včel nad silné vitální včelstvo, tak je na podzim do dvou měsíců v háji, proto se snažím najít včely, které toto nepotkává, ale mezi slabými včelstvy je jen velmi málo těch, která se zlepší obecně, to nestojí za námahu.
    Navíc si nyní myslím, že to může být rezervoár pro přenos.
    Že to byly BF, asi není významné, prostě se odlišovaly.
    To je jako s kůrovcem. Taky občas nechá na holině nějaký smrk.
    Omluvte text diktuji to z mobilu …

  3. Pavel Holub Reagovat

    Díky Karle za obohacení včelařské terminologie, značně mi to usnadňuje komunikaci.
    Dělám to podobně, jako ty, ale s tím rozdílem, že oddělky zakládám na šrotu (to je zase můj termín), což představuje to nejhorší, nemocné a skomírající určené k likvidaci. To obohatím soušemi a zásobami z uhynulých včelstev, pokud nějaký nastane. Dělám cca 40 oddělků, které dostanou do vínku zralé matečníky z toho nejlepšího, co mám. Z oddělků, co jdou do kopru předávám plásty do ostatních oddělků, nebo je spojuji. Přežije jich cca 30 a 20 jich pak stojí za to, ve svém zrodu prošly ohněm.

  4. Matky bez nástupkyně Reagovat

    Tak s těmi matkami to Karlovi potvrdím. Matka třeba čtrnáct dnů klade a pak konec kladení. Bez matečníků. Pokud se pak přidá otevřený plod včely už situaci řeší a matku si vychovají. Ta nekladoucí někdy žije i s tou novou někdy mizí po pár týdnech.
    Když už je Karel tak odvážný v prognózách tak taky jednu vyslovím „Matka se nakazí při snubním proletu škaredou virózou, která jí po pár týdnech zcela vyřadí z provozu.“ RoslP

    • Jiří Matl Reagovat

      Většinou spíš bývají nosematické a včely to poznají. Proto třeba tolik snah o výměnu nové M, zejména letos. Ale někdy se to fakt zablokuje, a to tak, že včely jdou do zimy s nekladoucí nebo trubcokladnou M, ačkoli dostaly několikrát otevřený plod a šanci pokračovat. To jsou sebevražedná včelstva. Zajímavá genetika 😉

    • Včelstva s trubčinou Reagovat

      Co jsem předpověděl ?? 🙂
      Že to chytne od trubce, tak to mám taky mezi teoriema. Matky neznačím, poznám to jen u oddělku že je letošní/loňská.
      Když se vyptávám lidí co mají včelstva s trubčinou a značáí matky, tak se ptám na stáří matek.
      Většina jednoletých. Podobně jako u mě. Oplodněných v úhynových letech, což ale zas tak moc neznamená, jen to nevylučuje. Zrovna tak je v tom období ve včelstvech asi hodně silná infekce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *