Učím se včelařit – od včel. S Miroslavem Urbanem – I

Je zima, nejhorší čas začínat psát o včelách. Včely mají klid. Jediné, co v přírodě rozhoduje o komfortu přezimování, jsou teplé dny vhodné pro zimní prolet a míra vlhkosti, která včelímu chomáči odebírá teplo. Ale s tím včelař těžko co udělá. Nanejvýš se může u teplého čaje, svařeného vína či grogu hádat se sousedem, jestli je lepší zateplený nebo tenkostěnný úl. Nic víc nezmůže a včelám je to beztak jedno.

Doba, kdy mohl pro včelí zimu něco udělat, je dávno pryč. Nechci nyní popisovat, co dělat v červenci pro ochranu zimní generace včel. K tomu se jistě dostaneme časem. Spíš se chci podívat na důsledky toho, když se nic neudělá. Včelař, dříve či později, přijde a nalezne prázdný úl bez včel. Zásoby medu jsou na místě, jsou netknuté a včely zmizely. Ve včelstvu, které uhyne hladem a zimou, zůstanou všechny uhynulé včely na plástech v chomáči. Včely totiž čekají, že se zlepší podmínky, aby se zachránily. Ve včelstvu, které uhyne následkem nemocí a špatné kondice včel, nezůstanou včely na plástech. Umírající včely instinktivně opouštějí hnízdo.

Základním důvodem podzimních úhynů je poškozená zimní generace včel. Ať už se jedná o přímé poškození roztoči, nebo o přenesené virové infekce. Z toho důvodu si musíme uvědomit, že samotné odstranění roztočů nestačí. Protože i bez roztočů se nám mohou líhnout včely s virózou, které zimu nepřežijí.

Východiskem jsou biotechnická opatření, která donutí včely vychovat novou a zdravou zimní generaci včel. Jak nám v tom pomůže znalost biologie včel, si povíme příště.

Miroslav Urban

Autor vzdělávací i zábavné literatury o včelách

http://ucimsevcelarit.cz/ 

e-mail: urbanuvmed@gmail.com

 

5 komentářů

  1. Albert Gross Reagovat

    Odstránenie poškodeného plodu napr. niekedy koncom 7 mesiaca síce odstráni infikovaný plod, ale včelstvo vytvorí novú generáciu zimných včiel znova takú istú = infikovanú, pretože sú infikované krmičky aj matka. Infekčný potenciál sa vo včelstvách postupne zvyšuje až do stavu, kedy je nezvratný. Odstraňovanie VD je prevencia, ale vo včelstve s kritckou úrovňou zavírenia už včelstvu nepomôže. Je ťažké posúdiť, kedy je infekcia už nezvratná, preto je odstraňovanie VD, obnova diela, použitie KM a iné ozdravné opatrenia nutné vykonávať preventívne aj u včelstiev, ktoré sú bez príznakov. Je to však brzda prirodzenej selekcie.
    Vaše články sú stručné a zrozumiteľné. Ďakujem Vám za ne a teším sa na dalšie.
    S úctou Albert

    • Jiří Matl Reagovat

      Zdravím, Alberte,
      stále se o tom vedou diskuse. Odstraněním plodu, jenž je hodně napadený, snížíme infekční tlak. Pokud by se nechal vylíhnout, už by to v některých případech bylo i nevratné. Jde o to, jakými mechanismy se jednotlivé virózy šíří. Roztoče zabíjet umíme. Šíření viróz např. alimentární cestou je jaksi mimo naši kontrolu. Ale jde o to, jak vysoká je virová nálož.
      Každopádně zkušenosti s touto metodou nejsou špatné. U nás se zkoušela metoda zvaná Svatá Anna, osobně ji dělám mnohem dřív než kolem svátku sv. Anny.
      Třeba t. zv. Třetinový systém MVDr. Z. Klímy předpokládá ve 3. roce totální přemetení na mezistěny a výměnu matky. Tedy totální ozdravení včelstva.
      V metodice např. Arbeitsgemeinschaft Toleranzzucht se s tím vlastně také počítá. Rovněž preferují zootechnické zásahy u včelstev „v pokusu“, protože nic jiného nepoužívají, v pokusu nemohou. Tam dochází k tvrdé selekci odolnějších včelstev. Ta, která to nedávají, se nenechají řízeně uhynout, leč z pokusu se vyřadí, ošetří a jedou dál někde jinde ve standardním režimu.

  2. Albert Gross Reagovat

    Jirko, bežný včelár ozdravné zákroky môže robiť preventívne, ale nedokáže efektívne /viditeľne/ selektovať. O priebehu infekcie toho vieme naozaj málo. Je nepochopiteľné, ak na dvoch susednych včelniciach dlhodobo pretrvávajú úhyny na prvej a o 800 m dalej je to bez. Rovnaké úle, rovnaké ošetrovanie. Stačí robiť to isté, čo robí včelár, ktorý nemá úhyny ? Včelár nemôže sústrediť energiu na rozhodujúce detaily, pretože ich nepozná. Ak chce včelstvá udržať, musí ošetrovať preventívne všetky, aj odolné včelstvá. Preventívne a naslepo. Tým sa kladú na chov včiel vyššie profesionálne aj finančné nároky a ako píše Pavel, musia sa vyselektovať včelári. 20,30, 50% ? Aj vírusy majú slabé miesta, výskum by ich mal odhaľovať a poskytovať rady a východiská pre včelárov. Premetanie a odstraňovanie plodu je pre včelára aj včelstvo zaťažujúca metodika a výsledky nemusia byť uspokojivé.
    Je dôležité vedieť, akú virovú nálož včelstvo má.
    Je dôležité vedieť, čo s tým.

  3. Miroslav Urban, autor Reagovat

    Vážení přátelé,
    nechci tu napsat další článek, přes to bych chtěl heslovitě reagovat.

    1/ Píšete o „přirozené selekci“.
    Je třeba si uvědomit, že naše včelstva jsou chovaná včelstva. S přirozeností to nemá nic společného. Pouze tvoříme domestikovanou „včelu domácí“. Přirozená selekce by postupovala podle gaussovy křivky: po napadení populace včelstev v celé Evropě roztoči by došlo k jejich masivnímu rozšíření a potom k rychlému úhynu téměř celé populace včel na daném území. Přeživší včelstva by prošla selekčním tlakem…
    Každé naše snažení jde proti této přirozenosti.

    2/ „Metodika chovu“.
    V knížce „Učím se včelařit, Druhý rok“ je německý model selekce graficky představen v předmluvě knihy. Každá současná metodika chovu by měla být komplexní pro celý rok. Za mě by měla vést ke snižování stresových faktorů ve včelstvech (insekticidy v zemědělství, roztoči, špatná skladba potravy, velké nároky včelaře na produkci medu, chemická ošetření včelstev atd.). Těchto faktorů je dnes tolik, že odstranění plodu opravdu nemůže být spásou… I když je to možná záchranná brzda, kterou používá přirozeně i včela východní, která je na roztoče adaptovaná. Ale pozor, používá to proti roztočům, nikoli proti virům!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *