Monitoring populace roztočů Varroa je statistická metoda. Tedy postup, při kterém podrobně prozkoumáme dílčí vzorek a výsledky přepočítáme na celek, ze kterého jsme odebrali kontrolovanou část. V našem případě při monitoringu odebíráme vzorek včelích dělnic, plodu nebo vzorek uhynulých roztočů. Výsledky šetření potom vztahujeme k celému včelstvu.
Proto na začátku nahlédněme do našeho včelstva, do jeho plodiště, a popišme si, co tam vlastně je.
Ve včelstvech právě probíhá jarní rozvoj. Dobrá včelí matka klade dva tisíce vajíček denně a plocha plodu se úspěšně rozrůstá. Denně matka použije 5 dm2 rámkové plochy. To je přibližně jedna strana rámku z nízkého nástavku. Za dvacet jedna dnů se líhnou včelí dělnice a uvolní buňky pro další vajíčka. Snadno spočítáte, že matka potřebuje 105 dm2 rámkové plochy pro svůj maximální výkon. To je asi deset nízkých rámků, rozmístěných obvykle ve středu dvou nástavků nad sebou (kolem je pyl a med a celek se nazývá plodiště).
Takto výkonné včelstvo bude mít 24 000 buněk zavíčkovaného plodu (60 dm2 rámkové plochy). Při průměrném věku dělnic 40 dnů jich bude v takovém úlu žít asi 80 000. To jsou dvě základní čísla, která budeme používat při statistických výpočtech monitoringu populace roztočů Varroa.
Při sledování slabšího včelstva si tímto způsobem snadno odvodíme, kolik má včelstvo plodu a dělnic celkem.
Informace o rámkové ploše zakladené matkou ale nemusíme používat pouze při monitoringu roztočů. Tyto výpočty dobře ukazují, jak velké plodiště včelstvo potřebuje. Často si klademe otázku, o kolik rámků včelstvo na jaře rozšířit. Pokud má včelstvo pro plodiště k dispozici dva nízké nástavky (nebo jeden vysoký nástavek v systému Dadant), tak včelstvo nemusíte rozšiřovat. Stačí, když bude mít další nástavek pro ukládání medu nad plodištěm. Takové plodiště bude potom mít tvar koule.
Jediné, co bychom měli řešit, je obměna díla v plodišti. V průběhu roku proto necháme včely vystavět asi polovinu rámkové plochy, kterou potřebujeme pro výchovu plodu. Nemusíme kvůli tomu přidávat nástavek do plodiště, stačí vytvořit oddělek a odstraněné plásty nahradit mezistěnami nebo stavebními rámky.
Rámková plocha plodiště a denní možnosti pro kladení matkou.
Ilustrace ze seriálu „Se včelami na kafi“ z Moderního včelaře.
Pokud chceme při ochraně včelstev spoléhat na monitoring, musíme zvolit systematický postup, který povede k plnohodnotným výsledkům. Tento postup je třeba potom celou sezonu dodržovat. Monitoring by nám měl odhalit bod zlomu v nárůstu populace roztočů. Obvykle je to při množství kolem 300 roztočů ve včelstvu. S monitoringem bychom měli začít nejpozději na konci bouřlivého jarního rozvoje. Při použití šetrných jarních ošetření esenciálními oleji a podobně můžeme začátek monitoringu posunout k prvnímu medobraní.
Miroslav Urban
Autor vzdělávací i zábavné literatury o včelách
e-mail: urbanuvmed@gmail.com
