O věštění ze zimní úlové sedliny, doktrině a spolcích

Asi víte, že existuje subjekt spojující několik včelařských sdružení s cílem mluvit spolu a nacházet společná témata pro jednání se státem i s dalšími včelařskými sdruženími. Název má Asociace včelařských spolků – Svaz (AVSS ) a celé to bylo vlastně založeno už v únoru roku 2017.

Je fakt, že Asociace nebyla dosud moc vidět. To ale teď nebudeme rozebírat (k tématu se chceme vrátit později). Nyní totiž výrazně promluvila do dění v oboru včelařství. Totiž tak, že po e-mailové smršti trvající cca 10 dní, v níž se zástupci zúčastněných spolků po projednání se členy domluvili na znění dopisu, jenž kritizuje povinnost a nesmyslnost věštění z úlové sedliny, odeslán důležitý text.

Ano, máme na mysli povinnost odevzdávání směsných vzorků zimní měli, jež někteří nazývají dokonce preventivním aktem s tím, že z něho vyvozují další kroky s cílem povinností, jak jednat v nastávající sezoně a jak naše včelstva na základě dat z tohoto obřadu vzešlých ochránit.

Odborných argumentů podporujících názor, že je to nesmysl, byla snesena řada. Uveďme jen namátkou a v rychlosti dva dokumenty: Text Bronislava Gruny z r. 2015 uveřejněný v časopise Moderní včelař a stanovisko PSNV-CZ z téhož roku. Dokumenty už 6 let staré …

Jednání byla mezitím četná, pozvána i různá sdružení, odborníci psali stanoviska, papíru popsáno mnoho, argumenty padly, ale vždy zvítězila ta chmurná povinnost, argumentovalo se teorií velkých čísel i tím, že se aspoň včelaři v lednu podívají do úlů a pak se sejdou s kelímky od jogurtu s mělí. Že by fakt na tomhle visela budoucnost českého včelařství? Je to jeden z těch tak často citovaných „opěrných pilířů“ oboru? Byl by bez zrušení této povinnosti obor rozvrácen? Znovu zdůrazním: jde o zrušení povinnnosti … To nechává prostor svobodné vůli …

Odborné argumenty, proč je to nesmysl, proč jsou výsledky testů nepřesné a proč to celé nic neříká o aktuálním stavu napadení včelstva, zametávány rok co rok pod koberec. Debata vedena spíše z pozice mnohosti „zastoupených“ (ptal se jich ovšem někdo?) než z hlediska fakticity odborných argumentů.

Debata jiná, žijící jaksi pod hladinou (zase vzpomínka na skvělý Kunderův román Život je jinde), jak už to v našem oboru bývá, neusnula. Žila ve spolcích, na sociálních sítích. A pak a proto 5. února 2021 tedy AVSS (podpořená dalšími včelařskými sdruženími) poslala dopis SVS (a v kopii MZe) v naději, že by se mohla otevřít znovu veřejná debata o tomto velmi bolavém problému. Stát svým způsobem odpověděl a debatu a priori neodmítl. K tomu se ještě vrátíme. Neb to vidíme stále jako šanci.

Redakce portálu Včelaři sobě se rozhodla věnovat se tomuto tématu, pokud to bude jen možné a pokud budou aktéři ochotní s ní komunikovat. Na úvod uveřejňujeme bez komentáře dva základní dokumenty:

  1. text společného dopisu včelařských sdružení,
  2. odpověď ředitele SVS MVDr. Zbyňka Semeráda.

Věříme, že veřejná diskuse o tématu se rozvine a rádi jí v našem portálu poskytneme prostor. Budeme se samozřejmě ptát, po sókratovsku klást otázky. A věříme, že dotázaní odpovědí a nebudeme muset vypít „číši bolehlavu“.

Dopis poslaný AVSS a dalšími spolky řediteli SVS a v kopii i MZe z 5. 2. 2021 (dopis vyšel i v časopise Moderní včelař 3/2021, zajímavý článek založený na něm najdete pak na této adrese).

 

„Vážený pane řediteli,

obracíme se na Vás ve věci zrušení povinného vyšetření přítomnosti roztoče Varroa destructor ze zimní měli (EpM300).

Na různých zasedáních SVS, MZe, kde se tato problematika projednávala a kde jsme byli s kolegy na některých přítomni, nezazněl jediný relevantní argument, na základě kterého by se dalo říci, že vyšetření zimní měli je důležitý ukazatel pro stanovení aktuálního napadení včelstva a pro určení strategií pro zvládnutí varroózy pro nastávající období. Argumenty, které zaznívaly, byly účelové a týkaly se více společenského dění v největším včelařském spolku. Je zarážející, že je vyslovily i obecně uznávané autority oboru.

Argumenty o neúčelnosti tohoto vyšetření jsme prezentovali mnohokrát a nebyly nikdy vyvráceny jiným opodstatněným tvrzením. Obecně by nařízení měla být podložená racionálními argumenty. V tomto případě tomu tak není.

Vyšetření zimní měli může mít svůj význam při plošném průzkumu výskytu MVP (mor včelího plodu) nebo hniloby včelího plodu.

Roztoč Varroa destructor se vyskytuje ve včelstvech celoplošně s různou mírou napadení a je velmi důležité ho sledovat především v průběhu sezony, kdy se populace roztočů ve včelstvech rychle mění, a na základě toho provádět chovatelské zásahy ve včelstvu nebo včelstvech pro úspěšné zvládnutí napadení, které se jinak na včelnici a v okolí rychle šíří.

Míra napadení a posouzení zdravotního stavu včelstva během sezony je důležitý ukazatel pro pokrok ve šlechtění na odolnost včelstev vůči varroóze (varroasenzitivní hygiena, tolerance k virózám a odolnost vůči dalším infekčním tlakům).

Donedávna byla taková možnost šlechtění v ČR na odolnost vůči roztoči Varroa destructor odmítána jako principiálně neuskutečnitelná, a to rovněž některými autoritami oboru. To je snad už minulostí, neboť vědeckých prací o úspěšném šlechtění včel na tuto odolnost přibývá a přibývá celosvětově i chovatelů, kteří mnoho sezon chovají odolná včelstva bez nutných léčebných zásahů.

Povinné vyšetření zimní měli pod patronací zákonného opatření je plýtvání veřejnými prostředky, každoročně ve výši cca 2 mil. Kč. Pro tuto částku lze najít jistě smysluplnější využití, ať už na činnost SVS, nebo třeba pro zahájení soustavného šlechtění včel, včetně testačních stanic atd.

Letošní zimní období je ve znamení mimořádných opatření v souvislostí s karanténními opatřeními proti nekontrolovanému šíření nemoci covid-19. Jak to souvisí s povinným vyšetřením zimní měli? Je nutné vzít v úvahu věkové složení včelařů – převážná část patří do nejrizikovější skupiny, a to jak z hlediska rizika nakažení, ale především pak možných důsledků souvisejících s tímto onemocněním. Praxe sběru vzorků, která je spolkovou komunitní záležitostí, je v rozporu s těmito opatřeními, ačkoliv samotná MKZ takovýto způsob nenařizuje. Je nám známo, že někteří včelaři zasílají vzorky k vyšetření sami a na vlastní náklady některou z přepravních služeb.

Věříme, že na základě uvedených argumentů v letošním roce včelařům prominete nedodání vzorků.

Na další období je čas k projednání zrušení této povinnosti celoplošně, stejně jak to udělali kolegové na Slovensku již před lety. Nabíledni je také, že ČR má legislativní povinnost sběru měli jako jediná země na světě.

Za Asociaci včelařských spolků – svaz, z. s.

MSVV, z. s., MVDr. Zdeněk Klíma v. r.

PSNV-CZ, z. s., RNDr. Leopold Matela v. r.

Včelařský spolek pro Mladou Boleslav a okolí, z. s., Ing. Jiří Šturma v. r.

Včelařský spolek Moravy a Slezska, z. s., Mgr. Václav Sciskala v. r.

Spolek chovatelů včely tmavé, z. s., Mgr. Viktor Švantner, advokát

 

Za Včelařský spolek pro Frýdek, Dobrou a okolí, z. s., Petr Vitula v. r.

Za Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7, z. s., Milan Šimonovský v. r.

Za spolek Dubická Včela, z. s., předseda F. Vlček v. r.“

 

Odpověď ředitele SVS MVDr, Zbyňka Semeráda (vyřizoval MVDr. L. Čeleda, CSc.) z 15. 2. 2021.

„V Praze dne 15. 2. 2021 Stanovisko k vyšetření zimní měli EpM300 (včely) – odpověď 

Vážení pánové, 

děkuji Vám za zaslání stanoviska k vyšetřování zimní měli včel podle kódu EpM300, který je dosud každoročně prováděn podle Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace. Ministerstvo zemědělství tímto dokumentem pravidelně stanovuje povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání. Kontrolní úkony je požadováno provést ve stanoveném období. Základní pracovní dokument, kterým je Metodika kontroly zdraví zvířat pro rok 2021, byl schválen na konci minulého roku a je v platnosti. Vyšetřovaní měli je zde uloženo jako povinnost jednotlivým chovatelům. Je skutečností, že v praxi mnohde přetrvává zvykový způsob hromadného spolkového sběru vzorků, což však Metodika nijak neupravuje ani nevyžaduje. Všichni chápeme a společně prožíváme veškeré každodenní problémy spojené s aktuální nákazovou situací COVID 19, a proto by měl být postup jejich odběru a předání k vyšetření upraven a zabezpečen tak, aby nedošlo ke zbytečnému ohrožení zdraví jiných osob. Možnost úpravy stávajícího požadavku, popřípadě zrušení tohoto způsobu vyšetřování v dalších letech bude třeba podrobit odborné diskuzi a úsilí k dosažení většinové shody zúčastněných stran na kontrolních postupech pro tlumení výskytu roztoče Varroa destructor. V úvahu bude nutné vzít rovněž všechny dopady těchto změn s ohledem na nepřímou podporu včelařství. Dovolujeme si Vás proto požádat o důkladnou přípravu jednání ke společnému řešení úpravy požadavků a to rovněž s ohledem na časový prostor tak, aby nové stanovisko mohlo být zapracováno do dokumentů určených pro následující období. 

S pozdravem

MVDr. Zbyněk Semerád, ústřední ředitel“ (podepsáno elektronicky)

(Titulní ilustrační foto: Autor: Kenad – Vlastní dílo, CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=25815479)

5 komentářů

  1. Pavel Holub Reagovat

    Poslední dobou kolem sebe vidím jen samá světla na konci tunelů.
    Dříve se říkalo, samí holubi na střechách.

  2. Petr Reagovat

    Je škoda, že pokud už se v jedné laboratoři sejdou všechny vzorky roztočů, nehledají se mezi nimi roztoči včelami poškození. Možná by to stálo za to. 🙂

    • Jiří Matl Autor článkuReagovat

      Dobrý námět k debatě! Tohle ale asi tom fofru, kdy to v laborkách dělají brigádníci, jimž je to fuk, těžko půjde. Ale může si to dělat doma každý včelař. To není problém. Ono se to hlavně objevuje v sezoně …
      S tím souvisí i další projevy VSH.

  3. Pavel Holub Reagovat

    Já bych doporučoval analýzu napadení roztočů viry, DNA analýzu roztočů a vytvářet banku roztočů z různých území republiky v čase. V budoucnu, jako když to najdem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *