Nabízíme reportáže z přednášek, ale i malé zamyšlení nad podstatou, principem a zkušenostmi z různých typů setkávání chovatelů včel.
Spolkování a setkávání
V této rubrice najdete jednak reporty z různých typů setkávání včelařů, jednak pozvánky na akce všelikého druhu. A také úvahy o podstatě současného spolkování. Tím chceme říci, že se snažíme mapovat spolkovací prostor i podstaty a důvody různých setkávání s cílem ukázat, že se můžeme scházet a povídat si ne proto, aby se o nás někdo staral, ale protože to sami chceme a považujeme za dobré a užitečné.
Pražská včelařská setkávání (PVS) 2017/18 mají za sebou všech 6 večerů. Ohlédneme se nejen za tímto cyklem, ale úvahy rozvedeme i trochu šíře
Historie a schéma nastavení
Přednáškový cyklus PVS je v Praze a jejím okolí již zavedeným pojmem. Jak by ne! Vždyť začal už někdy v r. 2010 v Komunitním centru Matky Terezy v Praze-Hájích a pak pokračoval dál s malými přestávkami, podle toho, jak byli-nebyli lidi či peníze (lektorů i včelařů ochotných naslouchat bylo vždy dost).
V posledních letech už se periodicita ustálila a tento cyklus 2017/18 je již cyklem pátým, jakkoli se v jeho dosavadní historii vystřídali 3 pořadatelské týmy. V pauzách se vždy řešilo dilema, zda pokračovat a kdo by měl, ale vždy to dopadlo dobře: totiž tak, že pár lidí se shodlo, že to má smysl a že to odpracují. Považuji to za velmi významný příspěvek k debatě o podstatě současného včelařského setkávání. Tím spíš, že vše bylo určeno pro zájemce bez jakéhokoli členství či spolkového dresu.
Schéma se stabilizovalo nakonec podle včelařovy i pořadatelovy zimy a má tradičně a logicky 6 přednášek s měsíční periodicitou. Začíná se v říjnu, kdy už většina včelařů dychtivě čeká na nové informace a na všelijaká setkávání s hovory, a končí v březnu, také logicky, protože pak už platí pro všechny: ven z přednáškových sálů a hajdy ke včelám!
Jak se měnili pořadatelé
Začala to kdysi PSNV-CZ sama, pak se přidali kolegové Jakub Dolínek a Petr Mirovský za spolupráce kanceláře PSNV a e-Věstníku téhož spolku. V posledních několika letech setkávání pořádá nový tým a zůstává v podstatě týž. A co je třeba vyzdvihnout, je skutečnost, že jde o společný projekt několika sdružení – konkrétně letos jsou to: sdružení Hradčanské včely, nedávno vzniklý Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 a PSNV-CZ .
Historie místa
Už jsme se zmínili, kde se původně se PVS konala. Pak přišel Toulcův dvůr, kde to bylo velmi útulné, ale trochu z ruky. 2 ročníky se pak konaly na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze-Dejvicích, ale protože spolupráce s fakultou na akcích tohoto typu nebyla zrovna bez problémů, přesunuli pořadatelé v letošním běhu cyklus do velmi příjemného prostředí Střední zahradnické školy a Středního odborného učiliště, s. r. o. v Praze – Hloubětíně http://www.zahradnickaskola.cz/.
Základní nastavení a jeho vývoj
Cyklus je pro včelaře. Oni jsou tím, kdo by si měl říci, co chce slyšet. S tím, že by i pořadatelům měla být zachována určitá možnost nabízet něco, co v dané chvíli považují za důležité. Vedly se o tom zajímavé debaty.
Objevovala se různá témata, i taková, která nabízela vhled do současného výzkumu (např. včelích nemocí či toho, jak včely vnímají svět kolem sebe.
Proto se pořadatelé v minulých ročnících velmi snažili získat zpětné vazby od účastníků jednotlivých přednášek i celého cyklu. Vypracovali anketu, kterou nabídli účastníkům a poté pečlivě vyhodnocovali. A ono se to ukázalo jako velmi užitečné!
Pochopitelně se hodně návštěvníků přimlouvalo za větší podíl včelařské praxe v cyklu. A pořadatelé si to vzali k srdci a současný ročník nastavili modelově především jako porovnání pracovních metod a zkušeností několika výrazných osobností oboru. A tak přizvali Ing. Karla Jiruše, Ing. Jana Jindru a ke dvěma přednáškám kolegu Milana Havelku.
V cyklu měla pravidelně své místo i legislativa. Měla mít to místo i letos, ale nakonec došlo jen na téma novely Plemenářského zákona, tradiční panelová diskuse s veterináři a novinkách platných pro daný rok, jako jsou MKZ či MVO) byla nahrazena skvělou přednáškou o apiterapii, která ostatně v cyklu také nikdy nechyběla.
Ekonomika
Pořádání takového cyklu něco stojí. Musíte zaplatit nájem za prostor, něco lektorovi, něco stojí i propagace a PR aktivity. Pořadatelé pracují pochopitelně zadarmo. Vše se účtuje přes kancelář PSNV-CZ s tím, že cyklus by měl být soběstačný, tedy neměl by být v minusu. Proto bylo třeba nastavit vstupné tak, aby byly pokryty náklady.
Při výběru lektorů pořadatelé vybírali ty, kteří mají co říci, nikoli ty, kteří tkvějí na oficiálně schválených dotačních seznamech. Takže se většinou jelo t. zv. “bez dotací”. Z toho musel vycházet i nastavený model ekonomiky.
Zvoleny byly dvě varianty: levnější to měli ti, kteří se předem registrovali na webu PSNV-CZ. Více pak zaplatili ti, kteří přišli bez předchozí registrace. Tento systém zároveň umožnil pořadatelům rámcový přehled o počtu účastníků před konáním akce, prostě věděli, kolik lidí zhruba přijde, co mají čekat a jak mají upravit sál.
Bonusy
Je třeba ještě dodat, že vzhledem k účasti PSNV-CZ na pořádání cyklu si mohli účastníci koupit publikace touto Společností vydané, tedy jak jednotlivá čísla časopisu Moderní včelař, tak i knížky, jako Včelařství I a II, Včelkovánky – včelí den či překlad Langstrothovy knihy Včela a úl či nově vydanou monografii zakladatele novodobé apiterapie MUDr. Filipa Terče (Philippa Tertsche). A je třeba říci, že mnozí této šance využili.
Program celého cyklu najdete pochopitelně na webu PSNV-CZ i na Facebooku cyklu:
Tolik k základním otázkám a východiskům. Po skončení cyklu se k nim vrátíme a zkusíme vyhodnotit, co se povedlo, co méně…
J. Matl
