Založte si hmyzí zahrádku

Chcete si založit hmyzí zahrádku? Dobrý nápad! Poradíme vám, jak na to

Naše hmyzí zahrádka přitáhne povětšinou opylovatele, tedy včely, čmeláky, samotářky a motýly. Pokud bychom mysleli více na jednu z těchto skupin, mohli bychom dílo nazvat včelí nebo motýlí zahrádkou. Hmyz přilákáme jak na nektar a pyl, ale jak uvidíme, tak i na další benefity.

Dnešním článkem téma pouze zahájíme. Máme pro vás také databázi včelích rostlin, v které si můžete sestavit vlastní zahrádku podle mnoha kritérií. A máme i další nápady, ale to už nebudeme prozrazovat.

Má to smysl?

Módou poslední doby jsou hmyzí hotely. Bohužel je nacházíme i na pečlivě vyherbicidovaných TTT zahrádkách (pokud je vám pojem neznámý, jde o Trávník-Tůje-Truhlíky), jak honosně visí i s výrazným logem hobbymarketu. My na to ale půjdeme jinak, založíme hmyzí zahrádku.

Možná si říkáte, že je to pouze atrakce pro lidi a hmyzu to příliš nepomůže, zejména na venkově. Ano, ve městě význam samozřejmě roste, ale podívejme se na naši krajinu v srpnu: zrající obilí a kukuřice, strniště po sklizené řepce, posekané louky, sterilní lesy. Každý květ je vzácný. Tělíčko hmyzu spotřebuje denně množství potravy měřené v miligramech. A to jim poskytne i sebemenší zahrádka, třeba i na balkóně nebo v truhlíku za oknem. A když máme prostoru více a dílo si dobře naplánujeme, uživíme množství hmyzu, které rozhodně není zanedbatelné. A k tomu si ještě užijeme skvělou podívanou!

Zmínili jsme se, že výživa není jediným přínosem pro hmyz. Pokud v zahrádce vytvoříme trvale vlhké místo, malou mokřinku, bude sloužit jako zdroj vody a minerálů, jako zdroj stavebního materiálu (bláta) a také jako hnízdiště pro některé druhy. Dalšími hnízdišti budou také duté stonky rostlin, trsy trav, tlející dřevo a samotná půda. Tuto přirozenou funkci můžeme dále podpořit uměle dodanými kusy dřeva a větvičkami, z nichž vznikne velký hmyzí hotel i bez úhledných budek. Členitá zahrádka bez pesticidů poskytne též hmyzu přirozenou ochranu a bezpečný životní prostor.

Co by tedy měla zahrádka splňovat?

  • cílem navrhované zahrádky by měla být podpora širokého spektra opylovatelů, včetně larev motýlů, tedy housenek. Ano, housenek, postrachu všech zahradníků. Ale pokud chceme motýly, musíme nakrmit i jejich larvy. Nějaké ty listy se pro ně vždycky najdou, aniž by zahrádku zdevastovaly.
  • zaměříme se zejména na původní druhy rostlin. Kromě toho, že importované rostliny mohou být invazivní a některé hybridy neposkytují žádný nektar, hlavním důvodem je, že původní rostliny jsou tou nejlepší pastvou pro naše opylovatele. Dlouhodobé evoluční sbližování nelze snadno obejít a někteří opylovatelé jsou tak úzce přizpůsobeni, že dokonce jiný druh téhož rodu odmítají.
  • rostliny vybereme tak, aby kvetly celou sezónu, s důrazem na období od července do podzimu. Nabízet by měly pyl i nektar.
  • budeme se snažit o pěstování bez použití pesticidů a umělých hnojiv. Rostliny by měly být ideálně tímto způsobem pěstované i před naším nákupem, neboť systémové pesticidy zůstávají v rostlině dlouhodobě. Pro nejlepší aklimatizaci by měly být vypěstované přímo v podmínkách, v nichž budou později růst.

Jak začít?

Protože různé rostliny mají různé nároky, měli bychom začít výběrem vhodného místa. Obecně platí, že čím více slunce, tím lépe. Ani vítr není vítaný, ale to lze vyřešit výsadbou větrolamů, například vyšších keřů. Častější bude ale opačný případ, kdy místo je dané a nám pak nezbývá než vybrat vhodné rostliny. Dobré je mít přehled o:

  • oslunění. Jak už bylo řečeno, většina rostlin prospívá na plném slunci, což můžeme definovat jako místo, kde slunce svítí více než šest hodin denně. Když takové místo nemáme, vybereme rostliny do polostínu (oslunění minimálně tři hodiny denně) nebo do stínu. Rostlin, které prosperují ve stínu, je ale málo a nektarem příliš neoplývají.
  • charakteru půdy. Zajímat nás bude vlhkost a vysychavost půdy, dále pak množství živin a kyselost. Ideální bývá hlinitá půda, která udrží optimální množství vody a vzduchu. Písčitá a kamenitá půda je vysychavá a hodí se spíše pro suchomilné stepní rostliny. Jílovitá půda zadržuje vodu, takže volíme spíše vlhkomilné rostliny, i když ani pro ně není ideální, neboť špatně propouští vzduch ke kořenům. Jílovitou půdu můžeme zlepšit kompostem a pískem.
  • hrozícím tlaku škůdců a nemocí. Pokud nechceme používat pesticidy, je vhodné volit rostliny, které jsou odolné, případně využívat různá mechanická opatření.

Takto dané podmínky nám omezí spektrum rostlin, ale plánování není u konce. Chceme přece také, aby naše zahrádka byla pěkná a užitečná. Proto si uděláme definitivní výběr rostlin z hlediska:

  • pylodárnosti a nektarodárnosti. Tyto rostliny budou tvořit základ. Soustředíme se hlavně na trvalky, které ocení jak hmyz, tak i my. Jak už víme, měly by být na našem území původní. Doplnit je můžeme travami, které poskytnou hmyzu stavební materiál a úkryt, nějakou tou pastvou pro housenky a třeba i pro větší pestrost a letničkami. Výběr můžeme doplnit cibulnatými rostlinami, které bývají prvním zdrojem pylu a nektaru (talovín, šafrán).
  • praktického. Můžeme se zaměřit na „zahradní rostliny“. Tato nebotanická kategorie zahrnuje rostliny, které jsou co do velikosti kompaktní, nepřerůstají a příliš se nešíří, ať již vegetativně nebo semeny. Mívají také hezké výrazné květy a krásně voní. Pozor však na hybridy, které mohou vypadat lákavě, ale pro hmyz jsou bezcenné, protože neprodukují nektar nebo se k němu hmyz nedostane.
  • doby kvetení. Vybereme takovou směs rostlin, které pokvetou průběžně celou sezónu, tedy přibližně od března do listopadu. Doba jejich kvetení by se měla překrývat.
  • výšky rostlin. Vyšší trvalky nebo keře patří dozadu (či do středu, pokud je záhon přístupný ze všech stran). Mezery mezi rostlinami můžeme zaplnit půdokryvnými nízkými rostlinami, které zamezí růstu plevele.
  • barev. Existují různá kompoziční pravidla, jako jsou doplňkové barvy, tón v tónu a další, ale nejvíce samozřejmě vždy záleží na našem vlastním vkusu. Na jedné straně můžeme mít zahrádku, kde dominuje jedna nebo dvě barvy, nebo naopak záhon plný pestrých barev. Květiny, které jsou lákavé pro hmyz, nemusí pro nás být těmi nejkrásnějšími, ale tento nedostatek nám nahradí právě hmyz, který dá zahradě život.

Vstup do databáze včelích rostlin

Rostliny máme vybrané, co tedy dál?

Dalším krokem bude navrhnout si rozvržení rostlin. Nakreslíme si plánek zahrádky:

  • zakreslíme jednotlivé rostliny podle výšky a barev. Pokud to velikost zahrádky umožňuje, je rozumné minimum devět druhů rostlin (po třech pro každé roční období) po např. osmi kusech od každého druhu. Aby zahrádka nepůsobila roztříštěně, je vhodné sázet exempláře jednoho druhu do skupin např. po čtyřech kusech a tyto skupiny pak několikrát opakovat
  • rozteč rostlin by neměla být příliš velká, aby plevel neměl příliš prostoru a aby rychle vznikly úkryty pro hmyz. Rozumná rozteč je 50 cm, tedy asi čtyři rostliny na m2
  • mezi rostlinami si můžeme navrhnout cestičky, které se budou hodit pro pozorování hmyzu.
  • pokud máme prostor a možnost, lze na záhon umístit starší kmen stromu. Stane se z něho výborné hnízdiště.
  • pohrát si můžeme i s terénní úpravou. Vyvýšené vysychavé místo můžeme osadit stepními rostlinami, níže položené místo s mokřinkou zase vlhkomilnými rostlinami.

Dost už bylo plánování, teď do akce!

Dobře, jdeme na to. Dobrá volba byla, pokud jsme se pro založení zahrádky rozhodli „obětovat“ kus trávníku. Ten bude ale potřeba nejprve trávy zbavit. Jestliže je plocha větší a nechcete si zničit tělo, můžete si půjčit tzv. slupovačku drnů, která se používá pro přípravu hotových trávníků k transportu. Existuje i ruční varianta. Další možností je plošné zamulčování nebo tzv. solarizace, to však není vhodné v případě, že nemáte dost trpělivosti, protože tento proces trvá několik měsíců.

Rekonstrukce existujícího záhonu bude o poznání snadnější. Po odstranění původních rostlin je vlastně hotovo. Více práce může být jen s plevely, některé bývají dost úporné. Rozhodně se však vyvarujte glyfosátu. Dalším krokem bude případné doplnění půdy a živin. Jako zdroj živin použijeme kompost nebo dobře uležený hnůj. A jdeme na sázení.

Rostliny v květináčích si nejprve rozmístíme na záhoně na místa, kam je hodláme zasadit, abychom se přesvědčili, že i v terénu zahrádka vypadá tak, jak jsme si představovali, a rozmístění mohli ještě případně poupravit. Rostliny sázíme do dostatečně prostorných jamek, do kterých můžeme přidat lopatku kompostu. Rostlinu vyjmeme z květináče a mírně rozvolníme kořenový bal, ne však příliš. Pokud je květináč rozložitelný (např. z lisované rašeliny), lze ho zasadit spolu s rostlinou. Po zasazení vše důkladně zalijeme.

Mulčovat?

Nově založené záhony se často mulčují. Pro rostliny i pro nás to má řadu výhod, ale protože zakládáme zahrádku pro hmyz, bude situace poněkud jiná. Mnoho včel hnízdí v zemi a k tomu potřebují holou půdu. Nechme jim tedy půdu odhalenou. Samozřejmě to bude vyžadovat větší údržbu při odplevelování, ale co bychom pro včely neudělali?

Několikrát tu padlo slovo plevel. Osobně to označení nemám rád, protože to není žádná botanická kategorie a tyto rostliny nejsou nijak podřadnější. Zde je tedy plevel používán v tom smyslu, že jde o rostliny, které z různých důvodů na zahrádce nechceme, a které mají tendenci k rychlému samovolnému šíření. Plevele ale mohou být i hezké a nektarodárné, jak ostatně popisuje Štěpánka Dlouhá v článku o bodlácích.

Zahrádku máme založenou. Co dále?

První rok bude naše zahrádka vyžadovat více péče, zejména častější zalévání a pletí. V pozdějších letech budeme spíš krotit příliš se rozrůstající rostliny a stříhat keře. Uschlé stonky rostlin nechme na záhoně celou zimu, protože v nich bude hmyz zimovat. Suché zbytky rostlin odstraníme na jaře. Na jaře také přidáme něco kompostu. Průběžně můžeme pro větší pestrost a proměnlivost sázet letničky a zahrádku dle libosti měnit. A to nejdůležitější, těšit se z hmyzu, který za dílo poděkuje svou pestrostí.

A ještě dodatek pro milovníky motýlů. Motýly můžeme přilákat na kvasící ovoce (banán, pomeranč) a ocení i slaný liz, třeba houbičku se slanou vodou.

Zdroje informací

https://www.gardenista.com/posts/native-pollinator-garden-crash-course/
https://www.fs.fed.us/wildflowers/pollinators/gardening.shtml
https://thehoneybeeconservancy.org/plant-a-bee-garden/
https://www.northeastpollinator.com/pages/planting-for-pollinators
https://pladias.cz/taxon
http://www.plantsoftheworldonline.org/
https://botanika.wendys.cz/
https://www.garten.cz/enc/cz/

3 komentáře

  1. Petr Jůza Reagovat

    Moc pekny clanek! Uz se tesim na dalsi tipy a napady na konkretni rostliny.

  2. Květa Kosová Reagovat

    Krásný článek, spousta nových nápadů a hlavně obrovská pomoc našim malým pomocníkům. Určitě si hmyzí zahrádku založím a budu se těšit na jejich báječný a užitečný koncert.

  3. Pingback: Databáze včelích rostlin - Včelaři sobě

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *