Učím se včelařit – od včel. S Miroslavem Urbanem – III.

Roztoč kleštík včelí (Varroa destructor) škodí včelám vykusováním tkání z těl kukel i dospělých včel a přenosem dalších nemocí. Nejvíce bychom se měli bát přenosu viróz na zimní generaci včel. Jeho rozmnožovací cyklus probíhá v zavíčkované buňce včelího plodu a trvá po dobu zavíčkování buňky.

Roztoči varroa se nezajímají o první dvě vývojová stádia včely (vajíčka a larvy). Pokud nejsou ukryti v zavíčkovaných buňkách plodu nechávají se nosit dělnicemi a živí se na jejich tělech.

V momentě, kdy dělnice začnou voskem zavírat plodovou buňku, devátý den vývojového cyklu včely, vklouzne dospělá samička roztoče dovnitř a nechá ze zavíčkovat společně s larvou. Samička roztoče v tu chvíli nastartuje svůj rozmnožovací cyklus. Po šedesáti hodinách od zavíčkování buňky naše samička naklade první neoplozené vajíčko, z něhož se vylíhne sameček. (Je to stejný princip, jaký používají včely při chovu trubců.) Po dalších třiceti hodinách pravidelně klade další, tentokrát oplozená vajíčka, ze kterých se líhnou samičky. Tento proces ukončí líhnoucí se včela nebo trubec otevřením a opuštěním buňky.

 

Všimněte si narůstajícího počtu roztočů za dvanáct dnů (reprodukční číslo). Na začátku cyklu máme jednu samičku a po dvanácti dnech máme stále reprodukce schopnou původní samičku a její tři dospělé dcery. Tedy čtyři reprodukce schopné samičky. Pokud tyto samičky ihned po opuštění mateřské buňky začnou novou reprodukci v jiné zavíčkované buňce, tak se dostaneme na horní hranici rychlosti růstu populace roztoče. Když si vezmete kalkulačku a budete trochu počítat, zjistíte, že k počtu převyšujícímu 1000 roztočů se dostanete po šestém dvanáctidenním cyklu. Tedy z jedné samičky je po šestkrát dvanácti dnech 1024 samiček!

Včely od dubna do července (120 dnů), tedy do doby, než se líhne zimní generace včel, zvládnou 10 cyklů zavíčkovaného plodu. Při tak vysokém nárůstu populace roztočů by se toho včelstvo ale nedožilo.

Opusťme ale teoretický matematický model a vraťme se do reality. Rychlost rozmnožování roztočů ovlivňuje období, kdy se samičky nechávají vozit na včelách, a hygienické chování včel. Na druhou stranu, obvykle nezačínáme na jaře s jedním roztočem v úlu.

Vyplývají z toho dvě věci. Za prvé bychom měli znát reálné množství roztočů v úlu. Za druhé si musíme uvědomit, že za dvanáct dnů máme v úlu čtyřikrát více roztočů, a proto nesmíme v době plodování žádná opatření odkládat, ale dělat je ihned!

Dělnice s kleštíky.

Odpověď na otázku, kolik máme roztočů aktuálně v úlu získáme z monitoringu populace. To bude příští téma.

Miroslav Urban

Autor vzdělávací i zábavné literatury o včelách

http://ucimsevcelarit.cz/

e-mail: urbanuvmed@gmail.com

3 komentáře

  1. karel Reagovat

    Vážený prosím o sdělení samečku roztoče waroa nikdy jsem nenašel samečka kam se ztrácejí ani jsem ho pod mikroskopem nemohl najít jaké máte zkušenosti mám mikroskop na inseminaci dokonce dva Cais Jenu rád bych ho viděl a nebo jsou stejní jako samičky s pozdravem karel

    • Miroslav Urban Reagovat

      V článku nahoře je stručný popis biologie roztoče. V textu najdete, kdy se sameček roztoče vylíhne. Na přiložené ilustraci samečka najdete podle popisu a podle značky – kolečko se šipkou nahoru. Z uvedeného vyplývá, že v zavíčkované buňce, kde se rozmnožuje samička roztoče, naleznete i samečka – nejlépe těsně před líhnutím včely. (Více informací naleznete v knížkách.)
      Miroslav Urban

    • Jiří Matl Reagovat

      Přiznám se, že jsem ho na podložce našel za ta léta jen jednou. Ale nabízím videou ze stránek MSVV, to jsme jednou na jednom setkání Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum testovali ottoskopy na zkoumání buněk nahrávali život v odvíčkované buňce. A tam toho samečka i samičky v různém stadiu vývoje krásně uvidíte, jen si srolujte na konec článku: http://www.msvv.cz/clanky/varrooza/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *