Ke kořenům včelaření

Na pátek 2. a na sobotu 3. října byl připraven unikátní workshop, jehož tématem byla výroba klátů a brtí. Vše se konalo v rámci cyklu Se včelaři o včelách a hlavní pořadatelskou práci odvedli členové Včelařského spolku pro Prahu 6 a 7. Velmi také přispěly Vojenské lesy a statky, s. p., na jejichž území se workshop co vítaná aktivita konal.

Bylo to pod širým a větrným nebem nedaleko Jinců, u chaty Krejčovka v Brdech, jež patří právě Vojenským lesům a statkům. Vše probíhalo právě po dohodě s touto institucí, která o samotnou akci projevila velký zájem. Chtějí dostat včely do lesa, ale dostat je tam v nějaké původní, přirozené podobě. Dohoda byla rychlá. Zejména když Vojenské lesy nabídly dřevo na brtě a kláty a prostor pro výrobu.

Že se vše muselo kvůli viru přišlému z Číny trochu zredukovat, je fakt, ale workshop se konal a byl velmi zajímavý odborně a skvělý, pokud jde o společenskou rovinu. Tu člověčí a včelařskou. Nevídáme se prostě v současné době tak často, tak jupííí …

Lektorem byl Ing. Oldřich Vojtěch, PhD, ze Správy NP Šumava (vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Pracuje v zoologickém oddělení sekce Výzkumu a ochrany přírody na Správě NP a CHKO Šumava), včelaří m. j. také v úlech Warré a s brtěmi má velmi dobré zkušenosti. Množná si jej někteří pamatují z jeho hodně zajímavé nedávné (únor 2019) pražské přednášky o chovu včel v systému Warré. Inspiroval se znalostmi polských kolegů, u nichž se brtnictví stává součástí programu činnosti řady národních parků. Polští kolegové se zase inspirovali v ruské Baškirii, kde tento model včelaření běží s úspěchem už stovky let.

Každý svůj špalek a strom pak společně

Základní model workshopu byl, že si každý vyrobí svůj kousek z dodaného materiálu a pak se vyrobí jedna brť v lese přímo ve stromě. Tak se i stalo, i když kvůli virem zkrácenému času se leccos asi bude muset dodělat doma.

Už v pátek 3. 10. večer někteří dojeli, zvládlo se jak povídání, tak úvod do teorie. A že ona není zase až tak jednoduchá. Je v tom spousta zajímavých fíglů, které znali staří mistři, ale nám už unikají.

Do lesa a na hranici mezi pásmy

A v sobotu se pak šlo rovnou do lesa cestou, kde zprava volno a zleva dvě žluté vodorovné čáry na stromech značící vojenský prostor. Les to byl ale furt jeden … Šlo se kousek a k jedné jedli douglasce, jež byla lesní správou vybrána pro vytvoření brtě.

Nejprve přišla řada na lešení. Pak se vyměřil základní rozměr k řezu (100x15cm). A Oldřich začal řezat. Základ brtě tak vytvořen.

Tesání a dloubání

No a pak se jednotliví účastníci chopili kopií historických nástrojů (teslice, dláta na dlouhé násadě a d.) a jali se dlabat prostor budoucí brtě.

Každému došlo, že to není žádná legrace. A to stáli na relativně pevném lešení cca 4 m nad zemí. To ti staří brtníci viseli na sedačce či v úvazu … Ideální výška brtě je něco mezi 5 až 7 metry. Ta, o níž referujeme, byla něco nad 4 m, jak holt stačilo lešení.

Když bylo vykotláno a vydlabáno, došlo na vnitřní vybavení budoucí brtě. Opora včelího díla, česno a d.

Pak se dílo zakrylo a bude čekat na jarní osazení včelami. Když porovnáte fotku před a po, vlastně to ani nepoznáte …

Na chatě Krejčovka se pak dál pokračovalo výrobou vlastních brtí. Ne všichni to dotáhli do finále, ale to už si dodělají doma. Vědí, jak na to. Protože tenhle workshop byl natolik návodný a poučný, že tohle už zvládnou. Připomnělo mi to Komenského školu hrou (schola ludus). Všichni si to mohli osahat, dotknout se, zkusit.

A navíc ta skvělá atmosféra a vědomí, že se křísí něco, co dává šanci posunout se dál v poznání přirozeného života včel. Ten princip je prostý: spíše než přizpůsobovat svět včel světu našemu, raději se snažit přizpůsobit sebe tomu světu jejich. Když vyjdete ze vrátek s Kantem a psemvidíte, jak Váš pejsek ňuchá a čenichem patří na to podstatné, protože na to ten čenich má, brzy Vám asi dojde, co je podstatné. Osahat si to prostě vlastním čenichem …

Jak už výše uvedeno, na jaře dostane nová brť v lese své včely. A pak začne příběh, který si dnes zatím jen představujeme. Protože tohle je premiéra. Pro pochybovače: součástí toho příběhu bude i pravidelné sledování vývoje včelstva, ošetření v případě nutnosti a další drobnosti. To jen kvůli těm, kteří vyvolávají u nás tak rádí ony kontroly zvané lidově „na podnět“.

Tu je třeba ocenit jak dobrý nápad, tak kvalitu provedení. Poděkování si zaslouží jednak všichni, kteří se jakkoli přičinili, jednak i Vojenské lesy za vstřícnost a pomoc. Věřme, že tohle nebylo poslední setkání v této magické lokalitě a k tomuto hodně zajímavému tématu.

Fotky: Michal Platil, Milan Šimonovský a autor.

 

 

 

 

 

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *