Level Silvestr

Vážení čtenáři,

rádi bychom se s prvním rokem naší existence rozloučili v poněkud odlehčenějším duchu. Protože oblíbeným formátem dnešního čtenáře je fotopříběh, vrátíme se touto formou ještě k říjnové konferenci MSVV. Doufáme, že se osoby, které se staly protagonisty našeho komixu, neurazí.

Silvestrovská Mozaika

Kuriózní vědecké publikace roku 2018, aneb co byste možná ani nemuseli číst… Článek, prosím, berte jako úvodní příspěvek do pravidelné rubriky o tom, co by naopak v žádném případě nemělo uniknout Vaší pozornosti.

Za apidologický objev roku 2018 by se dal považovat výzkum Mustarda („Hořčice“) a kol., kteří prokázali, že včely preferují potravu s obsahem ethanolu (1). Divím se, že se tento objev podařilo publikovat, resp. předpokládal snad někdo opak? Včelám vyhovuje obsah alkoholu v cukerném sirupu 1,25 až 2,5% – uvádím, abyste věděli, jak připravit novoroční přípitek. Vyšší než doporučené koncentrace ovšem zvyšují úmrtnost, to máme se včelami stejné.

Před rozjezdem večírku ve velkém stylu varuje práce Søvika et al. (2). Kokain prý včelám negativně ovlivňuje paměť. Hádala bych, že na pokusy padl všechen, paměť, nepaměť.

Ještě tragičtější účinky má ovšem medovice produkovaná křísy. Po její konzumaci totiž včely ve velkém hynou (3). Uruguayští včelaři tuto pohromu pojmenovali „Říční nemoc“ a čas od času je v jejich kraji potrápí. Dosud však nebylo jasné, kdo je za kalamitu zodpovědný. Sice je to Epormenis cestri pasoucí se na pryšci Sebastiania schottiana, ale pro jistotu bych ohlídala i naše křísky a pidikřísky. Co kdyby je ničení obilnin přestalo bavit…

Pokroky v zemědělském výzkumu

Zemědělci to mají vůbec těžké. Jako by nestačili všichni ti nepřejícní zakrslí pidižvíci, ale úrodu musejí ničit i sloni! Nedají se na ně bohužel použít postřiky, jelikož jsou divocí a ještě k tomu chránění. Srí Lančani a Afričané si ovšem poradili po svém – straší je nahrávkami rozzuřených včel (4). A sloni prchají. Pozor: Slona afrického děsí včela medonosná středoafrická, kdežto slona indického včela východní indická. Nezaměnit!

Zoufalost zemědělců odráží také publikace Williamsona s kolektivem (5), kteří zoufají nad nedostatkem opylovatelů ovocných dřevin. Situace by se prý dala zlepšit přilákáním jejich pozornosti. Výzkumníci proto po tři léta zkoušeli v sadech rozprašovat vůni z nejlibějších – feromon nasonové žlázy smíchaný s vůní květin. Jabloním, třešním a borůvkám to však k větší úrodě nepomohlo. Asi to přehlušil smrad z postřiků.

K účinkům xenobiotik na včelí zdraví tradičně vyšla celá řada seriózních prací, které do konceptu tohoto příspěvku nezapadají. Zastavím se proto jen u práce Urbanisation and wing asymmetry in the western honey bee (Apis mellifera, Linnaeus 1758) at multiple scales (6), ve které se podařilo prokázat, že blízkost pozemních komunikací negativně ovlivňuje symetrii včelích křídel. Připomnělo mi to nápis z místní moštárny: „Jablka od silnice nevykupujeme“. Asi vědí proč.

Výzva! Kalkulačky připravit

Pokud zrovna ujídáte jednohubky či jiné delikatesy, je ideální čas nalistovat práci Posady-Florez a spol. (7), která se babrá v exkrementech roztoče Varroa destructor. Kleštík prý kálí asi osmnáctkrát denně, raději na tělo včelí larvy, než na stěnu buňky. Hmotnost a objem exkrementů odpovídá zkonzumování cca 1 mikrolitru tělních tekutin hostitele za den. Tomu, kdo první dodá spolehlivé přepočty na svou osobu, platím sekt.

V případě, že se nechcete v kleštíkovi pitvat, ale raději se ho efektivně a jednou provždy zbavit, mám pro Vás zaručenou radu: Nepostupujte podle nápadu Rondeau et al. (8). Ti totiž zjistili, že roztoč Stratiolaelaps scimitus se vážně, ale vážně NEDÁ použít v biologickém boji vůči Varroa destructor.

Když už jsme byli od hnoje, trochu se v něm ještě pohrabejme… Pokud už roky marně hledáte spojku mezi netopýry a včelami, pak se Vám konečně poštěstilo! Podrobným rozborem netopýřího guána se totiž podařilo prokázat přítomnost včelích (a jiných hmyzích) virů (9). Fakt, že netopýři konzumují hmyz, asi nikoho nepřekvapil, ale je moc krásné, že víme, jakými neduhy ten zkonzumovaný hmyz trpěl. Na něco se umřít musí.

Trocha apiterapie

Jestli trápí nějaké ty neduhy i Vás, úlevu může přinést apiterapie. Publikace zasvěcená trubčímu mléku (10) například vyzdvihuje afrodiziakální účinky tohoto přírodního daru (přístup k článku je pochopitelně placený) . Autoři se v názvu ptají, co víme a co bychom chtěli vědět o trubčím mléce. Možná by se spíše měli tázat, co bychom měli vědět. O tom zas vědí své autoři jiné práce s názvem „Čerstvě vymačkáno…“ (11) popisující anafylaktický šok devětadvacetiletého včelaře. Očekávám korekci na dvaadevadesátiletého.

Naši exkurzi světem vědy uzavřu optimistickou publikací zkoumající motivace brazilských chovatelů bezžihadlých včel (12). Ke včelaření je prý vedou především emoční a estetická kritéria. Jinak řečeno, na otázku: Proč chováte včely?, odpovídali nejčastěji tak, že jim tato činnost přináší radost a potěšení, je jejich láskou a vášní a že je včelaření krásné. Zisk z prodeje včelích produktů, léčebné účinky a rodinné tradice zůstaly na chvostu.

Myslím a doufám, že ta žihadla v tom nehrála roli a beru to jako včelařské předsevzetí na rok 2019.

  1. Honey Bees (Apis mellifera) Show a Preference for the Consumption of Ethanol. Mustard JA., Oquita R., Garza P., Stoker A. Alcohol Clin Exp Res. 2018 Oct 22. doi: 10.1111/acer.13908.PMID: 30347437
  2. Cocaine Directly Impairs Memory Extinction and Alters Brain DNA Methylation Dynamics in Honey Bees. Søvik E., Berthier P., Klare WP., Helliwell P., Buckle ELS., Plath JA., Barron AB., Maleszka R. Front Physiol. 2018 Feb 13;9:79. doi: 10.3389/fphys.2018.00079. eCollection 2018. PMID: 29487536
  3. Epormenis cestri secretions in Sebastiania schottiana trees cause mass death of honey bee Apis mellifera larvae in Uruguay. Invernizzi C., Nogueira E., Juri P., Santos E., Arredondo D., Branchiccela B., Mendoza Y., Antúnez K. PLoS One. 2018 Jan 9;13(1):e0190697. doi: 10.1371/journal.pone.0190697. eCollection 2018. PMID: 29315331
  4. Wild Sri Lankan elephants retreat from the sound of disturbed Asian honey bees. King L., Pardo M., Weerathunga S., Kumara TV., Jayasena N., Soltis J., de Silva S. Curr Biol. 2018 Jan 22;28(2):R64-R65. doi: 10.1016/j.cub.2017.12.018. PMID: 29374444
  5. Evaluation of Nasonov Pheromone Dispensers for Pollinator Attraction in Apple, Blueberry, and Cherry. Williamson J., Adams CG., Isaacs R., Gut LJ.. J. Econ Entomol. 2018 Apr 23. doi: 10.1093/jee/toy107. PMID: 29688446
  6. Leonard RJ., Wat KKY., McArthur C., Hochuli DF. Urbanisation and wing asymmetry in the western honey bee (Apis mellifera, Linnaeus 1758) at multiple scales. PeerJ. 2018 Dec 3;6:e5940. doi: 10.7717/peerj.5940. PMID: 30533293.
  7. Insights into the metabolism and behaviour of Varroa destructor mites from analysis of their waste excretions. Posada-Florez F., Sonenshine DE., Egekwu NI., Rice C., Lupitskyy R., Cook SC. Parasitology. 2018 Nov 9:1-6. doi: 10.1017/S0031182018001762. PMID: 30409232.
  8. Risk assessment and predation potential of Stratiolaelaps scimitus (Acari: Laelapidae) to control Varroa destructor (Acari: Varroidae) in honey bees.Rondeau S., Giovenazzo P., Fournier V. PLoS One. 2018 Dec 7;13(12):e0208812. doi:10.1371/journal.pone.0208812. eCollection 2018.PMID: 30532269.
  9. Metagenomic analysis of bat guano samples revealed the presence of viruses potentially carried by insects, among others by Apis mellifera in Hungary. Zana B., Kemenesi G., Urbán P., Földes F., Görföl T., Estók P., Boldogh S., Kurucz K., Jakab F. Acta Vet Hung. 2018 Mar;66(1):151-161. doi: 10.1556/004.2018.014. PMID: 29580079
  10. What do we know and what we would like to know about drone homogenate. Sawczuk R., Karpinska J., Miltyk W. J. Ethnopharmacol. 2018 Nov 1. pii: S0378-8741(18)31727-6. doi: 10.1016/j.jep.2018.10.042. Review. PMID: 30391708.
  11. Freshly squeezed: anaphylaxis caused by drone larvae juice. Stoevesandt J., Trautmann A. Eur Ann Allergy Clin Immunol. 2018 Sep;50(5):232-234. doi: 10.23822/EurAnnACI.1764-1489.43. Epub 2017 Nov 30. PMID: 29384114.
  12. Do emotions influence the motivations and preferences of keepers of stingless bees? Carvalho RMA., Martins CF., Nóbrega Alves RR., Alves ÂGC. J. Ethnobiol. Ethnomed. 2018 Jul 13;14(1):47. doi: 10.1186/s13002-018-0246-3. PMID: 30005687

Co Vás nejvíce zaujalo v roce 2018

Pořadí Článek Autor
1. Roztoč Varroa včelám krev nepije Erik Tihelka
2. Mapa cen medu Štěpánka Dlouhá
Michal Kabát
3. Záhada odvíčkovaného plodu Štěpánka Dlouhá
4. Thymol ve včelách Štěpánka Dlouhá
Josef Kala
Ivo Kovařík
5. Přehled registrovaných veterinárních léčivých přípravků pro včely redakce
6. S MUDr. Jiřím Marxem o chovu matek Jiří Matl
7. Úhyny s příběhy (2017/18) redakce
8. Kolik stojí med Hanka Beranová
9. Milan Havelka a přirozený chov matek v silných včelstvech Jiří Matl
10. Jak to dělají u sousedů III – O kyselině mravenčí Jiří Matl

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *