Kolik a za kolik: Spotřeba přípravků na boj proti varroáze v Česku

Redakci portálu Včelaři sobě zajímala spotřeba akaricidů v českých zemích. Chtěli jsme také vědět, zda dostupnost nově registrovaných preparátů mění zvyklosti včelařů při jejich snaze eliminovat roztoče Varroa destructor. Zajímali jsme se, zda je s léčivy zacházeno hospodárně a zda veřejné prostředky vynaložené na boj proti varroóze skutečně pomáhají včelám a včelařům. Podařilo se nám získat poměrně obsáhlá data, kterými dokládáme relevantnost našich tvrzení. Pohodlně se usaďte, seriál začíná…

V České republice je k dnešnímu dni registrováno celkem 17 veterinárních léčivých přípravků určených k tlumení varroózy včel, z nichž 13 je zároveň distribuováno na našem trhu. Stát na registrované přípravky přispívá prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu částkou odpovídající 70% prodejní ceny přípravku. Polovina z dotací pochází z evropských fondů, druhá polovina ze státního rozpočtu ČR. Je samozřejmé, aby veřejnost měla přístup k údajům o spotřebě dotovaných přípravků a mohla posoudit hospodárnost jejich využívání.

Zdroje dat

Když jsme v zimě loňského roku publikovali článek o spotřebě polních pesticidů, slibovali jsme Vám brzký přehled o množství pesticidů, které do úlů vpraví sami včelaři. V té době jsme měli v hlavách přibližnou představu o tom, jak potřebná data získat. Žádné tabulky sledující spotřebu akaricidů v Česku totiž nikde publikované nejsou, pravděpodobně totiž ani neexistují. Jediným přístupným ukazatelem naznačujícím zvyklosti českých včelařů byly jen výsledky dotazníkového šetření asociace COLOSS. Ty mají výhodu, že zahrnují i odpovědi včelařů, kteří k tlumení varoózy používají neregistrované přípravky. Na druhou stranu z nich však nelze usuzovat na celkovou spotřebu léčiv.

Jako první jsme požádali výrobce a distributory registrovaných veterinárních  léčebných přípravků (dále jen VLP) o sdělení množství prodaných preparátů v posledních pěti letech. Příliš nás nepřekvapilo, že ani jeden z oslovených subjektů našemu přání nevyhověl. Odmítnutí bylo vždy velmi taktní a slušné, avšak jasně sdělovalo, že požadovaná data nám svěřena nebudou.

Vzhledem k tomu, že na registrované VLP může být v rámci opatření Boj proti varoáze uplatňována dotace dle nařízení vlády č. 197/2005, v platném znění (“evropská dotace”), požádali jsme nakonec Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který dotaci administruje, aby nám počty dotovaných VLP v jednotlivých letech sdělil. SZIF je povinen informaci poskytnout na základě zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je známý jako zákon “o svobodném přístupu k informacím”.

I přes poměrně komplikovaný průběh žádosti se nám nakonec po cca 5 měsících podařilo některé požadované údaje získat. Podle našeho názoru se jedná o zatím nejucelenější přehled spotřeby VLP pro včely a náhled do zvyklostí včelařů při používání akaricidů v ČR. Zahrnuti nejsou pouze včelaři využívající neregistrované přípravky a včelaři, kteří o dotaci nežádají. Vzhledem k tomu, že léčiva jsou nakupována jednoduše – přímo za dotovanou cenu, nebude takových včelařů mnoho.

Data o počtu včelstev a včelařů vychází ze statistik ČMSCH, a. s., a byla nám sdělena vedoucím odboru ústřední evidence ČMSCH. Údaje se vztahují vždy k 1. září daného roku dle stavu hlášení zaregistrovaných v ústřední evidenci do 31. prosince daného roku.

Dávkování a způsob podání jednotlivých VLP je součástí příslušných příbalových informací.

Část první: Amitraz v číslech

V boji proti varroáze, zvítězíme s amitrazem.
Nepřijde to vůbec draze, zhyne roztoč i invaze.

V dnešních úvahách se zaměříme pouze na účinnou látku amitraz, která je v Česku vůbec nejčastěji užívaným akaricidem. Až do roku 2017 prakticky neexistoval jiný legální ekvivalent s obsahem odlišné účinné látky, který by umožňoval provedení povinného podzimního preventivního ošetření v souladu s platnou Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace. Po registraci nových VLP mají nyní včelaři více na výběr, ale zvyk je železná košile a nějakou dobu nejspíš potrvá, než si novinky na našem trhu najdou své příznivce. Použití amitrazu je navíc pro včelaře v mnoha ohledech výhodné:

  • je stále velmi účinné, uváděná účinnost se pohybuje mezi 96 – 98%,
  • aplikační postupy jsou jednoduché – fumigací, aerosolem ve vodním či acetonovém roztoku nebo řízeným odparem z pevného nosiče (proužky),
  • v případě použití přípravku Varidol® je levné,
  • pro majitele včel může být i bezpracné, pokud aplikaci provádějí důvěrníci,
  • pro včely je látka relativně bezpečná, zvláště při podání poměrně nízkých dávek v bezplodém období (na podzim), jak u nás bylo roky zvykem.

Na druhou stranu je amitraz, C19H23N3 ,nebo též N-methyl bis (2,4-xylyliminomethyl) amin syntetickým chemickým prostředkem s řadou negativních vedlejších vlivů na včelu i kvalitu včelích produktů. Účinek látky na roztoče je neurotoxický. Mechanismem účinku je interakce s oktopaminovými receptory v centrální nervové soustavě, což vede ke zvýšení neuronové aktivity, uvolnění a následně smrti parazita. Ačkoliv je nám někdy podsouváno, že aplikací přípravku trpí jen roztoč, není tomu tak.

Amitraz se v úlovém prostředí poměrně rychle rozkládá na dílčí metabolity, především N-2,4-dimethylphenyl-N‘-methylformamidin (DMPF), které jsou příčinou následného toxického působení na včely. Uznávaná včelařská autorita, Randy Oliver, v podrobné rešerši na svém webu uvádí, že zhruba polovina aplikované dávky amitrazu zůstane desítky dní biologicky aktivní právě ve formě DMPF. DMPF je také jedním z vůbec nejčastěji nalézaných kontaminantů medu a vosku. Mezi další negativa amitrazu patří, že při nevhodném způsobu aplikace dochází u roztočů k vzniku rezistence, má synergické účinky s jinými pesticidy, zvyšuje pravděpodobnost onemocnění včelstev nosematózou, apod. Pro podrobnější informace nad rámec tohoto článku viz třeba zmíněná rešerše Randyho Olivera.

Počet prodaných dotovaných balení

V současné době jsou v ČR registrované tři přípravky s účinnou látkou amitraz. Jedná se o přípravek Varidol® 125 mg/ml v balení 5 ml, distribuovaný Výzkumným ústavem včelařským s. r. o., španělský přípravek Apitraz® 500 mg v balení po 10 proužcích, distributora M+H VET s. r. o. a přípravek Apivar® 500 mg v balení po 10 a 60 proužcích společnosti Véto-pharma, který se tu však zatím neprodává. Vývoj počtu dotovaných balení těchto VLP v posledních třech letech a přepočet na množství obsažené aktivní látky shrnují následující tabulky a graf:

Spotřeba přípravků s účinnou látkou amitraz v jednotlivých letech, vyjádřená v počtech dotovaných balení (ks)

Přípravek / Rok 2016 2017 2018
Varidol® 125 mg/ml, balení 5 ml 63 674 63 354 79 811
Apitraz® 500 mg, proužky, 10 ks/bal. 645 836
CELKEM 63 674 63 999 80 647

Shrnutí: V letech 2016 až 2018 včelaři na základě dat poskytnutých SZIF zakoupili minimálně 63 674, 63 999, respektive 80 647 balení VLP s účinnou látkou amitraz.

Spotřeba aktivní látky amitraz obsažené v dotovaných baleních v jednotlivých letech (g)

Přípravek / Rok 2016 2017 2018
Varidol® 125 mg/ml, balení 5 ml 39 796 39 596 49 882
Apitraz® 500 mg, proužky, 10 ks/bal. 0 3 225 4 180
CELKEM 39 796 42 821 54 062

Shrnutí: V letech 2016 až 2018 včelaři na základě dat poskytnutých SZIF v rámci registrovaných VLP zakoupili minimálně 39,8 kg, 42,8 kg, respektive 54,1 kg čistého amitrazu.

Zatímco Apitraz® je (prozatím) jen okrajově využívaným prostředkem, přípravek Varidol® naopak na trhu s akaricidy jednoznačně kraluje. Každý včelař v Česku tak má svou pomyslnou lahvičku. Někdo asi i dvě, protože část včelařů amitraz nepoužívá: V dotazníkovém šetření asociace COLOSS v roce 2018 “pouze” 77 % zúčastněných včelařů uvedlo, že alespoň jednou fumigovalo (aerosolování uvádí 49% včelařů). V roce 2017 fumigaci nebo aerosolování přiznalo 86%, v roce 2016 80% a v roce 2015 88% respondentů.

Vývoj počtu včelstev a včelařů ve stejném období je pro porovnání zachycen zde:

Zacházíme s VLP hospodárně? Kolik ošetření mohlo být a kolik mělo být provedeno

Zda je spotřeba akaricidů s účinnou látkou amitraz vysoká či nízká se můžeme jen dohadovat, dokud nespočítáme, kolik ošetření bylo možné z prodaného množství VLP v jednotlivých letech provést, a neporovnáme ho s odhadem počtu ošetření, která měli včelaři skutečně udělat:

Počet aplikačních dávek, který měl být spotřebován v závislosti na počtu včelstev v daném roce – účelnost spotřeby přípravku Varidol®

Presentovaná tabulka se týká pouze přípravku Varidol®, včelstva ošetřená přípravkem Apitraz® byla při výpočtech odečtena (více viz appendix).

2016 Počet včelstev k 1.9. daného roku 738 236 Spotřebován 1,9 násobek aplikačních dávek (navíc 90% dávek) Na jedno včelstvo připadá 5,8 dávek
Počet aplikačních dávek Varidolu, na které byla uplatněna dotace* 4 279 167
Odhad počtu  aplikačních dávek, který měl být spotřebován** 2 214 708
2017 Počet včelstev k 1.9. daného roku 673 409 Spotřebován 2,1 násobek aplikačních dávek  (navíc 110% dávek) Na jedno včelstvo připadá  6,3 dávek
Počet aplikačních dávek Varidolu, na které byla uplatněna dotace* 4 257 661
Odhad počtu  aplikačních dávek, který měl být spotřebován** 2 017 002
2018 Počet včelstev k 1.9. daného roku 678 096 Spotřebován 2,6 násobek aplikačních dávek (navíc 160% dávek) Na jedno včelstvo připadá 7,9 dávek
Počet aplikačních dávek Varidolu, na které byla uplatněna dotace* 5 363 642
Odhad počtu  aplikačních dávek, který měl být spotřebován** 2 024 171

Shrnutí: Z přehledu vyplývá, že v letech 2016, 2017 a 2018 bylo teoreticky možné dotovaným množstvím přípravku Varidol® ošetřit každé uvažované včelstvo 5,8 krát, 6,3 krát, respektive 7,9 krát. Oproti běžné včelařské praxi, kdy jsou včelstva ošetřována třikrát ročně, se jedná 190%, 210%, respektive 260% potřebného množství aplikačních dávek. K tomuto nesouladu může docházet z několika důvodů, které se pokusíme identifikovat v následující kapitole.

Hypotézy vzniku aktuální situace

Hypotéza: Chyby statistik

K chybám v uvedených statistikách může přirozeně docházet. Statistika ČMSCH nemusí obsahovat všechna včelstva chovaná a ošetřovaná včelaři. Včelaře může k zapírání skutečného počtu vlastněných včelstev motivovat řada skutečností:

  • chtějí se vyhnout evidenci v registru ČMSCH a v systému LPIS
  • jistí se pro případ zimních ztrát, kdy jsou nuceni ztráty vyšší než 25% na stanovišti hlásit Státní veterinární správě
  • nechtějí překročit limit 60 včelstev, kdy je možné prodávat med ze dvora, apod.

Při zpracování dat SZIFem mohlo dojít k lidskému pochybení, neboť údaje o množství dotovaných VLP mají v této státní instituci ještě v 21. století k dispozici pouze v listinné (papírové) podobě.

Hypotéza: Chyby v aplikaci přípravku

Nikdo z nás nevidí pod ruce včelařům a není tak možné ověřit, zda přípravky aplikují v dávkách doporučených v příbalových letácích. Varidol® i Apitraz® jsou každopádně včelařům vydávány pouze na lékařský předpis, takže zodpovědnost za jejich případné nadužívání někdy připadá na vrub veterinářům, kteří je předepisují – zvláště pak v případě hromadných objednávek. Zodpovědnost na veterinární lékaře přenáší i výrobce Výzkumný ústav včelařský s.r.o., který v hromadné objednávce léčiv uvádí, že “Veterinární lékař svým podpisem potvrzuje, že se seznámil s uvedenou organizací a se včelstvy jejích členů a jim předepisuje uvedené množství léčiva.” Zbytek zodpovědnosti na sebe bere objednatel, neboť “… se svým podpisem zavazuje, že organizace bude nakládat s léčivem dle pokynů uvedených v příbalové informaci, a že členové organizace jsou konečným příjemcem léčiva. Za tímto účelem zorganizuje potřebné poučení.

Hypotéza: Stát platí dotaci na přípravky, které se v reálu nedostanou do včelstev

Příliš velké balení

K plýtvání s přípravkem Varidol® může docházet z prostého důvodu, že velikost balení 5 ml není pro většinu včelařů vhodná. Jak vyplývá z následujícího grafu (máme k dispozici data z roku 2016), nejvíce včelařů chová 1-5 nebo 6-10 včelstev:

Přihlédneme-li k výše uvažované střední hodnotě aplikační dávky 9,3 mg a třem aplikacím na včelstvo a rok, zjistíme, že balení 5 ml vystačí pro ošetření přibližně 22,4 včelstev. Je zřejmé, že pro majoritu včelařské populace je balení příliš velké a část z něho nevyužijí. V některých základních organizacích ČSV bývalo zvykem, že ošetření prováděl důvěrník a včelaři se tak o léčebný přípravek dělili. Vzhledem k počtu prodaných balení Varidolu® se však zdá, že už se tak neděje. Pokud je tato praxe někde stále ještě běžná, o to více se musí plýtvat na jiných místech… Balení 5 ml je výhodné pro prodejce, nikoliv pro včelaře.

Celkovou situaci ilustruje následující graf:

Objednávky nadbytečného množství

Dalším důvodem plýtvání může být objednávka vyššího počtu balení, než je nutné. Včelaři objednávají léčiva ve velkém předstihu, pokud chtějí mít jistotu včasného doručení (letos objednávky do 30. června, respektive do 15. března). V době, kdy ještě není zřejmé, kolik budou mít v době provádění podzimního ošetření včelstev. Včelaři tak možná s obavou z pozdější nedostupnosti přípravku kupují více léčiva, než skutečně vypotřebují. Některé pobočné spolky zřejmě nakupují takzvaně “do foroty”, což úsměvně ilustruje diskuzní příspěvek z fóra iFauna z 25. 8. 2018 (redakčně kráceno):

„Možná hloupý dotaz, ale kde je možné sehnat Varidol fum? (…)“

„(…) Pak bych já na vašem místě docupital za nějakým funkcionářem místní organizace Svazu tam, kde máte včely a nikoli arogantně, nýbrž pokorně bych poprosil o radu a pomoc. Pokud to uděláte takto, pak vám to příslušný funkcionář dá (prodá) a vysvětlí, jak postupovat příště. Asi mu budete muset něco podepsat (vlastně nevím, jakživ jsem nebyl tak pošetilý, že bych nebyl členem ČSV). Spolky vyřizují léčiva s předstihem a právě třeba pro případ, jako je váš, obyčejně berou o něco navíc. (…)“

Nelegální distribuce

Příspěvek je zároveň ukázkou toho, že nevyužité léčivo může být dále nelegálně distribuováno. Mezi včelaři občas proběhne šeptanda o prodeji českých VLP do zahraničí. Tuto informaci se nám ale nepodařilo ověřit. Nelegální distribuce “přebytků” mezi českými včelaři je sice běžnou praxí (viz foto). Ta ovšem nevede ke zvyšování spotřeby VLP, ale má přesně opačný efekt.

Kdo shání, sežene…

Neomezená dotace

Dalším možným vysvětlením plýtvání léčivy je neomezená výše dotačních prostředků uvolňovaná na základě nařízení vlády 197/2005 Sb. na boj proti varroáze. Administrátor dotace peníze přiděluje na základě dodaných daňových dokladů o prodeji léčiv, aniž by jakkoliv reflektoval aktuální počet včelstev, natožpak nákazovou situaci. Cílem dotační podpory by mělo být nejen zvýšení dostupnosti VLP včelařům (snížení ceny), ale také zajištění, že se s přípravky potažmo s veřejnými prostředky nebude plýtvat. Dobrou praxi zavedlo například sousední Sasko, kde včelaři dostávají léčiva zdarma, avšak úměrně k počtu včelstev, která vlastní. Český dotační moloch takto “sofistikovaný” přístup zatím nezvládá. O tom však v některém z příštích dílů…

Příště si přečtete:

V druhé části seriálu zveřejníme spotřebu prostředků na boj proti varroáze, které neuvádíme dnes. Zamyslíme se zároveň nad proměnou českého trhu s akaricidy po registraci nových přípravků v posledních letech.

Data COLOSS: Mgr. Jiří Danihlík, Ph. D., monitoring COLOSS

Zdroje, které nebyly uvedeny v první části; dle pořadí v textu

Milani N. (1995), The resistance of Varroa jacobsoni Oud. to pyrethroids; a laboratory assay. Apidologie 26: 415–424. Milani N. (1999), The resistance of Varroa jacobsoni Oud. to acaricides. Apidologie 30: 229-234. Thompson H. M., Brown M. A., Ball R. F., Bew M. H. (2002), First report of Varroa destructor resistance to pyrethroids in the UK, Apidologie 33 (2002) 357–366, DOI: 10.1051/apido:2002027. Rodríguez-Dehaibes S. R., Otero-Colina G., Pardio Sedas V., Villanueva Jiménez J. A. (2005), Resistance to amitraz and flumethrin in Varroa destructor populations from Veracruz, Mexico. Journal of Apicultural Research, Volume 44, Issue 3. Martin S. J. (2015), Acaricide (pyrethroid) resistance in Varroa destructor. Bee World. 85. 67-69. González-Cabrera J., Rodríguez-Vargas S., Davies T.G. E., Field L. M., Schmehl D., Ellis J. D.,  (2016), Novel mutations in the voltage-gated sodium channel of pyrethroid-resistant Varroa destructor populations from the Southeastern USA. PLoS ONE 11(5): e0155332. DOI: 10.1371/journal.pone.0155332. Stara J., Pekar S., Nesvorna M., Kamler M., Doskocil I., Hubert J. (2018), Spatio-temporal dynamics of Varroa destructor resistance to tau-fluvalinate in Czechia, associated with L925V sodium channel point mutation. Pest Manag Sci 75(5):1287-1294. DOI: 10.1002/ps.5242. Sekaninová I. (2019), Výzkum rezistence roztoče Varroa vůči tau-fluvalinátu. www.vetweb.cz Výskyt bodových mutací v genu pro sodný kanál u roztoče Varroa destructor. www.svscr.cz (mapové podklady). Hubert J. a kol. (2018), Certifikovaná metodika pro hodnocení rezistence roztoče Varroa destructor vůči tau-fluvalinátu. www.vurv.cz Johnson R.M., Dahlgren L., Siegfried B.D., Ellis M.D. (2013), Acaricide, fungicide and drug interactions in honey bees (Apis mellifera). PLoS One. 2013;8(1):e54092. DOI:10.1371/journal.pone.0054092 Příbalová informace k přípravkům Gabon PF 90 mg, Gabon Flum 4 mg, MP 10 FUM a M-1 AER. Fórum Šance pro včely. https://forum.sanceprovcely.cz Včelařské fórum. www.vcelarskeforum.cz Vyjádření k přípravku Gabon Flum 4 mg ze dne 10. 6. 2014, č.j. SVS/2014/043735-G Povolení klinického testování přípravku Gabon Flum 4 mg ze dne 27. 3. 2014, reg. č. 004/2014/CT Dokumentace ke klinickému hodnocení přípravku Gabon Flum 4 mg proužky do úlu. www.beedol.cz
  • Informační dopis
  • Objednávkový list
  • Souhlas chovatele
  • Soubor informací pro zkoušejícího
  • Formulář pro záznamy sledovaných parametrů
  • Souhrn údajů o přípravku
  • Informace pro chovatele
Kamler F. (2015), Klinické hodnocení Gabon Flum 4 mg 2015. www.slideplayer.cz Zákon č. 378/2007 Sb. Zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů.

25 komentářů

  1. KaJi Reagovat

    Co je to za blbost?
    Preci. Cim vickrat lecim, tolikrat mam zdravejsi vcely.
    95% x 4 = vcely zdrave na 380%.
    A komu vcely hynou mel by se nad sebou zamyslet proc setri kdyz je to dotovane.
    Lakomy vcelar, chudy vcelar.

  2. Veronika D. Reagovat

    Opravdu zajímavé počtení k zamyšlení. Článek musel dát opravdu práci, klobouk domů před autorem/rkou/ry/rky (abychom to měli vyváženě 🙂 ).

  3. Ivo Kovařík Reagovat

    Děkuji za velmi zajímavý článek,již se moc těším na pokračování.

  4. V.Prokeš Reagovat

    Jsem živý doklad toho proč je statisticky přebytek. V prvním roce vcelaření jsem měl dvě včelstva, každé dvakrát ošetřené a teď už ani nevím kde mám zbytek léčiva. Nejspíš už bude prošlý. Když jsme u plýtvání, neví někdo proč se má varromed půl roku po otevření vyhodit. Kupoval jsem bez dotace a je mě toho líto.

    • Jiří Matl Reagovat

      Stran toho Varromedu je to asi tím, že jednou z účinných látek je KŠ a ta se v takovém roztoku nemá dlouho skladovat (pokud ano, pak v ledničce, ale i tak v principu max. do 5 měsíců). Stejně tak, když si uděláte cukerný roztok s KŠ na zimní pokap, je dobré jej spotřebovat co nejdříve. Pokud se nemýlím (to by líp řekli chemici), tvoří se tam při skladování HMF, který je pro včelky jedovatý.
      S Varromedem je to vůbec zajímavé. Jsou názory (zatím spíš potvrzené jen pokusy v laboratoři), že to není to pravé ořechové pro otevřený plod. Takže pokud se používá v létě …

      • V.Prokeš Reagovat

        Jirko dík. Něco podobného jsem už o KŠ četl. Varromed má ale složitější složení a místo cukru je tam karamel. Stejně to vyhodim a koupím novej. Jinak ten navod, že se může používat téměř nepřetržitě, je tam dost zavádějící. Já to aplikuju jen v zimě bez plodu misto KŠ.

        • Jiří Matl Reagovat

          Je pravda, že uprostřed sezony je řada metod, které jsou jak šetrnější, tak i stejně efektivní. I když některé jsou pracnější, ale s tím už nic nenaděláme. Současné včelaření je prostě jiné. A mě osobně překvapuje, jak se změnilo i během posledních cca 10, možná i 5 let.

  5. alojz dovcik Reagovat

    je článok interesantný aj pre slovenskeho včelára.Z mojej praxe sledujem nárast rezistentných kmeňov varoazy .Mám 13 včelstiev a s liekmi narábam velmi opatrtne práve so vzniknutými reziduami. Po aplikácii a potrebnej dobe účinku preto vetrám pomerne intenzivne každé včelstvo. Ak je štatistická chyba z toterajšich zisteni 50% tná aj tak mi vychádza skutočnosť, že liečivo je príliš intenzívne používané.

  6. Pavel Holub Reagovat

    Podle mne se pod hromadnou objednávku ČSV musí podepsat některý veterinář. Tedy odpovědnost je čistě na něm. On předepisuje požadavky na virtuální včelstva.
    Není nic jednoduššího, než aby ČMSCH vydalo hromadně předpis podle požadavků včelařů. Tedy podle hlášení o počtu včelstev s komentářem, jaký VLP na předpis chci předepsat. Pak jednoduše vyzvednu u distributora, jako např, nyní Apitraz se slevou o EU dotaci. Kdo bude chtít více, koupí si ten Apitraz volně prodejný za plnou taxu. To je podle mne jediná možnost, jak nadužívání přibrzdit, cenou, včelaři jsou obecně držgrešlové.
    Včela patří do hmyzu, bezobratlí, tedy tu nadměrnou spotřebou VLP týrat podle zákona nelze. Týrat můžeme jen spotřebitele. Od toho tu máme SVS a SZPI, kteří by místo kontroly léčení, měli kontrolovat kvalitu medu a vosku.

  7. R. Polášek Reagovat

    No nějaký problém s distribucí tam určitě bude.
    Dřív chodil důvěrník s jednou lahvičkou, kterou spotřeboval úplně a potom otevřel další. V celé ZO tak zbyly jen jednotky lahviček. Dnes důverníci čím dál víc lahvičky včelařům rozdají, takže každý včelař má svoji. Sdílení lahviček mezi včelaři se nedělá, když lahvička je dotovaná a za pakatel. Proto podle mne takový nadbytek spotřeby léčiva.
    Je ovšem možné, že část včelařů léčivo používá nadměrně a v rozporu s předpisy i  v létě, kdy je ve včelstvu plod.
    Kdysi v zahraničí, Rakousku, Německu, byl podobný problém s léčivem na bázi brompropylátu. Bylo předepsáno, žei toto léčivo se má používat jen v omezeném počtu léčení a v době , kdy ve včelstvu není plod. Léčivo bylo ale volně prodejné a použití neregistrované, takže včelaři léčili i v létě. Začínající rezistenci pak řešili dalším zvyšováním počtu léčení a i  zvyšováním dávky. Nakonec tam velice rychle jednak došlo k totální rezistenci roztoče na brompropylát a potom k zamoření vosku, kdy po přidávání mezistěn z tohoto vosku padali ve včelstvu roztoči.

  8. Potužník Reagovat

    Děkuji za velmi pěkný článek, který kromě peněz, které jsou vždy až na prvním místě, monitoruje i množství chemikálií vyráběných a aplikovaných do včelstev.

    Úvodem bych chtěl upozornit na nesoulad ve Vámi uváděných číslech.Uváděných cca 80000 balení Varidolu obsahuje 10 kg amitrazu.

    Aby nemusel počítat každý znovu, dám sem pár čísel, snad tam nemám chybu:

    Apitraz 2x500mg=1g na 1 včelstvo, pro celou ČR by to bylo cca 3/4 tuny
    Varidol 3x4x1,25mg=15mg na 1 včelstvo, pro celou ČR cca 12 kg
    jde o včelstvo ve dvou nástavcích, pokud je v jednom, polovina (7,5mg)
    lahvička 5ml=125mg amitrazu obsahuje cca 100 kapek, tedy 1 kapka=1,25mg amitrazu

    Apitraz 759Kč pro 5 včelstev, dotace 759/5*0,7=106,25Kč
    Varidol 102Kč pro 8 včelstev, dotace 102/8*0,7=8,93Kč poznámka: v 1 nástavku
    Varidol 102+48Kč pro 16 včelstev, dotace 150/16*0,7=6,56Kč pro 2 nástavky
    poznámka: 50 pásků plus 200 kapek varidolu

    Na každé včelstvo léčené Apitrazem je čerpána dotace zhruba o 100 Kč vyšší. Ale to jsou jen drobné oproti dotacím na elektřinu.

    A ještě pár slov k plýtvání. Já zbylý loňský varidol používám. Například 2 kapky loňského a 2 kapky čerstvého. Jsem paranoidní, existuje teoretická možnost chyby ve výrobě, ale že bych měl smůlu 2 roky po sobě nepředpokládám.

    Léčivo se objednává na jaře, včelař nezná přesně počet včelstev která bude zazimovávat. Roje a oddělky bez plodu je také vhodné ošetřit.

    Porovnám to s něčím obvyklejším, jdu pro chleba. Bochník, půlku či jen čtvrtku? Možná se zastaví mladí s vnoučaty, vezmu půlku. Něco zbude. Já zbytek usuším a dám farmáři od kterého kupuji vejce. Co děláte se zbytky Vy ???

    VP

    • Potužník Reagovat

      Mám tam chybu:
      Varidol je 125mg na 1ml tedy 625mg na lahvičku

      Varidol 3x4x6,25mg=75mg na 1 včelstvo, pro celou ČR cca 60 kg
      jde o včelstvo ve dvou nástavcích, pokud je v jednom, polovina (37,5mg)
      lahvička 5ml=625mg amitrazu obsahuje cca 100 kapek, tedy 1 kapka=6,25mg amitrazu

      Ostatní je snad správně. Omlouvám se, VP

      • Tomáš Ivanský Reagovat

        Dobrý den,
        Zdravím Vás a děkuji za aktivní argumentaci. Pokud to chápu korektně, přístupujete k problematice „přes počet kapek“. Přístupu rozumím, protože je blízký praxi. Zde bych měl ale jeden komentář – chci-li striktně vycházet z informace výrobce přípravku, musím respektovat tato fakta, uvedená v příbalové informaci:
        1. „Na jedno včelstvo (na jeden nástavek) se použijí dvě kapky přípravku (6,2 mg léčivé látky)…“. Z toho tedy plyne, že jedna kapka obsahuje 3,1 mg amitrazu (nikoliv 1,25 mg). Ten rozdíl samozřejmě potom determinuje i rozdíl mezi výsledky, které uvádíme v kapitole Zacházíme s VLP hospodárně? a k nimž jste dospěl Vy.
        2. Dále výrobce píše: „Obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky. Pro velmi slabá včelstva se použije jedna kapka.“
        3. Pro aerosolování dále výrobce předepisuje: „Na jedno středně silné včelstvo se aplikuje aerosolová mlha z 3 ml 1,64% vodní emulze nebo acetonového roztoku přípravku (6, 2 mg účinné látky)“. Tudiž nejsem oprávněn použít automaticky počet 4 kapek resp. 12,4 mg amitrazu na jedno ošetření. Abychom toto postihli pracujeme se střední hodnotou 9,3 mg v našich výpočtech.
        4. Balení Varidolu 5ml obsahuje 5x125mg = 625mg amitrazu

        Nahlédnu-li do Vašich výpočtů, vidím, že na počtu 3 ošetření ročně na včelstvo i na obsahu amitrazu v jednom balení Varidolu se shodujeme.

        Díky za doplnění vstupů pro finanční dopady.

        Závěrem odpověď na otázku stran zbytků. Budu mluvit jen za sebe:
        1. Varidol nakupuji v případě potřeby u veterináře a o dotaci na něj nežádám (nikoliv z důvodu zásadovosti boje proti dotacím, ale jsem administrativní lenoch – nejsem organizován v ČSV a musel bych to administrovat sám).
        2. Pokud v lahvičce zůstane nějaký více než rok starší zbytek, zlikviduji.
        Zachovejte nám přízeň.
        Tomáš Ivanský.

        • Potužník Reagovat

          Ano, opravil jsem se, léta jsem žil v domněnce, že 125mg je v 5ml.
          Pokud by bylo možno můj první příspěvek opravit, (1,25 > 6,25mg a návazné) učinil bych tak.
          VP

  9. Tomas Ivansky Reagovat

    Diky za reakci a at se Vam i vasim vcelkam dari.
    Tomas Ivansky.

  10. VaT Reagovat

    „Až do roku 2017 prakticky neexistoval jiný legální ekvivalent s obsahem odlišné účinné látky, který by umožňoval provedení povinného podzimního preventivního ošetření v souladu s platnou Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace.“
    Pokud si dobře pamatuji, tak i před tím se psávalo že buď 3x amitraz, a nebo jiný schválený VLP v souladu s návodem. A jelikož podzim začíná už v září, tak asi nebyl zas takový problém použít formidol v souladu s návodem. Takhle jsem to měl pro zichr „ofiko“ vždycky poznamenané někde v kalendáři spolu s vyjetou průměrnou teplotou za příslušný den s vědomím, že zdravotní referent ZO konečně jednou přejde od slov k činům a konečně mě spravedlivě udá příslušným orgánům.

  11. Štěpánka Dlouhá Reagovat

    Dle Metodiky se má podzimní ošetření provést takto: „Preventivní ošetření všech včelstev na všech stanovištích se provede v době, kdy jsou včelstva bez plodu nebo mají jen malou plochu zavíčkovaného plodu.“ Takže v souladu s tím se teoreticky Formidol použít dá, ale prakticky dost těžko, pokud nejsou klíckované matky nebo se neudělá náhle teplo v listopadu. Pro „zichr ofiko“ je to samozřejmě v pořádku, což jen dokazuje, jak je to celé padlé na hlavu.

    • Jiří Matl Reagovat

      Kromě toho se samozřejmě mohlo kapat do úlů a odpařovat v nich v podstatě cokoli, jen se tomu nesmělo říkat „léčení“, natož preventivní … :-D. Další bod pro absurdistán …

  12. roslp Reagovat

    Dík za užitečný článek.
    Velmi bych se přimlouval za uvedení částky za léčivo v přepočtu na jeden úl.
    Ideálně uvádět částky bez dotací, jestli teď je dotace 70% a změní se na 30%, bude článek s cenami bez dotací platný i po změně její výše.

  13. Pingback: Kolik a za kolik: Spotřeba přípravků na boj proti varroáze v Česku 3 - Včelaři sobě

  14. Pingback: Důvěřujme včelám - Včelaři sobě

  15. Pingback: Stav “oficiální” plemenitby Apis mellifera v ČR - Včelaři sobě

  16. Pingback: Vyplacené eurodotace v roce 2019 - Včelaři sobě

  17. Pingback: Kam šly eurodotace v roce 2019? - Včelaři sobě

  18. Pingback: Bude sezóna 2019-2020 ve znamení úhynů a kolapsů? - Včelaři sobě

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *