Včely a současná rostlinná výroba

 

Zúčastnil jsem se dne 6. 4. 2018 semináře Úloha včel v současné rostlinné výrobě v Praze na ČZU (Česká zemědělská univerzita ).

Tušil jsem, že hlavním cílem semináře bude pokusit se zklidnit situaci vzniklou novelou zákona 326/2004 a 327/2012 (účinnou od 22. 2. 2018), včetně paragrafu 51 zákona.

Některé přednášky byly velmi zajímavé, zejména dění kolem novely zákona o rostlinolékařské péči. Jeho detailní a srozumitelný výklad podala Ing. Andrea Blažková z ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský).

Osobně si odnáším ze semináře řadu nečekaných poznatků. Poněkud aktuálním děním ovlivněné bylo podání informace o doplnění databáze včelařů v LPIS a pod.

 

Zemědělci  a včelaři

Ještě víc než včelaři jsou z novely rozčileni zemědělci (ti zřejmě jednotně – z jejich strany žádný příspěvek v diskuzi nebyl pozitivní, z některých zaznívalo až zoufalství). Několikrát však bylo konstatováno, že část včelařů protestuje proti, část souhlasí (co tedy ti včelaři vlastně chtějí?).

Je zjevné, že se nikdo nechce přiznat k tomu, že lobboval za znění novely a usnadnění si práce s veřejně dostupným uveřejněním osobních údajů včelařů.

Také jste (jako já) včera a dnes dostali maily od zemědělců, kteří hospodaří poblíž vašich včelnic? Já to dostal poprvé za 35 roků včelaření. (Ne že by mi ta informace k něčemu byla, ale je to naplnění litery zákona).

 

Absurdity místo diskuse a spolupráce

Převaha reakcí na novelu zákona i v kuloárech byla asi v duchu: místo abychom navázali rozumnou spolupráci a respektovali se, novela nás postavila proti sobě.

Zemědělci nejsou schopni v dnešní době obstát v konkurenci bez chemie a nových odrůd.

Jako příklad bylo ve skvělé přednášce doc. Ing. Jana Kazdy a Ing. Martiny Stejskalové uvedeno, že nízké množství dusíkatých hnojiv + opylovatelé dá stejný výnos, jako vysoké množství hnojiv bez opylovatelů. Slunečnice potřebuje k dobrému výnosu jak hnojiva, tak opylovatele.

To uvádím jako jeden z mnoha možných příkladů, kdy by mezi zemědělcem a včelařem mohla být spolupráce prospěšná oboustranně. Včelař by měl jistotu nižšího množství syntetických látek v medu, pylu a vosku, zemědělec by ušetřil za hnojiva a postřiky. A to ještě moderní odrůdy řepky bez kyseliny erukové dávají řepkovému medu lahodnější chuť.

V přednášce Příležitosti ke včelí pastvě na orné půdě (nektarodárné biopásy, meziplodiny aj.) byly zajímavé informace Ing. Anny Šrámkové z Katedry ochrany rostlin, ČZU Praha, kromě jiného i o dotacích pro zemědělce, kteří chtějí hospodařit s minimem postřiků.

 

Residua syntetických látek v pylu

Zaujalo mne také, jaká množství syntetických účinných látek z postřiků se nacházejí v pylu:

70 % vzorků obsahovalo Azoxystrobin, 53 % Chorpyrifos atd., ale také 53 % vzorků obsahovalo Tau-fluvalinate (některé postřiky jej také obsahují a my jej ještě přidáváme jako léčivo proti kleštíku). Např. účinnou látku Thiacloprid obsahovalo 95 % vzorků.

 

Co teď?

Nejsem chemik ani zemědělec, jen průměrný včelař, který o těchto látkách neví vůbec nic. Mám, nebo nemám být vyděšen? Účinných látek používaných v zemědělství jsem z presentovaného obrázku jedné z přednášek napočítal 50.

Překvapeně jsem také sledoval informace VŠCHT (Ústavu analýzy potravin a výživy), jaké byly v náhodných vzorcích medu zjištěny účinné látky zemědělských postřiků. Je však třeba zdůraznit, že většinou hluboko pod povolenými hodnotami. Stejně tak jako v pylu, byly ve vzorcích medu prokázány látky z postřiků: ve 33 % vzorků byl prokázán Acetamiprid, Thiacloprid byl nalezen v 95 % vzorků. Atd.

 

Akutní otravy či vedlejší účinky? Jak se zachovat?  

Z příspěvku D. Titěry jsem si zapamatoval, že v současnosti ubývá akutních otrav včel, ale přibývají obavy z vedlejších účinků. Významnou pomůckou pro včelaře, kteří mají podezření na otravu včelstva, je dodat jim na včelnici nebo do úlu vodu. Následně zdokumentovat stav, volat SVS a ÚKZÚZ. Amatérský odběr vzorků včel a postříkaných rostlin prošetření podezření na otravu vůbec nepomůže.

 

Ne vše je nebezpečné

Podstatné je, že opakovaně z různých přednášek vyplynulo, že ne všechny postřiky jsou pro včely nebezpečné. Dokonce z těch povolených je nebezpečných pro včely již minimum. Dokonce některé, aniž by byly důkladně testovány, byly na nátlak skupin toužících po zviditelnění vyřazeny ze seznamu povolených možná i  neprávem.

 

Kdo je bez viny …

A pak jsem také přesvědčen, že možná stejné množství svinstev (jako ze zemědělsky obhospodařované půdy) do včelstev zanášíme při bezhlavém a hromadném používání VLP, a to dokonce i do těch včelstev, která léčbu nepotřebují, ale mají ji shora nařízenou.

 

Účinné látky relativně bezpečné a tank mixy

Velmi stručně a bez nároku na přesnost sděluji, že presentováno také bylo, že se do porostů, na něž nalétají včely (např. řepka, slunečnice) většinou stříkají pouze hnojiva s certifikátem účinné látky bezpečné pro včely. Včelař to však nerozliší a vidí: postřik = panika a úhyny.

Horší jsou tank mixy z látek jednotlivě bezpečných, ale v koktailu může vznikat mnoho neznámých a neprozkoumaných vlastností a účinků (a neprozkoumatelných – protože koncentrace mohou být v nekonečně pestrém poměru).

 

S vodou přinášenou včelami se tak nějak nepočítá ….

Za poněkud problematické považuji, že včely si nenosí z přírody jen glycidy a pyl, ale i vodu. A s tou žádný zákon nepočítá – přesto i na porost, na který včely nenalétají pro pyl a sladinu, ale létají pro vodu, může být proveden v rámci litery zákona povolený postřik. Nevím, třeba jsem jen informace přeslechl.

 

Je šance se domluvit?

Ne všemu musím hned na první dobrou věřit, ale některé přednášky pro mne měly vysokou informační hodnotu.

Závěr semináře byl optimistický: na MZe bude svolán „kulatý stůl“ s účastí všech, jichž se novela týká, a měl by vzniknout podklad pro další novelu, která paskvil napraví.

A ještě si dovolím vlastní optimistický závěr:

Společně se zemědělci sdílíme pole, louky, remízky, lesy. Musíme se domluvit a vzájemně vzdělávat a pravdivě informovat. Několik zemědělců, s nimiž jsem o přestávce hovořil, mělo lepší znalosti o včelách, než většina mně známých včelařů o postřicích.

Dost dobré informace lze čerpat z rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ.

 

Včely také nejsou ze hry …

Velkou naději pro včely spatřuji v dosud málo mezi včelaři známé, málo publikované vlastnosti. Metodou přímého lákání včel bylo pozorováno, že volně létajícím včelám byly podávány roztoky různých postřikových látek s naředěným medem – a včely některé z těch postřikových látek výrazně opomíjely. Nějakým způsobem poznají, že to pro ně nepatří mezi atraktivní zdroje glycidů. Dokonce údajně i při ředěních, která již nejsou laboratorními metodami zaznamenatelná, to včely poznají!

Domnívám se, že tato vlastnost nepochybně není cizí včelám, které prokazují vyšší, než průměrnou vitalitu. Takže by pozornost včelařů mohla být zaměřena nejen na varroatolerantní vlastnosti včel, ale také na sledování a testování vitality v běžném současném prostředí zemědělské krajiny.

Omlouvám se za případné nepřesnosti – ne vše podstatné se mi podařilo zaznamenat. Proto věřím, že opakování semináře v Brně dne 13. 4. (vizte odkaz v kalendáři akcí na našem webu – pozn. red.) se zúčastní více pozornějších včelařů, než jsem dokázal být já.

Josef Kala (mezititulky redakce)

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *