Stav “oficiální” plemenitby Apis mellifera v ČR

Zdroj náhledového obrázku – Wiki.

Aktuální situace

Poslední roky pozorujeme u řady včelstev příznaky systémových postižení, které již nelze paušálně hodnotit jen jako prostý důsledek oslabení včelstva roztočem Varroa destructor. Ukazuje se, že roztoč je v tuto chvíli klíčovým iniciátorem, který otevírá bránu další škále onemocnění virového původu. Synergie těchto patogenů vedou čím dál častěji k rychlému zhroucení celého včelstva. Již nejde o jednotlivé, raritní výskyty, ale o fenomén, který v některých oblastech způsobuje úhyny celých včelnic. 

Aktuálně se však ukazuje, že v “chemické válce” s roztočem taháme za kratší kus provazu, ačkoliv spotřeba veterinárních léčebných přípravků (v dalším textu VLP) roste (dokumentovali jsme v tomto cyklu). Je proto nutné obrátit pozornost zpět ke včelám a zaměřit se na zvyšování jejich odolnosti pomocí cíleného výběru  geneticky odolného plemenného materiálu. V České republice je to stále ještě považováno za herezi, ale pro poučené včelaře to není žádná novinka. Řada zahraničních chovatelů na problému varroatolerantních včelstev pracuje od 90. let S některými z nich byla šance hovořit např. na loňské mezinárodní konferenci Varroatolerance a vitalita včel pořádané Mendelovou společností pro včelařský výzkum, případně na jiných odborných setkáních, jichž se účastní včelaři, kteří chtějí mít širší, a tím pádem i objektivnější pohled na věc. Ač jsou tito šlechtitelé z různých zemí i kontinentů, lze jejich závěry shrnout do těchto bodů:

  1. Šlechtitelskými postupy lze dojít ke včelstvům, která jsou odolná jak vůči napadení roztočem Varroa destructor, tak vykazují toleranci vůči známým virům, o nichž se předpokládá, že v kombinaci s roztočem způsobují výše uvedené kolapsy – DWV (Deformed Wing Virus), ABPV (Acute Bee Paralysis Virus), Chronic Bee Paralysis Virus (CBPV), Kashmir Bee Virus.
  2. U vyšlechtěných včelstev došlo prokazatelně k redukci výskytu kolapsních stavů.
  3. Získané vlastnosti tolerance jsou přenositelné na další generace.
  4. Tolerantnost může souviset s různými typy hygienického chování (de-caping, grooming etc.). Jsou ale případy, kdy hygienické chování, jak ho známe, nebylo indikováno, a přesto včelstva vykazovala dědičné znaky rezistentnosti.
  5. Při hledání těchto vlastností byly zaznamenány dočasné poklesy užitkovosti včelstev. Tento problém se podařilo dalšími šlechtitelskými postupy vyřešit, takže ve finále nedošlo ani k významnému poklesu užitkovosti včelstev.
  6. Při šlechtění byla použita poměrně široká chovná základna, včetně Apis mellifera scutellata. Přes dočasné “oscilace” bodavosti nedošlo ve finále k jejímu markantnímu zvýšení.
  7. Dosažené vlastnosti jsou obtížně přenositelné do jiných teritorií – ukazuje se, že v každé oblasti se pravděpodobně vyskytují roztoči s odlišnou genetikou, případně jiná kombinace dalších včelích patogenů.
  8. Vzhledem k této teritoriální závislosti se ukázala výhodnou existence lokálních šlechtitelských/testačních stanic pokrývajících plochu několika okresů či kraje (při srovnání s Českou republikou).

Je třeba říci otevřeně, že problému se věnují i někteří tuzemští včelaři. Díky problematické tuzemské legislativě a panujícím poměrům však svoji činnost vykonávají víceméně v anonymitě. Nastavení současné legislativy a podzákonných norem takovou činnost de facto i de jure znemožňuje.

Jak jste se přesvědčili v našich minulých článcích, rádi otevíráme diskuse o tabuizovaných tématech. Pojďme si proto položit klíčovou otázku:  

Lze ve stínu aktuální “plemenářské doktríny” dosáhnout podobných pokroků jako u našich zahraničních kolegů? Nebo budeme lít do včelstev více a více chemikálií a v únoru počítat roztoče ve včelí měli?

Při odpovědi se pokusím na aktuální situaci hledět prizmatem několika okruhů:

  1. Legislativní rámec
  2. Cíle plemenitby
  3. Zajištění dostatečně široké genové základny
  4. Organizace a subvencování plemenářské práce
  5. Kontrola vlastností plemenného materiálu a její nezávislost
  6. Opatření Státní veterinární správy

Legislativní rámec

Právní rámec je dán zákonem č.154/2000 Sb. O šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (v dalším textu plemenářský zákon).

Klíčovým faktem je, že zákon definuje šlechtitelskou činnost a opatření v § 4 jako aktivitu, spočívající:

  1. Ve stanovení šlechtitelských programů pro dosažení chovných cílů
  2. V posuzování vlastností, znaků a zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat

Toho se budeme držet i při našem posuzování.

Tuto šlechtitelskou činnost provádí chovatelský spolek – uznané chovatelské sdružení, jehož činnost schválí MZe na základě předloženého šlechtitelského programu. V České republice je situace zvláštní z následujících důvodů:

Při novelizaci výše uvedeného zákona bylo mocně zalobováno a do zákona byla podsunuta klausule (§ 20, odstavec 4): K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské. Současně je v zákoně ustanovení (§ 21, odstavec 9) Včely, plemenné ryby a jejich plemenný materiál lze přemísťovat z jiných členských států Evropské unie nebo dovážet ze třetích zemí na území České republiky jen se souhlasem Ministerstva

Důsledkem situace je, že všichni soudní zájemci o legální plemenitbu rezignovali, a tudíž existuje jen jedno uznané chovatelské sdružení, kterým je Uznané chovatelské sdružení včely medonosné kraňské, což je Český svaz včelařů, z. s. Situaci ilustruje následující obrázek:

Z uvedených dokumentů budu v následujícím textu vycházet.

Cíle plemenitby

Toto je hlavní strategická doktrína, která by měla jednoznačně definovat priority plemenářské práce. Nahlédněme nyní, jak jsou šlechtitelské cíle definovány v odkazovaném dokumentu Šlechtitelský program (rok poslední aktualizace 2011). Zde se píše: Včela medonosná kraňská se v podmínkách ČR plně osvědčila pro svoje vlastnosti. Plemeno bude proto nadále šlechtěno na kombinaci užitkových vlastností s výrazným zaměřením na mírnost a odolnost proti nemocem…Cílem je udržení stabilního počtu zdravých, mírných a nerojivých včelstev s dobrou, stabilní a hospodárnou produkcí medu a ostatních včelích produktů vysoké kvality, dosahovanou za přiměřených nákladů. Tyto cíle mají být sledovány těmito parametry:

Základními sledovanými parametry včelstev zapojených ve šlechtitelském programu jsou: 

 

  • medný výnos,
  • mírnost,
  • sezení,
  • rojivost,
  • rozvoj,
  • hygienické testy.

 

Shoda s plemenným standardem se posuzuje morfometrickou analýzou validovanou testy DNA. Podrobnosti stanovuje PPP (Příručka plemenářské práce – poznámka autora).

Takže pokud interpretuji tuto strategickou doktrínu – cílí její autoři na mírné včely nosičky medu. Není třeba, aby se o sebe postaraly samy stran roztoče a viróz. To za ně řeší včelař a jeho dodavatelé chemických preparátů. 

Pojďme raději nahlédnout do PPP (z 5. 4. 2019), která by měla ve větším detailu vysvětlovat, jak se šlechtitelské cíle mají sledovat. Třeba zde objevíme kýžený detail.

Příručka požaduje dle úlových záznamů primárně sledovat tyto vlastnosti:

  1. Mírnost 
  2. Sezení na plástech
  3. Rojivost 
  4. Jarní rozvoj 
  5. Stavba díla

Ve struktuře dat rodokmenové karty matek se sice objevuje položka Tolerance k nemocem, ale bez dalšího metodického usměrnění. V Ročním přehledu jsou chovatelé povinování sledovat hygienické chování včelstev:

  1. DP-1 Hodnocení HYG Čistící pud včelstev – dvěma možnými metodami a 
  2. DP-2 Hodnocení VSH (varroa senzitivní hygiena)

Na jednu stranu je to alespoň zlomek toho, co je potřeba pro sledování potřebných vlastností. Ve finále však tyto veličiny do finálního hodnocení matek nevstupují, neboť, jak praví příručka, Mezi hodnocené vlastnosti patří kromě medné užitkovosti, mírnost, sezení na plástech, rojivost, jarní rozvoj a stavba díla. Takže mi zcela uniká, proč mají být výše uvedené testy šlechtiteli prováděny, když nevstupují do žádného hodnocení. Zato morfometrickou analýzou je příručka přimo prolezlá.

Zajištění dostatečně široké genové základny

Jak píši v úvodu – šlechtitelé, kterým se podařilo dospět k tolerantním včelstvům vycházeli z poměrně široké genové základny. Nahlédněme na tento požadavek prizmatem aktuální situace. Již samotný zákon (po novelizaci před několika lety) jasně stanovuje: K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské. 

K tomuto se budu ještě vracet v kapitole věnované financování, ale nyní k diverzitě. Na jednu stranu zákon nestanovuje, co je vlastně včela medonosná kraňská. K tomu se asi poslanci při Medových snídaních nedostali. Na druhou stranu platí docela striktní ustanovení (§ 21, odstavec 9) Včely, plemenné ryby a jejich plemenný materiál lze přemísťovat z jiných členských států Evropské unie nebo dovážet ze třetích zemí na území České republiky jen se souhlasem Ministerstva. Takže přeloženo do normální řeči: lidem, kteří stáli v pozadí změny plemenářského zákona, šlo asi o toto:

  1. Povolujeme jen “kraňku”.
  2. Nikde nedefinujeme, co to včela medonosná kraňská vlastně je. Toto (předpokládáme) bude dělat oprávněné chovatelské sdružení.
  3. Existuje jediné oprávněné chovatelské sdružení této včely – ČSV.
  4. Takže jediné oficiální šlechtění je možné pod hlavičkou ČSV a napojených subjektů.
  5. Nikde nejsou definována kritéria souhlasu MZe s dovozem plemenného materiálu včel.
  6. Není známo, že by MZe mělo k dispozici expertní kapacity na posuzování důvodu dovozu plemenného materiálu včel.

Důsledkem takto pokrouceného zákona je pravděpodobně pokus na vytvoření monopolu – jediné chovatelské sdružení kombinované s udělováním dovozových souhlasů bez jasných pravidel.

Organizace a subvencování plemenářské práce

V řadě zemí, kde se pomalu blíží k odolným včelstvům, přišli na fakt, že vlastní rezistence je spojena s užší lokalitou/regionem. Jinými slovy, komplex patogenů působících na včely se může oblast od oblasti lišit. Tomu přizpůsobili i organizaci plemenářské práce, kdy přišli s konceptem oblastních testačních resp. šlechtitelských “stanic”. Tyto stanice:

  • Jsou vesměs zřizovány včelařskými spolky
  • Provádí selekci chovného materiálu v klimatickém, fenologickém i nákazovém kontextu dané oblasti, tzn. výsĺedná včelstva jsou plně adaptovaná na lokální podmínky.
  • Mají přímý kontakt s místními včelaři, kterým mohou jednak distribuovat nadějný plemenný materiál a vytvořit tak další “vrstvy” spolupracujících kolegů.
  • Na lokální úrovni provádí edukaci včelařů se znalosti místní problematiky.

Jak si stojíme u nás?

  1. ČSV jako jediné uznané chovatelské sdružení včely kraňské eviduje napříč republikou cca. 18 šlechtitelů v tzv. Rozmnožovacím chovu a cca. 30 šlechtitelů v tzv. Vyšším šlechtitelském chovu. Zařazení se provádí dle “rozhodnutí předsednictva Republikového výboru ČSV” http://www.vcelarstvi.cz/dokumenty-cms/prirucka-pro-chovatele-vcel-2018-aktualizace-cerven.pdf
  2. Tito chovatelé  jsou metodicky a dokumentačně vedení výše citovaným dokumentem PPP.
  3. Ostatní šlechtitelé “jsou mimo systém”.
  4. Daňoví poplatníci rukama státu financují dotace na včelí matky prostřednictvím opatření Obnova včelstev. Distribuci těchto dotací řídí SZIF. Administrátorem dotace je ČSV.
  5. Dotace jde za prodanou včelí matkou a uplatňuje ji chovatel matek, zařazený do jednoho ze šlechtitelských chovů uvedených v bodě 1.
  6. Ostatní šlechtitelé na dotaci nemají nárok.

Kontrola vlastností plemenného materiálu a její nezávislost

Jak vyplývá z PPP, tak chovatelé obou typu chovů provádí samo-hodnocení svého plemenného materiálu. Toto je v pořádku a bylo by vnitřní věcí každého uznaného chovatelského sdružení. ALE:

  1. Stát si vyhrazuje právo schvalovat chovné cíle chovatelských sdružení, a jak píše zákon v  § 5c (1) Ministerstvo schválí šlechtitelský program předložený žadatelem nebo uznaným chovatelským sdružením, který obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 2 nebo 3.
  2. Současně stát vyplácí prostředky daňových poplatníků na matky chované v souladu s chovnými cíli, jež schválilo MZe.

Pokud si státní úředníci na svá bedra berou tuto moc, očekával bych, že bude státem kontrolováno, jaká je kvalita plemenného materiálu, za který jsou dotace vypláceny. Na mysl daňového poplatníka logicky přichází  otázky:

  1. Kdo provádí kontrolu účelnosti vynaložených dotačních prostředků?
  2. Je zajištěna nestrannost této kontroly, resp. je tato kontrola prováděna osobami, které nejsou příjemci dotace?
  3. Jakým kontrolním mechanismem je zajištěno, že vlastnosti plemenného materiálu korespondují se schválenými chovatelskými cíli?

Opatření Státní veterinární správy

Pokud jsme v úvodu hovořili o tom, že v zahraničí v průběhu cca 20 let dospěli k varoa-tolerantním včelstvům, je chápavému čtenáři jasné, že to znamená vystavit plemenný materiál vhodným selekčním procedurám (bond-testy resp. jiné typy “měkčích” testů ověřujících odolnost plemenného materiálu). Nahlédněme na tento požadavek optikou vyhlášek SVS, která na rozdíl do jiných zemí předepisuje v dokumentu http://www.svscr.cz/wp-content/files/dokumenty-a-publikace/Dokument-67435-2018-MZE-17212.pdf v souvislosti s Varroa destructor povinné úkony:

  1. Sběr zimní měli (EpM300)
  2. V návaznosti na velikost spadu v zimní měli předjarní léčebné ošetření (ExM310)
  3. Návazně podzimní preventivní ošetření (ExM340) 
  4. A nakonec pro kočující chovatele –  letní ošetření kočujících včelstev (ExM330)

Nebudu zde v tuto chvíli řešit nesmyslnost sběru zimní měli ani neracionálnost dat a závěrů, které jak státní orgány, tak někteří včelaři z dat zimní měli vyvozují. Toto je téma na samostatný článek. Spíše jde o to, že všichni šlechtitelé, kteří se budou pokoušet selektovat tolerantní včelstva, se rázem ocitnou v zóně ilegality. Neboť věru nejde provádět poctivě předjarní a podzimní prevenci v souladu s představami SVS a současně tato včelstva vystavovat tlaku roztoče, což je pro plemenářskou selekci nezbytné. Chápu, že v 70. resp. 80. letech, kdy o tolerantních včelstvech nebylo vidu-slechu, tato opatření byla cool. Ale dnes?

Závěr – změna paradigmatu nutná!

Pojďme si odpovědět na otázku z úvodu článku. Lze tedy oficiální cestou v našem státě šlechtit varooa-tolerantní plemenný materiál? Odpověď je asi zřejmá – NELZE. Pojďme si tedy říci co je nutné změnit. Osobně si myslím, že je nutno změnit celý koncept – paradigma uvažování o šlechtění včel na příští roky:

Re-definice a re-prioritizace šlechtitelských cílů

  1. Reálnou potřebou posledních let je včelstvo přirozeně odolné vůči komplexu roztoč+viry s heritabilitou, která umožní rozchov odolných včelstev dalším včelařům.
  2. Pokud dojde k částečnému/dočasnému poklesu užitkovosti či ostatních vlastností, není to podstatné.
  3. Setrváváním na chovatelských cílech pocházejících ze 70. let typu mírnost, sezení na plástech apod. dojdeme do pekel. Do chemického pekla, kde bydlí vysoce rezistentní roztoči a včely mořené opakovanými sub-letálními expozicemi VLP. Zdali med z tohoto chemického pekla bude ještě poživatelný – Bůh suď.

Odstranění krátkozrakých zákonných “přílepků”

  1. Zákonodárce větou K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňskéstřelil do nohy” všechny šlechtitele včel, kteří vidí dále než k příští výplatě dotací za chov včelích matek. Respektive tyto šlechtitele zahnal do ilegality.
  2. Kromě monopolu totiž tento přílepek vede k cílenému zužování genetické základny chovu.
  3. Pokud “včelařským odborníkům” v politických stranách jde opravdu o včely, je nutné tento ostudný přílepek ze zákona co nejdříve odstranit. 
  4. Současně je nezbytné, aby MZe definovalo a zveřejnilo transparentní podmínky udělování souhlasu dovozů plemenného materiálu včel.

Změna organizace plemenitby a jejího financování

  1. Je otázkou, zdali má smysl v aktuální situaci řešit soulad vlastností včely s klasickými plemennými standardy, resp. používat k tomuto dřevní metody typu morfometrie apod.
  2. Klíčovým cílem je identifikovat nové metriky chovných cílů pro varroa-tolerantní včelu a následně sledovat, jak korespondují v praxi. 
  3. Kýžená změna by měla umožnit legální vznik lokálních testačních a šlechtitelských okrsků s jasně stanovenými pravidly. 
  4. Celkový model financování je nastaven chybně – Dotace na VLP, spojená s jejich nehospodárným nadužíváním (viz. např. zde http://www.vcelarisobe.cz/2019/04/kolik-a-za-kolik-spotreba-pripravku-na-boj-proti-varroaze-v-cesku/), kombinovaná s dotací na prodej matky nevede k cíli. Resp. má význam jen pro několik firem a pár desítek jednotlivců. 
  5. Buď by tyto dotace měly být odstraněny úplně v kombinaci s redukcí přikazovaných opatření SVS, nebo by měly být adresovány na podporu lokálních testačních a šlechtitelských stanic. 
  6. Pokud má stát ambici poskytovat dotace a schvalovat cíle plemenitby, měl by mít i nástroje efektivní kontroly. Jinak vytváří nevymahatelnou legislativu, která tlačí část včelařských šlechtitelů do ilegality. Je toto účelem právního státu? Je toto ve prospěch včelařského oboru?

SVS

  1. Na straně SVS by měl být jasně definován mechanismus, který umožní lokálním testačním a šlechtitelským stanicím fungovat, aniž by byly vystaveny riziku sankcí.
  2. SVS by měla přehodnotit svůj pohled z počítání izolovaného na roztoče na sledování komplexu patogenních faktorů, včetně virových onemocnění. Navíc je dnes již jasně dokladováno, že sledování zimní měli nemá statistický žádnou prediktivní hodnotu směrem k budoucí sezóně.

Dosažení cíle varroatolerantní včely není záležitostí několika let. Je to dlouhodobá záležitost. Patrně lze k tomuto cíli dospět dvojím způsobem. Buď:

    1. Vyjdeme přírodě naproti, pokusíme se odstranit monopolizační a obstruktivní opatření a využijeme zahraničních zkušeností k co nejefektivnější cestě vpřed.

nebo

2. To příroda vyřeší za nás, což bude bolet podstatně více. Na X let se stanou včelaři i včely raritními.

Ve finále budou ty výsledky podobné. Jen ta první cesta nás bude bolet trochu méně. Jak říká postava Dr. Iana Malcolma z knihy Jurský Park od Michaela Crichtona “Příroda si cestu vždycky najde”.

17 komentářů

  1. Vilém Prokeš Reagovat

    To že je naše legislativa postavená na hlavu víme všichni. Ale napadá mě otázka, má vůbec cenu s tím bojovat? Je tady někdo kdo by byl schopný a ochotný založit testační stanici a bez dotací ji udržet?

    • Tomáš Ivanský Autor článkuReagovat

      Myslim ze ma smysl se to snazit menit. Prave proto ze jsou vcelari, kteri maji jak ochotu, tak schopnosti tyto testacni stanice provozovat. Asi jich neni tolik, aby na prvni dobrou pokryli uzemne celou republiku, ale verim ze par by se jich naslo. Stran financovani – umim si predstavit kombinaci dvou pristupu:
      1. Soukrome finance, fundraising
      2. Spolek – pracovni, odborna i financni participace

      Otazka je, jak by se tyto vcelare darilo koordinovat v tradicne rozhadane tuzemske komunite vcelaru 🙂

      O dotacich nehovorim, nebot zmena ze soucasneho marasmu neni trivialni.

    • Jiří Matl Reagovat

      Vezměte si to třeba takto v praxi: určitá komunita se domluví na založení chovatelského okrsku, domluví si pravidla a získají někoho, kdo odvede černou práci a někoho, kdo bude vyhodnocovat výsledky. Udělá se jednoduchá metodika, jak testovat v základu, pak se vybraná včelstva jednotlivých členů umístí na testační stanici, o tu se někdo musí starat. Odměnou mu může být třeba med z testovaných včelstev nebo nadějný plemenný materiál. To, co vyjde jako perspektivní, může pak jít na oplozovací stanici a tento materiál je pak odměnou účastníkům projektu.To, co nevyhoví přísným kritériím, se nelikviduje, ale odveze jinam a ošetřuje nadále konvenčním způsobem. Nic se nenechá hynout, aby nenastaly s tím spojené problémy.
      Je jasné, že všude to nepůjde, třeba u nás na dolní Mži je takové zavčelení, je je to vyloučené. Ale třeba Brdy, speciální lokality, vojenské újezdy v dosahu, hory … Podobně to mají třeba v jižním Bavorsku.

  2. Pavel Holub Reagovat

    Legálním východiskem v našem českém marasmu je založení Chovatelského sdružení včely medonosné kraňské – varroatolerantní. Chovné cíle už jsi napsal, schází jen kvalifikovaný zootechnik, který si to vezme na hrb. MZe NEMŮŽE! toto sdružení neuznat, bude v souladu s legislativou. Pokud by byly kladeny překážky, je tu Úřad pro hospodářskou soutěž, který by je rozpucoval na elementární částice s těžkým dopadem do dotací. To je třeba udělat dříve, než se těm podvodníkům podaří stvořit Prováděcí předpis k PZ.

    • Vilém Prokeš Reagovat

      V tuhle chvíli asi nejrozumnější řešení. Jakmile se internetové tlachání změní v jasný projekt, dostane vše jiný ráz. Nejspíš by to celé chtělo podporu někoho kdo bude v očích úředníků považován za odborníka. Ted mě napadá jedině MSVV

      • Jiří Matl Reagovat

        Ad MSVV: tu je právě ten problém: ti odborníci tam jsou, ale jsou u veliké nemilosti právě u těch úředníků. Viz třeba jednání o vyhlášce o MVP. Ta jednání totiž nejsou o argumentech a konceptech, ale o tajných dohodách těch, „co spolu mluví“. A argumentace odborníků jim bourá bábovičky a kazí hru. A protože naše situace je prostě postavená na hlavu, pak pochopitelně a logicky racionální argumenty s ní nekorespondují a nastává rozpor, který úředníci řeší spíš příklonem ke statu quo. Zatím, i když se zdá, že už se cosi začíná dít …
        Pokud se tohle nezmění, není šance. Ale změní se to asi až tehdy, až nastane opravdu velký průšvih … A ti úředníci jakožto autoři legislativy pod ním budou de facto podepsáni …

  3. Viktor Syrovátka Reagovat

    Já mám zájem se dozvědět, kde přesně v zahraničí (několikrát zmíněno) jsou ty včely, do kterých se nic nedává rozumějte „léčivo“ a netrpí varroázou. Lokality, počty zazimovaných a přezomovaných včelstev v několika následujících letech. Děkuji

    • Pavel Holub Reagovat

      Někdo se mylně domnívá, že včela varroatolerantní je včelou rezistentní. Ten slovní základ „tolerance“ znamená, že více či méně včela roztoče toleruje a žije s ním ve ztahu hostitel – parazit. Rovnovážný stav je odvislý zásadně od zavčelení a od toho, do jaké míry je jeho okolí varroatolerantní/senzitivní. Varroatolerance nastane v takovém případě, kdy bez zásahu včelaře nastane v nějakém teritoriu k ustálené populaci včelstev. Tedy neznamená, že žádná včelstva neuhynou, ale vlivem vlastní reprodukce jsou včelstva schopná udržet ustálený stav. Pokud je zavčelení vyšší a okolní varroatolerance na nízké úrovni, tak podle toho je potom nutný ošetřovací zásah, ale v menším měřítku, než je tomu u varroasenzitivních včelstev.
      Proto je tu naše snaha o to, vyloučit z chovů varroasenzitivní materiál a zlepšit tak chovatelské prostředí. Jsou u nás subjekty, které o takový stav záměrně nestojí.

    • Tomáš Ivanský Autor článkuReagovat

      Uups. Vidím, že Pavel už vše podstatné řekl, tedy za mě – varroatolerantní včelu vnímám jako takovou, kdy je schopna soužití s VD bez toho, aby docházelo ke kolapsním stavům bez významného zhoršení dalších vlastností. Z pohledu dynamiky populačního systému roztoč x včela to znamená rovnovážný stav.

    • Jiří Matl Reagovat

      Viktore,
      zkusím to konkretizovat.
      Švédsko: ostrov Gotland, je k tomu dost literatury, nejen od I. Friese, autora projektu. Stačí zadat Gotland+bees …
      Ale to není ve Švédsku jediný příklad.
      Norsko: psali jsme o tom zde: http://www.vcelarisobe.cz/2019/01/jak-se-norske-vcely-vyporadaji-s-klestikem/
      A přednášel o tom také na posledním semináři Colossu Flemming Vejsnæs.
      O Britanii mluvil před časem na přednášce pořádané MSVV virolog Declan Schroeder, který popsal případy, kdy to jde, ale neví se vlastně, proč, ale také byl dost skeptický i proto, že vlastně pořád neznáme moc mechanismus přenosu a fungování jednotlivých virů …
      Německo – řada projektů, např. Arbeitsgemeinschaft Toleranzzucht (https://www.toleranzzucht.de/)
      Na letošním Hornolužickém odborném včelařském dni bylo jedním z témat založení tamního sdružení a chovatelského okrsku, což se už přímo dotýká i včelařů ve Varnsdorfu a v okolí …
      Francie: (nezmiňuji už známé aktivity Johna Kefusse, ale třeba i toto:
      https://chelifer.de/resistant-bees/
      Nizozemí: např. projekt Arista Bee (https://aristabeeresearch.org/), De duurzame Bij (https://www.duurzamebij.nl/) …
      Přednášel o nich a výsledky presentoval Henk Kok na letošním Jarním semináři v Nepomuku.
      http://resistantbees.es/
      USA – spousta chovatelů, je k tomu někde na webu i mapa …, třeba ji najdu … Kromě Weaverů a tuším Busbyů i Th.D.Seeley v Arnot Forest …a d.
      ………
      Nelze říci, že mají varroatolerantní včelu, ale výzkum a testy běží a výsledky jsou veřejně dostupné, mnohdy jsou ty projekty i podporované z veřejných peněz.
      Zajímavé jsou modely chovatelských okrsků a sdružení spolupracujících včelařů s odborným vedením na bázi občanské vědy (citizen science). Ukazují, že takový postup je možný, pokud se najde společná vůle. Chovatelé dodají data, odborníci vyhodnocují, podle výsledků pak běží testační a oplozovaní stanice, z výsledků profitují pak všichni v regionu zúčastnění.
      Moc by mě zajímalo, zda by toto bylo možné i u nás. Nemyslím teď na bázi jednotlivých sdružení, jako jsou třeba ČSV, PSNV-CZ a d., ale v rámci určitých lokalit a lokálních komunit.
      Vím, že pokusy se už dějí, žel ale jsou izolované a neběží na bázi jakéhosi lokálního konsensu. Jde spíš o izolované testační stanice. Rozvoji těchto modelů ale velmi brání současná legislativa, což je evidentní.
      Námitka, že v zemích, kde to nějak už jde, je úplně jiný model zavčelení než u nás, je samozřejmě oprávněná.

  4. Pingback: Vyplacené eurodotace v roce 2019 - Včelaři sobě

  5. Pingback: Kam šly eurodotace v roce 2019? - Včelaři sobě

  6. Jiří Šturma Reagovat

    Pane, (nebo spíše příteli) Ivanský, bylo by možné tento Váš článek i publikovat na našem spolkovém webu http://www.vsmbo.cz ? Dal byste nám autorský souhlas? Prospělo by to většímu rozšíření Vašich myšlenek do včelařské veřejnosti, ale hlavně, aby se to dostalo ve větším „tlaku“ na patřičná místa.
    Děkuji za reakci

    Jinak hodnotím velice kladně a děkuji za rozklad, se kterým lze jedině souhlasit. Jiří Šturma, Včelařský spolek pro Mladou Boleslav a okolí z.s.

  7. Tomas Ivansky Reagovat

    Dobry den,
    Zadny problem. Sdilejte dle potreby. At se Vam a vasemu spolku dari.

  8. Pingback: Bude sezóna 2019-2020 ve znamení úhynů a kolapsů? - Včelaři sobě

  9. Pingback: Podzimní úhyny 2019 včelstev ve světle strategií jednotlivých aktérů - Včelaři sobě

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *