Učím se včelařit – od včel. S Miroslavem Urbanem – II

Pokud se chceme učit o úhynech včelstev od samotných včel, nezbývá nám, než začít se včelí biologií. Na začátku potřebujeme pochopit vývoj včely a střídání krátkověkých a dlouhověkých generací dělnic ve včelstvu. Pochopíme tak, kdy přistoupit k ochraně zimních včel a předejít tak zimnímu úhynu.

Vývoj včely začíná nakladením vajíčka matkou. Po třech dnech se vylíhne larva. O tato dvě vývojová stádia včely se roztoči Varroa nezajímají.

Devátý den dělnice začnou zavírat plodovou buňku voskem, to je moment, kdy na scénu nastupuje samička roztoče, která vklouzne do buňky a nechá se zavíčkovat společně se včelí larvou. Následuje dvanáctidenní období, kdy dojde k proměně larvy v kuklu (proměna dokonalá – tělo larvy i její orgány se rozloží a potom znovu poskládají do těla a orgánů kukly a následně i dospělce). V tomto období probíhá rozmnožování roztočů uvnitř zavíčkované buňky. Voskové víčko je pro kuklu i roztoče dokonalou ochranou před vnějšími vlivy a také před jakoukoli formou ošetření. Po dvanácti dnech se z buňky prokouše dospělá včela a vynese starou samičku roztoče a její tři mladé dcery.

Ilustrace z knihy Učím se včelařit – Druhý rok.

Krátkověké letní včely se líhnou na jaře z prvního plodu jarního rozvoje a potom celé aktivní letní období. Žijí asi 40 dnů a jejich hlavní náplní je pracovat při výchově nastupujících generací včel a při shromažďování zásob medu.

Dlouhověké zimní včely se líhnou z vajíček nakladených v závěru kvetení lip až do ukončení plodovacího období na přelomu září a října. Žijí až šest měsíců a jsou vybaveny tukovým tělískem v zadečku – tukovým polštářkem uloženým po vnitřní straně článků zadečku. Je to zásobárna energie pro dlouhé zimní dny. Úkolem těchto včel je přečkat zimu v chomáči a na jaře vychovat první generaci letních včel. Pokud dojde k poškození této generace v jakémkoli stádiu jejich vývoje, včelstvo nepřežije zimu. K poškození může dojít roztoči, viry, nosemou a dalšími patogeny.

Ilustrace z knihy Kdo s koho.

Na vývoj roztoče v zavíčkované buňce a na to, jak nad ním vyzrát, se podíváme v dalších dílech.

Miroslav Urban

Autor vzdělávací i zábavné literatury o včelách

http://ucimsevcelarit.cz/

e-mail: urbanuvmed@gmail.com

3 komentáře

  1. Ján Goro Reagovat

    Jasne, stručne, vysvetľujúco!
    Držím palce nech sa darí aj ďalej!

  2. Dušan Stopka Reagovat

    tejto problematike sa dlhodobo venujem, dosiahol som čiastkové výsledky ,do dnes nie je jednoznačné čo je spúšťačom chovu kleštika , podľa mňa je to zásah človeka chémiou do života včiel a to je ich ochrana proti modernej chémii ,zistil som pri vypustení chémie sa začali správať opačne .

  3. Denis Kiripolsky Reagovat

    Podľa mojich vedomostí neexistuje úplne presné vysvetlenie ako vznikajú dlhoveke včely. Ale vraj posledná teória hovorí, že tým ako matka od júla kladie menej a menej vajíčok, nastáva v úli prebytok asi 20% včiel, ktoré sa proste nemajú starať o aký plod, takže len chodia po plastoch a papaju a tak si zhromaždia tukové zásoby v teliesku (z peľu) a stávajú sa dlhovekymi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *