Důvěřujme včelám

Desítky let včelaři bojují proti roztoči Varroa destructor, který napadá jejich včelstva a který za spoluúčasti virů, nosematózy, pesticidů ze zemědělství atd. likviduje jejich včelstva.

Včelaři hubí roztoče pomocí jedů (tvrdá a měkká chemie) a také pomocí působení tepla, neboť roztoči vyšší teploty nezvládají. Likvidace roztoče působením jedů má vedlejší účinky a je drahá, stačí se podívat, kolik bylo vynaloženo peněz na tzv. „léčení“ v České republice v minulých letech.

(Pozn. redakce: např. tyto texty na portále Včelaři sobě:

Kolik a za kolik I, Kolik a za kolik II, Kolik a za kolik III.)

Hubení roztočů pomocí tepla je pracné a nepříliš rozšířené.

Vede vůbec z této situace cesta ven? Existuje řešení? Nebo, jak je nám nařizováno, musíme povinně „léčit“ a bez toho přijdeme o všechna včelstva?

Mám rád včely, nevím jestli mají rády ony mě, ale na tom nezáleží. To je jako když řeknete: mám rád Anglii. Prostě je to tak a je úplně jedno, jestli Anglie má ráda Vás.

Ve svém včelařském životě jsem se setkal se dvěma stanovišti, která opustil chovatel a nikdo včelky neléčil, nekrmil, nerozšiřoval, prostě si žily bez zásahu člověka. A přesto tam kontinuálně žily a žijí i 10 let. Jak to? Jak je to možné? Co ty včely umí?

Povím Vám o jednom takovém stanovišti. Bohužel už neexistuje. Jeden člověk koupil starý mlýn s velkými pozemky. Druhým rokem zjistil, že je vlastně včelař, že na zarostlém pozemku jsou dva úly se včelami. Zavolal nás a my jsme zjistili, že úlů je vlastně šest. Tachovské úly, 3 – 5 nástavků. Pět úlů bylo obsazených a jeden prázdný. Bylo to na podzim, do úlů jsme nezasahovali, poradili jsme mu, ať nic nedělá a na jaře se ozve. Byl jsem se tam na jaře podívat, včely měly překrásné prolety, vyzimovaly skvěle. Pán se neozval. Ale pak jsem se dozvěděl, že se spojil s místními včelaři, včely přeložili do nových úlů, přeléčili KM a žádné nepřežilo  následující zimu! Ano, tak křehká je rovnováha včely: úlové prostředí, roztoč, jiné nemoci … Jen se podívejte na množství propolisu na horních loučkách. To je téma na další výzkum.

I proto jsem u druhého takového stanoviště nikdy nijak nezasahoval a včely tu dál žijí bez zásahů člověka. A protože se občas rojí, čekal jsem na roje. Jen vyšetření na mor včelího plodu jsem udělal, a to z měli, co byla před úly. Hromada vykousaného vosku a měli jako kravské lejno.

Samozřejmě vyšetření bylo negativní, a tak jsem čekal na roj, který se usadí na příhodném místě.

A v roce 2017 se mi podařilo odchytit jeden roj, jeden poroj a jeden minirojíček, který jsem našel na zemi. Roj byly velmi hodné včely, viz moje selfie (jediné za život, až jsem se tomu musel smát).

Usazení roje proběhlo bezproblémově, roj zesílil přibližně na dva nízké nástavky (dále NN) a vyměnil si matku. Zimy se nedožil.

Poroj vyrostl na dva NN a následoval roj … Na podzim včelky padly.

Minirojíček s matkou s otřepenými křídly se do zimy dostal na 2 NN. Ničím jsem ho neléčil.

Tohle je ten minirojíček při usazování, uprostřed původní matka, všimněte si roztřepených křídel, vpravo je  tatáž matka vyfocena na slunci.

Na jaře 2018 jsem při prohlídce včelstva našel novou matku, pravděpodobně pozdní tichá výměna. Matka nová (foto č. 13), ale včelstvo nešlo do síly. V červnu bylo stále na 2 NN.

Ani včelám se to nelíbilo a v červnu jsem našel na plástech 4 matečníky a v červenci novou kladoucí matku (foto č. 14). Včelstvo šlo do zimy na 2 NN. Pamatuji si, že v listopadu a v prosinci mělo velké spady roztočů, více než 15 denně. Ale vydržel jsem a nijak nezasáhl. Spad v lednu ustal a včelstvo vypadalo v pohodě. Během sezony 2019 se dostalo na 5 NN a nanosily si dostatek zásob na přežití zimy. Včelstvo nekrmím ani nevytáčím.

Koncem února 2019 bylo hezky teplo a prolety, a tak jsem umístil teploměr do úlu přímo do druhého nástavku tam, kde již byl plod. Proč jsem to udělal? V roce 2016 jsem měl teploměr ve včelstvu přes zimu. Kontroloval jsem plodování podle teplot. No a nechal jsem ho tam až do jara. Čidlo se dostalo do mezery mezi nástavky, ale to jsem nevěděl. V dubnu 2016 jsem zaznamenal občasné zvýšení teploty až na 42 – 43 stupňů a pak zase pokles na 35,5. Trvalo to asi necelý měsíc. Pak už nic. Proto takhle na jaře rozdávám teploměry více včelstvům. V roce 2017 trvalo zvyšování teploty v plodišti jen 10 dní.

Ukázky z měření teplot z dubna 2016 :

U tohoto původem minirojíčku z nikdy neléčeného stanoviště jsem v roce 2019 dal teploměr koncem února. Již 2. 3. 2019 jsem zachytil zvýšení teploty na 43,2 °C a toto se pravidelně opakovalo přibližně jednou až dvakrát za týden. V dubnu jsem pořídil certifikovaný teploměr. Zvyšování teploty se opakovalo i během května a v červnu. Nemohu však říci, jak dlouho trvalo. 11. 7 jsem zachytil zvýšení teploty i na více než 12 hodin. Proto jsem pořídil záznam měření teplot po 5 minutách. Jaké bylo moje překvapení, když jsem mezi 25. 7. a 29. 7. zachytil zvýšení teploty v plodišti na 79 hodin, což je více než tři dny. Teplota v tomto období oscilovala mezi 38 a 43 stupni. Maximum bylo 43,42 °C. Podle dostupných informací je to teplota, která již poškozuje roztoče. Taky bezprostředně po tomto zvýšení byl zaznamenán spad 51 roztočů během 48 hodin. Během pěti následujících dnů po ukončení “topení” byl celkový spad 146 roztočů.

Umístění sondy před tímto měřením je zachyceno na fotografii, na další je zachycen rámek se zavíčkovaným plodem, který je přímo vedle sondy teploměru.

Domnívám se, že jsem zachytil a zdokumentoval dosud nepopsané chování včel, tj. zvýšení teploty v plodišti samotným včelstvem na velmi dlouhou dobu. Takové zvýšení teploty zcela jistě poškozuje roztoče. Je to pravděpodobně další ze způsobů, jakým se včely vypořádávají s roztočem. Samozřejmě není jediný a včelstvo ho používá v určitém období, stejně jako např. grooming či plodové pauzy. Je zcela jisté, že včely umí věci, o kterých ani netušíme. Proto si zaslouží abychom jim více důvěřovali.

 

17 komentářů

  1. Pavel Holub Reagovat

    Že by včelstvo dostalo horečku? To by bylo milé překvapení. Chtělo by to na včelstvu vícenásobně zopakovat, a to i s jiným typem měření teploty (na trhu jsou mraky šmejdů). Pak tedy to včelstvo, či především matka, by zasloužilo ještě zachránit. Takový spad v tomto čase jej předurčuje k jisté záhubě.

  2. Jirka Marx Reagovat

    Teploměr je kalibrovany se záznamem a certifikátem. Má svoje originální výrobní číslo. Měří na setiny stupně. Ke zvýšení teploty u tohoto včelstva došlo od 2.3. Mnohokrát ale nemám na to záznam v grafu a taky to zvýšení trvalo kratší dobu. Občas jsem vyfotil display takže mám fotky s datumem a časem. Nevím jestli to daji ale pomáhat se mi nechce žádné projevy viroz se neukazuji a samotný roztoc ? Zatím jde vlastně o léčebny spad. Tak uvidíme. Když to dá bude to včelstvo u mě třetí zimu bez léčby.

    • Pavel Holub Reagovat

      No, a pak si řekneš, „měl jsem na včelnici supr včelstvo“, ano, měl.

  3. Pavel Holub Reagovat

    To by chtělo měřit více bodů na jednom plodovém rámku současně. Možná jsi se trefil na topičku. Při skenování infra kamerou jsou ty horké body vidět. Pokud se vyloučí toto a pak to, že včelstvo neplodovalo (bez otevřeného plodu), pak je to cosi mimořádného.

  4. Jirka Marx Reagovat

    S tou topickou mě to napadlo při prvním pozorování v jiném ule v roce2016. . Ten teploměr tam zůstal náhodou a samozřejmě moji lenosti. Jaké nylo moje překvapeni když cca po měsíci zvyšování teplot jsem šel do úlu a čídlo teploměru leželo na horní loučce předposledního nastavku v metinastavkove mezere.

    No a čidlo tohoto teploměru je dlouhé asi 5 cm ta kovová část což topicku taky vyřazuje

  5. roslp Reagovat

    Kdosi na Apimondii měl příspěvek s úlem opatřeným rámky, které byly vydrátkované tak, aby teplotní čidla byla zastavěna do díla. Čidla se pak nacházela uprostřed rámku v několikacentimetrovém rozestupu. Díky tomu pak měli k dispozici 3D teplotní obraz o teplotě v úle.
    Jedno čidlo je dobré, ale může to být falešný signál.
    Pokud je to skutečně schopnost včel tak je to pecka. Ještě jsem o tom v souvislosti s roztočem neslyšel. V případě zabíjení sršňů je to známá věc.
    V každém případě díky za zveřejnění poznatku.

  6. Goro Reagovat

    Že včely dokážu vyvinúť teplotu cez 40 stupňov verím, ale aby to vedome robili (a dlhodobo) v plodisku mi pripadá ako z ríše pohádok….😮
    Držím palce a teším sa na nové info, ktoré to potvrdia (alebo vysvetlia…)

  7. VaT Reagovat

    Kdybyste k tomu přidal ještě venkovní teplotu a vlhkost, tak by to nebylo od věci.

  8. Pavel Holub Reagovat

    Z vnějších vlivů je nejpodstatnější osvit sluncem a tepelně technické vlastnosti úlu.
    Protože ta teplotní úroveň byla naměřena více jak 24 hodin v kuse, tak vliv okolí patrně nehraje významnou roli, ten jev nastal i v noci.

    • Jiří Matl Reagovat

      Ahoj, Pavle,
      tohle právě považuju za velmi podstatné.
      Ještě k tvé námitce, že Jirka možná natrefil na topičky. Myslím, že by to musela být velmi zvláštní shoda náhod, aby k tomu docházelo takto a tak dlouho. Co my ale o těch topičkách víme? Ta termokamera by asi pomohla.

      • Pavel Holub Reagovat

        Zdravím vás Jirkové, pokud tam byl pouze zavíčkovaný plod, jak je vidno na foto, tak to zvýšení teploty je možné. V této oblasti, bez otevřeného plodu, včely teplotu až tak neřeší. Já bych předpokládal spíše pokles teploty, no, nevylučuji ani to zvýšení.
        Je to už deset let, co jsem v debatách s ostatními kolegy, zastánci varroatolerance, zmiňoval význam přerušovaného plodování matky. Tento jev (pokud se prokáže) ten proces „odvšivení“ může umocňovat.

        V případě, že ve včelstvu už není otevřený plod, by ten i mnou zatracovaný termosolární nesmysl možná dostal smysl, nebo jakýkoliv teplovzdušný ohřev úlového prostředí.

    • VaT Reagovat

      No ona tam možná ještě bude hrát roli tepelná kapacita zásob a vůbec celého díla. Když už šlekulujeme, tak by to třeba mohlo být tak, že včelám se vlivem nějakých vnějších vlivů zvýší teplota prostoru, ale oni to třeba nemusí chápat jako že je to špatně a nějaký čas ten prostor tolik neochlazují.

  9. Jirka Marx Reagovat

    No vzhledem k tomu ze letošní první zvýšení teploty jsem zachytil 2.3 a to bylo přes den 8 stupňů a 3.3. To bylo max 10 a prselo tak bych tuto variantu vyloučil. Je to proste zvýšení teploty způsobené včelami .

  10. Pingback: Podzimní úhyny 2019 včelstev ve světle strategií jednotlivých aktérů - Včelaři sobě

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *