Symbol včely v dějinách

„Včela je obrazem lsti, protože má med v ústech a jed v zadku“ (Leonardo da Vinci: Bestiář).

Symbol včely vykazuje téměř ve všech dějinných údobích podobné vlastnosti. Především je to: píle, pracovitost, organizovanost, nevinnost a pospolitost. Včelí společenství jako alegorie lidské společnosti se stalo vděčným námětem v dílech mnohých filosofů a spisovatelů (např. Aristoteles, Platon, Virgilius, Seneca, Erasmus, Shakespeare, Montesquieu, Marx).

Bohyně Melissa

Med – očistná a ochranná funkce a nástroj výřečnosti

Medu byly v dějinách přisuzovány různé vlastnosti, a to zejména očistné, ale také ochranné. Med sloužil jako konzervant a léčila se jím zranění. V řecké tradici představují rty pomazané medem symbol výřečnosti. Achilles a Pythagoras byli krmeni medem jako děti, Platon a církevní otec Ambrož Milánský si medem mazali rty.

Ženská jména

Některá jména pocházejí ze slova včela či med. Jméno prorokyně Deborah, která zachránila Izraelity ve starozákonním příběhu, znamená včela. Také řecké jméno Melissa pochází ze slova med.

Včela v mytologii

V minojsko-mykénské tradici byla včela považována za „Čistou matku“. Její kněžky se nazývaly melisy. Taktéž kněžky uctívající Artemis a Demeter se někdy označovaly jako včely. Některé z mykénských hrobek měly dokonce tvar úlu. I slavná věštka z Delf bývala často označována jako Včela z Delf, protože inspiraci k proroctvím hledala ve včelí plástvi. Včelaření bylo považováno v minojské kultuře za řemeslo. Fermentovaný medový nápoj byl na Krétě vyráběn ještě před tím, než bylo vynalezeno víno.

V řeckých bájích byl bohem včelaření Aristaeus. Poté, co neúmyslně způsobil smrt Euridiky, která šlápla na jedovatého hada, když před ním prchala, ho její sestra nymfa potrestala tak, že usmrtila všechny jeho včely. Když Aristaeus objevil zničené úly, velmi plakal a vyhledal Protea, který mu poradil, aby na památku Euridiky obětoval čtyři voly a krávy. Z jejich vnitřností potom vylétly včely a naplnily prázdné úly.

Homérský hymnus k Apollonovi obsahuje zmínku, že Apollonova schopnost věštit pocházela od včelích panen – včelích bohyní. Na Rhodu byly objeveny zlaté desky z archaického období, na nichž jsou tyto včelí bohyně znázorněny.

V báji o Kupidovi včely poštípají malého boha, který jim krade med. Plačící Kupid si stěžuje své matce Venuši, že tak malá stvoření by neměla působit tak velkou bolest. Venuše se zasměje: „I ty sám jsi velmi malý, a přesto máš žihadlo lásky“. Scénu Kupida, jak odnáší med z úlu, zpodobnili hned dva velcí renesanční umělci Lucas Cranach starší a Albrecht Dürer.

Mimoevropské civilizace

V egyptské mytologii se včely zrodily ze slz boha Ra poté, co dopadly na pouštní písek. Na malbách starých Egypťanů se nacházejí vyobrazení včelařů. Včela byla v Dolním Egyptě považována za symbol království. V před-dynastické době se zde prý uctíval včelí král. Po sloučení Horního a Dolního Egypta se včela stala symbolem sjednocení říše.

Včely tvořící trojúhelník symbolizují v hinduismu boha Shivu. Na čele boha Krišny je občas vyobrazena modrá včela. Bůh lásky Kama dřímá šípy a toulec, jehož tětiva je ze včel. Příběh z hinduistických bájí vypraví, že Parvati byla povolána bohy, aby zabila démona Arunasura, který se zmocnil nebes. Parvati démona zneškodnila pomocí černých včel, které ho popíchaly, a poté mohli bohové opět převzít vládu nad nebesy.

V čínské tradici je obraz včely nad květem symbolem lásky a manželství. Včela se čínsky řekne fu, což je homonymum (má stejnou zvykovou podobu ale jiný význam) slova štěstí. V čínské ikonografii je tedy včela symbolem prosperity, míru a štěstí.

Včela ve Svaté zemi

Svatá země se v bibli označuje jako „oplývající mlékem a strdím“, tedy medem (knihy Numeri a Ezechiel). To ostatně převzala začátkem 12. století i Kosmova kronika, v níž se tak vykresluje země, do níž přichází praotec Čech.
V oblasti dnešního Izraele najdeme nejstarší známé včelí úly na světě, a to ve tvaru hliněných válců, které byly nalezeny při archeologických vykopávkách města Tel Rehov. Jejich vzhled odpovídá úlům na starých vyobrazeních. V době svého největšího rozkvětu se podle výzkumníků v objeveném včelíně nacházelo na dvě stě včelích úlů o velikosti 80 x 40cm. Ve dvou z nich byly nalezeny zbytky včel. Překvapením bylo, že se nejednalo o typ včely syrské, nýbrž o včely pocházející z oblasti dnešního Turecka, které musely být účelově do Izraele dovezeny. Anatolské včely totiž vyprodukují až osmkrát více medu než včely syrské a jsou méně agresivní. Med je považován za košer potravinu.

Včela v bibli

V bibli nejsou zmínky o včelách příliš časté. Nejznámější je vyprávění o Samsonovi (Kniha Soudců 14:14). Když Samson dospěl do věku, že se mohl oženit, uviděl mezi Filištínci jedno děvče, které se mu zalíbilo. Samson se vypravil požádat o její ruku a cestou byl napaden lvem, kterého zabil.

Po čase se Samson šel ještě jednou podívat na zabitého lva. Zjistil, že se v jeho břiše usadilo včelstvo a vytvořilo med. Nabral si jej do hrsti a cestou jej jedl. Na svatební hostině přednesl Samson hádanku třiceti filištínským družbům s tím, že pokud ji zodpoví, dá jim třicet košil a třicet svátečních šatů. Pokud ji však nevyřeší, musí je dát naopak oni jemu. Hádanka byla následující: „Ze žrouta vyšel pokrm, ze siláka vyšla sladkost“. Po šest dnů nebyli s to hádanku rozluštit. Sedmý den řekli jeho ženě, že pokud jim nezjistí odpověď, podpálí dům jejího otce. Ta na Samsona začala naléhat, až jí vyzradil odpověď, kterou pak pověděla družbům.

Sedmého dne, ještě před západem slunce mužové Samsonovi řekli: „Co je sladší než med, co je silnější než lev?“ Odpověděl jim: „Kdybyste neorali mou jalovici, moji hádanku byste neuhodli.“ Tu se ho zmocnil duch Hospodinův, sestoupil do Aškalónu a pobil tam třicet mužů. Pobral jim jejich výstroj a tu dal těm, kdo rozluštili hádanku. S planoucím hněvem se pak vrátil do otcovského domu a svou ženu daroval jednomu z družbů.

Křesťanská tradice

Ve Středomoří byly včely symbolem jara, a to proto, že v době, kdy začaly vylétat, rozkvétala žlutá kručinka. Ta byla také symbolem stále silnějšího a žlutějšího slunce, což bylo později přeneseno i na křesťanskou symboliku zmrtvýchvstání.

Křesťanská ikonografie považovala včely za symbol věrnosti, počestnosti a řemeslné schopnosti. Nicméně včely nebyly kultivovány až do doby vzniku klášterů. Včela se také přirovnávala k oběti Ježíše Krista. Podobenství tkví v tom, že stejně jako Kristus po vypuštění žihadla zemře (obětuje se).

Sv. Ambrož z kostela sv.Petra ve Wimberku, Německo

Svatý Ambrož – patron včelařů

Svatý Ambrož, biskup a učitel církve, který žil ve 4. století, byl považován za plodného autora a oblíbeného kazatele. Vážen byl také pro svůj soucit s chudými a příkladný život.

Svatý Ambrož bývá zobrazován jako biskup v pontifikáliích, často ve společenství dalších církevních otců. K jeho atributům patří husí brk, dobytče a především včely. Podle legendy spal Ambrož jako dítě s otevřenými ústy a včely mu snesly do úst med (symbolizuje píli, výmluvnost a sladkost jeho kázání). Podle jiné legendy mu jako malému dítěti v kolébce přistál na obličeji roj včel a aniž mu jediným bodnutím ublížil, zase odlétl.

Bestiáře

Středověké bestiáře obsahují podivuhodná i naučná vyprávění a obrázky včel. Např. Antonín Paduánský, učedník sv. Františka z Assisi, ve svém díle z počátku 13. století píše, že právě maličké včelky jsou pracovité a pilné, zatímco ty hezčí a větší včely nedělají nic. Navrhuje, aby kajícníci byli jako včely a semkli se v roji kolem Krista a nakonec i pro něho zemřeli.

Knihy o zahradách – Geoponika

Dalším zdrojem informací o včelách a včelaření jsou příručky zahradnictví. Přesto, že včelaření se praktikovalo už od starověku, mnoho podrobnějších popisů této činnosti se nezachovalo.

Výjimkou je obsáhlé dílo Geoponika z 10. století, které vzniklo na území Byzancie (vyšlo v angl. překladu v roce 2011). Obsahuje i kapitolu o včelaření, v níž nabízí celou škálu návodů, a to počínaje radou jak vyrobit úl až po návod, jak přimět včely, aby se nerojily.

Popis včel v Geoponice:

„Včely jsou nejmoudřejší ze všech zvířat a svou inteligencí jsou nejblíže člověku. Jejich práce je opravdu božská a pro člověka velmi přínosná. Jejich sociální život připomíná nejlépe organizovaná města. Na svých výletech včely následují vůdce a podřizují se jeho nařízením. Zpátky přináší lepivý sekret z květin a stromů a roztírají ho jako mastičku na podlahu. Některé z nich jsou zaměstnány výrobou medu a jiné zase mají další úkoly. Vždycky uctívají svého krále a udržují ho v bezpečí a nadšeně ho následují, kamkoli jde, podporují ho, když je vyčerpaný a nosí ho, když nemůže létat. Zvlášť nenávidí lenost. Sjednotí se a zabijí toho, kdo nepracuje a spotřebovává zásoby. Jejich dovednost a téměř logické uvažování se projevuje tím, že vyrábějí hexagonální stěny, v nichž skladují med“.

Úly:

„Nejlepší úly jsou vyrobené z prken buku, smrku, borovice či dubu. Měly by být jeden loket široké a dva lokty dlouhé. Zvenku by měly být kvůli tomu, aby netrouchnivěly, potřeny směsí popela a kravské mrvy. Měly by být opatřeny našikmo větráním, aby je mírný vánek vysoušel a ochlazoval. Když nastane potřeba s nimi hýbat, a to za účelem prodeje či z jiných důvodů, musí to být uděláno něžně a v noci. Úly by měly být zabaleny do kůží a usazeny na místo před východem slunce“.

Návod jak krmit včely, uklidit úl a medobraní:

„Vyrob krmení pro mladé včely tak, že smícháš víno a med v nádobě. Na hladinu kvůli tomu, aby se včely neutopily, umísti voňavé lístky květin. Abys nakrmil svůj roj tím nejlepším způsobem, když se stane, že zůstane v úle kvůli chladnému či naopak tropickému počasí a dojdou mu proto zásoby, rozdrť sušené ovoce a dej ho včelám s plackou z ječmene. Po deseti prvních dnech jara vyžeň včely na pastvu tím, že je vykouříš kravskou mrvou, potom jim vyčisti úl. Hrozný zápach mrvy je sice zneklidní, ale pavučiny jsou pro ně nezdravou překážkou, když jich je v úlu moc“.

Geoponika doporučuje medobraní třikrát do roka: začátkem května, v půli léta a nakonec v říjnu Včelám by se neměl brát všechen med, neboť včely budou hladové a přestanou pracovat, ale měla by se jim nechat 1/10 produkce z prvních dvou snůšek a 2/3 z poslední snůšky před zimou.

Metoda, jak včely zklidnit při medobraní:

„Smíchej opražené seno a povařený sléz s olivovým olejem tak, aby to mělo konzistenci medu. Pomaž si obličej a kůži a potom vezmi tuto hustou hmotu do pusy a foukni ji čtyřikrát do úlu“.

Franská říše a Francouzská republika

Včela medonosná symbolizovala nesmrtelnost a zmrtvýchvstání v době merovejské (Franská říše). Tato tradice byla znovu oživena Napoleonem. Když se Napoleonův synovec Louis-Napoleon Bonaparte později stal císařem II. francouzské republiky, nechal včely zpodobnit na své císařské standartě. V heraldice včela představuje pracovitost a nezdolné úsilí.

Literatura

Crane, Eva: The World History of Beekeeping and Honey Hunting. Routledge. 1999.
Vachala, Břetislav: Včely a med ve starém Egyptě. In. Vesmír. Roč. 93, č. 4 (2014), s. 234-237
Geoponika. Překlad Andrew Dalby. Prospect books. 2011.
Chobot, Karel: Dějiny hmyzu v obrazech. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010 — 406 s., ISBN 978-80-87378-31-1
http://www.biblenet.cz/ 
http://www.medievalists.net/2015/06/21/medieval-beekeeping/
http://lucmedievalgarden.blogspot.cz/2012/04/medieval-bees.html
http://givebeesachance.blogspot.cz/p/history-of-bee-keeping.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Ambro%C5%BE
http://www.vcelykladky.cz/clanky-o-vcelach/
https://en.wikipedia.org/wiki/Bee_(mythology)
http://www.veda.cz/article.do?articleId=65767
http://bible.patroni.cz/index.php?id=17866
http://www.vcelykladky.cz/clanky-o-vcelach/
http://www.themasonictrowel.com/Articles/degrees/degree_3rd_files/the_symbolism_of_the_beehive_and_the_bee.htm

7 komentářů

  1. Franta Panák Reagovat

    Děkuji jsem nadšen, bez minulosti není budoucnost.Kdyz dovolíte budu Vás citovat v našem školním časopise.Samozrejmě v seriózním znění.

  2. Pavel Klvač Reagovat

    Hezký článek. Nevím, zda byla inspirací kniha, kterou mám rozečtenou. Byla vydána 25.4.2019 nakladatelstvím Pavel Jungmann – ARCHA Zlín. Jmenuje se Píseň o medu, Kulturní dějiny včely. Napsal ji Ralph Dutli a přeložila ji Magdalena Štulcová. Protože tato kniha není uvedena v použité literatuře, jedná se asi o bezvadnou shodu okolností. Odkaz na knihu např.
    https://sckn.cz/pise-o-medu-pn-540-315
    Pavel Klvač

    • Klára Kabátová Reagovat

      Dobrý den, text vznikl již docela dávno – asi před dvěma lety s tím, že jsem ho psala pro jedno včelařské periodikum, ale šéfredaktorka článek odmítla publikovat. Prameny jsem čerpala zejména z anglosaské a německé literatury. Vystudovala jsem archivnictví, takže mě opravdu těšily krásné iluminace ze středověkých rukopisů. Velice děkuji za tip na knížku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *