Učím se včelařit – od včel. S Miroslavem Urbanem – I

Je zima, nejhorší čas začínat psát o včelách. Včely mají klid. Jediné, co v přírodě rozhoduje o komfortu přezimování, jsou teplé dny vhodné pro zimní prolet a míra vlhkosti, která včelímu chomáči odebírá teplo. Ale s tím včelař těžko co udělá. Nanejvýš se může u teplého čaje, svařeného vína či grogu hádat se sousedem, jestli je lepší zateplený nebo tenkostěnný úl. Nic víc nezmůže a včelám je to beztak jedno.

Doba, kdy mohl pro včelí zimu něco udělat, je dávno pryč. Nechci nyní popisovat, co dělat v červenci pro ochranu zimní generace včel. K tomu se jistě dostaneme časem. Spíš se chci podívat na důsledky toho, když se nic neudělá. Včelař, dříve či později, přijde a nalezne prázdný úl bez včel. Zásoby medu jsou na místě, jsou netknuté a včely zmizely. Ve včelstvu, které uhyne hladem a zimou, zůstanou všechny uhynulé včely na plástech v chomáči. Včely totiž čekají, že se zlepší podmínky, aby se zachránily. Ve včelstvu, které uhyne následkem nemocí a špatné kondice včel, nezůstanou včely na plástech. Umírající včely instinktivně opouštějí hnízdo.

Základním důvodem podzimních úhynů je poškozená zimní generace včel. Ať už se jedná o přímé poškození roztoči, nebo o přenesené virové infekce. Z toho důvodu si musíme uvědomit, že samotné odstranění roztočů nestačí. Protože i bez roztočů se nám mohou líhnout včely s virózou, které zimu nepřežijí.

Východiskem jsou biotechnická opatření, která donutí včely vychovat novou a zdravou zimní generaci včel. Jak nám v tom pomůže znalost biologie včel, si povíme příště.

Miroslav Urban

Autor vzdělávací i zábavné literatury o včelách

http://ucimsevcelarit.cz/ 

e-mail: urbanuvmed@gmail.com

 

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *