Příčiny úhynů včelstev na varroózu. Díl II. – praktická řešení

předešlém dílu jsme si vysvětlili, co je příčinou kolapsů včelstev na varroózu. Nyní vyvstává otázka „Jak to dělat lépe?“ Je jen málo odborníků včelařů, kteří se rádi a ochotně podělí o často těžce získané zkušenosti. Většina odborníků o problému hovoří, ale ty podstatné detaily nesděluje. Pak je mezi námi skupina včelařských léčitelů a zaklínačů, kteří matou včelaře nesmyslnými pojmy bez obsahu nebo nabízí zázračné biotechnologie.

Z mého pohledu tím nejlepším a sdílným odborníkem je Randy Oliver na svém webu Scientific Beekeeiping. Má cca 1000 včelstev, která chová se svými dvěma syny v oblasti Grass Valley v severní Kalifornii. Pokusím se tu předat i mé praktické zkušenosti.

Co a jak dělat?

Prostředí pro život

V první řadě bychom měli podle našich možností vytvořit včelstvům takové prostředí, které se co nejvíc blíží prostředí pro ně přirozenému. Snažme se odbourat maximum i drobných negativních vlivů na včely. Chovat včelstva na volné stavbě, nebo alespoň na mezistěnách z vlastního nekontaminovaného vosku. Chovat včelstva tam, kde příroda poskytuje více pestré a chemicky nekontaminované potravy a kde je rozumné zavčelení krajiny.

Varroamonitoring na jaře a v časném létě

V období květen až konec června nehrozí kolaps na varroózu, protože vývoj včelí populace je vůči vývoji populace roztoče ve všech včelstvech rychlejší. Monitoring v tomto období provevedeme zpravidla jen jednou. Podle mého názoru je nejlepší monitoring na plodu, s výhodou na trubčím plodu. Hodnotíme počet roztočem napadených buněk na sto odvíčkovaných buněk. Buňky odvíčkováváme diagonálně přes rámek, lépe na dvou rámcích. Jedno procento napadení odpovídá půl procentu ve smyvu a spadu dva roztoči za den (velmi přibližné srovnání, záleží i na technologickém postupu, výběru vzorku…). Tento monitoring slouží k tomu, abychom vybrali ta nejhorší včelstva pro tvorbu oddělků a také proto, abychom včas ohlídali problematická včelstva. Monitoring spadu v období duben až polovina května je zbytečnou prací, neboť včely “uklízejí” prostor pro plod a snůšku. Ve spadu je příliš mnoho měli a roztočů, kteří uhynuli v zimním období, a hyne zimní generace roztočů.

Varroamonitoring v létě a v podletí

Randy Oliver

Naproti tomu od července až po ukončení plodování, a to v týdenních až čtrnáctidenních intervalech, bychom již měli kontinuálně sledovat úroveň populace roztočů ve včelstvech. To je základem, na kterém veškerá činnost v chovu včelstev stojí. Stejně jako již v prvním dílu opakuji slova Randyho Olivera „Slepé včelaření vede k překvapení!“ Já monitoruji spad roztočů na podložku. Výsledky validuji kontrolou napadení plodu. Ve spadu na podložku počítám jak dospělé roztoče, tak i světlé nevyvinuté. Eviduji ukončení spadu světlých roztočů, což je známkou toho, že v předchozím období byl či nebyl ještě přítomen zavíčkovaný plod. Tuto vlastnost považuji za velmi důležitou pro hodnocení včelstev a výběr materiálu pro další chov.

Vhodným včelstvem pro další chov je to, které ukončí plodování (vyběhne poslední plod) nejpozději do konce prvního týdne v říjnu. V grafech je doba plodování vyznačena vodorovnou červenou čárou.

Pokud dosáhne spad roztočů hodnoty 2 ks za den v červenci, 3 ks/den v srpnu a 5 ks/ den v září, provedu ošetření včelstva varroacidem. Monitoring je potřeba provádět až do ukončení letové aktivity včelstev. Pokud dojde k náhlému zvýšení spadu u většiny včelstev bez ohledu na absolutní hodnotu, jedná se o invazi a s aplikací varroacidu neotálím. Jestliže dochází k odnášení roztočů z podložky mravenci, je nutné provést opatření, které mravencům přístup na podložku zamezí.

O monitoringu obecněji

Randy Oliver preferuje monitoring smyvem (existuje řada variant a pomůcek), pro mne je tento způsob zdlouhavý a jsou delší intervaly mezi jednotlivými monitoringy. Dochází k častému rozebírání díla, k riziku ztráty matky a k úbytku monitorovaných včel, to jest cca 300 včel na vzorek, pokud není používána narkotizace oxidem uhličitým, při které k uhynutí včel nedojde. Pokud je využívána narkotizace, tak při monitoringu 30 včelstev vznikne solidní a dobře ošetřený smetenec o obsahu 9000 včel.

V sezóně tedy preferuji ošetřovat pouze silně napadená včelstva a v zimě ošetřovat pouze tu přibližně čtvrtinu populace (viz histogram), u které hrozí přemnožení roztoče. Je potřeba budovat vztah hostitel – parazit u zbytku méně napadených včelstev. Zásadní překážkou takového postupu jsou nařízení Státní veterinární správy.

Další ukazatele zdravotního stavu

Pro ty včelaře, kteří neumí nebo nechtějí monitorovat populaci roztoče ve svých včelstvech, doporučuji zřídit monitorovací stanice a informační kanály, aby v případě překlopení varroózy do epidemického stavu o tom byli informováni a mohli tak účelně aplikovat varroacid. Naším prvotním cílem je zamezit rozvinutí epidemického stavu a posunout úhyny do zimního období, kdy parazité odvedou dobrou selektivní práci včetně toho, že sami sebe zahubí.

Viry

Výhodou pro naši práci může být znalost výskytu doprovodných infekcí varroózy. Na analýzu zamoření včelstev virózami ale drtivá většina z nás prostředky nemá. První náznak takové služby se naskytl pro pár náhodně vybraných účastníků Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev COLOSS. Jediné, co můžeme vizuálně identifikovat je virus deformovaných křídel, pokud se na včelách projeví.

Dobré je sledovat intenzitu odebírání sirupu při krmení na zimu. Vázne-li odběr sirupu, je to signál k tomu, abychom stav včelstva blíže prozkoumali. Výborným indikátorem problému ve včelstvu je “vosí monitoring”. Vosy loupí ve včelstvech, která jsou oslabená, a vosy to velmi dobře vnímají.

Genetika, selekce a lokální solupráce

Velmi užitečná může být spolupráce včelařů v rámci jednoho území, například základní organizace ČSV, či jiné, kde včelaři společně provádí skupinovou negativní selekci mínus variant podle nashromážděných dat a subjektivních hodnocení (viz výše), nebo podobně jako např. „Black box“ (Blacquière, Wageningen University). Důležité je, abychom nešlechtili pouze včelu, ale chovy, neusilovat o uniformní chov, ale o geneticky dostatečně variabilní. Genetická diverzita včelstev je zaručena polyandrií, tedy vícenásobným pářením matky s několika trubci. Tato strategie včelstev je darem evoluce, velmi účinná zbraň, které bychom se neměli zříkat. Čím různorodější včelstvo je, tím větší má potenciál zděděných schopností pro přežití.

Změňme způsob vedení včelstev, oddělky, smetence

Měli bychom preferovat transport a prodej včelstev ve formě smetenců ošetřených varroacidem.

Při tomto způsobu práce je nutné produkovat dostatek oddělků pro náhradu zimních ztrát. Oddělky vychovávat ze zdravých včelstev s perspektivními matkami. U větších chovů je dobré diverzifikovat včelstva na vzdálená stanoviště. Významně tak snížíme riziko totálního úhynu chovu při epidemických stavech. Tyto stavy většinou nejsou synchronizované například na celém území okresu.

Včely jsme vyšlechtili na invalidy a roztoče na úspěšného predátora (Albert Gross). Roztoč má bezmezné možnosti adaptace, tomu ten prostor podstrojujeme. A včele naopak tento prostor upíráme.

Z nostalgie a někdo z vypočítavosti stagnuje na uznaném plemenu včely kraňské a znemožňuje tak včele, aby se mohla přirozeně nebo s naší pomocí také adaptovat. Východiskem z problému je adaptovaná včela, to znamená adaptovaná vůči komplexu parazitů. Pokud jde o adaptaci pouze vůči roztoči Varroa destructor, jedná se o varroatolerantní včelu. Budiž, mohu se vyjádřit i tak, že usiluji o normální obyčejná včelstva, která nebudou natolik senzitivní, aby vyvolala problém, populační gradaci parazitů, tedy epidemický stav.

Abychom byli objektivní, je tu významný podíl včelařů a majitelů včelstev, kteří nebudou schopni nebo ochotni dosavadní postupy změnit.

To ovšem nevylučuje umožnit to těm, kteří chtějí změnit způsob ošetřování včelstev!

Změna způsobu ošetřování včelstev, až to bude nutné, nebude ze dne na den možná. Je nejvyšší čas začít vychovávat novou generaci včelařů, kteří budou ovládat mnou popsaný způsob ošetřování včelstev, který považují v civilizovaném světě za normální.

Cesty

Společně  musíme u ČPI a MZe prosazovat cestu uvolnění šlechtitelské činnosti bez povinnosti příslušnosti šlechtěného materiálu ke včele kraňské. K plemenářskému zákonu je nezbytné vydat prováděcí předpis, který by omezoval jeho působnost pouze na genetické rezervy včely kraňské (vyjmenované chovy).

Počítání spadu pomocí flotace

Příklad záznamu spadu roztočů a ošetřování včelstev:

Ukázka postupu:

Grafy průběhu napadení včelstev roztočem

Obr. č. 14. Můj první záznam průběhu spadu z roku 2008.

Obr. č. 15. Průběh spadů 2009 a 2010.

Obr. č. 16. Diagram doporučení ošetření proti roztoči vydaný PSNV-CZ.

Zdokumentovaný průběh epidemické fáze varroózy v roce 2018

Obr. č. 17. Grafický záznam spadů v podletí a na podzim 2018.

Z průběhu je patrná synchronizace invaze roztočů do včelstev. Pro dobrou orientaci je dobré si uvědomit, že jsou grafy vyneseny do logaritmického měřítka (vlevo). Od 0,1 do 1 je stejná vzdálenost jako od 1 do 10. Podle aritmetického měřítka (vpravo) je vynesena min. a max. venkovní teplota. Výhodou logaritmického měřítka je to, že exponenciální růst se zobrazuje jako přímka.  Výchozím bodem pro hodnocení varroatolerance je 15. duben. Včelstva, která dosahují vyšší sklon přímky odpovídající p=2 % při pouze endemickém vývoji populace roztoče ve včelstvu jsou varroasenzitivní, kde je dosahován nižší sklon, jsou včelstva více varroatolerantní. Z grafů je možné snadno vypozorovat náhlé a synchronizované vzestupy spadů, které jsou způsobeny kolapsy včelstev v okolí.

Obr. č. 18. Průběhy spadů varroatolerantních včelstev.

Obr. č. 19. Extrémní růst spadu, který je způsoben forézií roztočů ze zkolabovaných včelstev. Růst přes 9 % za den není v biologických možnostech roztoče. Tento trend trval celé dva měsíce. Po tu dobu trvala epidemická situace na včelnici. Včelstvo dlouho plodovalo, což mu vážně uškodilo, zkolabovalo v březnu 2019.

Obr. č. 20. Stejný případ. Na průběhu je zjevné, jak se postupně a plynule zvyšoval spad, a napovídá to i o kvalitě monitoringu, není patrný rozptyl dat. Včelstvo, byť zesláblé, zimu přežilo.

Obr. č. 21. Tento graf je bodem, ke kterému oba díly o příčinách varroózy směřují.

Graf znázorňuje spady dvou včelstev (khaki a hnědá), která dosáhla nestabilního prahu a zkolabovala, a třetího včelstva (černá), které přežilo. Tato tři včelstva byla v řadě vedle sebe.  Ve druhé polovině srpna došlo synchronizovaně k extrémní invazi roztoče z kolabujících včelstev někde v okolí. Tato silná včelstva je vyloupila a spad se zvýšil z hodnoty 0,5 na 5 až 8 za den. Do úlů jsem vložil akaricid (zelená šipka), spad se mírně zvýšil a pak nastal pokles spadu. Včelař by nabyl dojmu, že situaci zvládnul a žádné nebezpečí již nehrozí.

Včasné zastavení plodování může odvrátit kolaps

Začátkem října ale opětovně došlo k masivní forézii roztoče a hodnoty denního spadu překročily hodnotu 20 za den. Za měsíc obě včelstva zkolabovala. Kolaps nastal u obou včelstev současně v týdnu mezi 3. a 10. listopadem. Následně se spad snižuje, ve včelstvu zbývá jen málo včel a matka, 2. prosince je úl prázdný, uhynulá matka nalezena v podmetu.  

Třetí včelstvo (průběh je vyznačen černou barvou) nebylo ošetřeno. Forézii roztočů koncem srpna zvládlo bez odezvy na plodu a spad postupně klesal na hodnotu 0,6 před termínem kolapsu sousedních včelstev. Jejich kolaps ale způsobil nárůst spadu až na hodnotu 20 za den a následně rychle klesal. Třetí včelstvo zachránilo to, že již první týden v říjnu ukončilo plodování, tedy 14 dnů před tím byl poslední termín, kdy mohli roztoči přejít na plod. Toto včasné ukončení plodování včelstvo zachránilo. Kolabující včelstva plodovala až do bodu kolapsu (znázorněno červenou vodorovnou čárou), a to jim bylo osudné.

Obr. č. 22.  Nastal přesně tento případ, který znázorňuje histogram.

Jak ošetřovat?

To je téma na celou knihu. Každý včelař má své vyzkoušené postupy v souladu s veterinárními nařízeními. Mimo tento rámec mírně, ale smysluplně vybočuje již v prvním díliu uvedený IPM (integrated pest management) Randy Olivera.

Lišit se bude ošetřování produkčních včelstev od ošetřování při šlechtitelském výběru včelstev.

Obr. č. 23. Na tomto grafu je znázorněn typický průběh denního spadu při epidemickém stavu na včelnici, kdy včelstvo byla ošetřeno dvakrát dlouhodobě působícím akaricidem, pokaždé, když došlo k extrémnímu nárůstu spadu (hlavně tmavých roztočů) vlivem invaze roztočů z kolabujících včelstev. Včelstvo v plné síle přezimovalo. Kdyby ke druhému ošetření nedošlo, asi by zkolabovalo.

Invaze roztočů z kolabujících okolních včelstev do zdravých včelstev se prvotně projeví zvýšeným spadem vlivem groomingu a pak až za 14 dnů zvýšeným spadem světlých i tmavých roztočů, kteří vyběhli jako první generace po invazi. Pokud včelstva neošetřujeme, můžeme při častějším odečtu spadu vypozorovat opakování amplitudy, ze které lze odvodit délku vývojového cyklu roztoče. Toto lze dobře pozorovat v průběhu července a srpna (pokud dojde v okolí ke kolapsu v tomto období). Z uvedeného asi pochopíte, proč je monitoring spadu roztočů na podložku jako základ asi nejvýhodnější.

Při epidemických projevech varroózy je nezbytné, pokud jsou včelstva ohrožena, reagovat pomocí akaricidů ihned. Při endemickém vývoji populace roztoče ve včelstvu je možné provádět monitoring méně často a k dramatickému vývoji ve včelstvu nedojde, ošetření je možné posunout o týdny.

Na základě získaných dat o spadu roztočů mohu garantovat, že tato metoda je pro získání přehledu o napadení včelstev roztočem Varroa postačující. Z mého pohledu je důležitější četnost údajů, než jejich přesnost.

Jak selektovat?

Pokud včelstvo uhyne v zimním období, příroda selektovala za nás. Největším nebezpečím pro včelstva je jejich pozdní plodování. Včelstva, která neukončí plodování, tedy vyběhnutí posledního plodu do konce prvního říjnového týdne, je vhodné z chovu vyřadit. Tato vlastnost včasného ukončení plodování je výhodná jak z pohledu endemického, tak epidemického vývoje varroózy. Z pohledu epidemického vývoje varroózy je nejdůležitější vlastností nízký nebo žádný sklon k loupeži (taková včelstva jsou na grafu na obr. č. 18) a grooming.

Grooming lze vyhodnocovat podle oscilací spadu (tmaví roztoči), které se následně výrazně neprojeví na endemickém vývoji, na spadu za 14 dnů. Nejdůležitější vlastností z pohledu endemického vývoje varroózy je SMR (suppressed mite reproduction), to jest potlačená reprodukce roztočů, a REC (recapping behavior), to je odkrývání a zpětné zacelování plodových víček, viz publikace Relationships between resistance characteristics of honey bees (Apis mellifera) against Varroa mites (Varroa destructor) zde.

Tyto vlastnosti se projeví na hodnotě p (r), která by při endemickém vývoji populace roztočů ve včelstvu neměla být vyšší než 2% za den. Denní reprodukce roztočů 2% je pomyslnou hranicí varroatolerance, tedy kde se začíná blížit, v případě endemického vývoje, rovnovážnému stavu hostitel – parazit. Kdyby byla všechna včelstva v doletu taková, varroatolerantní, nemělo by dojít k dosažení nestabilního prahu a překlopení do epidemického stavu. V epidemickém stavu vlivem extrémní invaze roztočů i varroatolerantní včelstva uhynou. Aby v takové situaci včelstva odolala, musela by být výrazně lepší, a to i v dalších vlastnostech (loupeživost). Naším chovatelským cílem tedy není likvidace roztoče, parazita, ale trvale udržitelné soužití včely a roztoče v rovnovážném stavu hostitel – parazit. Snaha o dosažení varroarezistence je zatím utopií.

Vše výše popsané v tomto odstavci platí za předpokladu, že se jedná pouze o vztah včela – roztoč. Pokud se do tohoto vztahu přidají další parazité (člověka nevyjímaje), tak se úroveň rovnovážného stavu a nestabilního prahu posouvá.

Pozitivní zpráva nakonec

U nás máme výjimečnou příležitost, jaká se ve světě těžko najde, kdy tady u nás můžeme včelstva pravidelně, co tři roky, vystavovat extrémním podmínkám, které by nám nenavodili nikde na světě. Máme vysoké zavčelení. Jsme nejlepším testovacím polygonem na světě. Využívejme toho.

„A svět nám zase může závidět.“

28 komentářů

  1. Michal Reagovat

    Dobrý den,

    jak mám správně rozumět poslednímu odstavci?

    „U nás máme výjimečnou příležitost, jaká se ve světě těžko najde, kdy tady u nás můžeme včelstva pravidelně, co tři roky, vystavovat extrémním podmínkám, které by nám nenavodili nikde na světě. Máme vysoké zavčelení. Jsme nejlepším testovacím polygonem na světě. Využívejme toho.“

    Děkuji za odpověď.

    • Pavel Holub Reagovat

      Přiznám se, že je v tom i mírná nadsázka a rýpnutí si obligátním sloganem na závěr.
      Přesto je faktem, že současná situace v ČR je pro testování a selekci včelstev na odolnost vůči komplexu „varroóza, viróza, NC,POR a veterinář“ příznivá v tom, že je k dispozici permanentní a silný selekční tlak. Až se situace stabilizuje a bude plošný kolaps včelstev třeba jen jednou za dest let, bude se to odolné hledat a udržovat daleko obtížněji.

    • KaJi Reagovat

      Asi myslel ze tu mame co tri roky velke plosne uhyny kdy odchází slabi i silni a prezivaji jen ti supersilni.
      To nam svet zavidi.
      Ze to mame organizovane.

      • VaT Reagovat

        Je třeba jenom malinko upřesnit že „supersilní“ neznamená, že přežijí ty co byly v létě na 10ti truhlíkách. Samozřejmě ideální je tato přeživší „supersilná“ avšak na pohled „slabá“ včelstva rovnou na jaře utratit a nakoupit „pořádné“ oddělky nebo alespoň vyměnit v létě matku za nějakou „pořádnou“. No a jsme u té původní odpovědi proč je tomu tak.

        • Pavel Holub Reagovat

          Do obr. č. 22 byla po této debatě doplněna ještě jedna bomba, atomová! Ano, je třeba rozlišovat pojmy a ujasnit si, co je včelstvo silné (velké) a co je včelstvo odolné. Kolaps velmi silného ale málo odolného včelstva může způsobit svému okolí velký problém. Silné včelstvo je s velkou pravděpodobností vždy velmi odolné vůči doprovodným patogenům a to až do chvíle, kdy se roztoč namnoží do neúnosné úrovně, která může být relativně hodně vysoká a pro blízké okolí zdrzující, ničemná.

          U varroózy, na rozdíl od některých jiných chorob, totíž neplatí „čím silnější, tím odolnější“.

  2. Jan Peterek Reagovat

    Michale, je to jednoduché.
    1) Pokud chceme být světu příkladem, musíme mít silná včelstva v pravém slova smyslu prakticky v celé republice.
    2) Pokud chceme mít silná včelstva v celé republice, musíme provádět selekci plošně (nelze provádět pouze u několika včelařů s následným masivním rozchovem malého množství včelstev).
    3) Pakliže chceme provádět selekci plošně, ideální je dostatečný vzorek včelstev (tzn. nemalé zavčelení není také na škodu, je z čeho vybírat) a ideálně rovnoměrně rozprostřené – tzn. včelaření pomocí velké skupiny malovčelařů. Toto české včelaření nabízí. Podmínky jsou na toto ideální.

    Co se týče plemenářského zákona, tak osobně mi nevadí a nevidím důvod k dovozu cizích plemen. Včele miliony let stačilo k udržení dostatečné gen. diverzity páření 7 km daleko. To ve spojení s polygamií a rekombinací genů vedlo k velice udržitelnému systému. Pakliže bychom chtěli využít cizích plemen, je to možné, pokud by byla cizí plemena na škodící vliv proselektována, například kdybychom zde dováželi varroatolerantní včelstva. Musíme si ale uvědomit to, že malá skupina včelařů produkující varroatolerantní včelstva může pro včelaření představovat opět hrozbu v případě, že by došlo k velkému zájmu ze strany včelařů a silnému masivnímu rozchovu malé skupiny včelstev. Včela je živým tvorem, je vedena přírodními, dlouho budovanými zákony a musíme si dát pozor, co činíme, protože se často negativní vliv naší práce projeví až v budoucnu a né hned. Samotná varroatolerance neznamená vůbec nic, k udržení včelího života musí varroatoleranci nést dostatečné množství různorodých včelstev. Nelze koupit varroatolerantní matku, namnožit ji masivně a myslet si, že je vyřešeno.
    Je velice častou praxí to, že si včelařská organizace koupí kvalitní (aspoň si to myslí) včelí matku, kterou začnou masivně množit a nabízet (až vnucovat) všem svým členům. I v případě, že by se jednalo o matku nesoucí varroatolerantní geny, není možný její masivní lokální rozchov. Z toho plyne, že dovoz cizích plemen by musel být ve velké míře, aby měl smysl, není možné koupit genetický materiál od malého množství zahraničních šlechtitelů a ten poté silně „rozsévat“ po celé republice. Proto dovoz cizích plemen nemá příliš velké opodstatnění, může působit pouze motivačně (když to dokázali oni, dokážeme to taky).

    Proto z mého pohledu je obchod s léčivy včelám druhově nebezpečný, to stejné platí i o dalších zásazích do včelí evoluce, tzn. nákupem, prodejem, šířením různého genetického materiálu.

    Pokud chceme být opět včelařskou světovou špičkou, vidím cestu pouze v případě kvalitní výchovy, kvalitního školení a výuky českých včelařů. Tzn. mít dobře nastavené zákony (žádná povinnost ošetřovat včelstva), učit včelaře správný včelařský koncept. To znamená, učit je jak poznat odolné včelstvo, nebát se i tvrdší, přirozené selekce, minimalizovat tvrdou chemii, omezovat zimní ošetřování včelstev, sledovat, selektovat a vybírat odolnější plemenná včelstva, učit je chovat matky apod. Toto by mělo vykonávat co nejvíce včelařů, minimálně několik procent (podle mého názoru ideálně 10% a více, což u nás představuje 5000 lidí). Těchto 5000 lidí by mělo mít „svou“ včelu, kterou když spáří můj trubec, nedojde k příbuzenské plemenitbě.
    Znamená to to, že pokud někdo začne nabízet varroatolerantní včelu (což brzy přijde), včelaření v ČR svou včelou nezachrání, toto bude důležité především v osvětě a v motivaci, že když to dokázal jeden, dokážou to i druzí. Matku je možné koupit, ale na včelstvu se naučit především projev varroatolerantního včelstva a ten poté hledat ve své lokalitě. Vybít svůj chov, aniž bych věděl, zda není nějaké včelstvo odolné a namnožit koupenou matku nesoucí varroatolerantní geny je špatně, hrozí riziko, že takto budou postupovat i okolní včelaři a začne vzájemná příbuzenská plemenitba vedoucí k degeneraci populace a následně k úhynům.

    Například v tomto pěkném článku vidíme přirozené spady varroatolerantního včelstva, které jdou naprosto bez problémů i do desítek roztočů denně. Varroatolerantní včelstva mají v úle roztoče, jen žijí bez vzájemného života ohrožujícího chování. Tzn. množení včelstev, kde byly nejmenší spady je zpravidla hloupost.

    Jan Peterek, posledniprocento.cz

    • Pavel Holub Reagovat

      Nechci být za hnidopicha, ale pojem silná včelstva bych v tomto smyslu nevolil. Spíše, za mne bych se vyjádřil ve smyslu „odolná včelstva“ „vitální včelstva“. Spousta včelařů si myslí, že když zimují na třech nástavcích adamcovy míry, tak udělali pro zdravotní stav včelnice (záměrně nepíši včelstva) to nejlepší. Jen na menším včelstvu se může projevit odolnost. U mne zatím nejvyšší odolnost projevilo včelstvo malé, kompaktní, které přineslo maximálně 10 kg medu za sezónu a vim, že není pro další chov perspektivní.
      Až budu mít odolná včelstva, pak si mohu dovolit mít silná včelstva.

      • Jan Peterek Reagovat

        To máte pravdu, když používám pojem „silná“, tak pouze ve spojení „v pravém slova smyslu“, jinak lépe je samozřejmě napsat „odolná“, zde jsem to nenapsal korektně.

  3. Tomáš Ivanský Reagovat

    Dobrý den,
    mám na Vás dotaz. Měřil jste infestaci vzhledem k jednotlivým vývojovým stadiím včely? Máte v tomto směru nějakou podrobnější statistiku?

    Proč se ptám – v zimě a předjaří jsem dělal nějaké výpočetní modely populace včela-roztoč prostřednictvím soustav inteligentních agentů. Jednim ze závěrů bylo, že dosažení kolapsního prahu ovlivňuje míra napadení mladušek (v modelu jsem jim říkal úlové včely). Ony totiž kolaps urychlují prostřednictvím třech faktorů:
    1. Tvoří vektor virové infekce na plod (pokud už mají i nějaké infekční agens – virová infekce etc.)
    2. Jejich úbytek vede k úbytku plodu o který nemá kdo pečovat
    3. Jejich úbytek zhoršuje komunikaci mezi létavkami a snižuje jejich schopnost rekrutovat další létavky pro využití nově objevených zdrojů potravy – toto je poznatek, který vyplynul z jiného modelu, který se orientoval na mechanismus rekrutování létavek.
    Tím jsem se potměšíle přesunul k rozšíření řešené soustavy včela-roztoč na: soustavu včela-roztoč/virus-včela/virus-roztoč, ale to už je jiný příběh …

    Ať se Vám daří.

  4. Pavel Holub Reagovat

    Infestaci vzhledem k jednotlivým vývojovým stadiím včely jsem neměřil. Bylo by to příliš pracné a vzorkování by včelstva oslabovalo (smyv).
    Kolaps včelstva pravděpodobně souvisí se značným poškozením mladých včel, hroutí se společenství a obranyschopnost včelstva.
    Já vidím ten problém kolapsu ve dvou rovinách. Ke kolapsu buď dojde pomalu a postupně endemickým vývojem a v takovém případě dojde k masivnímu namnožení roztoče (většinou tam není takový mix nebo taková úroveň infestace viry nebo NC), nebo dojde ke kolapsu vlivem nastalé epidemie a v takovém případě nehraje roli až tak stav generací včel. Pokud si „řádně nanosí“, ke kolapsu dojde po jedné až dvou generacích roztočů, to je 17 resp 34 dnů. V tomto momentě je rozhodující to, zda je přítomen či ne OTEVŘENÝ PLOD.
    Pokud docházelo ke kolapsu při endemickém vývoji (dřívější pozorování), nevšiml jsem si, že by včelstva omezovala plodování.

    Ten problém je tak komplexní a každý rok tak jiný, že na to zatím žádná vědecká pracoviště nemají potenciál, čas a ani peníze, aby ho rozklíčovala. Mne to ale až tak nezajímá, nebo lépe řečeno, nepotřebuji to. Jdu na to (a ne jen já) „od lesa“. Tedy hledám pouze výsledek, aniž vím, jak se k němu dospělo. Mám jen základní ukazatele, kritéria, kterým včelstva musí vyhovět, a to je:
    – denní růst populace roztoče do 2% (ale jen, pokud ten roztoč je k dispozici, to se občas nedaří)
    – ukončení plodování – poslední vyběhnutí do konce 1. týdne v říjnu bez ohledu na počasí
    – velmi nízký sklon k loupeži, když už mají loupeživé sklony, tak se to následně významně neprojeví, mají dobrý grooming

  5. Pavel Holub Reagovat

    Děkuji Vám za komentáře či dotazy. Vždy je to podnětné pro obě strany.
    Chci říci k tomu ještě to, že nechci svým projevem vyvolat dojem, že Já mám ten správný recept, Já mám pravdu…., jen jsem popsal své postřehy. Cest k cíli je více a každý(á) z nás kráčí po té své, a bude dobré, když si své zkušenosti budeme sdílet. O to půjdeme snáz a rychleji.

  6. VaT Reagovat

    Ono je to spíš k té první části – je dobře že zazněla informace o podílu jednotlivých subjektů na výše popsané svízelné situaci. Nedávno jsem hovořil se s místním sedlákem o LPISu a vysvětloval jsem mu, jak je moudré mít stanoviště na onlajn mapě – a on mi povídá – „no ale vždyť jste to Vy VČELAŘI takhle chtěli“. Takže důrazně označovat pravé pachatele včelařského dobra je práce více než záslužná.
    A vůbec celé dva články by si zasloužily vytisknout ve Včelařství, pak ho smotat do ruličky a vylískat s ním po palici celou širokou včelařskou veřejnost. Ona podle mě ta situace současná není až tak úplně kritická, spíše je kritický ten trend. Protože zainteresovaným stranám se jednak nechce přiznat chyba v geniálních plánech a druhak se jim nechce od dotačního koryta, takže současná nesmyslná správná praxe bude pokračovat svižně i nadále. Pozná se to třeba právě v tom buletinu Včelařství, kde už se nasazuje hodně vypjatá propaganda.

  7. R. Stonjek Reagovat

    Vrátím li se k Pavlovu článku 1 a 2 musím položit základní otázku jak takový poměrně složitý text může pomoci naší praxi. Odpověď je jednoduchá a to vůbec nijak, neboť uvedená doporučení jsou již známa a není to nic nového. Co se týká šlechtění našich včelstev proti VD je to další nesmysl. VD už dávno nepatří k největším škůdcům našich včel ale vyklízí pole daleko škodlivějším patogenům. Když někdo řeší pouze VD tak už to dnes zavání včelařovou demencí a zaostalostí. No a šlechtěním na odolnost opět přeskakujeme min. jeden vývojový stupeň protože neumíme ani včelařit nějak udržitelně s min. chemie. Už asi 10 let se intenzivně zaobírám Bond testy nějaké docela dobré výsledky mám, ale vše jsem vloni uzavřel jako slepou uličku, Včelstva to ještě úplně bez léků neuměla, ale výnosy jim spadly min o polovinu a byla slabá. BT jsem si úplně zničil svůj chov a vloni jsem začal znova, protože včely musí živit mě a ne já je. Na druhou stranu polovina již jede jen na 2x KŠ a funguje to. Fumigace 1 x v listopadu a pečlivé počítání protože co kdyby….. Zkuste někdy méně stahovat z Internetu, méně akademicky polemizovat nemějte nereálné sny a přání a učte se od včel! Hlavně od svých! Zdraví R. S.

    • Jiří Matl Reagovat

      Ahoj, Rudo, odpovím jen krátce, protože jádro bude na Pavlovi.
      Roztoč podle toho, co se nyní objevuje ve výstupech včelařských bádání, „nevyklízí pole daleko škodlivějším patogenům“, ale spíš s nimi spolupracuje. Tu jsou pak východiska pro diskusi jiná. Ale odpověď přenechávám Pavlovi.

  8. R. Stonjek Reagovat

    Ahoj Jirko! Je to jen slovíčkaření o ničem. Nejhorší problém je chemizace úplně všeho kolem nás. Díky tomu se líhnou stále míň odolné včely a o tom věda mluví naprosto jasně. VD tu byl první, a tak ostatní škoditelé spolupracují spíš s ním. Ale je to tak? Máme tu peritrofickou membránu a díky NC hodně poničenou a tím viry proudí bez zábran přes trávicí soustavu do včelího těla. Zatím se o tom zas tak moc neví, ale? Proč mají pečliví včelaři bez VD´úhyny? Kdy už si konečně snílci a vykladači snů klást ty správné otázky? Vždyť zas tak těžké to není! Ahoj! Ruda.

    • Štěpánka Dlouhá Reagovat

      Dobrý den, nezlobte se, ale vystavět článek na argumentech z odborných zdrojů a konkrétních datech je nesčetně víc práce, než je smést všeobecným řečněním. Pokud bychom rezignovali na akademické polemizování, tak můžeme rovnou odepsat nezanedbatelnou část vědy (humanitních oborů možná komplet). Veškerý pokrok je založen na tom, že někdo někde na počátku polemizoval. Pozorováním na vlastní včelnici jistě člověk přijde na to, kdy nejlépe chovat matky a kolik přikrmit na zimu, pokud se však máme bavit o ekologických otázkách (myslím ekologii v pravém slova smyslu), pak je třeba svou bublinu opustit. Myslím, že Pavel Holub si dal hodně práce s vysvětlením, proč jsou Bond testy slepou cestou. Možná to měl publikovat dříve, ušetřil by Vám trable…

    • Pavel Holub Autor článkuReagovat

      Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že roztoč i virózy stejně dramaticky řádí i tam, kde žádná zemědělská chemie v doletu není. Tím nechci škodlivost POR bagatelizovat, jistě má v těch problémech svůj podíl.

  9. Pavel Holub Autor článkuReagovat

    Zdravím Tě Rudo, tvůj negativistický úvod je tradiční a bez něho bys to nebyl Ty. Díky za reakci. Ale nakonec ve své podstatě jsi dospěl ke k podobným závěrům. Ba dokonce ke stejným výsledkům. Já se svými softbondtesty jsem také dospěl k odolným, ale nepoužitelným včelstvům. Přesto, viz článek II, se ukázala zlatuška a její druhá generace, dcery, mi dělá velkou radost, má to hmatatelný výsledek, žádný nereálný sen.
    Říkáš „no a šlechtěním na odolnost opět přeskakujeme min. jeden vývojový stupeň ….“ to nemáš pravdu, ten vývojový stupeň je právě náplní obou článků. Zmiňuji, že varroarezistence je zatím jen sen a myslím, že dost jasně popisuji, jak se snažit zodolňovat včelu a mírnit patogeny. Jak vylepšovat varroatoleranci, která není sen, která už je realitou.
    Myslím si, že to není až tak o tom, jak to dělat, ale hlavně o tom, jak to nedělat! Jak nemnožit brojlery a nechovat nejschopnější predátory (roztoč, viry, NC, NA). Byla by to velká škoda, vrátit se do zajetých kolejí polejvání vodičkami podle zimní měli a jak Tě znám, tak to neuděláš.
    Proč ta složitá vysvětlování?, to už tu argumentovala Štěpánka.

  10. R. Stonjek Reagovat

    Ahoj Pavle“ Nepovařuju se za negativistu, jen stojím oběma nohama na zemi a nazývám věci pravým jménem. Je to daleko praktičtější než snít a vznášet se někde v časoprostoru. Mám li akademickou polemizaci uznat, musím také vidět nějaké výsledky pro praxi. A tady je vidět velký kulový! Tedy abych byl spravedlivý získal jsem zde adresu na koupi surového Thymolu za dobrou cenu. No a nosiče jsou již ve včelstvech a jsou známy již první výsledky. Ale jinak jen spousty slov. Získat odolnou včelu bez používání chem. látek je zatím jen sen, zvl. v silně převčeleném Česku. V době kdy většina včelařů si neumí odchovat matku, a je závislá na lécích typu Varidol, nelze zlepšení očekávat a zvl. my starší se ho nejspíš ani nedočkáme. Co však můžeme je zařadit nové zootechnické postupy, díky nim snížit chem. vstupy a udržet tak výnosy na slušné výšce. To možné je a dokonce rychle proveditelné. Polovina mých včelstev už dostává jen 2x kyselinu a zvládají to. Zbylé chci převézt letos, když se zadaří. Zvládají to dobře jak včelstva z BT tak jiná. Jen ta jiná dávají o dost víc medu. Tedy v listopadu jim stále ještě rozškrábu plod a jedenkrát ofumiguji abych měl jistotu. Většina spad do 50ks. Je to ale jen pojistka se kterou až budu mít jistotu skončím. Takže to bych viděl jako další vývojový stupeň, ale i ten je dost nereálný. Cca 60 000 včelařům chodí poštou Včelařství a tam to řeší jinak. Nás je jen o trochu víc než do mariáše a tak náš vliv na další vývoj je nulový. A snít si nějaké nereálné sny je hodně zcestné! Zdraví R. S.

    • VaT Reagovat

      „Polovina mých včelstev už dostává jen 2x kyselinu a zvládají to. Zbylé chci převézt letos, když se zadaří. Zvládají to dobře jak včelstva z BT tak jiná. Jen ta jiná dávají o dost víc medu.“
      Čistě theoreticky: nemůže mít vliv na to, že „jiná“ včelstva zvládají menší tlumící zásahy to, že včely v nich jsou zároveň i potomci přeživších včelstev po BT?

      • Pavel Holub Reagovat

        Evidentně nám schází terminologie. Už v tom článku jsem se to pokusil nějak definovat ale pro další komunikaci by bylo vhodné jedním slovem nebo zkratkou definovat odolnost včelstev při endemickém vývoji populace roztoče (třeba VT) a pak odolnost při epidemickém vývoji (úspěšní jedinci po bond testu, BT odolnost).
        Je logické, že shánčlivá včelstva mají hodně medu a přirozené sklony k loupení a i ta z nich, která jsou VT při epidemii snadno podlehnou. Proto mnoho zklamání po bond testech, při kterých přežívají živořící chudáci, kteří neměli na to, aby loupili a vůbec nemuseli být VT.
        Je to jako etapový závod, vítěz první etapy nemusí být vítězem celé tour, ještě přijdou horské etapy. Přínosem pro tým jsou jak rovináři, tak ti do kopců. Můj současný záměr je šlechtit tým, včelnici a podporovat (více množit) výrazné individuality.

        • VaT Reagovat

          To si trochu protiřečí – živořící chudáci jsou pravděpodobně VT protože zvládli ošéfovat populaci roztoče u sebe, neví se jestli jsou odolní proti epidemickému vývoji protože u nich zatím nenastal. VT je ale nutným předpokladem pro odolnost při epidemickém vývoji. (moc sem mi tedy proto ve spojitosti s ep. vývojem nelíbí ta zkratka BT odolní)

  11. Pavel Holub Reagovat

    To ta včelstva, která byla silná a uhynula při epidemickém stavu mohla být výrazně více VT, než ta slabá přeživší, ale doplatila na svou lačnost po cizím medu. Pokud dostanou „nadílku“, je jim jejich VT k ničemu.
    Prostě, musíme hledat taková včelstva, která jsou silná, varroatolerantní, neloupí a zbytečně a zbytečně dlouho neplodují. Je na nás, taková včelstva poznat.

  12. Pavel Buřinský Reagovat

    Děkuji vám za tuto stránku, v době vcelarskeho temná se najde ještě neupaleny hus. Jen bych rád přispěl myšlenkou-zkušenosti. Vcelstva, která brzy ukoncuji plodovani-jsou připravena na zimu. Tzn.mají hotovou dlouhovekou zimní generaci včel. Vypozoroval jsem, že vcelstva napadena virozou či roztocem ploduji stále dál, jelikož dlouhoveke včely stále nemají nebo ne v dostatečném množství. Bohužel je to předem prohrany boj. Tedy pozdní plodovani nemusí nutně znamenat špatný materiál, pouze signalizuje chorobu. S pozdravem, Buřinský

  13. Perioda tři roky? Reagovat

    Mohu mít dotaz? Proč „co tři roky“ extrémní podmínky? Z čeho ty tři roky vychází? Děkuji. L.M.

    • Jiří Matl Reagovat

      Lubomíre, zkuste článek Z. Klímy Třetinový systém (in: Moderní včelař 2/2011, 44–46.
      Nebo Včelařství I vydané PSNV-CZ.

  14. Pingback: Bomby nebo návnady? Příčiny úhynů včelstev na varroózu, díl třetí - Včelaři sobě

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *